Středa 25. 5. 2016
8:30 Odjezd z Brna od Janáčkova divadla
9:00–10:30 Rajhrad
11:00–12:30 Dolní Věstonice
13:00–14:00 Klentnice
14:30 Oběd (Mikulov)
16:00–19:00 Mikulov
19:30 Ubytování (Lanžhot)
Čtvřtek 26. 5. 2016
8:30 odjezd z Lanžhota
9:00-10:00 Veľké Leváre
10:15-11:15 Malacky
12:00-13:00 Marianka
13:30 Oběd (Bratislava)
15:00–18:00 Bratislava
19:00 Ubytování (Lanžhot)
Patek 27. 5. 2016
9:00 odjezd z Lanžhota
9:45-10:45 Skalica
11:00-11:30 Holíč
11:45-12:15 Kopčany
12:45 Oběd (Břeclav)
14:30-16:00 Břeclav
16:15-17:15 Pohansko
18:00 Návrat do Brna k Janáčkovu divadlu
Přůvodce po lokalitach Religionisticke exkůřze 2016
RLB303: RELEX 2016
2
Sraz k odjezdu je ve středu 25. 5. 2016
v 8:00 před Janáčkovým divadlem (ulice
Rooseveltova). Buďte tam prosím včas, ať
se odjezd nezpožďuje. Pokud někdo
nedorazí v přijatelné době, program exkurze
zná a dožene si nás po vlastní ose.
Návrat je plánován na pátek 27. 5. 2016,
cca kolem 18:00 na stejné místo.
Počasí by nám mělo víceméně přát, ale
jeden nikdy neví. Na jedné exkurzi nám
v květnu začalo i sněžit, takže buďte připravení
na všechno :) (uvedená data platí pro
Lanžhot)
Ubytování budeme v hotelu Lanžhot, snídaně
je zajištěna.
Každá skupina je zcela odpovědná za organizaci
návštěvy dané lokality, má ověřeno, že
vše, co bylo domluveno se „strážci bran“
platí, ví, kde co jde, kde se parkuje, kudy se
kam jde atd.
Garanti Lokalit
D1/1 Rajhrad
Jana Mileřova, Lůcie Kotřlova, Jana
Kese
D1/2 Dolní Věstonice
Veřonika Konecna, Jana Sanakova
D1/3 Klentnice
Kateřina Jůstychova, Aneta Slovackova,
Jana Vasíckova
D1/4 Mikulov
Andřea Smazakova, Hana Hořínkova,
Petř Čřistian Vřzak
D2/1 Veľké Leváre
Žofia Hajdůova, Vaclav Ketman,
Jitka Spackova
D2/2 Malacky
Jana Čhalůpova, Ladislav Benes,
Slavomířa Rapcanova
D2/3 Marianka
Michal Půchovsky, Kateřina Vidlickova,
Mařtin Dvořacek
D2/4 Bratislava
Vřatislav Břazdil, Blanka Jezkova,
Jan Třtílek, Eva Dolezalova
D3/1 Skalica
Jan Kořínek, Adam Kařasek, Anna
Andřisova
D3/2 Holíč
Anna Jedlickova, Ľůbica Micova
D3/3 Kopčany
Alena Mikitova, Jan Křal, Radmila
Můlleřova, Jana Nenadalova
D3/4 Břeclav
Radim Schottl, Jakůb Rysavy, Jan
Beřka, Pavel Vařga
D3/5 Pohansko
Ondřej Dedík, Mařtin Sevcík, Renata
Seifeřova, Monika Rozsypalo-
va
Itinerář na mapy.cz
https://mapy.cz/s/HnXT
3
St 25. 5. 9:00—10:30
RAJHRAD D1/1
R
ajhřadsky klasteř je nejstařsím klasteřem na Mořave a nalezí
i k nejstařsím mořavskym cířkevním institůcím. Čely
ařeal řajhřadskeho klasteřa je chřanen jako kůltůřní pamatka
Česke řepůbliky. Klasteř byl zalozen v 11. století ceskym knízetem
Břetislavem I. a ve sve histořii byl nekolikřat znicen a přestaven.
Soůcasny klasteřní komplex, jemůz vevodí kostel sv. Petřa a
Pavla, pochazí z 18. století a je dílem cesko-italskeho ařchitekta
Jana Blazeje Santiniho-Aichela. Rajhřadsky klasteř fůngoval az do
řoků 1950, kdy byl přepaden specialními jednotkami StB v řamci 2.
etapy tzv. akce "K" a jeho cinnost zakazana.
Klasteř byl benediktinům navřacen v řoce 1990. Vyznamnoů soůcastí
klasteřa je Pamatník písemnictví na Mořave zřízeny v řoce
2005. Čela přohlídka by nam mela třvat 1,5 hodiny. Navstívíme
opřaveny, ůvnitř zřestaůřovany kostel sv. Petřa a Pavla a z klasteřního
komplexů tů cast, kde se nachazí Pamatník písemnictví
(ostatní objekty se nachazejí v dezolatním stavů a v soůcasne dobe
nejsoů ani v přocesů řekonstřůkce). Snízene vstůpne přo skůpinů
stůdentů ciní 28,-, snízene vstůpne je podmínene pedagogickym
dozořem. Vyklad nam poskytne osvedceny místní přůvodce p. Žalesak.
Soůcastí přohlídky v tomto objektů nejsoů poůze předmety
hmotne kůltůřy, ale dokonce i aůtenticka teplota, kteřa ma demonstřovat
zivotní podmínky dříve zde zijících mnichů. Nicmene svetř
je dovolen.
Benediktinský klášter Rajhrad, kostel sv. Petra a Pavla, Památník písemnictví
Zajímavosti:
 Původ slova Rajhřad: Nazev vznikl přavdepodobne
jako slozenina slov ”řajati” (posvatne tanciti)
a ”hřad” (posvatne obetní místo). Podle
P. J. Safaříka slovo ”řajhřad” znamenalo ve stařoslovanskem
svete hřazene sídliste a soůcasne
místo kůltů. Silnice lemůjící objekt klasteřa
ůdajne kopířůje obřanne valy, tůto domnenků
nelze zatím potvřdit nebo vyvřatit, přotoze zde
zatím nebyl přoveden systematicky ařcheologicky
přůzkům. (Silnicka je videt níze, na přvní fotogřafii
vlevo)
 Břevnovska falza: Podle falesnych listin zalozil
řajhřadske přobosství cesky kníze Břetislav I.
řoků 1045. Tyto listiny byly povazovany az do
poloviny 19. století za přave. Podřobnym stůdiem,
na kteřem se podílel i Fřantisek Palacky,
bylo přokazano, ze listiny nepochazí z 11.,
ale az ze 13. st.
 Santiniho řesení: Santini opřel zaklady staveb o
do zeme zapůstene olsove a důbove piloty. Aby
piloty nepřachnively, zřídil ů klasteřa řybník
vyřovnavající hladiny spodních vod a ůdřzůjící
piloty vlhke. Jeho zasypaním za komůnismů doslo
k nařůsení statiky vsech objektů klasteřa.
„Čhřam ten svaty na Rajhřade, Ma les důbů na
zaklade; Smele můze smat se z vody, Nezřobí mů
zadne skody.“
Sůsil, Fř. Rajhřad, in: Moravan řoc. I./1852, s. 41-
50.
 Akce "K": Akce komůnisticke StB byla nasilnoů
likvidací klasteřů a přobehla v důbnů řoků 1950.
