18.4.2016
1
30. A 40. LÉTA 20. STOLETÍ V RUSKÉ LITERATUŘE
RJA307 Moderní a postmoderní ruská literatura II
Mgr. Josef Šaur, Ph.D.
SOCREAL
S upevněním Stalinovy moci dochází k ukončení „nepovského“ období a nastal
soumrak umělecké plurality
1930 zřízeny funkce zplnomocněnců v nakladatelstvích a rozhlasu, dále též na
poštách a celnicích – úplná kontrola tištěných materiálů
Od 1931 bylo trestné nejen šíření antisovětských materiálů, ale též takových,
které zobrazovaly sovětskou skutečnost „nepravdivě“
I když strana dlouho podporovala RAPP, rozhodla v dubnu 1932 o vzniku Svazu
sovětských spisovatelů (Союз писателей СССР)
1932 v novinách Литературная газета se poprvé objevuje pojem socialistický
realismus
SOCREAL
1932-1934 – diskuse o pojmu – postupně nabíral pevné kontury
Východiska: Leninův článek Партийная организация и партийная литература
(1905) – nebylo psáno přímo o umělecké literatuře
Dále text M. Gorkého О литературе (1933)
Vliv na formování pojmu měly i úvahy K. Marxe, B. Engelse a V. A.
Lunačarského (1875-1933) – první porevoluční „ministr školství“
1934 – 1. sjezd SSS, socreal zaveden jako povinná tvůrčí metoda
Jejími základy se měly stát pravdivost a historická konkrétnost doprovázená
ideologicko-výchovným působením na adresáta
SOCREAL
Stanovy SSS zaváděly 3 základní principy
1) stranickost – literatura má být angažovaná a sloužit straně
2) lidovost – zaměření na masového čtenáře (to vylučovalo experimentování
(jazykové, stylistické, žánrové)
3) zobrazení sovětské reality – realita se nezachycovala jaká byla (tj. kriticky),
ale jaká měla být (tj. zidealizovaně, pokřiveně)
Místo realismu však socreal přinesl schematismus, černobílé vidění skutečnosti
Zobrazováno bylo budovatelské úsilí, či boj s třídním nepřítelem, v popředí
často stojí mladý člověk, který je se postupně formován jako ideální sovětský
občan
Teorie bezkonfliktnosti: spor starého s novým byl nahrazen konfliktem dobrého
s ještě lepším
SOCREAL
Jako příkladová díla socrealu vystupovaly:
Gorkého Matka (ovšem v redakci z let 1922-1923)
Básnické texty Majakovského
Próza M. Šolochova – Донские рассказы (1926), Лазеревая стень (1926),
Тихий Дон (1931-1940)
Na 1. sjezdu SSS odmítli někteří vyjádřit věrnost straně (Bulgakov, Mandelštam,
Achmatovová)
Mnozí spisovatelé se odmlčeli, našli si jinou činnost („vnitřní emigrace“)
Překlad (Pasternak, Achmatovová)
1
2
3
4
5
18.4.2016
2
Tvorba pro děti (D. Charms)
Tematický odklon – A. Grin píše fantaskní novely, K. Paustovskij psal
romantizující cestopisy, M. Prišvin – opěvoval středoruskou přírodu
SOCREAL
Tlak na vzdělávací a ideologickou funkci literatury a potlačení estetické a
umělecké stránky vedlo k tomu, že řada děl členů SSS z 30. let zcela zapadla
Nikolaj Ostrovskij (1904-1936) – román s autobiografickými rysy Jak se kalila
ocel (Как закалялась сталь, 1932-1934)
Fjodor Gladkov (1883-1958) – román Cement (Цемент, 1925)
Anton Makarenko ( 1889-1939) – román Začínáme žít (Педагогическая поэма,
1934-1936) tematika bezprizorní mládeže; román Vlajky na věžích (Флаги на
башнях, 1939)
Schematičnost socrealu v jistém smyslu připomíná hollywoodské akční filmy 80.
