LEOŠ JANÁČEK MARYČKA MAGDONOVA Mužský sbor na slova Petra Bezruce PARTITURA Praha 1950 - Hudební matice - Sbírky číslo 6 SBOROVÝ REPERTOIR LEOŠ JANÁČEK: MARYČKA MAGDONOVA Mu^skj sbor na slova Petra Bezruce Partitura. Třetí vydání - V roce 1950 vydala Hudební matice, vydavatelský podnik Svazu československých skladatelů v Praze. Vytiskla Svoboda 2, v Praze. Cena Kčs 20-. 2619246822 259596 MARYČKA MAGDONOVA Na slova Národního umělce Petra Bezruce skládaná kol. listopadu 1906 (první znění) a kol. března 1907 (druhé zněni), po prvé provedena Pěveckým sdružením moravských učitelů (dirig. Ferd. Vach) 12. dubna 1908 (druhé znění) v Prostějově. Věnována Ferd. Váchovi. V Paříži v dubnu 1908, v Brně 21. listopadu 1909, v Praze 28. prosince 1909. NOTOVÉ PRAMENY. V Janáčkově archivu při filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, uloženém v Hudebním archivu, jsou zachována dvě zněni Maryčky Magdonovy. První je autorisovaný opis Hynka Svozila, datovaný 11. listopadu 1906, druhý autorisovaný opis blíže neznámého V. Š., datovaný 21. března 1907. Svozilův autorisovaný opis je zachován jednak ve dvou partiturách, z nichž jedna je datována (n. listopadu 1906) a druhá je pozdější nedatovaný opis prvního opraveného znění, jednak ve 4 hlasech (tenor I., II., bas I., II.), z nichž tenor I., II. a bas II. jsou datovány 16. listopadu 1906. 7o/oprvni■zněniMaryčky, které se podstatně liší od druhého, obsahuje některé změny, provedené samotným Janáčkem, ale Janáček je zamítl pro veřejné provedení i vydání a rozhodl se pro nové zpracování. V tom vidíme nový doklad jeho skladatelské nespokojenosti a touhy po novém výraze a účinnějším i pravdivějším zhudebněni. Druhé vrtění (1907), zcela odlišné od prvního, obsahuje četné zásahy Janáčkovou rukou, jeho škrty, přepisy a připisy, zkrátka bohaté stopy jeho oprav a stálého zlepšováni. Podle tohoto druhého znění si pořídilo Pěvecké sdružení moravských učitelů někdy kol. 1908 hektografované vydání a podle něho provedlo Maryčku po prvé (1908). Tištěnému vydáni sloužilo za základ druhé zněni, které bylo před vydáním znovu vylepšeno a opravené posláno někdy na jaře r. 1909 nakladateli Urbánkovi do Prahy. Rukopis tohoto konečného druhého zněni nebyl dosud nalezen. 16. června 1909 odeslal Urbánek rukopis opraveného druhého znění do nototiskárny Engelmann a Můhlberg v Lipsku. Korektura tisku, zachovaná v Hudebním archivu, má razítko této firmy 26. června 1909. Vyšlo tedy první vydáni Maryčky v létě 1909, druhé vydání se uskutečnilo 16. února 1922 opět u Frant. A. Urbánka v Praze ve sbírce čtverozpěvů pro mužské hlasy Dalibor, č. 73. Nynější třetí vydání je přesně tištěno podle druhého vydáni u jmenovaného nakladatelství a neobsahuje podstatné změny. Maryčka Magdonova podává další svědectví Janáčkova úporného zápasu o pravdivou tvůrčí představu a její konečné vyjádření. O tom svědčí již fakt, že Janáček byl podnícen k tvorbě tohoto sboru stejnojmenným melodramem Karla Moora (1873—1945), který Janáčka vůbec neuspokojil. Tak přesně vyhraněnou představu měl o zhudebněni veršů kongeniálního básníka Petra Bezruce. A jeho aforistického myšlení, tak blízkého Janáčkovi, se zmocnil s pronikavým pochopením. Zhudebňoval jeho bodavý verš tím, že