OBCHODNÍ KORESPONDENCE
Shrnutí zásad pro psaní obchodních dopisů
1. Při adresování dopisu vedoucím pracovníkům se vypouští část „Věc".
2. Pro styl ruské obchodní korespondence je typické:
a) zájmeno mm se v ustálených slovních spojeních vynechává, užívá se tvar 1. osoby množného čísla:
IIoATBepacAaeM nojiyHeHiie Baniero niicbMa ...; ľlpociiM BbicnaTb b Haní a^pec ...
b) často se používají přechodníky:
Ccwjiaacb HaBanie niicbMO ot ...; YHHTbiBaa Bbimeii3Jio:>KeHHoe, npociiM ...
c) zájmena Bm, Bac, BaM, Baiviii, Bam, Baiuii se doporučuje psát s velkým počátečním písmenem, zájmena mm, Hac, híimii, Hain, híiiuii s malým.
d) při psaní číslovek (kromě peněžních dokladů) se doporučuje používat číslice. V peněžních dokladech se píší čísla a číslovka vypsaná slovy v závorce:
28 543 py6. (ABa^uaTb BOceMb tmcah rorrbcoT copox Tpn).
e) při označení množství zboží se po číslovkách nepoužívají slova uiTyK, uiTyKH (kusů, kusy): 15 ctíihkob (nikoliv 15 niTyK CTaHKOB), 22 MOTopa (nikoliv 22 urryKii MOTopa).
f) přídavná jména tvořená číslovkami a podstatnými jmény lze vypsat slovy nebo lze pro číslovku použít číslici:
BOCbMHAHeBHblfí CpOK; 8-AHCBHblÍÍ CpOK.
3. Text "3aica3 JV» 64/714" čteme: "3aica3 HOMep uiecTbcoT neTbipe apoôb ceMbcoT neTMpHa/maTb". Slovo apoôb odpovídá českému lomeno.
4. Po řadových číslovkách se v ruštině nepíše tečka. Lze použít následující varianty:
20-ro MapTa; 20-e MapTa; 20 MapTa; b 1-om KBapTane; 1-ií KBapTan. Po římských číslicích se koncovka řadové číslovky nepíše: b III KBapTane; III KBapTan.
5. Datum se vypisuje slovy nebo zkráceně:
21 fleKaôpa 2002; 21.12.2002. Pokud se den nebo měsíc označuje jednomístným číslem, píšeme před ním nulu: 03.07.2001.
6. U ceny zboží píšeme nejdříve název měny nebo její značku, a poté číslici:
AOjiji. CHIA 250,- $ 250,- USD 250,-Uvedené čteme v obráceném pořadí, tj. 250 aojiJiapoB CIHA.
7. Desetinná čísla čteme následujícím způsobem:
1,8 kx - OAHa uenaa (h) BOceMb Aeorrbix KHjiorpaMMa (zkráceně oahh h BOceMb AecaTbix KHjiorpaMMa);
3,05% - Tpn ijejibix, nHTb cotmx npoiieHTa (Tpn n riHTb cotmx npoiieHTa).
107
8. Při psaní cen se ve finančních dokumentech tisíce se oddělují mezerami (nikoliv čárkou jako například v angličtině):
AOJiJi. CHIA 30 000,-Desetinná místa se oddělují čárkou (nikoliv tečkou):
32,2 mjih. pyôjieií - ipujmarh ABa MmuinoHa abccth tmcah pyôjieií nebo ipujmarh ABe ijejibrx h ABe Aeorrbix MnjuinoHa pyôjieií.
9. Vícemístná čísla se oddělují jednou mezerou po třech číslicích zprava. Čtyřmístná čísla ale píšeme dohromady:
1985; 1256; 20 234; 2 987 566; 1 234 567 890. Zlomky se píší s lomítkem. Mezi celým číslem a zlomkem vynecháváme mezeru:
4/5; 3/7; 2 2/5; 58 5/9. Desetinná místa se oddělují čárkou, která se píše bez mezery za číslicí:
2,5; 4,12; 125,987.
10. V textu se všechny zkratky a číslice oddělují mezerou:
1500 r.; 150 r. ao h. 3.; 3 b. h. 3.
11. Při adresování dopisu odpovědné osobě je možné psát iniciály před příjmením nebo za ním:
B. B. HBaHOBy, IleTpoBy A. A.
12. Po zkratkách píšeme obvykle tečku:
r. - roA-
U zkratek standardních fyzikálních veličin se tečka nepíše:
M, MM, KX, CeK, H, KM.