let
„modelový román“
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
K zásadním dílům 30. let patří román Michaila Bulgakova Mistra a Markétka
Dále nelze zapomínat na pozdní tvorbu Maxima Gorkéko – 1. předseda SSS,
Život Klima Samgina, dramata Jegor Bulyčov a ti druzí (1931), Dostigajev a ti
druzí (1932)
Naprosto zásadním dílem tohoto období je Tichý Don Michaila Šolochova
kozácká epopej, zachycuje události let 1912-1922, hlavní hrdina Grigorij
Melechov hledá svoji životní cestu ve složité době revoluce a občanské války,
snaží se vyhnout polarizovaným řešením, snaží se najít a učinit „třetí“
rozhodnutí
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
Poctivě se staví proti rudým i bílým, odmítá faleš, lež a krutost, pochybuje o
smysluplnosti o zapojení do tragických událostí doby a místo ozbrojených bojů
(dokonce se stal až generálem) se vrací domů k malému synovi
Jenže třetí cesta neexistují a dějinné události nakonec převálcují hrdinu i jeho
rodinu, za své tápání zaplatí ztrátou všeho, co bylo blízké jeho srdci a
osudovým osaměním
Ukazuje, že příchod nové epochy („porod“) je krvavý a bolestný
Opakovaně bylo poukazováno, že toto dílo opsal či ukradl (nepotvrzeno
Dílo je psáno v duchu socrealu, avšak není zcela schematické
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
Upevňování moci přineslo i zájem o historickou látku, která měla pomoci
legitimizovat nový režim
Alexej N. Tolstoj (1882-1945) – emigrant, po návratu do SSSR se stal
prominentním spisovatelem, 2. předseda SSS
Petr I. (Пётр Первый, 1929-1945) – nedokončená historická freska, v níž
zobrazuje Petrův vzestup, ale i stíny, které to doprovázejí; později vytvořil i
dramatickou dilogii o Ivanu Hrozném (ovšem v intencích Stalinovy obliby tohoto
panovníka; zfilmováno S. Enzejštejnem; 2. díl Stalinem zakázán)
Chléb (Хлеб, 1937) – román poplatný režimu, falzifikace dějin, o obléhání
Caricynu
6
7
8
9
18.4.2016
3
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
Křížová cesta (Хождение по мукам, 1920-1941), trilogie, stěžejní dílo, hledání
správné cesty neproletářských hrdinů (sestry Káťa a Dáša a jejich partneři),
zobrazuje předválečné, válečné a revoluční Rusko
Leonid Leonov (1899-1994)
Z rané tvorby: ovlivněn poetikou Dostojevského, román Jezevci (Барсуки,
1924) na konfliktu dvou bratrů je zachycován konflikt zaostalé vesnice a
revolučního města
Kasař (Вор, 1927) – román, jeho nejlepší dílo 20. let, zachycuje počátek 20. let
s pomocí psychologického světa více hrdinů (kasař, šlechtic, měšťáci, bolševik)
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
30. léta: jeho dílo nabírá na schematičnosti: Dravá řeka (Соть, 1930) – opět
souboj vesnice a města, Cesta za oceán (Дорога за океан, 1935) – snaha
zachytit psychologickou proměnu člověka v turbulentní době
Drama Vpád (Наществие, 1942) – patří k nejlepším dílům VOV
Ruský les (Русский лес, 1953) – jeho nejznámější dílo
Pyramida (Пирамида, 1994)- nezbavil se schematismu, jen přehodil znaménka
Jevgenij Švarc (1896-1958) – začínal tvorbou pro děti, která ho provázela celý
život (nejlepší Odvážná školačka, 1949)
Tvořil také filmové scénaře
STĚŽEJNÍ DÍLA 30. LET
Od 30. let píše scénické pohádky pro dospělé, které jsou to nejlepší z jeho
tvorby Nahý král (Голый король, 1934, uvedeno a uveřejněno až 1960), Stín
(Тень, 1940), Drak (Дракон, 1942)
Pohádka jako jinotajné zachycení dobových poměrů, jejich kritika
(totalitarismu, zneužívání moci), pohádka jako velmi specifická politická satira
Adaptoval pohádky H. Ch. Andersena
Např. v Drakovi je na příběhu drakobijce řešen problém člověka, jenž žije
dlouhodobě ve strachu (tyranii), jak se zbavit „zotročení duše“ (strach z moci,
malomyslnost, pasivita, zbabělost v boji se společenským zlem)
VÁLKA A LITERATURA
Po napadení stát nemobilizoval jen vojsko, ale také literaturu a umělce, aby se
zapojili do boje s nepřítelem (byť perem)
Vlna patriotismu byla přirozenou součástí reakce na ohrožení země
Oproti 30. letům dochází k výraznému uvolnění tvůrčích pravidel – více než
před tím byl kladen důraz na aktuálnost
Řada perzekuovaných autorů mohla opět tvořit a komunikovat se čtenáři (např.