pozměňoval a vynechával slova, mísil několik veršů dohromady a opakoval dramaticky vyhrocené verše v některých hlasech, zatím co v ostatních hlasech pokračovala báseň dále. Vytvořil jeden z nejslavnějších svých sborů, dramaticky vypjatý, nabitý vyhrůžkou utlačovatelům sociálně slabých ostravských horníků a zároveň plný slovanského soucitu s nuzně živořícím lidem. Janáček se připravoval na komposici Maryčky přímým životním zážitkem. Byl odhodlán studovat tónový chaos ve Vítkovicích, Ostravě, na Starých Hamrech a patrně vejít ve styk i s horníky a zaznamenat si jejich nápěvky mluvy. Pomýšlel dokonce na orchestrální zpracování Maryčky, ale přece jen právě mužským sborem daleko věrněji a realističtěji vystihl výkřiky ubohého hornického lidu. Z instrumentálního slohu sem přejal Janáček hlavně sčasovku, onen rytmicky pohyblivý prvek-výkřik, který zčeřuje jinak klidnou harmonickou hladinu zpěvu a způsobuje dramatické napětí. Míšení několika veršů, nové a nové opakování veršů dřívějších, přejímání následujících vede Janáčka k osobité polymelodické práci, v níž každý hlas zpívá samostatnou melodickou linku, a to s výrazem odpovídajícím textu. Elgart-Sokol píše, že všechna Janáčkova práce byla odporem proti západnímu, vlastně německému charakteru hudby, ať proti kontrapunktu, ať proti wagnerovskému motivačnímu principu. Hudební formou Maryčky je jakési rondo s jednou hlavní a několika vedlejšími myšlenkami. Síla dramaticky pádného a lyricky soucitného výrazu, složitá polymelodická faktura a zvuková i náladová rozmanitost činí z Maryčky jednu z vrcholných a nejprůbojnějších sborových balad, která založila a šířila slávu největšího skladatele z Moravy. Janáček si byl toho plně vědom, když psal Ferdinandu Váchovi: Udržovali Jste Mary č kou u mne důvéru v sebe sama; výtečným provedením byla posílena. PRAMENY A PÍSEMNICTVÍ. Sdělení pí Jos. Urbánkové v Praze. Elgart-Sokol: Maryčka Madgónova (Moravsko-slezská revue VI, 1910, 206 až 208. Jan Herben: Feuilleton v Čase 1910 . . . Adolf Veselý: Leoš Janáček. Pohled do života i díla. Praha 1924, 47. Korespondence Leoše Janáčka s Artušem Rektorysem (vyd. Artuš Rektorys, II. vyd. Praha 1949, podle rejstříku). Deset let Pěveckého sdružení moravských učitelů 1913, str. 11. Sborník Leoš Janáček. Obraz života a díla. Brno 1948. Vlad. Helfert o Janáčkovi (Praha 1949). V Brně if. dubna 19 SO. BOHUMÍR ŠTĚDROR asm Banu Ferd. Váchovi MARYČKA MAGDONOVA (Petr Bezruč) Cou inoto. J = 120. dolce LEOŠ JANÁČEK (1854-1928) Tenor I. n. Bas LIL 1. Sel sta-rý Magdon z O-stra-vy do - mů, vbar.tov.ské ha.reri-dě 2. vbar-tov-ske ha-ren-de ve-cer se sta - vil, i Sta-2. s roz - f -ry bi-tou Mag leb ■ - dón - kou STO zbi-tou ■ftjl J'„J> i) in: ÉÉsB ritcnuto spad. i p t í p. "p ve-cer se sta - vil-, sra-zbi-tou leb - kou j «J . J y , J do pří - ko-py, do prí-ko-py leb - kou, Meno mosso. Pia - - ka- do -la. pří - ko - py spad.. Ma - ry ■ čka -1 -^ lir. \—^ 4rf-1 h -44- Pla-ka-la, pla - ka-la Ma - ry-čka Mag- do - no - va, pla - ka-la Ma-ry-čka fcW *M 1 fi ^ J>i ^1 ž Jfe JE J> 1 j ^ 1 rf4 r r 1» Pla - - ka- - la Ma - -ry - čka J ritenuto dimin. a tempo 'dolce' Vůz pl - ný pod vo - zem zhy - nu vko-le-je 'opyrighi i0"0 by Hudební máti':.