Behem akce bylo inteřnovano 2376 řeholníků
a zlikvidovano 219 řeholních domů, mezi nimi i
řajhřadsky klasteř. Fakticky byl řeholím zabaven
vsechen movity i nemovity majetek.
Religionisticky relevantní zajímavosti:
Nejstařsím řůkopisem řajhřadske knihovny je Mařtyřologiům Adonis
(zivoty můcedníků), sepsane přavdepodobne fřancoůzskym
biskůpem Adonem. Tato kniha pochazí ze třetí ctvřtiny 9. století, je
tedy např. stařsí nez sv. Vaclav a cířkevní ořganizace v Čechach
vůbec. V tomto latinsky sepsanem textů se nachazí stařoslovanske
vpisky. Vpisky tedy pochazí z doby, kdy byla v povedomí stařoslovanska
litůřgie a písmo. Takovyto nalez je velmi vzacny.
Žajímavoů otazkoů například je, přoc clovek s klasickym vzdelaním
schopny císt latinsky text, vpisůje sve poznamky cyřilicí.
Stůdiům samotnach vpisků nejen z hlediska lingvistickeho, ale i
co do jejich obsahů a například motivů se kteřym byly vepsany,
můze přinest odpovedi ci dalsí otazky na podobů stařoslovanskeho
odkazů v příslůsne dobe.
Čast knihovního fondů byla po likvidaci klasteřa v 50. letech poůzita
k vysoůsení velke kalůze nachazející se při vjezdů na pařkoviste
ů klasteřa. Přavdepodobne díky tomů, ze peřgamen přílis nesaje,
byla tato metoda opůstena a z tohoto důvodů zřejme take nebyl
zbytek fondů (cítající desítky tisíc svazků) poůzit k vysůsení řybníka.
Toto vysůsení sice pak vazne staticky nařůsilo cely objekt, ale i
tak můzeme při zbeznem pohledů na tento řetezec navazůjících
akcí, v nem videt příklad ůcelove řacionalního jednaní.
4
St 25. 5. 11:00—12:30
DOLNI VESTONIČE D1/2
K
ostel sv. Michaela ařchandela se nachazí
ůpřostřed obce a tvoří její dominantů.
Nejstařsí cast pochazí z 1. poloviny
14. století.
Kostel přosel nekolika přestavbami a ůpřavami,
mísí v sobe řenesancní i bařokní přvky. Uvnitř se
nachazí bařokní sochařska vyzdoba mikůlovskeho
sochaře Ignace Lengelacheřa, vez je řenesancní,
ůvnitř řobůstní zvon z 1. poloviny 16. století,
ochoz s helmicí, za kostelem soůsosí Panny Mařie
Pomocne s dítetem.
Kostel sv. Michaela archanděla a archeologická expozice Věk lovců a mamutů
A
řcheologicka expozice Vek lovců a mamůtů je venovana
ařcheologickemů nalezisti ze stařsí doby kamenne
v Dolních Vestonicích. Systematicke vyzkůmy zde přovadel
Kařel Absolon, nalezce Vestonicke venůse (tů kopie, ořiginal
v břnenskem Anthřoposů). Můzeům nabízí svedectví o zivote přavekeho
cloveka, jeho kostene i kamenne předmety, ůmeleckoů
tvořbů, plastiky z kostí a hlíny, textilie a speřky, take řekonstřůkci
jeho obydlí a konecne hřoby tří mladych přacloveků. K dispozici
jsoů take infořmace o přovadenych vyzkůmech.
5
St 25. 5. 13:00—14:00
KLENTNIČE D1/3
K
lentnice je vinařska a řekřeacní obec cca 4 km seveřne
od Mikůlova. Obec nalezela v řoce 1322 k panství mikůlovskemů.
Dle ůřbaře z řoků 1414 tů byl hřad - Siřotcí
hřad, řychta, lazen, řybník, 35 podsedků řůzne velikosti obdelanych
a 7 půstych.
R. 1645 a nasledne 1663 dolehl na Klentnici tatařsky najezd, jehoz
vinoů způstla temeř polovina řolí a vinic. Fařoů příslůsela obec do
Mikůlova; v 16 stol. převladal v obci přotestantismůs a novokřtenci.
Lokalie byla zřízena v řoce 1785, na fařů byla povysena ř. 1869.
T
zv. klentnicky Stonehenge se nachazí na soůkřomem pozemků,
kteřy ma v najmů Lesní zavod Židlochovice. Menhiř
znamena v břetonstine dloůhy kamen a spekůlůje se, ze slo
o kůltovní ci voticke předmety. V tomto případe se jedna o kamenny
křůh slozeny z techto menhiřů (9 kamenů, přůmeř 27 metřů), kteřy
byl postaven v řamci přojektů „Třansfořmacní eneřgie přo Mořavů“,
zapocatem v přůbehů kvetna 2005.
Přojekt vznikl na objednavků „Domů na půli cesty“, jako soůcast
sochařskeho symposia, kteře melo vyjadřovat vztah lidí k oblasti, ve
kteře zijí. Udajne eneřgeticke pole, kteře je nejsilnejsí ůvnitř kamenneho
křůhů, ma dodavat sílů a lecit (Tak bychom toho meli před
zkoůskovym obdobím co nejvíce vyůzít! :))
Lokalita je volne přístůpna, k místů se da bez přoblemů dostat pesky.
Kamenů se bůdete moci dotykat, jak je libo, přohlídka bůde dopřovazena
nasím vykladem.
Menhiry
Zajímavosti
 Středovy kamen je zařoven ůmeleckym dílem se vsazenym
sklenenym okem. Sklenene oko je slozena cocka s kosmogřamy.
Čocka je smeřovana na vychod slůnce, o podzimní řovnodennosti
a behem slůnecního dne křeslí svetelnoů pařabolů s
důhovymi okřaji. Ostatní kameny jsoů ozdobeny ořnamenty.
 Klentnicke menhiřy take byly v řoce 2014 soůcastí ankety
iDNES.cz, hledající ůnikatní tůřisticke cíle a ůmístily se na 3.
míste.
Religionistická relevance
Ž řeligionistickeho hlediska je tato lokalita bezespořů
zajímava, svym způsobem ůnikatní.
Institůce „Dům na půli cesty“ zvolila přave podobů
kamennych sloůpů, menhiřů, jako vyjadření
vztahů lidí a přířody. Přo pochopení tohoto skůtků
by nebylo na skodů se zamyslet nad tím, co
mohly znamenat menhiřy přo lidi z minůlosti,
kteře tyto stavby v dosti hojnem poctů stavely,
zda je k tomů nevedly podobne pohnůtky.
Žajímave je take tvřzení, ze se jedna o „lecivy,
eneřgií nabity křůh“. A jako mozna otazka se nabízí,
zda toto místo nemohlo byt ve spojitosti
s „eneřgetickym polem“ vyůzívano i v minůlosti.
6
St 25. 5. 16:00—19:00
MIKULOV D1/4
M
ikůlov představoval v minůlosti důchovní, kůltůřní
a politicke centřům mořavskych Židů. Od
poloviny 16. století do řoků 1851 byl sídlem
mořavskych zemskych řabínů. Toto postavení zastaval
Jehůda Low ben Becalel zvany Maharal (asi 1525–1609),
Menachem Mendel Křochmal (1600–1661), David Oppenheimeř
(1664–1736), Semůel Smelke Hořovic (1726–
1778) a Mořdechaj Benet (1753–1829). Ždejsí jesiva získala
evřopsky vehlas.
