Kapitoly z dějin hudby II. US_44 + US_44cv 23. února 2016 Dějiny hudby: Hans Heinrich Eggebrecht (1919-1999) a jeho výklad pojmu Schopnost diskursu o hudbě Typ zkoušení (US_44, zkouška): Písemný test (a) 8 otázek po dvou bodech = 16 bodů (b) esej na určité téma ze života a díla jednoho ze tří vybraných skladatelů = 16 bodů (c) poslechový test = 8 bodů Repetenti pak mají opět písemnou zkoušku. Celkem = 40 bodů (viz IS – informace o předmětu) příklad zkouškového testu viz další strana. Test znalosti literatury (US_44cv, zápočet): 5 testových otázek z nich musí být 3 správně (60%). Kapitoly z dějin hudby – zkouškový test 12. září 2012, 15:00, N51 Hodnocení zkouškového testu: 8 otázek, každá za 2 body, celkem 16 bodů, doporučený čas: 35 minut esej na vybrané téma, rozsah cca 2 strany, celkem 16 bodů, doporučený čas: 40 minut Poslechový test za 8 bodů, doporučený čas: 15 minut celkem: 40 bodů, 90 minut Celkové hodnocení zkoušky podle bodových rozmezí: 40 – 37: A 36 – 33: B 32 – 29: C 28 – 25: D 24 – 21: E 20 – 0: F Za mimořádně kvalitní odpověď lze u každé otázky přiznat jeden prémiový bod navíc (tedy celkem tři), u eseje osm bodů navíc (celkem tedy 24), u poslechu čtyři. Hodnocení podle počtu bodů se tím nemění (tedy A je vlastně za 37 až 60 bodů, atp.). Pár praktických rad: Nemějte prosím obavu z diskursivní povahy otázek. Vaše odpovědi nemusí být vyčerpávající, buďte výběroví a tvůrčí. Neexistuje jen jedna správná odpověď a ostatní špatné. Pracujte rychle, rozlišujte důležité (napsat) a okrajové (vynechat). Neodmítám ani případnou heslovitost či útržkovitost, nepostrádá-li myšlenku. „Několik vět“ jsou (jen zhruba, pro orientaci) dvě až pět. Naopak u eseje žádám důkladné, souvislé a obsáhlé pojednání. Otázky můžete řešit v libovolném pořadí, jen je prosím správně očíslujte. Prosím Vás, abyste odpovědi neopisovali od sousedů ani odjinud. Psát můžete na všechny strany všech použitých papírů, včetně zadání. TEST – 16 bodů 1) Vysvětlete stručně: grafické partitury, čtvrttónová hudba… (6 položek) 2) Vysvětlete vlastními slovy: kvintsextakord, tuba… (6 položek) 3) Popište formu XY (sonátovou, variační, rondovou atp.) a její součásti. Ve kterých cyklických hudebních formách ji nejčastěji najdeme? 4) Popište v několika větách tvůrčí východiska a dílo skladatele X nebo Y nebo Z. 5) Popište formu XY (symfonie, sonáty, koncertu, baletu…), její strukturu a vývoj od poloviny 18. do 20. Století. 6) Kdo byl XY? Popište výběrově jeho východiska a problematiku 7) Uveďte po třech skladbách skladatelů X, Y a Z (nikoliv součásti jednoho cyklu), stručně o nich pojednejte. 8) U uvedených třiceti děl uveďte autory (plně tolerováno osm omylů), pak z nich vyberte tři a v několika větách pojednejte o jejich koncepci, významu, okolnostech vzniku, formě, výstavbě, charakteristice… (nemusí být vyčerpávající): ESEJ Vybraný skladatel – 16 bodů: na zadané téma zpracujte srozumitelné pojednání cca na dvě (normo)strany. Pište prosím výhradně k tématu, nic obecného. Celé znění tématu ihned po zadání vepište sem: POSLECHOVÝ TEST – 8 bodů Uslyšíte celkem pět zhruba minutových hudebních ukázek. Určete dle možností skladatele a název skladby, zařaďte do období, stylu, techniky, formy, instrumentace atp., stačí výběrově jednou či dvěma větami. Jednu ukázku můžete ignorovat bez ztráty bodů. Účelem této části není nutně poznat, o jakou skladbu se jedná, plný počet bodů lze získat i za bezchybný všestranný popis ukázky. Aspekty: dějiny hudby dějiny forem: vznik (klasicismus, romantismus), jejich proměny; hudební teorie v dějinách, tematické