2. Jazykový koutek
Nezávislý infinitiv v ruštině
Pro ruštinu jsou typické věty tvořené nezávislým infinitivem. Významově jsou podobné modálním konstrukcím, do češtiny se také nejčastěji překládají větami s modálním slovesem. Díky tomu, že jsou více expresivnía často kratší než klasické věty s modálními slovy, jsou zejména oblíbené v hovorovém jazyce.
Takové věty se nejčastěji používají pro vyjádření:
■ přání:
MHe 6bi chji Ha 3aBTpa iiii6paTi.cn!
Ať se na ten zítřek můžu posilnit!
■ doporučení, rady:
Te6e 6li hm, Ojih, paccKa3aTb, ™ th ero HOHbio emě cjibiiiiajia. Měla bys jim říct, že jsi ho v noci ještě slyšela, Oljo.
■ rozvažování:
Ojibra HiiaHOBHa pa3flyMHBaer o tom, roBopurb jih eiviy sto. Olga Ivanovna váhá, zda mu to má říct.
■ povinnosti, nutnosti:
Bbi MeHH H3BHHnTe, ho MHe yace HJJITH. Nezlobte se, ale musím už jít.
■ možnosti / nemožnosti (častěji - obvykle záporné věty)
T0My, kto C nMHHUeíí He MCHJ1, He nOHHI i.
Kdo nežil s alkoholikem, nemá ponětí.
Přeložte věty do ruštiny dvěma způsoby, s pomocí modálních konstrukcí a pomocí vět s nezávislým infinitivem:
1. Měla byste se ihned obrátit na policii.
2. Nevím, jestli ti mám říct pravdu.
3. Nedokážu pochopit, jak mohl přijít o tak dobrou práci!
4. Máme se zeptat na našeho nového souseda?
5. Měl bych už jít domů, je pozdě.
6. Ať už můžeme mluvit se svědky!
7. Měl byste se na to zeptat Olgy.
8. Nemůžu dnes v noci spát, v televizi dávají fotbal.
3. Zapamatujte si!
Zapamatujte si ruské ustálené výrazy, které se objevily ve druhé kapitole:
6biTb b Kýpce - mít přehled, být v obraze, být obeznámený 6biTb b npojiěTe c weM   nedostat, nezískat něco
B3HTb h (aa, aa h) + inf - používá se pro označení náhlého, nečekaného děje, události
KaK CKB03b 3éMJiK> npoBajiiuiCH - o někom, kdo nečekaně, znenadání zmizel, ztratil se beze stopy; jako by se do země propadl
kom b rópjie (ctoht, 3acTpÁn atd.) - o pocitu křečovitého svírání, stahování hrdla; mít knedlík v krku
luypáuiKH (ôéraioT, nojnýr) no KÓxce (no cniiné, no Téjiy) - o nepříjemném pocitu z chladu nebo náhlého strachu, děsu; zamrazí; běhá mráz po zádech iiaíiiiBá ii. imímkh - získávat návyky, zkušenosti cestou omylů a přešlapů; učit se chybami
He no ce6é KOMý - být nemocný; cítit rozpaky, být nesvůj, zaražený, rozpačitý
nájieu o nájieu ne yaápHTb - vůbec nic neudělat; nehnout ani prstem
tboh cjioBá aa 6óry b ýniH - odpověď na kladné, příznivé přání, předpověď,
prognózu
4. To je zajímavé
ABÓCbKa
Síťovaná taška na potraviny a menší věci byla velmi populární v Sovětském svazu v době, kdy v zemi byly problémy se zásobováním. Taška se lehce vešla do dámské kabelky, brašny, kapsy, a tak se často brala „Ha aBócb" (volně se dá přeložit jako „co kdyby"). Hovorová částice „aBócb" od které slovo vzniklo, má v ruštině význam„možná, snad". Tj. sítbvka se brala pro případ, že by se naskytla příležitost k nákupu.
< 34 >
< 35 >