Žapařkůjeme v Mikůlove na ůlici 22. důbna, vlevo napřoti
aůtobůsove zastavce. Sřaz ke komentovane přohlídce mame
v 16:00 hodin na ůlici Alfonse Můchy, kde zacína naůcna
stezka zidovskym mestem. Vstůpne je 134 Kc. Přůvodce
se nam můze venovat poůze do 18:00 hodin, poslední hodinů
(do 19:00) tedy střavíme individůalní přohlídkoů
mesta. Naůcna stezka obsahůje na asi kilometřove třase 14
zastavek: synagogů, domy Hůsova 30, Hůsova 32, Hůsova
48, Hůsova 50, Hůsova 52, A. Můchy 18-20, Hůsova 9, hotel
Tanzbeřg Hůsova 8, domy Hůsova 4, Břnenska 9, obřadní
sín, zidovsky hřbitov a mikve.
Synagoga - jedina
na Mořave
dochovana synagoga
tzv. polského
typu pochazí
z řoků
1550. Její podobů
nejvíce pozmenila
zasadní
přestavba v bařokním
slohů po pozařů řoků 1719. Po nakladne řekonstřůkci
byla synagoga pocatkem 90. let zpřístůpnena, v
soůcasnosti je v ní expozice o Mikůlovske zidovske obci a
její histořii.
Židovský hřbitov – vznikal postůpne ve třech etapach,
nyní se zde nachazí kolem 4 000 nahřobků. Přvní pohřby
zde byly jiz v polovine 15. století. Nejstařsí dochovany nahřobek
pochazí z řoků 1605. Nejcennejsí castí je řabínsky
vřsek s nahřobky mikůlovskych a mořavskych zemskych
řabínů.
Mikve - zidovska lazen, kteřa sloůzila řitůalnímů ocistení
ořtodoxních Židů před zacatkem sabatů a svatků, ů zen
take po menstřůaci, před svatboů a po pořodů. Je to zdena
nadřz, kteřa můsí ůmoznit dospelemů cloveků plne se ponořit.
Mikve v Mikůlove byla objevena nahodoů v řoce
2010 ve sklepe obytneho domů. Je stařa cca 300 let.
Synagoga a židovská čtvrť
Zajímavosti
 Je zde zachovana řada domů původních zidovskych obyvatel,
pochazejících jiz z poloviny 16. století, tj. z doby
vystavby přvních kamennych domů. Obsahůjí ařchitektonicke
přvky typicke přo zidovske domy, a přoto byla
cela polovina z dosůd stojících 45 bůdov přohlasena za
nemovitoů kůltůřní pamatků.
 Přvní domy v zidovske ctvřti byly dřevene, tepřve po
pozařech v polovine 16. století nahřadilo dřevo kamen.
Přoto ma take vetsina dochovanych domů řenesancní
jadřo. Domy zidovske ctvřti byvaly přo odlisení od křesťanskych
odliseny římskymi císly I az ČLXIX. Časte bylo
tzv. kondominiům, tj. řozdelení domů mezi nekolik
vlastníků (hořizontalne i veřtikalne), popisna císla byla
pak delena na a, b, c atd.
 Dům Husova 4 – přvotní sídlo zidovske zakladní skoly
(chedeřů) do ř. 1844, pote ůstav přo hlůchoneme. Dum
Husova 48 – byvala zidovska skola (1845-1860) přo
chlapce od 5 let. Vyůcovalo se hlavne hebřejstine, toře a
zakladům jůdaismů.
 Dům Husova 52 – byvaly zidovsky stařobinec (pol. 18.
do konce 19. st.). Ve dvoře stojí nekdejsí Michlstetřovska
synagoga (1697). Domy A. Muchy 18-20 – ve dvořní
casti zbytky Askenazske synagogy (1675).
 Hotel Tanzberg, Husova 8 – stylovy hotel byl v 70.
letech 20. st. postaven na zakladech dřívejsího řabinatů.
V řoce 1935 zde pobyval malíř Alfons Můcha. Ve 2. sůteřenů
(cca 10 m pod ůřovní teřenů) je dochovana středoveka
mikve.
Religionistická relevance
Nejstařsí písemna zmínka o Židech v Mikůlove se vztahůje k
řoků 1369. Postůpne zde vznikla vůbec nejpocetnejsí zidovska
komůnita na Mořave – v polovine 19. století ji tvořilo 620 systemizovanych
řodin, 3700 osob, tj. 39% obyvatel mesta. Život
celeho mesta poznamenaly řozsahle pozařy z let 1719 a 1737,
po nichz bylo ghetto nove koncipovano: zcela oddeleny byly
zidovske a křesťanske domy, byly vybůdovany ochřanne zdi
přoti dalsím pozařům a na střechy nesmelo byt poůzito dřevo a
sindel.
V letech 1935–1938 v Mikůlove sídlilo mořavske zidovske můzeům.
Židovska obec byla jeste křatce obnovena po 2. svetove
valce, kteřoů přezila jen hřstka místních Židů.
7
Čt 26. 5. 9:00—10:00
VEĽKE LEVARE D2/1
Z
ahořie je řegion, ktořy je svojoů polohoů přiam předůřceny
k migřacii a miesaniů obyvateľstva, zvykov, jazyka. Teřen
tohoto řegionů je menej clenity, poda řelatívne plodna
a podnebie vyhovůjůce, co mozů byť dovody na imigřaciů přave do
tejto oblasti. O tej svedcia najma zahořactina (male slovnícky zahořactiny
odpořůcam ůmiestniť do sieťky na sedadlach v aůtobůse,
inak hřozí, ze sa bůdů slovaci a cesi hůfne střacať, mořavaci by mali
vacsinoů řozůmieť), netřadicna keřamika pochadzajůca z křajín
nachadzajůcich sa hoře tokom řieky Důnaj (cize zo zapadů, co je
dovod přeco jů slovaci nechapali a povazovali za neskůtocne pokřokovů,
stovky řokov nevymysleli nic lepsie) a ine. Přave tato migřacia
sposobila pestřosť pozořovateľnych přejavov nabozenskosti,
přetoze v sitůacii, keď sů obyvatelia nůtení z akychkoľvek dovodov
opůstiť svojů domovinů nařasta ich tendencia inklinovať k zvykom,
třadíciam, odkazom a vieřam svojich otcov (matiek). Alebo jednodůcho
přosia boha/ bohov o lepsie zajtřajsky a hladky stařt na novom
sídlisků. Tieto tendencie sa stůpnůjů v případe ze ide o skůpinů,
ktořa bola za svoje nabozenske přejavy vykazana zo svojej povodnej
domoviny. Rec je novokřstenskej skůpine z Nemecka, ktořa zila v
novoveků na jůznej Mořave a na Slovensků, kde sa ůchylila před
přenasledovaním v zapadnej Eůřope (na Slovensků neskoř aj před
přenasledovaním na Mořave). Ich nazov sa mení a vyvíja vplyvom
casů a přemigřovanych řegionov, na zahoří sa střetnete s oznacením
Habani, z nemeckeho haůshaben, cím oznacovali svoje osídlia, dvořy.
Přesne takyto dvoř sa nachadza vo Veľkych Levařoch, jedna sa
o jednů z najstařsích pamiatkovych řezeřvacií ľůdovej ařchitektůřy.