katalogy duchovní hudba, liturgická hudba – římskokatolická, protestantská, pravoslavná, židovská lidová hudba – jen okrajově, modely: česká (instrumentální) x moravská (vokální), romská, židovská hudební interpretace - působení emocí (viz také IS - osnova předmětu) literatura: www.dejiny.hudby.cz (Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby) Encyklopedický atlas hudby The New Grove Dictionary of Music and Musicians (www.grovemusic.com) Taruskin: The Oxford History of Western Music (III. – V.) Kouba: ABC hudebních slohů Navrátil: Nástin vývoje dějin hudby 20. století Zenkl: ABC hudebních forem Zenkl: ABC hudební nauky Pečman: Sloh a hudba Jaroslav Smolka: Dějiny hudby (Černušák: Dějepis hudby) (více na IS – literatura k předmětu) Vladimír Helfert: Periodisace dějin hudby - hudba jako přechod od horizontality k vertikalitě (nascanováno v IS – studijní materiály) Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) (x Mannheimská škola) basso continuo číslovaný bas fuga: imitační práce, daný počet hlasů, těsna fugeta, fugato Dobře temperovaný klavír – tóniny, ladění alikvotní tóny Suity pro sólové violoncello BWV 1007 – 1012 Struktura Bachovy suity: Preludium – Allemande – Courante – Sarabande – Menuet/Bourrée/Gavotte I.+II.(+I.) – Gigue 1. března 2016 Pašije (Jan, Matouš), Vánoční oratorium, Mše h-moll terasovitá dynamika concerto grosso: skupiny concertato / ripieno Braniborské koncerty BWV 1046-1051 – různé sólové nástroje, poslech: - č. 2 (klarina / Bachova trubka) - č. 3 - č. 5 (cembalový koncert se sólovou kadencí od 6:13 do 9:17) Problematika historicky poučené interpretace (Richard Taruskin) Variace, variační forma: Goldbergovy variace BWV 988 (Glenn Gould 1932-1982 - klavír) https://www.youtube.com/watch?v=CrPrJ0ih8Kc Hudební obětina + Umění fugy (BWV 1079 + BWV 1080) Návaznosti na Bacha: Mozart, Beethoven, Tomášek, Mendelssohn-Bartholdy, Hindemith, Šostakovič, Schönberg, Webern Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975) 24 preludií a fug op. 87 Symfonie č. 4 c-moll - fugato (jen po 2:15, v partituře str. 69 až 81) Lady Macbeth Mcenského újezdu – passacaglia Pomůcka: http://www.josef-k.net/mim/ThePianoKeyboard.gif Literatura k základům hudební teorie: Zenkl: ABC hudební nauky Kofroň: Učebnice harmonie Hudební teorie - tón (výška, hlasitost, trvání, barva) - intervaly (oktávová identita) - stupnice - akordy Intervaly: 1 prima, 2 sekunda, 3 tercie, 4 kvarta, 5 kvinta, 6 sexta, 7 septima, 8 oktáva atd. - čisté: 1, 4, 5, 8 (zmenšené < čisté < zvětšené) - velké: 2, 3, 6, 7 (zmenšené < malé < velké < zvětšené) Obraty intervalů = doplnění do oktávy Tritonus = diabolus in musica = zvětšená kvarta = zmenšená kvinta 8. března 2016 Posuvky: křížky (-is) a béčka (-es), odrážky Dodekafonická stupnice (po půltónech) od C: C Cis D Dis E F Fis G Gis A Ais H C Chromatika (x diatonika) anglická terminologie: B místo H! (naše = německá) Durová stupnice C-dur: C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A [ais] H C Durová stupnice G-dur: G [gis] A [ais] H C [cis] D [dis] E [f] Fis G Durová stupnice Cis-dur Cis [d] Dis [e] Eis=f Fis [g] Gis [a] Ais [h] His=C Cis Mollová stupnice a-moll: A [ais] H C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A (atd.) Staré církevní stupnice: - dórská (d až d bez předznamenání) - frygická (e – e) - lydická (f – f) - mixolydická (g – g) Modalita, cikánské stupnice dur a moll, pentatonika atp. Harmonie (terciová harmonie) Tónika – na 1. stupni, dominanta – na 5. stupni, subdominanta – na 4. stupni akordy a jejich obraty: - trojzvuky (kvintakord