13. Veškerá interpunkční znaménka se píší ihned za posledním písmenem slova. Po interpunkčních znaméncích se vynechává mezera, kromě případů vymezených normami (ISO, ČSN, státní norma Ruské federace TOCT).
14. Pokud zkratka stojí na konci věty, píšeme pouze jednu tečku:
... npnHaAJiejKHOCTu: khhtci, TeTpaAH, KapatmaiiiH h t. n.
15. Spojovník mezi částmi slov se píše bez mezery, pomlčka mezi slovy s mezerami:
HHaceHep-CTpoHTenb; 3aBOA-npon3BOAHTejib; poccnHCKO-HemcKuií; Ilpara - CToroma HP. BpeMa - AeHbrn.
Některá specifika překladu obchodních dopisů
1. Slovo „zástupce" překládáme do ruštiny jako:
a) 3aiviecTHTejib flnpeKTopa - funkce (zástupce ředitele)
b) npeflCTaBHTejib (Inipivibi, npeflnpHHTHH - představitel, reprezentant firmy, podniku
2. Český výraz příjem, přijetí překládáme následujícím způsobem:
a) příjem jakékoliv korespondence - nojiyneHHe
IIoATBepacAaeM nonyHeHne Baniero nucbMa.
b) přijetí osob - npiiéivi
EnarcmapuM Bac 3a TěruibiH npněM Hanieň Aeneramin.
108
c) přijetí ve významu schválení - npiiHHTiie
HaAeeMOi Ha npnH>iTne Haniero npeAJioaceHHH.
3. České „dovolte, abychom ..." překládáme do ruštiny vazbou pa3peuiHTe + infinitiv
Dovolte, abychom Vás informovali.    Pa3peinnTe nH(hopMnpoBaTb Bac. Dovolte, abychom Vám poděkovali.    Pa3peinnTe noÔJiaroAapHTb Bac.
4. Slovo „program" můžeme podle významu překládat jako:
a) program - nporpaMMa noe3flKH, npeôbiBamm, KOHuepTa
b) program,   pořad   dne,   jednání   -   noBecTKa   ahíi   (coBemamm, coôpamm,
koh^epeHIJHH)
5. Při překladu českého slovesa „žádat" v korespondenci používáme npocHTb:
žádáme, abyste zaslali npocuM npucjiaTb (infinitiv)
žádáme o dovolení npocuM pa3penieHHH (2. pád)
žádáme o pomoc npocuM o noMomn (6. pád)
Slovesu „žádat" ve smyslu „požadovat" v ruštině odpovídá sloveso TpeôoBaTb, které je
ale chápáno jako příliš direktivní. Proto se doporučuje použít spíše sloveso npocHTb.
Výraz „Požadavek na (dovoz zboží)" překládáme jako iaHBKa Ha (nocraBKy TOBapa).
Výraz „žádost, prosba" překládáme jako npocbôa:
npocbôa HariHcaTb nucbMO prosba napsat dopis
npocbôa o HanucaHHH nHCbMa žádost o napsání dopisu
vyžádaný 3aTpe6oBaHHbiií, 3anpouieHHbiií
požadovaný, poptávaný 3anpainnBaeMbiH, acenaeMbiií
potřebný HyacHbiií, HeoôxoAHMbiií
požadovaný, žádaný TpeôyeMbiií
6. Pokud je slovo „dotaz" použito pro označení dopisu, ve kterém kupující strana projevuje svůj zájem o zboží, potom jej překládáme jako 3anpoc. Poptávka, jako ekonomický pojem, odpovídá ruskému cnpoc.
poptávka po zboží cnpoc Ha TOBap
informovat se o čem 3anpaniHBaTb o něM
urgovat BHOBb (cHOBa) 3anpaniHBaTb
7. Výrazy „co nejdříve, co nejpozději, co nejlepší" apod. překládáme kíik moucho (bo3mo»cho, no b03m05khocth) + příslovce ve druhém stupni: kíik moucho CKopee, kíik m()'/Kiio no3ace, kíik mo/Kiio jiynuie atd.
Cekáme co nejrychlejší odpověď. OacH^aeM (acAěM) Baniero
CKopeHiuero OTBeTa.
8. Slovesa „odeslat, zaslat, vyslat" překládáme následujícím způsobem:
odeslat zboží OTrpy3HTb TOBap
odeslat dopis (dokumenty, vzorky) OTOCJiaTb/oTnpaBHTb nncbMO
(AOKyMeHTbi, o6pa3Hbi) zaslat dopis (dokumenty, vzorky) npHCJiaTb/BbicnaTb/HanpaBHTb
nncbMO (AOKyMeHTbi, o6pa3iibi) vyslat odborníka KOMaHAHpoBaTb/HanpaBHTb
cneiinajiHCTa
109
9. Slovo apTHKyji překládáme jako „druh výrobku". Označujeme jím úzkou skupinu zboží daného sortimentu. Výrazu „vývozní artikl" v ruštině odpovídá ctstbíi 3KcnopTa.