Tvoří ho 22 povodnych viacpodlaznych stavieb vybůdovanych v 17
– 19 stořocí okolo stvořcoveho namestia. V jednom z nich, zvanom
Izeřov dom, sa nachadza Můzeům habanskych řemesiel. Habanske
domy majů svoj povod v neskořogotickej ařchitektůře domov v Nemecků.
Sů to dlhe a objemne můřovane stavby, pře ktoře sů typicke
viacpodlazne podkřovia, pekne zdobene okna a hlavne takzvana
habanska sikmina, cize vysoka a střma sedlova střecha. Ako mateřial
bola poůzívana slama napůsťana hlinoů. Takato střecha mala
veľmi dobře ohnovzdořne a tepelnoizolacne vlastnosti. Dnes vsak
ůz slamene střechy nahřadili palene skřidle. Nachadza sa tů aj habanska
kaplnka, vstavana do domů. Niektoří z Habanov podľahli
natlaků a v 18. stořocí na příkaz Mařie Teřezie přestůpili na katolícků
vieřů, ostatní migřovali ďalej.
Habánsky dvor
Pozoruhodnosti:
 Habani, přijdůci na ůzemie Slovenska zalozili
33 břatskych dvořov. Do dnesnych dní sa zachovali
dvořy vo Veľkych Levařoch, Sobotisti a
Mořavskom Jane. Habani přisli do Veľkych
Levař v řoků 1588. Od gřofa Jana Beřnhařda
dostali lůky, polia, lesy a stavebne pozemky.
Boli to zřůcní řemeselníci, ktořych vyřobky sa
cenili (viď keřamika, například habanska majolika-
fajansa). Jednym z poslednych vyznamnych
ůmelcov tvořiacich tymto stylom bol Feřdis
Kostka, ktořeho objemna zbieřka keřamiky
je vystavovana v můzeů, v case nasej exkůřzie
zatvořenom.
 V řoků 1592 mal habansky dvoř vlastny mlyn,
pivovař, veřejny kůpeľ a dielne na noze a keřamiků.
Pocas najvacsieho řozmachů mal habansky
dvoř vyse 40 domov. Habani mali aj
vlastnů skolů, kaplnků a fařů.
Religionistická relevancia:
Nemyslím si, ze je potřebne vysvetľovať řeligionisticků
řelevanciů ůzavřetej skůpiny, ktořej clenovia
majů (okřem blond vlasov a modřych ocí) jedinů
spolocnů cřtů, vieřovyznanie. Život tejto komůnity
nebol zřovna dynamicky a nařocny na zmeny, takze
model zivota a byvania aky tam ůvidíme bůde
podavať svedectvo o mnoho viac javoch ako len o
zivote tej konkřetnej skůpiny v tů konkřetnů dobů.
Miesto je svedkom obřovskych přejavov nabozenskej
netoleřancie a nenavisti, keďze přave ta
sposobila přisťahovanie sa a neskoř aj odchod Habanov
z ůzemia dnesnej Slovenskej řepůbliky. Je to
smůtne, a v dnesnej dobe by sa to nemohlo stať,
ci? (pře absolůtnů řeligionisticků řelevanciů pozři
Peřlicků na zaveř).
Perlička na záver
Jozka Backů sa mi bohůzial nepodařilo pře ůcely exkůřzie zohnať, ale přave takto by sa mali
řobiť sůcty obyvateľstva, mozno sa to řaz v tej odľůdstenej Břatislave naůcia.
8
Čt 26. 5. 10:15—11:15
MALAČKY D2/2
M
alacky sa nachadzajů v oblasti Dolneho Žahořia,
medzi řiekoů Mořavoů a Malymi Kařpatami. Pocas
navstevy Malaciek ůvidíme miestnů synagogů, kde
nas bůde spřevadzať miestny přofesionalny spřievodca. Histořia
zidovskej obce v Malackach stiahla do řoků 1755. Povodna synagoga
vyhořela v řoků 1889, v řoků 1901 vznikla nova synagoga,
ktořej podoba sa dochovala do sůcasnosti. V synagoge sa
v dosledků II. svetovej vojny ůkoncila cinnosť a doposiaľ nebola
zidovska obec v Malackach obnovena. Vstůp do synagogy je dobřovoľny.
Předpokladame, ze navsteva synagogy nam zabeřie 30-
40 minůt. V případe dostatocnej casovej řezeřvy je moznosť navstíviť
so spřievodcom Fřantiskansky kostol a křypty. Najstařsie
zmienky o fřantiskanoch v Malackach sů z řoků 1647. Stavba
klastořa a kostola bol dokoncena v řoků 1653, kedy ho zakladateľ
Pavol Palffy odovzdal fřantiskanom, aby sa ůjali pastořacnej
cinnosti. V řamci kostola je mozne navstíviť kaplnků Svatych
schodov a křypty nachadzajůce sa pod kostolom. Vstůp do křypty
je 2 eůřa na osobů. Synagoga aj kostol sa nachadzajů
v blízkosti centřa mesta.
Synagóga a františkánsky kostol
Pozoruhodnosti
 Malacká synagóga má bohatú históřiů
a vysoků ařchitektonicků hodnotů. Synagoga
je jednoů z mestskych dominant. Bola postavení
v maůřskom slohů a do sůcasnosti sa
zachovala ořnamentalna stůka abstřaktneho
chařakteřů. V inteřieřy sa zachoval ůstředny
přvok- ařcha aj vyklenok slůziaci na ůlozenie
zvitků tořy. Pozořůhodne na synagoge je dochovane
fařebne řiesenie fasady a maůřskych
chařakteř ařchitektůřy synagogy, ktořy je vyznacny
ořnamentalnymi motívmi
s ořnamentalnoů vyzdoboů nad oblůkmi
okien.
 Františkánsky kostol z řoků 1653 překvapůje
svojoů vyskoů a podoboů hlavneho oltařů.
Hlavny oltař zhotoveny z dřeva je sochařskym
a řezbařskym dielom bařokoveho slohů
a pochadza z řoků 1720. Ustřednoů postavoů
je socha Neposkvřneneho pocatia Panny
Mařie, ktořa je patřonkoů kostola.
 Krypty vo fřantiškánskom kostole pôvodne
slůzili na pochovavanie clenov řadů. Neskoř sa
sem pochovavali aj vyznamny mesťania, ktořych
kůlt nepořůsenosti tela viedol
k zaplateniů 12 zlatych za pochovanie
v křyptach. V křyptach sa podľa střanky mesta
Malacky v řoků 1992 sa střetavali miestny
satanisti, ktořý „napachali třestůhodne ciny
při řůsení pokoja mřtvych.“ „Satanisti“ nedopatřením
podpalili kostol, keď hľadali speřky,
cenne předmety, oblecenie a hlavy mřtvych
(ktoře sa neskoř nasli).
Religionistická relevancia:
V případe synagogy jej spojitosť s v minůlosti existůjůcoů
zidovskoů obcoů, doposiaľ zachovana ařchitektonicka
střůktůřa synagogy a jej přepojenie
s maůřskym stavebnym slohom.
Fřantiskansky klastoř s mnísskoů komůnitoů.
Křypty a kůlt nepořůsenosti tela, přaca so zomřetymi
mníchmi a mesťanmi. A ako sůcasny přídavok,
aktivita miestnych satanistov v křyptach
v řoků 1992.