CEG, sextakord EGC, kvartsextakord GCE) (durový, mollový, zmenšený, zvětšený) - čtyřzvuky (septakord CEGH, kvintsextakord EGHC, terckvartakord GHCE, sekundakord HCEG) (měkce/tvrdě malý/velký) Kuriozita: zmenšeně zmenšený: C-es-ges-heses = Bitonalita (I. F. Stravinskij, Charles Ives), polytonalita kvartové akordy (Bartók) Temperované ladění, alikvotní tóny, alikvotní řada C – c – g – c1 – es1 Rytmus Notace: modální, předfrankonská, frankonská, černá menzura, bílá menzura perfektní a imperfektní menzura (stará hudba) staré hodnoty: maxima, longa, brevis, semibrevis, minima, semiminima, fusa, semifusa perfektní: imperfekce, alterace (pouze ilustrace) základní hodnoty: nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, šestnáctinová atd. Metrum: takty 4/4 3/4 2/4; 3/8 6/8 9/8 triola, kvartola, kvintola, sextola atp. akcent = přízvuk synkopy, koruna polyrytmika volný rytmus, non mésuré, rubato Složení symfonického orchestru: Lidský hlas: soprán, alt, tenor, bas sekce: smyčce, dřevěné, žesťové, bicí, každá se dělí do skupin podle lidských hlasů Smyčce: housle I. II., viola, violoncello, kontrabas (glosa: smyčcové kvarteto I. a II. housle, viola, violoncello) Dřeva: flétna (pikola), hoboj (anglický roh), klarinet (basklarinet, Es-klarinet, saxofon), fagot (kontrafagot) Žestě: trubka, lesní roh, trombony, tuba Bicí: tympány (laděné), malý a velký buben, triangl, xylofony, zvony, tam-tam klavír, harmonium, celesta, harfa ladění (nástroje transponující a netransponující) partitura Poslech: Stravinskij: Svěcení jara (1913) – 1. část (Polibek zemi) – s partiturou 15. března 2016 Lidová hudba Čech a Moravy typ západní - východní / instrumentální – vokální gregoriánský chorál - volný rytmus („non mesuré“), modalita František Sušil – sběr lidových písní na Moravě Poslech: gregoriánský chorál - Spiritus Domini http://www.christusrex.org/www2/cantgreg/partituras/in_spiritus_domini.gif Franta Okénka romská hudba z Rumunska (cikánské stupnice dur a moll) Věra Gondolánová Dechová hudba Balkán (Ilja Lukov) – bicí, akordeony Hudební klasicismus Kult rozumu, osvícenství Počátky: rokoko, galantní sloh, Mannheimská škola Odlišnosti: dynamika, melodika (raketa – Mozart: Eine kleine Nachtmusik), Seufzer, rytmika, ozdoby, klarinety Motiv a téma – tematická práce Malá písňová forma: A, AB, ABA Velká písňová forma: XYX (X = ABA; Y= BAB) Česká hudební emigrace: Paříž: Krumpholz, Dusík (Rejcha +1836) Mannheim: Stamic[/tz], Richter (+Štrasburk) severní Německo: bratři Bendové (+Zelenka) Itálie: Mysliveček, Pichl Vídeň: Vaňhal, Koželuh, Vraničtí, Kramář, Míča, Voříšek Rusko: Jan Antonín Mareš (1719-1794), Eduard Nápravník (1839-1916) Ruská rohová hudba (роговая музыка) – viz např. https://www.youtube.com/watch?v=bJRnwaM_Nqw https://www.youtube.com/watch?v=nlCr4jwQgk0 22. března 2016 První vídeňská škola Joseph Haydn (1732 – 1809) autorství katalogové číslo / opusové číslo poslech: Sedm slov Vykupitelových na kříži, Hob. III, 50-56 Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) Antonio Salieri (Puškin 1830, Rimskij-Korsakov 1897, Shaffer 1979, Forman 1984) návaznost na Bacha Mozart a Praha operní předehra opera: italština, němčina (Entführung aus dem Serail, Zauberflöte) poslech: Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Figarova svatba (předehry) video: Margical History Tour / Toulky historií s Marge (poslední třetina) epizoda 324-11 (série XV.) seriálu Simpsonovi http://www.ceknito.cz/video/104967 (česká verze), případně http://free.zoznam.sk/video/Simpsonovci-15x11-Toulky-historii-s-Marge (od 