Osvojování jazyka u dětí
PSB_307 Psychologie jazyka Jaro 2016
Shrnutí
Philip Lieberman (2001): Human language and our reptilian brain:
The subcortical bases of speech, syntax, and thought
 Co je FLS?
 Jaká je fyziologie FLS?
 Na osobách s jakou dg. neuronální podklad FLS dokazuje?
 Vůči komu se vymezuje?
 Co si Lieberman myslí o projektech typu Nim?
Jazyková akvizice (language acquisition) = osvojování jazyka
- dochází k osvojení sémantiky+gramatiky+pragmatiky
osvojování vs. učení
=
kreativita (děti tvoří nová slovní spojení)
vs. konzervatismus (děti jen opakují to, co už slyšely)
Jak zkoumat jazykovou znalost?
V prenatálním období:
 měření pohybů
 tlukot srdce plodu
U novorozenců (dětí zatím bez expresivní řeči):
 dudlíková metoda (high amplitude sucking)
 zraková preference
 poslechová preference
 elektrofyziologické metody (EEG)
Děti produkující řeč:
 MLU (mean lenth of uterance) - poměření jazyka u dětí různého věku
 smyšlená slova (wug, pumlovat…)
 korpusy dětské řeči (CHILDES…)
Jak zkoumat jazykovou znalost II
Vývojová stadia řeči
 křik (od 1.-2. m. přestává být reflexivní)
 broukání (cooing; 3.-6. m.)
 žvatlání (babbling; 6. m.)
 první slovo (holofráze; 12 m.)
 telegrafická řeč (od 18-24 m.)
- Přibližně na 4. roce osvojení kompletní gramatiky jazyka
(Vágnerová, 2012)
Vývoj slovní zásoby
12 m.: cca 5 slov
18 m.: cca 50 slov
24 m.: cca 300 slov
36 m.: cca 900 slov
slovníkový spurt (vocabulary spurt) –
- kol. 21.m.
- různá vysvětlení (shoda: kvalitativní změna
ve způsobu osvojování slovní zásoby)
(Graf přejat z Langmeier & Krejčířová, 2006, s. 76)
Vývoj slovní zásoby :
Růst sémantické sítě jazyka od 15 do 30 m.
(laskavě poskytl prof. Thomas Hills, 2015)
Osvojování významu
rozšířená extenze (overextension) vs. zúžená extenze (underextension)
(cit dle Smolík & Seidlová Málková, 2014)
- často nutné přestrukturování pojmového aparátu
- nutno umět rozlišit např. mezi citronovou a banánovou
Osvojování syntaxe
Úlohy na zrakovou preferenci:
Petr lechtá Pavla. vs. Pavel lechtá Petra.
Ot.: Skutečně děti chápou pojmy podmět-předmět, nebo se řídí
morfologickými nápověďmi, nebo jen vycházejí ze zkušenosti?
Vztah gramatiky a sémantiky
otevřený (open-class) – zde plnovýznamová slova
a uzavřený slovník (closed-class) – zde funkční slova; více méně stabilní
→ teorie dvojího mechanismu (mechanismy opírající se o paměť
a mechanismy opírající se o pravidla)
- osoby s AD: problém s výbavností slov (= paměť)
- osoby s PD: problém s ohýbáním slov (= pravidla)
Ullman (2004): obojí v paměti, ale reprezentováno různě (není specificky jazykové)
deklarativní (slovní zásoba) vs. procedurální (gramatika)
(Smolík & Seidlová Málková, 2014)
Principy vytváření modelů akvizice
 kritérium naučitelnosti
 kritérium zpracovatelnosti
(dle Schwarz, 2009)
Různé přístupy k jazykové akvizici
3 základní otázky:
 Co je přítomno v kogn. systému dítěte na počátku osvojování?
 Jaké mechanismy se používají v průběhu osvojování?
 Jaké typy vstupu rozvíjejí dále systém osvojování?
(Hirsh-Paseková & Golinkoff(ová), 1996; cit dle Smolík, 2007, s. 5)
…neboli nás zajímá:
o vrozené vs. naučené?
o specifické vs. obecně kognitivní?
o nature vs. nurture?
Behaviorismus
B. F. Skinner (1957): Verbal behaviour
 naučené
 zcela vliv prostředí
- jazyk si plně osvojujeme imitací
Jaké jsou protiargumenty?