Achmatovová)
Mnozí spisovatelé narukovali nebo působili jako váleční zpravodajové a
dopisovatelé
Nejrychleji reagovala poezie, které také danému období dominovala
VÁLKA A LITERATURA
Konstantin Simonov (1915-1979) – kultovní báseň Čekej na mě (Жди меня,
1941)
https://www.youtube.com/watch?v=_cORqpXRpb4
10
11
12
13
14
18.4.2016
4
Velkou popularitu mu přinesl román Dny a noci (Дни и ночи, 1943-1944) o
stalingradské bitvě, psaný krátce po jejím skončení z autopsie
Semjon Gudzenko (1922-1953) - báseň Před útokem (Перед атакой, 1942)
https://www.youtube.com/watch?v=fEA8Cq_ZSQU
Olga Berggolcová (1910-1975) – Únorový deník (Февральский дневник, 1942)
– glosuje zážitky z blokády Leningradu
Rozvíjel se i žánr písně (ještě z předválečné doby byla nesmírně populární
Kaťuša)
Vedle poezie se rozvíjely i krátké prozaické útvary (reportáže, črta, skica,
povídka – zejména časopisecká)
VÁLKA A LITERATURA
Válečná tématika je zachycována především ve dvou linií
A) boj proti fašismu a nepříteli („škola nenávisti“ – Школа ненависти, 1942 –
povídka M. Šolochova)
B) válka jako doba lidského zrání a tužení lidského charakteru
Obě tyto linie v sobě spojuje ve své době nesmírně populární poéma
(veršovaná povídka) Voják Ťorkin (Василий Тёркин, 1941-1945) Alexandra
Tvardovského (1910-1971)
Poskládáno z postupně publikovaných textů v časopisech
Obyčejný voják V. Ťorkin je nositel bohatýrských vlastností ruského člověka,
zachycována je válečná každodennost
VÁLKA A LITERATURA
Populární a za války také hodně hraná byla dramata:
Leonid Leonov –Vpád (Нашествие, 1942)
Alexandr Kornějčuk (1905-1972)–Fronta (Фронт, 1942)
Objevují se díla s tématikou obětování a sebeobětování – Vasilij Grossman
(1905-1964) novela Lid je nesmrtelný (Народ бессмертен, 1942)
Objevují se i díla, která ukazují odvrácenou tvář války, např. Michail Šolochov:
Bojovali za vlast (Они сражались за родину, 1943, celý text 1959)
Osud člověka (Судьба человека, 1957, nejspíše psáno již za války)
Obě díla však trpní značnou idealizací postav
VÁLKA A LITERATURA
Bezprostředně po válce se objevují díla, která vyzdvihují hrdinství obyčejných
lidí
Boris Polevoj (1908-1981) – román Příběh skutečného člověka (Повесть о
настоящем человеке, 1947) – o hrdinném letci
Alexandr Fadějev (1901-1956) – román Mladá garda (Молодая гвардия, 1946)
– heroismus komsomolců v boji proti fašistům (zfilmováno + dramatizace)
Viktor Někrasov (1911-1987, v emigraci) - V stalingradských zákopech (В
окопах Сталинграда, 1946) – román předznamenává díla, která se soustředí
na vojáka jako jednotlivce, přičemž strana a kolektiv ustupují do pozadí –
taková díla se začnou hodně objevovat v době tání
Věra Panovová (1905-1973) román Souputníci (Спутники, 1946) – každodenní
„nehrdinské“ prožitky raněných a zdravotníků v lazaretním vlaku
15
16
17