12:30) - katalogová čísla - afekty - vulgarismy problém geniality (Lebrecht + Gould x Mozart; Nejedlý x Dvořák; Hanslick x Wagner; Igor Fjodorovič Stravinskij x Richard Strauss) http://www.scena.org/columns/lebrecht/051214-NL-250mozart.html 29. března 2016 Hudební formy: Principy opakování a kontrastu Symfonie: čtyřvětá I. rychlá: v sonátové formě II. pomalá: variační forma III. taneční: menuet, gavotte => scherzo (počínaje LvB Symfonií č. 2 D-dur) Struktura A – B – A (Scherzo – Trio – Scherzo) Velká písňová forma IV. rychlá: rondo A – B – A – C – A – D – A Sonáta x sonátová forma sonátová forma: (úvod - introdukce) Expozice: hlavní (T) a vedlejší téma (D) (+3. téma - D) (opakuje) Provedení: oblast hlavního tématu, oblast vedlejšího tématu, (+3. t.) Repríza: hlavní (T) a vedlejší téma (T) (+3. téma - T) (závěr - coda) poslech: Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“ - referenční symfonie I. Adagio – Allegro molto II. Largo III. Scherzo: Molto vivace IV. Allegro con fuoco Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) učitelé Bach (knihovník van Swieten) hluchota hrdinství, osvícenství, revoluce symfonie, smyčcové kvartety subjektivní chápání díla 5. dubna 2016 Hudba 19. století x hudební romantismus: raný: do r. 1830 (Weber, Schubert, Rossini, Mendelssohn-Bartholdy) vrcholný: 1830 – 1850 (Liszt, Berlioz; národní školy |–––>>>) pozdní: 1850 – 1890 (Wagner, Verdi, Bruckner; *Brahms+Dvořák) krizový: 1890 – 1914 (Mahler, R. Strauss, Debussy, Puccini) historismus Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) – provedení Matoušových pašijí J. S. Bacha (1829) bujení provozovacího aparátu programní hudba, nové formy Eduard Hanslick (1825-1904): Vom Musikalisch-Schönen (O hudebním krásnu, 1854) *klasicko-romantická syntéza národní školy ruská škola opera železnice (Beethoven – pokračování) poslechy: Symfonie č. 3 Es-dur op. 55 (1804) - Sinfonia eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uomo I. Allegro con brio (provedení!) II. Marcia funebre: Adagio assai Symfonie č. 5 c-moll op. 67 „Osudová“ (1808) - tematická sevřenost I. Allegro con brio neoklasicismus – poslech: Sergej Sergejevič Prokofjev (1891 – 1953): Symfonie č. 1 D-dur op. 25 „Klasická“ (1917) Allegro – Larghetto – Gavotta: Non troppo allegro – Finale: Molto vivace Darius Milhaud (1892 – 1974): Le boeuf sur le toit (Vůl na střeše) op. 58 (1919) Les Six Rondo/Rondeau: A – B – A – C – A – D atd. (Erik Satie) zpět k Beethovenovi poslechy: č. 6 F-dur op. 68 „Pastorální“ (1808) – programní symfonie I. Probuzení radostných pocitů při příjezdu na venkov: Allegro ma non troppo IV. Bouře, hromy: Allegro 12. dubna 2016 Hector Berlioz (1803 – 1869): - Symphonie fantastique (1830): idée fixe, první romantická programní symfonie: IV. Pochod na popraviště; V. Sen o noci sabatu zpět k Beethovenovi Symfonie č. 7 A-dur op. 92 (1812) II. Allegretto (téma na jednom tónu) IV. Allegro con brio (apoteóza tance) Symfonie č. 9 d-moll op. 125 (1817-24) (s tzv. Ódou na radost, text Friedricha Schillera) I. Allegro ma non troppo, un poco maestoso IV.: Recitative: (Presto – Allegro ma non troppo – Vivace – Adagio cantabile – Allegro assai – Presto: O Freunde) – Allegro molto assai: Freude, schöner Götterfunken – Alla marcia – Allegro assai vivace: Froh, wie seine Sonnen – Andante maestoso: Seid umschlungen, Millionen! – Adagio ma non troppo, ma divoto: Ihr, stürzt nieder – Allegro energico, sempre ben marcato: (Freude, schöner Götterfunken – Seid umschlungen, Millionen!) – Allegro ma non tanto: Freude, Tochter aus Elysium! – Prestissimo, Maestoso, Molto