2. Jazykový koutek
Infinitiv ve funkci rozkazovacího způsobu
Kromě případů použití nezávislého infinitivu, o kterých se mluvilo v jazykovém koutku po druhé kapitole, mohou ruské infinitivní věty často přebírat funkci rozkazovacího způsobu. Vyjadřují v takových případech velmi kategorický, důrazný příkaz, který nepřipouští námitky, a jsou více expresivní než klasické rozkazovací věty.
fltiiijaTb rjiy6>Ke! Dýchej zhluboka! OroaTb! Stůj!
MonnaTb, Kor^a roBOpHT cTapnine[Mlčte* když mluví dospělí!
Podobné infinitivní věty se často používají na veřejných nápisech, cedulích atd. (nejčastěji záporné věty) z toho důvodu, že se jedná o neosobní konstrukce, např.: 3KcnoHaTbi pyKaiviH He TporaTb! (v muzeu) ^íhbothljx He KopMHTb! (v zoologické zahradě) Co6jiK>AaTb THiiiHHy! Hučt 3K3aMeH.
Níže uvedené věty převeďte do rozkazovacího způsobu.
1. He cnaTb Ha SoeBOM nocTy.
2. B rp«3Hoň oöyBH b MarasHH He BxoflHTb.
3. He OTBJíeKaTb BOítHTejia pa3roBopaMH bo BpeMa .HBHacemia.
4. He pa3>KHraTb KocTěp b Jiecy.
5. He jiBHraTbCíi! PyKH BBepx!
6. BcTaTb! PyKH na iiiHpHHe nnen.
7. Ceňnac >Ke npeicpaTHTb pa3roßopbi.
8. OTBenaTb KpaTKO n scho.
3. Zapamatujte si!
Zapamatujte si ruské ustálené výrazy, které se objevily v šesté kapitole:
BoaííTb 3á hoc - podvádět, mást, lhát, nesplnit slib ;iaRÚTb CTpeKaMá - prchat, velmi rychle utíkat
^éňcTBOBaTb Ha Hépebi - rozčilovat, otravovat někoho, lézt někomu na nervy tacTasá 11, rspacn.ióx - přistihnout někoho v nestřeženém okamžiku, zaskočit, přivést do rozpaků
iwájio He noKážKei ch KOMý - pohrůžka krutě, drsně potrestat někoho
Ha CBOib rÓJioBy — sobě na škodu
HaBo/iHTb CTpax - nahánět strach, pouštět hrůzu
no Moéfl/TBoéií/eró/... nácTH - o někom, kdo se vyzná v určité oblasti, kdo je odborník na něco
Ilponaíiú tm npónaao\i! - výraz hněvu, vzteku, rozhořčení atp.; zmiz, čert aby tě vzal
npomáTbcn c ;hú mi.io - připravovat se, čekat na smrt, umírat pyKÓů noaáTb - velmi blízko, hned vedle, nadosah; co by kamenem dohodil cépaue H3 rpyaú BbinpurHeT - o silném bušení srdce; srdce div nevyskočilo z hrudi
to h fléjio - pořád, neustále
4. To je zajímavé
Čas v ruštině
V běžném životě nejčastěji uvádíme čas následovně: buď počítáme minuty již uběhlé z nově započaté hodiny (do půl), tj. nnmb Munym emopozo, decxmb Munym mpembezo, deadu,amb nxmb Munym decxmozo atd., anebo naopak od půl se minuty odečítají, tj. 6e3 nxmu (nunym) eoceMb, 6e3 decxmu (Munym) uiecmt, 6e3 Ô6adu,amu (Munym) nac.
Slovo uemeepmb (čtvrt) se přitom nepoužívá tak často jako v češtině, raději řekneme numnadi^ambMunym emopozo, mpembezo, ...aóea nxmHadu,amu (uuHym) mpu, ceMb, deeHadiiamb...
< 102 >
< 103 >