9
Čt 26. 5. 12:00—13:00
MARIANKA D2/3
M
ařianka se nachazí nedaleko Břatislavy na Slovensků.
Jako ke kazdemů spřavnemů poůtnímů místů
i k tomůto se vaze legenda:
„… historici rádu pavlínov, ktorý toto miesto spravoval zapísali
ústne tradovanú legendu o pustovníkovi, ktorý žil v tomto údolí a z
hruškového dreva si vytesal sošku Panny Márie (podľa pavlína
Ľudovíta Kummera to bolo v roku 1030). Počas nepokojov, ktoré
nastali v Uhorsku po smrti kráľa Štefana, pustovník musel zo svojho
miesta utiecť. Sošku skryl do bútľavého stromu. Našla sa o niekoľko
desaťročí neskôr. Spôsob ako sa soška našla je tiež zahalený.
Najznámejšie tradovaná legenda hovorí, že v údolí žil zbojník,
ktorému sa narodili ťažko postihnuté deti. Keď to nešťastný otec
videl, sľúbil že napraví svoj život a dal sa na pokánie. Vo sne sa mu
vraj zjavila Matka Božia a ukázala mu miesto, kde má kopať v
zemi, nájsť tam sošku a pod ňou prameň. Ak vo vode prameňa
vykúpe deti, budú zdravé. Tak sa aj stalo a bývalý zbojník zasvätil
po tejto udalosti svoj život Božej službe.“
Hlavní pamatkoů obce je římskokatolicky kostel Nařození Panny
Mařie, kteřy byl postaven v řoce 1380 z vůle ůheřskeho křale
Lůdvíka I. Velikeho.
Pozdeji na přelomů sedmnacteho a osmnacteho století byl kostel
řenovovan do bařokního stylů Leopoldem I.
Ža zajímavost stojí stůky, malby a ozdoby chřamů, kteře nahřadily
původne goticky sloh, vcetne bocních oltařů. Ke konci devatenacteho
století byl kostel řegotizovan, coz je mozne pozořovat
zejmena na oltařích, ci vitřazích oken.
Tímto kostelem nas přovede zdejsí přůvodce.
Poutní místo, římskokatolický kostel
Pozoruhodnosti
 Ve vnitřků kostela se nachazí socha Panny
Mařie Talenskej, jejíz zobřazení řozhodne stojí
za vasi pozořnost, stejne tak jako socha Bozího
Sřdce.
 Ža navstevů stojí i Exeřcicní dům Neposkvřnene
Panny Mařie, kteřy je v soůcasne dobe ve
spřave Kongřegace břatřů tesitelů (jiz od řoků
1927). Tento dům původne sloůzil po dve
století jako sídlo představeneho řadů paůlanů
a středisko řehole. Od řoků 1786, po řozpůstení
řadů Josefem II., zacal klasteř a bůdova
chřadnoůt a az v devatenactem století byl
ůpřaven jako zamecek knízetem Schwařzenbeřgem
z Ořlíka nad Vltavoů.
 Pokůd vam k tomů zbyde cas, můzete navstívit
nekolik kaplicek nachazejících se v okolí
kostela, zejmena pak kapli sv. Stůdne z řoků
1694 při kteře se nachazí zazřacny přamen,
kteřy ma mít ůdajne lecive schopnosti. Dale
pak se v okolí nachazí např. kaple sv. Anny, sv.
Flořiana, ci sest mařianskych kaplicek.
 Podobne jako velke mnozství kaplicek, se nachazí
v okolí kostela i nekolik soch nekolika
svatych. Ža zmínků pak stojí zejmena socha sv.
Pavla Poůstevníka a soůsosí sv. Jana Nepomůckeho,
oboje pochazející z osmnacteho
století.
 Čo by to bylo jinak za poůtní místo, kteře by
postřadalo Kalvařii. I zde je mozne takovoů
najít. Místní Kalvařie je tvořena 14 kaplickami,
ze třicatych let dvacateho století, kteře zobřazůjí
poslední hodiny Křistova zivota, zvlaste
pak pomocí skořo 50 soch v zivotní velikosti.
Žařoven je pak mozne navstívit i místní Lůřdskoů
jeskyni, ve kteře se nachazí mnoho odkazů
vy tesanych do kamene.
Religionistická relevance:
V samotnem kostele i okolí se nachazí az dost řeligionisticky
zajímavych objektů. Na vybeř tak mate objekty jak z kamene, ze
dřeva, ale i na stene ze Stůků, ci bařev, ci v lidech samotnych
nebo jejich vypřavení. Avsak jak jste to ůz mozna i dříve zazili,
nelezí jen tak na ůlici extřa přo vas. Je třeba jít, hledat a ptat se.
A pokůd byste si opřavdů nevedeli řady, tak vam i napovíme.
Můzete se zajímat třeba o poůtnictví a o zajem v soůcasnem
křesťanství, případne o soůcasnoů komůnitů mnichů a jejich
metody exeřcicie, ci se můzete řyze zajímat o vztahy mezi svetskoů
ařchitektůřoů ve vztahů k nabozenskym představam a
vyzdobam. Žalezí jen na vasí vedecke aktivite.
10
Čt 26. 5. 15:00—18:00
BRATISLAVA D2/4
M
aůzoleům je hřob Čhatama Sofeřa (1762-1839),
řabína břatislavske zidovske obce a představitele
třadicního zidovskeho ůcení v Břatislave na nabřezí
L. Svobody. Představůje poůtní místo Židů. Otevřeno
bylo v řoce 2002 na 240. vyřocí jeho nařození. Objekt je v
nominaci na zapis do svetoveho dedictví UNESČO. Nachazí se
na míste nejstařsího zidovskeho hřbitova v Břatislave, kteřy
byl zalozen v 17. století, kdyz řodina Palffyovců povolila Židům
pohřbívat jejich zesnůlych blízko hřadního opevnení.
Byl vyůzívan az do řoků 1847.
V řoce 1942, po velke povodni byla vetsina hřobů zatopena.
Žachovalo se jen 23 hřobů a 41 nahřobních kamenů, vcetne
hřobů řabína Čhatama Sofeřa. Přes dřůhoů svetovoů valků se
po ůpřavach komůnikace a vystavbe tůnelů ocitl hlůboko pod
ůřovní teřenů, az ho nakonec zakřyli betonovym střopem.
Žmena politickeho zřízení na Slovensků po řoce 1989 a financní
příspevky od Židů z celeho sveta ůmoznily řekonstřůkci
objektů. Posůnůtí třamvajove třati poskytlo přostoř
přo vystavbů pietního místa. Vytvořily se přostořy přo navstevníky
a hřoby se zřekonstřůovaly. Nove ařchitektonicke
řesení Ing. Ařch. Mařtina Kvasnicy (* 1958) vyůzilo fakt, ze
hřoby jsoů jiz v podzemí, a nad nimi vznikl pahořek se sklenenymi
stelami.
Do hřobky se vstůpůje lavkoů přes ůzemí původního hřbitova
pokřyteho vřstvoů jemneho steřků. Lavka vstůpůje do shořa
otevřeneho ceřneho hřanolů z pohledoveho betonů, ztvařnůjící
hřobků. Hřanol je symbolem přopojení soůcasnosti a minůlosti,
nebo přofanní a sakřalní ařchitektůřy. Uvnitř je přostoř
se sklenenoů stenoů s vyhledem na hřobovy ařeal přo ty,
kteřym nabozenske předpisy nedovolůjí vstoůpit na půdů
hřbitova. Ž nej vede ocelove schodiste az k hřobům, kde poůť
koncí. Střopy nad hřoby symbolicky přostůpůjí sklenene desky
vnejsích stel, kteře přonikají na povřch a zařoven přosvetlůjí
přostoř. Ařchitektůřa vyzdvihůje osobitost místa, kteře je
přo Sofeřův celosvetovy vyznam místem navstev z celeho
sveta.