10. Výrazy se zájmeny tento, tato, toto v obchodní korespondenci překládáme pomocí slova HíicTOHimifi (HíicTOíimíiíi, HacTOíimee):
tímto oznamujeme HacroamuM cooômaeM
toto rozhodnutí HacToamee pemeHne
tento dopis HacToamee nncbMO
Při výčtu překládáme zájmeno „tento" pomocí slova cieayiomHH:
Nabízíme Vám tyto dodací lhůty. IIpeAJiaraeM BaM cneAyioinHe cpoxu
nocTaBOK.
11. Pro označení kusů v ruštině používáme slova uiTyíca nebo ezuimmii.
12. Pro zdvořilejší vyjádření kritické poznámky se v obchodních dopisech často používají výrazy, které se oddělují čárkami:
oneBHAHO - zřejmě, jak je vidět; Bepoarao - pravděpodobně, patrně; no Bceií BepoflTHOCTH - podle všeho; kohchho - ovšem, zajisté, samozřejmě; HecoMHeHHO -nepochybně, bezpochyby, jistě; 6e3ycnoBHO - rozhodně; ôeccnopHO - nesporně, nepochybně; k coacaneHHK) - bohužel; no-BímnMOMy - zřejmě, patrně, jak je vidět; 6e3 BOiKoro coMHeHira - bezpochyby.
13. Slova „ztráta, škoda" (ztráta ceny, hodnoty) překládáme slovy noTepn, ymepô, yôbiTOK. Pokud jde o ztrátu konkrétního předmětu či zboží, potom lze použít pouze slovo noTepn.
14. Je třeba rozlišovat význam slov HeaocTaTOK a HeflOCTana:
HeAOCTaTOK závada, nedostatek
HeAOCTana manko, úbytek
15. Ruské výrazy typické pro obchodní korespondenci se od češtiny často liší v pádech předložkových vazeb:
a) se 2. pádem (icoro? nero?)
b OTHonieHHH - poxyd jde o; b CTopoHy (Koro/nero hath) - k, ke, směrem k; bo H3Ôe>KaHHe (HeAopa3yMeHHÍí) aby se zabránilo nedorozumění; b Ljejrax - za účelem; b TeneHne - během; b npoAOJDKeHne - během; BCJieACTBue - následkem; BBímy -vzhledem k čemu; b CHjry (oôcToaTenbCTB) - vinou (okolností), v důsledku toho, že ...; b conpoBoac.zieHHH - v doprovodu; BnpeAť AO (oKOHnaHHa) - až do ukončení; 3a cněT - na účet; KacaTenbHO (nero) - věc:...; HacněT - co se týče, ohledně; He3aBHCHMO ot - nezávisle na; OTHOCHTejibHO - co se týče, ohledně / poměrně, relativně; no Mepe -podle, postupně; no jihhhh - pokud jde o, co se týče ...; no npnHHHe - z důvodu; npn nocpeACTBe - prostřednictvím; c Hameií eropoHbi - z naší strany, pokud jde o nás.
b) se 3. pádem (KOMy? HeMy?)
ÔJiaro^apa - díky; b othouichhh k - pokud jde o; npuMeHHTejibHO k - podle; coo6pa3HO - přiměřeně; coraacHO - v souladu s, ve shodě s; no - podle.
110
16. Předložka no se píše v předložkových vazbách, které mají význam času, s podstatným jménem v 6. pádě:
no npnôbiTHH - po příjezdu; no OKOHnaHnn - po skončení; no B03BpameHHH - po návratu; no HCTeneHnn cpoxa nocraBKH - po uplynutí dodací lhůty
17. Českému sponovému slovesu „být" v ruštině odpovídají slovesa HB.iHTbCH, npeflCTaBjíHTb (coôoií). Podstatné jméno stojí za slovesem HB.iHTbCH v 7. pádě, za slovesem npeflCTaBjíHTb (coôoií) vždy ve 4. pádě:
Řešení tohoto problému je zajímavé. PemeHne 3toíí npoôneMbi aBjíaeTca
HHTepeCHblM.
Řešení tohoto problému je důležitým PemeHne 3toíí npoôneMbi
úkolem naší spolupráce. npeACTaBjíaeT coôoií cepbě3HyK)
3aAany Haniero coTpyAHHnecTBa.
111