Nativismus
Noam Chomsky: Platonův problém
(ze čtverce Q1 o obsahu n sestrojit čtverec Q2 o obsahu 2n)
 vrozené
 specifické
 musí být input (stačí slabý)
- jazyk je vrozený: LAD
- hl. argumenty: rychlost a snadnost
- je nutný input (Chomsky ale nevysvětluje, jak velký/intenzivní tento input
musí být…)
Nativismus II
UG
- gramatika je tacit knowledge X znalost významu slov je explicitní
Teorie principů a parametrů – vysvětluje jazykovou různost
- s tím souvisí pojem kritického období (zaveden Lennebergem r. 1967)
- dnes: k.o. asi je, otázkou zůstává, v jakém věku
Dnes: více méně shoda, že existují urč. vrozené předpoklady
otázka 1: co všechno je vrozené?
otázka 2: nakolik jsou vyloženě jazykové nebo jde o obecnější kognitivní rovinu?
Neonativismus
Steven Pinker: jazykový instinkt (jako pavouci)
- vysoká míra automatičnosti při osvojování
- je to výsledek evoluce/přirozeného vývoje (x Chomsky)
„Já osobně dávám přednost (nepochybně dosti zvláštnímu) termínu ‚instinkt‘.
Vyjadřuje myšlenku, že lidé vědí, jak mluvit, více méně v tomtéž smyslu, jako
pavouci vědí, jak spřádat pavučiny. Spřádání pavučin nebylo vynalezeno žádným
utajeným pavoučím géniem a nezávisí na správné výchově nebo na
architektonickém nadání či na tom, jak jdou obchody se stavebním materiálem.“
(Pinker, 2009, s. 17)
Funkcionalismus
Bates(ová) & MacWhinney: kompetiční model
- funkce je cílem/účelem
- gramatika je závislá na komunikativních i kogn. funkcích (x Chomsky)
- je pojítkem mezi formální (slova+morfémy)
a funkční rovinou (sémantika+pragmatika)
„jazyk je cílený systém aktivit, slouží k vyjadřování obsahů lidské mysli,
ke komunikaci, ke sdělování těchto obsahů mezi lidmi“ (Smolík, 2007, s. 30)
- proces osvojování je vnímán jako proces učení se z chyb (learning on error)
Jazyková atrice
Language attrition:
- ztráta znalosti mateřského jazyka vlivem dlouhodobého pobytu v jiném
jazykovém prostředí (otázka: Je to možné?)
- ztráta jazyka vlivem neurodegenerace (otázka: Jak to postupuje?)
Lambert, R. D., & Freed(ová), B. (Eds.). (1982): The Loss of language skills
Na příště
Elizabeth Bates(ová) (1994): Modularity, domain specificity
and the development of language
Řešení Platonova problému 
(přejato ze skript P. Karlíka k předmětu Gramatika a lexikon)
Reference
Hills, T. (2015). Longitudinal accounts of language acquisition in monolinguals and bilinguals. Přednáška
na ICPS, 14.3.2015, Amsterdam.
Chomsky, N. (1959). Review of Skinner’s „Verbal Behaviour“. Language, 35, s. 26–58.
Langmeier, J. & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie (2nd ed.). Praha: Grada Publishing.
Li, P., Burgess, C., & Lund, K. (2000). Acquisition of word meaning through global word co-occurrences. In
E. Clark (Ed.), Proceedings of the 30th child language research forum (pp. 167-178). Stanford, CA: Center
for the Study of Language and Information. Dostupné na http://blclab.org/wp-
content/uploads/2013/02/clrf00.pdf.
Pinker, S. (2009). Jazykový instinkt: Jak mysl vytváří jazyky. Praha: dybbuk.
Skinner, B. F. (1957) Verbal Behaviour. New York: Appleton-Century-Crofts. Dostupné na
http://store.behavior.org/resources/595.pdf.
Smolík, F. & Seidlová Málková, G. (2014). Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Praha: Grada
Publishing.
Smolík, F. (2007). Teoretické přístupy k osvojování gramatiky. Hradec Králové: Gaudeamus.
Ullman, M. T. (2004). Contributions of memory circuits to language: the declarative/procedural model.
Cognition, 92, 231-270. Dostupné na http://psych.colorado.edu/~kimlab/Ullman_Cognition_04.pdf.
Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. Praha: Karolinum.