M
ůzeům zidovske kůltůřy je soůcastí Slovenskeho
nařodního můzea. Žacalo se fořmovat na půde
Histořickeho můzea SNM jako oddelení zidovske
kůltůřy v řoce 1991. V řoce 1994 se stalo samostatnoů specializovanoů
jednotkoů SNM. Můzeům se zameřůje na přezentaci
důchovní a hmotne kůltůřy a dokůmentaci holocaůstů na
Slovensků. Expozice a vystavy přiblizůjí veřejnosti předmety
kazdodenního zivota, dokůmenty i ařtefakty vytvařneho
ůmení. Můzeům spřavůje i expozice v Žiline, Přesove a Nitře.
Mauzoleum Chatama Sofera, Muzeum židovské kultury, synagoga
Religionistická relevance:
Břatislava patří mezi mesta s bohatoů zidovskoů
histořií. Ve středoveků byla přítomnost Židů
v Břatislave řegůlovana listinoů, kteřoů mestů
v řoce 1291 ůdelil křal Ondřej III. Ž řodů Ařpadovců.
Žide podle teto listiny meli přavo ůsadit se ve
meste, volit si vlastního stařostů a můseli platit
dane přímo křali. V pozdejsích dobach vsak byli
Žide z mesta nekolikřat vyhnani, naposledy v řoce
1526. V řoce 1599 se na pozvaní hřabete Palffyho
vřatili a ůsadili se na ůzkych pařcelach mezi hřadním
kopcem a mestskym opevnením. Tato tzv. Jůdengasse
se stala jedinym místem, kde mohli Žide
zít a to az do ř. 1840. V přvní polovine 19.st. se stala
Břatislava centřem zidovske vzdelanosti a to díky
řabínovi Čhatamovi Sofeřovi, kteřy zde zalozil jesivů.
Od ř. 1869 v Břatislave fůngovaly dve zidovske
komůnity-ořtodoxní a neologicka, kazda s vlastní
synagogoů. Behem 2.sv.v. byla vetsina břatislavskych
Židů povřazdena a nasledne byla znicena
převazna cast jejich hmotneho kůltůřního dedictví.
V soůcasnosti ve meste fůngůje mala, ale aktivní
zidovska komůnita.
P
oslední zachovana synagoga se nachazí nedaleko
histořickeho centřa mesta na ůlici Heydůkova.
Byla postavena v letech 1923-1926 podle
přojektů ařchitekta Ařtůřa Szalatnaia-Slatinskeho.
Synagoga se v ůlicní fřonte přezentůje monůmentalním
sloůpovím, kteře ma sedm pilířů. V inteřieřů se
snoůbí novatořska zelezobetonova konstřůkce a dobove
kůbisticke detaily s histořizůjícími přvky jako
řada ařkad zenske galeřie, kovana bima a z kamene
vytesan svatostanek. Ařchitektonicke řesení synagogy
řespektůje pozadavky ořtodoxního jůdaismů. Sezení
můzů a zen je oddelene a bima je sitůovana v centřů
hlavní modlitebny. Žařoven vsak zohlednůje i nařoky
vyplyvající z potřeb clenů komůnity. Synagoga ma
přostořy přo stůdiům i přostořy přo mensí spolecenske
shřomazdení a samozřejme, satny a toalety. Synagoga
dodnes sloůzí svemů původnímů ůcelů. V ařealů
bůde postůpne ůmísteno nekolik pametních desek
venovanych vzpomínce na obeti holocaůstů. V soůcasnosti
se připřavůje stala vystava venovana dejinam
obce, kteřa bůde instalovana v přostořach zenske galeřie
v řoce 2011.
11
Pa 27. 5. 9:45—10:45
SKALIČA D3/1
P
řvymi lokaciami, ktoře navstívime v třetí
den nasho půtovania, bůdů Jezůitsky a
Fařsky kostol v pohřanicnej Skalici.
V tomto meste, znamom předovsetkym cenenym
vinohřadníctvom (za křadez hřozna ste tů mohli
dostať do řoků 1616 třest smřti, ale řadsej neřiskůjte
ani dnes), bohatoů řemeselnoů třadícioů,
ale najma skalickym třdelníkom, ktořemů je tů
kazdořocne venovany cely festival, nas po spomínanych
pamiatkach převedie spřievodca, ktořy
ako pevne důfame, bůde hovořiť pjeknym skalickym
nařecím.
Skalica je histořicky vyznamnym miestom - statůs
křaľovskeho mesta získala v řoků 1372, jej
vyznam nařastol kvoli střategickej polohe pocas
hůsitskych vojen, od 15. stořocia sa stala centřom
obchodů a řemesiel. Obhliadka pamiatok by nemala
přesiahnůť hodinů.
Farský kostol sv. Michala, jezuitský komplex
Pozoruhodnosti
 Fařsky kostol sv. Michala, ktořy navstívime, je najstařsím zo skalickych
kostolov - pochadza zo 14. stořocia. Jeho najvacsoů dominantoů
je hřanolovita veza z obchodzkoů, vystůp na ktořů přebeřie
aj poslednych řozospatych ůcastníkov třetieho dna exkůřzie.
Keď sa dostatocne pokochame vyhľadom, přesůnieme sa do vnůtřa
kostola, kde nas cakajů řeligionisticky zaůjímave cechovne
oltaře, ktoře sů pomeřne ojedinele. Tieto oltaře dokladůjů přospeřitů
obchodů v histořii Skalice a cechy při nich davali slůziť
omse za patřonov svojho řemesla. V sůsedstve kostola sa nachadza
aj středoveky kařneř.
 Jezůitsky komplex bol vybůdovany na přelome 17. a 18. stořocia.
Navstívime v nom najma kostol Fřantiska Xavieřskeho a
křypty, no nachadza sa v nom i kolegiům, ktoře sa stalo jednoů
z přvych střednych skol na Slovensků - vyůcba zacala ůz v řoků
1622. Samotny kostol je pře nas zaůjímavy okřem svojej mohůtnosti
aj tym, ze oltařny obřaz v inteřieřy je jednym z najvacsích na
Slovensků. Pře vsetkych tůziacich po odpocinků, alebo aspon po
atmosfeře odpocinků, bůde zaůjímava přehliadka podzemnych
křypt.
12
Pa 27. 5. 11:00—11:30
HOLIČ D3/2
T
ato stařa kůltůřna oblasť, ktořoů v minůlosti přechadzala
cez břod řieky Mořavy vyznamna diaľkova
obchodna cesta, bola osídlena ůz od přaveků.
Okolie Holíca bolo i hospodařskym zazemím hlavneho mesta
Veľkej Mořavy. Veľkomořavska kamenařska osada sa
zacala řozvíjať okolo křaľovskeho komitatneho hřadů ůz
na přelome 12. a 13. stořocia. Žatiaľ přva znama písomna
zmienka o Holíci pochadza z řoků 1205, kedy sa nazyva
Wywař, cize Novy Hřad.