Prestissimo: Seid umschlungen, Millionen! Velká fuga B-dur pro smyčcové kvarteto, op. 133 (1825) Mše = ordinarium + proprium ordinarium: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus (vč. Benedictus), Agnus Dei proprium: Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio Mše: http://en.wikipedia.org/wiki/Mass_%28music%29 Requiem = mše za zemřelé (text http://cs.wikipedia.org/wiki/Requiem) sekvence Dies irae (text http://cs.wikipedia.org/wiki/Dies_irae) chybí Gloria, Credo struktura: Requiem – Kyrie – Sekvence – Offertorium – Sanctus – Agnus Dei video: Beethoven: Missa solemnis D-dur op. 123 (1819-1823 – video): https://www.youtube.com/watch?v=uOxpMqq1iVA II. Gloria: 9:08 až 25:25 III. Credo: 25:35 až 44:40 Hector Berlioz (1803 – 1869): - Requiem – Grande messe des morts op. 5 (1837): http://www.youtube.com/watch?v=x-Vxv_iDUW0 Dies irae + Tuba mirum: 0:25:00 – 0:38:10 (Tuba mirum - vymístěné žesťové skupiny – viz např. 0:30:48 – 0:33:08) Lacrymosa: 0:54:10 – 1:05:00 partitury – viz studijní materiály 19. dubna 2016 Bedřich Smetana (1824 – 1884): - politika - problémy nacionalismu - operní dílo: domov versus svět - domov a cizina - hluchota - husitství Triumfální (slavnostní) symfonie E-dur op. 6 (1853) Braniboři v Čechách – Prodaná nevěsta – Dalibor – Libuše – Dvě vdovy – Hubička – Tajemství – Čertova stěna (+Viola) - Libuše: Předehra (prezidentská fanfára): http://www.youtube.com/watch?v=jf46A0C3KZU - Libušino proroctví (závěr opery, libreto str. 17, „Bohové mocní“): http://www.youtube.com/watch?v=5iTQqu_Gg2s Má vlast – cyklus symfonických básní (1874-…): Vyšehrad – Vltava – Šárka – Z českých luhů a hájů – Tábor – Blaník krátký nástin: http://petr.olmer.cz/putovani.php klavírní skladby Antonín Dvořák (1841 – 1904): - přímočarost osobnosti: politika, hudební teorie - programní hudba - regrese stylu - Zdeněk Nejedlý - Fritz Simrock (Hamburk), Británie, USA Slovanské tance opp. 46 (1878) a 72 (1886) Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“ Smyčcový kvartet č. 12 F-dur op. 96 „Americký“ Requiem op. 89 Jakobín op. 84 (1887-88) Rusalka op. 114 (1900), libreto Jaroslav Kvapil Mocná hrstka: Musorgskij, Kjuj, Balakirev, Borodin, R. – K. (+Stasov) Modest Petrovič Musorgskij (1839 – 1881): Kartinki (Obrázky z výstavy, 1874), orchestrace Maurice Ravel 1922: Promenáda, Baba Jaga, Velká brána kyjevská 17. května 2016 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 – 1908): Šeherezáda – symfonická suita (I. Moře a Sindibádův koráb) Pjotr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893): Koncert č. 1 b-moll pro klavír a orchestr op. 23 Symfonie č. 4 f-moll op. 36 http://www.youtube.com/watch?v=JFgnbKCJhlo&feature=fvwrel balety: Labutí jezero, Louskáček, Šípková Růženka spojil obě křídla – západniky i nacionalisty Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 – 1943): Всенощное бдение (Nešpory) op. 37 (1915) VI. Bogorodice Děvo, radujsa opera 19. století opéra comique, grand opéra, drame lyrique, opera buffa, opera seria, německá romantická opera, Verdi, Wagnerovo hudební drama (Gesamtkunstwerk), verismus (Puccini, Janáček) Richard Wagner (1813 – 1883): Tannhäuser (předehra k opeře) - Gesamtkunstwerk - Bayreuther Festspiele Anton Bruckner (1824 – 1896): Symfonie č. 8 c-moll (1887/1890) - dirigent Sergiu Celibidache Alexandr Nikolajevič Skrjabin (1872 – 1915): Poème de l’extase (Poéma extáze) op. 54 (1905) Gustav Mahler (1860 – 1911): - české kořeny - Vídeň - Olomouc – Lublaň – Kassel – Praha – Lipsko – Budapešť – Hamburk – Vídeň (1897-1907) – New York - Alma - programnost, lidové texty, smrt, Rückert, čínští básníci Symfonie č. 2 c-moll „Vzkříšení“ (1888-94) http://www.youtube.com/watch?v=sHsFIv8VA7w I. 0:00, II. 24:40, III. 35:30, IV. 47:12, V. 52:20 (sbor 1:13:20, závěr 1:23:55) Symfonie č. 5 cis-moll (1901-02) Symfonie č. 8 Es-dur „Symfonie tisíců“ (1906) Claude Debussy (1862 – 1918): Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k Faunovu odpoledni, 1894) – Ruský balet (1912) Erik Satie (1866 – 1925): klavírní skladby s žertovnými názvy - 3 Gymnopédies - Parade (Paráda) – balet (prem. 1917) - Vexations (Urážky) Hudba 20. století - východiska hudebního romantismu - impresionismus (Debussy) - expresionismus - 2. vídeňská škola: Schönberg, Webern, Berg - atonalita, atematismus, dodekafonie, dodekafonická řada, seriální technika, inverze a račí pohyb (Thomas Mann: Doktor Faustus) - neoklasicismus (Prokofjev, Stravinskij, Pařížská šestka) - Les Six (Pařížská šestka: Honegger, Poulenc, Milhaud…), Erik Satie, dadaismus - folklorismus (Béla Bartók, Leoš Janáček) - realismus (Janáček, Musorgskij), verismus (Puccini) - avantgarda - socialistický realismus (x formalismus) - elektroakustická hudba (Karlheinz Stockhausen) Ondes Martenot (Martenotovy vlny) - Messiaen - aleatorika (John Cage) - témbrová hudba - konkrétní hudba (Steve Reich) - multimédia, happening - grafické partitury - polystylovost, synkretismus (Alfred Schnittke: 1. symfonie) - minimalismus, redukcionismus, repetitivní hudba (Glass, Reich) - meditativní hudba - syntézy, spojení s rockem, jazzem - world music Leoš Janáček (1854 – 1928) 1) rusofilství 2) lidová píseň + nápěvky mluvy 3) ženy Hukvaldy - Brno - Praha veliké stáří problém Její pastorkyňa bizarní náměty ženské hrdinky poslech: mužské sbory: Vojna (1885), Rozloučení (1904), Maryčka Magdónova (1906-7) Sinfonietta (1926) Glagolská mše (1926) III. Slava vo vysnich Bogu (Gloria in excelsis Deo): http://www.youtube.com/watch?v=KqLkVexhi1Q V. Svet (Sanctus) http://www.youtube.com/watch?v=M_4dowHwXfw VII. Varhany Sólo (Postludium), VIII. Intrada http://www.youtube.com/watch?v=MXYrFx4uZfc& Z mrtvého domu (1927-28) klavírní skladby Charles Ives (1874 – 1954): Klavírní sonáta č. 2 „Concord, Mass., 1840-1860“ (1911-1915); Tři čtvrttónové kusy (1923-4) Alois Hába (1893 – 1973): Matka op. 35 (1927-1929) Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975): - tři tvůrčí období (1936/1960) - umělec v totalitním státě - Chaos místo hudby - útoky 1936, 1948, 1960; zlomová díla Smyčcový kvartet č. 8 c-moll op. 110 (1960) Igor Fjodorovič Stravinskij (1882 – 1971) Arnold Schönberg (1874 – 1951) T. W. Adorno: Filozofie Nové hudby Igor Stravinskij: - Rozhovory s Robertem Craftem, Praha 1967 (orig. ???) - Kronika mého života - Hudební poetika - Deník ze společných cest Olivier Messiaen (1908 – 1992): Symfonie Turangalîla (1946 – 1948) vahranní skladby (l’Ascension, 1933) Et exspecto resurrectionem mortuorum ondes Martenot – Martenovy vlny Philip Glass (*1937) operní trilogie: Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten (Achnaton) filmová trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi Koyaanisqatsi: http://vimeo.com/21811390 Steve Reich (*1936) Different Trains (1988) Arvo Augustovič Pärt (*1935) styl tintinnabuli Magnificat (1989), De profundis (1980), Te Deum (1984-86), Passio (Pašije, 1982), Fratres (1977, různé instrumentální verze) Galina Ivanovna Ustvolskaja (1919-2006) Šest klavírních sonát, krajní polohy Alfred Garrijevič Schnittke (1934-1998) Polystylovost, synkretismus Osm dokončených symfonií, Concerto grosso č. 1 – 6