17. 5. Shrnutí

•      Jak se formovalo umění v rámci „sebekritiky“ v blízkosti reklamy?

•      Jak umělci (diskurs) s reklamou zacházeli?


K jednotlivým přednáškám (pojmy a obecná témata)


1.     Primitivismus, původnost, atmosféra lidového jarmarku, nevinné oko, „vdoví smutek“ odstupu
od těšitelského nadšení, pokroku

2.     Nové vidění – estetizace městského „folklóru“ – moderní civilizace;

-         Nový jazyk

-         Ostranenie, přínakovost, struktura (nadřazenost vztahů nad samostatnými prvky: koláž
akcentuje vztahy, spojení mezi zobrazeními

-         Nový divák -  sociální struktura diváctva (reprodukce a dostupnost, rukopis do koše)

3.     Ostenze, estetizace technologické dokonalosti, identifikace Umění („On ji vybral“ – Duchamp)

4.     Auto – atribut moderního ducha, ztělesnění VŮLE, prostorová extenze těla (McLuhan), „horká“
společnost (Lévi-Strauss) a termodynamické stroje, ohnivé síly destrukce: „tvořivé akce“ (G. Sorel)

5.     Práce jako hodnota: civilismus, politizace a propagace: továrník sv. dělník, muž ve stroji

6.     Nové nové vidění (unheimlich-tísnivé): pitvání a odkrývají masek, vidění jako slepota

7.     Převlékání a identita: autor, média umělcova sdělení, fetiše umění (Duchamp Kufr), jč x
zrykr (podstata x převleky)

8.     Propagační výstavnictví, percepční manipulace, vizuální tok, typizace, amor vacui,
pastorační tendence (M. Foucault)

9.     Interaktivní objekt komunikace, nejasné hranice umění a technické práce (propagační
osvětlování, světelná reklama…)




TÉMATA K SEMINÁRNÍ PRÁCI:


1.     Antonín Procházka: Ulice, 1926. Pouliční reklama jako metonymie a symbol.

2.     Obchodní dům Baťa v Brně a „chrámy“ kapitalismu. Úloha, styl a corporate identity.

3.     Toyen: Ani labuť ani lůna (koláž), 1936, reprodukováno in: Vítězslav Nezval (red.): Ani
labuť ani lúna. Sborník k stému výročí smrti K. H. Máchy.1936. Fragmenty „mrtvých komodit“. Citace
(koláž, montáž) jako prostředek odkrývání lži.


POSTUP PŘI PRÁCI NA INTERPRETACI (text na 4 až 8 stran)

•      1. Základní fakta: autor, název, datum, technika, rozměry, současné uložení, původní
umístění (záměr, zadání).

•      2. Jednoduchý (ale podrobný) popis („slepý k metafoře“): od hlavního motivu (v centru?)
postupujeme k vedlejším / dalším plánům a detailům.

•      3. Ikonografie (sdílené, konvencí vázané symboly, atributy, řadící komunikační prostředky ke
konkrétnímu konceptu, např. k psychoanalytické metaforice)

•      4. Kontexty

–  3.1. autorský (případné autorské texty k dílu, autorská ikonografie)

–  3.2. umělecký (příbuzné téma, motiv, zpracování, aluze, parodie, apod.)

–  3.3. instituční (podrobněji záměr / úloha, okolnosti zadání, etc.)

•      5. Recepce (dobová kritika, dosavadní interpretace v odborné literatuře)

•      6. Shrnutí předchozích bodů a interpretace sledující zadané téma (různé významy pouliční
reklamy, styl a oslava obchodu/firmy, kontrast komodity a poezie, ….).