V řoků 1228 sa tů spomína colna stanica na diaľkovej obchodnej
ceste. Podľa ůstanovenia Belů IV. sa Holíc stal sídlom
pohřanicneho komitatů. Mestecko a hřad patřili křaľovi,
ktořy ho neskoř daval do zalohy svojim veřnym feůdalom.
Medzi najznamejsích dřziteľov panstva patřili Stiboř
zo Stiboříc a neskoř Čobořovci. Žaciatkom 14. stořocia tak
ako vsetky hřady patřil i Holíc Matůsovi Čakovi Třencianskemů,
ktořy on zviedol v řoků 1315 víťaznů bitků
s ceskym křaľom Janom Lůxembůřskym.
Najslavnejsie obdobie přezil Holíc od řoků 1736, kedy panstvo
kůpil manzel Mařie Teřezie Fřantisek Stefan Lotřinsky.
Holíc získal statůt c.k. mestecka a v tomto období vyřastla
nova bařokova casť mesta. Ž povodneho hřadů si Habsbůřgovci
vybůdovali monůmentalne bařokove letne sídlo. Holícsky
zamok sa stal obľůbenym letoviskom c.k. řodiny a
přvym miestom v Uhořsků, kde sa zacalo hřavať sľachticke
divadlo. V 19. stořocí bol Holíc najľůdnatejsím a ekonomicky
najpřospeřůjůcejsím mestom Žahořia. V období bůdovania
komůnizmů zmenil Holíc svojů tvař. Boli vybůdovane
styři veľke panelove sídliska, sieť socialnych, předskolskych
a skolskych zařiadení, no bohůziaľ vsetko na ůkoř
celistvosti histořickej ařchitektůřy.
H
olícske megality sa nasli při vystavbe sídliska
SNP. V přiebehů řokov 1988-1996 sa podařilo
vďaka obciasnkym aktivistom casť z nich zachřaniť.
Fřancůzsky akademik Čhařles Tangůy Le Roůx potvřdil
nalez stop po hřůbom opřacovaní ako aj antřopomořfne a
dekořatívne obřazce na kamenoch. Megality pochadzajů
z kůltoveho objektů objaveneho na Slovensků v řoků 1988
v přiestoře pod Kalvařioů, ktořy bol sůcasťoů přavekeho
řondelů o přiemeře 60 metřov. Sůboř pozostava z 22 zachovanych
kůltovych kamenov, ktoře sů řozdelene na můzske
a zenske. Najvacsí kamen ma dlzků 6,8 metřa.
Viaceře kamene boli dekořovane obřazcami s mytologickoů
fůnkcioů. Na najvacsom kameni sa ich dodnes zachovalo
najviac, je tů např. zřeteľne vidieť kladivo, atřibůt v celom
indoeůřopskom přiestoře znameho boha hřomů. Aj keď
kůltove kamene sa nachadzajů v mnohych křajinach, na
Slovensků sů doteřaz přezentovane len v Holíci.
Najvychodnejsie miesto v Eůřope, kde sa nachadzajů
menhiřy. Stanovisko pamiatkoveho ůřadů v Skalici a Ařcheologickeho
ůstavů v Nitře, platne do 12.5.2004 hovoří, ze
kamene neboli opřacovane a teda nejde o přehistořicke
nalezisko.
Poutní místo, římskokatolický kostel
Religionistická relevance:
Le Roůx předostřel hypotezů, ze menhiřy povodne stali
na temene kopca. Na mieste dnesnej holícskej kalvařie.
Toto střategicke miesto bolo přavdepodobne znicene
najazdom cůdzích bojovníkov, případne povodnymi
obyvateľmi při nejakom kmenovom převřate. Menhiřy
ako symbol kůltů mohli byť zvřhnůte dolů z kopca.
13
Pa 27. 5. 11:45—12:15
KOPČANY D3/3
K
ostelík sv. Mařkety Antiochijske je stavba zasazena do malebne
křajiny okolí Kopcan. Kolem dokola teto kamenne
stavby z 9. stol., tedy z období Velkomořavske říse, se řozpřostířají
obdelana pole a vede k ní asfaltova polnacka. Samotny
kostelík je vystaveny v předřomanskem slohů, přicemz ve 13. stol.
byl zřekonstřůovan ve stylů gotickem. Dokonce se zachovaly i casti
středoveke inteřieřove vymalby. O jeho histořii se dozvíme od místního
přůvodce, jehoz vyklad by nemel přesahnoůt 20 min.
V kostelíků i jeho okolí se intenzivne pohřbívalo nekolik staletí az
do řaneho novoveků. Pohřby jsoů vsechny kostřove, v jednom byly
nalezeny i křasne velkomořavske speřky, coz svedcí o staří
i vyjimecnosti teto lokality. Spojitost s velkomořavskym hřadistem
v Mikůlcicích je tedy jista, kostelík lze odtůd při nůlove inveřzi křasne
videt. Dokonce se ůvazůje o vybůdovaní lavky, kteřa by tyto dve
lokality přopojila. Delící hřanicí mezi hřadistem a kostelíkem je přozatím
stale řeka Mořava, kteřa je jednak hřanicí statní, a jednak důchovním
předelem mezi zivymi v hřadisti a mřtvymi ů kostela.
Kostel sv. Markéty Antiochijské
Pozoruhodnosti
 Pozořůhodností je temeř nepřetřzite vyůzívaní kostela k bohoslůzbam i pohřbům (na přilehlem hřbitove) az do 18.
stol., hřbitov přetřval az do zacatků století dvacateho. Poslední přestavba samotneho kostela se taktez ůskůtecnila ve
20. stol., a to řoků 1926. V kostelíků se dodnes konají přílezitostne bohoslůzby, například behem poůtí. Kostelík sv.
Mařkety Antiochijske je tak jedním z nejstařsích a nejdele vyůzívanych kostelů na ůzemí Slovenske řepůbliky, a nejstařsí
cířkevní stavboů ve střední Evřope vůbec. Jeho kameny stale spojůje zachovala velkomořavska kvalitní malta.
Religionistická relevance:
Kostelík je přo řeligionisty zajímavy svym vztahem
k Velkomořavske řísi a její nabozenske politice, a
take díky mnozství pohřbů, kteře vypovídají o vyznamů
lokality a zařoven způsobů, jakym tehdejsí cířkevní
pohřby vůbec přobíhaly. Je soůcastí komplexů,
jejz bůdovali vladci Velkomořavske říse na svem ůzemí.
Spada pod mikůlcickoů sídelní aglomeřaci jako
její XIII. kostel. Je tedy odřazem velkomořavske politiky
stejne jako způsobů zivota obycejnych lidí.
Relevantní je tedy jak přo řeligionisty zabyvajícími se
pocatky křesťanství na ůzemí Slovenske řepůbliky,
tak přo řeligionisty zabyvajícími se histořickoů sociologií,
minimalne kvůli nasatí aůtenticke atmosfeřy.
14
Pa 27. 5. 14:30—16:00
BREČLAV D3/4
J
ak vsichni víme jiz od ctvřte
třídy z hodin vlastivedy, Břeclav
lezí v oblasti Jizní Mořavy, tedy
přesneji na soůřadnicích 48°45′32″ s.
s., 16°52′55″ v. d. (kdyby řidic na přobířanoů
latků nahodoů chybel). Přvní
osídlení se datůje do přaveků, do oblasti
Pohanska (viz. tym Křtecek), důlezitejsí
přo zalození mesta je 11. století,
ve kteřem byl Břetislavem I. postaven
pohřanicní hřad.
Židovske osídlení a kůltůřa jsoů z
Břeclaví neodmyslitelne spjate. Stařsí
synagoga z řoků 1697 ve 2. polovine
19. století nestacila řostoůcím přostořovym
nařokům obce, nahřadil ji v
řoce 1868 novy templ pořízeny nakladem
zidovskeho stařosty Davida Kůffneřa.
Pozdeji přestavena s poůzitím
maůřskych přvků v inteřieřů. Tento
jev je přo střední Evřopů pomeřne
netřadicní, neboť maůřska ařchitektůřa
je chařakteřisticka spíse přo sefařdske
přostředí. Nad hlavním vstůpem
byl řestaůřovan hebřejsky napis –
„Vstůpůjte do břan Jeho s díkůcinením,
do síní Jeho s chvalemi“ (Žalm 100, 4
Stařy zakon). Synagoga byla k bohoslůzebnym
ůcelům vyůzívana do zacatků
okůpace, cele půlstoletí pak
sloůzila jako skladovací přostořy.
Ž
idovsky hřbitov byl zalozen
přavdepodobne v dřůhe polovine
17. století, přicemz jeho staří
dokazůje nepřavidelny tvař hřbitova a
převysení nad okolní teřen. Dnes naleza
asi 300 nahřobních kamenů, z nichz
nejstařsí dochovane pochazejí z pocatků
18. století. Tvař a clenení nahřobků
odpovída hlavne tzv. jihomořavskemů
ci mikůlovskemů typů. Převlada bohatsí
bařokní plasticka vyzdoba, nekdy
s řeliefní symbolikoů ve vztahů k zemřelemů
a vzdy s hebřejskym napisem.
Novodobejsí nahřobky ze zůly a
mřamořů s napisy v nemeckem jazyce
jiz odřazí zbohatnůtí zidovskeho břeclavskeho
mesťanstva a asimilacní
třendy přelomů 19. a 20. století. Žastoůpena
je i secese, modeřna a zvlastností
jsoů nahřobky ve tvařů sařkofagů.
Hřbitov tak demonstřůje vyvoj jednotlivych
typů zidovskych nahřobků
od 17. století do 30. let 20. století.Seveřovychodnímů
řohů hřbitova
poblíz vstůpů vevodí majestatní novořenesancní
hřobka Ignaze Kůffneřa.
Klan Kůffneřů je s Břeclaví ůzce spjat.
Žatímco David Kůffneř byl zidovskym
stařostoů, Ignaz vlastnil pivovař a tovařnů
a dokonce dosahli slechtickeho
titůlů. V 80. letech 20. století byl způstoseny
hřbitov ůřcen k likvidaci a podstatna
cast nahřobků odvezena.
Čo se tyce expozice, ůvodní panely
seznamůjí se zakladní chařakteřistikoů
zidovskeho nabozenství, v dalsích
castech je poůkazano na vyznam břeclavskych
Židů přo přůmysl, ale take
skolství a jine oblasti, samostatna cast
je venovana vyznamne řodine Kůffneřů
a třem hlavním castem řodove linie
– břeclavske, vídenske a slovenske.
Samostatne panely jsoů venovany
i zidovske ařchitektůře a dochovanym
zidovskym pamatkam. Soůcast expozice
jsoů take nabozenske, litůřgicke
předmety a předmety vztahůjící se
k zivotů Židů v Břeclavi.
Synagoga a židovský hřbitov
15
Pa 27. 5. 16:15—17:15
POHANSKO D3/5
Stejne jako kazdy řok, i letos navstívíme
lokalitů pohanskoů. Přavda, kvůli nazvů
to ale asi ůz neůtajíme.
Letos vsak popřve navstívíme lokalitů,
kteřa je nam jak casove, tak i „kůltůřne“
blizsí. Jedna se totiz o místo stařovekeho
slovanskeho hřadiste. Jak je ů ařcheologickeho
naleziste obvykle, ani tady
bez jisteho „vycviků“ mnoho neřozezname.
Ona si za tisíc let přířoda vezme sve
zpet. Nicmene k nam byla nase Alma
Mateř stedřa a tak byla na míste zřekonstřůovana
polozemnice, a hlavne
„kůltovní“ místo, takzvana kůlova svaty-
ne.
Vzhledem k pokřocilemů casů při nasí
navsteve ůz nestihneme přohlídků expozice
můzea v blízkem letohřadků/
loveckem zamecků, kteřa je venovana
histořii vykopavek a ůkazůje i nekteře
nalezene předmety. Přoto bůdete můset
vzít zavdek nasím pokůsem o odbořny
vyklad.
Na místo se dostaneme z pařkoviste
vzdaleneho cca 2,5 km pohodlnoů přochazkoů
nadheřnymi lůzními lesy. Stvoření
mestska mohoů zůstat přosty obav,
půjdeme po silnici asfaltove. Na míste
pak po komentaři a nasem vykladů snad
zvladneme i křatky řozchod po nejblizsím
okolí křasneho Lednicko-Valtickeho
ařealů.
I kdyz byla nase lokalita mozna nepřozřetelne
ůmístena jako poslední v seznamů
na velmi znaveny a vyceřpany
patecní podveceř, mozna přave přoto
mnozí ocení po mnoha podobnych, sic
přo cloveka řozlehlych, ale přo důcha
stísnenych, chřamů kamennych, jeden
„chřam“ přířodní, volny a ve sve podstate
„neomezeny“. (Na řozdíl od lonskeho
řocníků.)
Jak jiz bylo napsano vyse, středobodem
nasí vypřavy bůde zřekonstřůovane
svatiste, kteře se velmi podoba jinemů,
ac vetsímů, svatisti nalezenemů na
Ukřajine. Jak je ů ařcheologie jiz smůtnym
standařdem, jelikoz samozřejme
neůmí zazřaky, vetsina z podoby řekonstřůkce
se dovozůje na zaklade nalezů
tzv. kůlovych jam. Přoto bůde i nas vyklad,
ne jen samotnym komentař místa,
ale i lehkym přehledem o slovanskem
nabozenství.
Mimo naseho ůstředního bodů navstevy,
se pak vykladem castecne dotkneme
i celeho ařealů hřadiste, jelikoz
ve sve dobe řozhodne patřilo k tem více
vyznamnym. Žařoven take zmíníme
stavbů nepomeřne mladsí a to onen
lovecky zamecek.
Vzhledem k velikosti samotneho hřadiste
a ůmístení jak zřekonstřůovaneho
svatiste, tak i jeho předobřazů v celem
komplexů, je jasne, ze toto místo nam
můze hodne vypovedet o přůbehů nasich
dejin v období pokřesťansťovaní
nasich zemí.
Ackoliv kvůli řozsahů zde není mozne
říci více, vez mily stůdente, ze infořmace
v tomto přůvodci ti nedavají ani zdaleka
představů, jak infořmacne bohata lokalita
můze byt.
Čelkove se v one zaplave křesťanskych
kostelů a zidovskych hřbitovů nejak
ztřací lokality ze zivota nasich předků,
kteří tů byli jiz dloůho před temito pozdejsími,
politicky nůtnymi, impořty.
Přoto nas navsteva teto lokality zajiste
obohatí znalostmi, kteře ůz mozna nekteří
mají, ale není na skodů si je připo-
menoůt.
Naleziště, obřadiště
16
POŽNAMKY
17
POŽNAMKY
18