-, Praha H.M. iioi riícnuto zhy-nu-la Mag-do - no-va vdo - va. pod vo-zem zhy-nu-la Mag-do-no-va vdo - va. se zvra - Meno íiiosso. 1. Na Sta - rých 2. Bu - - deš jim JE—* - tu. Magdo-no - va vdo - • va. - mrech tam - tcem bu - Na Sta-rých, na Sta-rých Ha - - mrech tam 1. Na Sta-rých Ham - rech vzly - ka - lo pět si - rot. Nej- star -ši Ma- ry-čka 2. Kdo se jich u - jme, kdo iim dá ji - sti, kdo se jich u J jme £ J),J J , t 3HĽ^ J .... fl j ŕiäi. p \. Na 2. Bu- pět jim - rých jim, o - - - tcem, u. IľŠí] ritard. e dimin. 1 vzly - ka - lo si - rotl mat - kou Ma - ry - čko? a temP° pět v Ma - ry - cka kdo jim dá, 1 vzly-ka-lo si-rot! Mag - do - no - va. 4 ii r "N pět tcem, WM vzly - ka - lo si - rot! kdo jim dá jí - sti? i ii i My Ú "J ritcnuto e dimin. m í ritard. c dimin r -p- & +■ -f- nr dolec t tt t vzly - ka - lo si - rot! f r f f mat - kou, Ma - ry - čko? Ma - ry-čko, mrz - nem a ne - ní co jí - sti a ne - ní co jí bo-ha-té do - ly má^ sr - - - dce má ta - - - ky ďf2 y ú a y a. Ju j. 5 Ma-ry-čko, mrz - nem a ne - ní co jí - sti a ne - ní co jí - sti, co t* I.Bas, Solo. j1 -sti! 3 Ma - ry - čko im r r n p p t r r r i*rr Bez kon-ce les se táh-ne Mar-ký-ze Gé - ra. Ot - co - vé ja - ko ty, Ma - ry - čko? My U" sliš, kdo bo ■ y- i J ha - té 3E Ma - ry-čko sti! H. M. 1191 Ji mrz - nem a ne - ni co ji - sti a ne - rii co ji - sti, co mm p p m '*f r kdyz do - ly ma sr bJ a.j y za-hy-nu - li v do - lech, - dee ma ta - smi si vzit si-ro-tek o - ty - pku kol-ci. ( .... v. , , r „ Poco piu mosso jakoty, Ma-ry - cko Mag-do - no - va? V marcaio j» - sti. — - Na ho-rach. Tutti. P accel. e cresc. if vi-del me sbi - rat! ne - m co ji ft Co pra-vis? Bur - mi - str Hoch-fel - der i m *—r pi-no dfe-va, pi-no dre-va. Tenor Solo. ,> ^ Allegro. H. M. 1191 Meno 1UOSSO. (Tempo I.) ml -čet? Cos to jí - - s1 i, CO jí - - -sti, co jí - sti! Cos to i y i j í ■ |ž» - -g- M za —r "n u--*'' Vi děl 1 ě M sbí - rat! a a a * Co si to za že - ni - cha J) Na ho-rá ■--k ch H'1-=- pl-no dře-va! Cos to za ze- ni-cha, vy bra - - V r r, r ''n- ze - ni - cha, vy -vy - bra - la so - bě? - bra - - - la, Co si to "za že - ni - cha vy - bra - la, Hl r za ze - m cha, I Cos a tempo vy to é 4 r 'T r r W vy-bra-la so-bě? Cos to za že - ni - cha vy- II,. Bo-dákmá kra - me - ni, na čap-ce pe - ří, J JJ J J J) J), J i) J) , J-Q í3 ntard. e dimtn. m r "N fľľľ cos ^ ébém cres Cos vy-bra-la so -SV to -bě? za že - ni - cha, Ty jdeš s nímdoFrý-dku? - ... f bra - - la m m. E na cap-ce pe - n, so- -be/ Ty jdeš sním do Frý-dku? ty jdeš s ním do Frý-dku, ty jdeš s ním, J>,.,i.h J, iď J dimin. ¥¥ r cos t • bě? r Ty jdes 8 nim čo Fry-dku? crcsc so i Cos rj:—p. J— sly-sis ji ty? 1 11 j^i)^ ky-pi a be-zi, pod-le nich ky-pi a be-zi, ky - pi a be - It, Pod-le nich ky-pf a he's zi at* fin Vfi 4/* V Ma-ry-cko Mag-do - no-va, Ma-ry-cko Mag-dö - no-va, sly-sis ji ty? sly-sis ji ty? su-mi-va, su-mi-va, di-vo-ka. di-vo-kä b6-zf k Fryd - ku, su- mi-va ay i-mi-vä, di-vo-ka k Fryd - Ma-ry-cko Mag-do - no-va, ___ M. M. 1191 sly-sis ji ty? 9 Sly-šíš ji? R.o -zn-mís? Rf> - zu - míš? Sly-síš ji? lio - zu - mis? 4* #—^ Maestoso. J; J I. Ce II. Bí rne lé t> yac -~>^ no-va! Na sta-rých Ham-rech, r r r r vzad, na sva-tém po-li, bez kří-žů, bez kví - tí kr - čí se "N ů ř * hi J t ľ r t r P V r f f Adagio. Tam ■ ŽE É É í dolce Tam_:_ le - ží hro - by; tamle-ží bezví-ry sa-mo-vra-zi. "N 2 rfo/re Tam le- ží, Tam le - ží Ma - ry-čka, f r Ma-rvačka Mag-do - no-va, Ma PP Tam. Ma- rÍL: cka Mae ry cka ptej dimin. •P jt^> dimin f* 0 f P F1 9 tam le - ží Ma - ry - čka Mag-do-no-va! Ma - ry-Čka Mag-do-no-va, tam le- ží Ma-ry-čka, Ma-ry-čka Mag-do-no-va! M UŽ M K ti -S- BORY (Pokud jmak neudáno, bez průvodu.) AimV.B.:Lidové>ísně,*seŠ.l. (6) Dtto,seš. ?.(6)* Člověk. Sešit 1.—3. — Svět a hmota. — Soumrak. —- Vzkříšení na vsí. — Z francouzskéťpoesie. Axman Emil: Z vojny.* (2) — Hlas za noci.* — Ukolébavka.* — Tajga.* — Nokturno. — Nešťastný Jano. — Noc. — Kdybych byl pastevcem koni. — Tři baladické zpěvy. Bartoš Josef: Ze slezské dědiny. (4) — Zpěvy z Beskyd: I. Balada o Ondrášovi. II. Frýdecká pouť. Dožinky. III. Odcházíme. — Goralské zemi. Bednár A.: Dva mužské sbory. — Dvě lidové pisnČ. Borkovec Pavel: Ze staré čínské poesie. (3) Čeněk Boh.: Dvacet slovenských lidových písni. Dobiáš Václav: Slovanská lípa. (2) — Výzva. Dvořák Ant.: Píseň Čecha.* — Sborové písně. (5) Foerster Jos. B.: Zpěvy večera.* (8) — Čtvrtá kytka.* Folprecht Zd.: Dva mužské sbory. — Dobrý hospodář. Janáček Leoš: 4 lidové mužské sbory.* — Odpočiň si (Smuteční sbor.) — čtveřice mužských sborů.* — Sedmdesát tisíc* — Kantor Hal far.* — Potulný šílenec, se sopránovým sólem, Jeremiáš Ot.: Z lesa.* — Kdos dobrý vojín.* —Zborov. Kálík Václav: Čtyři sbory. Kaprál V.: Svatobořické lidové písně. Konvalinka K.: Vánoční balada.* — Zpěvy hor.* KossI Theodor: Dva mužské sbory.* Křička Jar.: Zornička.* (fi lidových písní.) — Moravské pěsničky.* Seš. 1. Valašské (1.-—5) Ses 2. Hanácké a horácké (6—9.). Seš. 3. Slovácké (10—14.). — Krutý host.* — Náš národ.* — Vzhůru srdce.* — Bratom. -— Tam,smuteční pochod. Kunc Jan:Kačena divoká.* ■— Ostrava.* — Slezské lesy. — Zbojnická.* Nejedlý Vít: 150,000,000. Novák Vít.: Na domáci půdě.* (8) Sešit 1.: (1.—i.). Sešit 2.: (5.-8.). — Síla a vzdor.* (6) — 12 slovenských písní lidových.* — Tři České zpěvy, leták. Tři české zpěvy.* Tři České zpěvy, 4ruční klavírní výtah. — Ze života. (20) Sešit 1—5. Novotný Jaroslav Mužské sbory.* (3) (Plno písní). — Op. 1. Mužské sbory (F. L. Čelakovský). — Moje barva Červená a bílá. Os t r čil Ot.: Česká legenda vánoční.* — Prosté motivy.* (4) Pejša Jar.: Vinum bonům. Petrželka Vilém: Život.* (4) — Slováckou pěšinou.* (Lidové texty.) Sešit 1. (4) Sešit 2. (5) —To je má zem. Píchá Fr.: Chvíle pokory.* (6) cplt. Sešit 1.: Leden. Zmizelá radost.* Sešit 2.: Co mluvil domek v ovocném sadu. Svatá rodina.* Sešit 3.: Rozsvícené jedli. Trávy na hrobě.* — Meditace. (6) cplt.* Sešit 1.: Kyrysník. Podzimní večer. Za těmi dveřmi.* Sešit 2.: Rybníky. Táborské kraje. Tráva.* — Lidové písně, sešit 1 .-—8. — Tepna bije. (5) cplt. Sešit 1.: Poutník. Sešit 2.: Setkání. Sešit 3.: Po letech. Sešit 4.: Balada o milence. Sešit 5.: Vězeň. — Z plného poháru.* (4) Slavický Klement: Lidice. Smetana Bedřich: Věno. Modlitba. Spilka Frant.: Dvě balady. — Svatba. — Svatební noc. — Vzdory. — Záletnice. — Smrt milého. — Šest veselých písniček.* Sešit 1 * (1.—3.) Sešit 2* (4.-6.) Suk Jos.: Mužské sbory.* (8) Sešit I. (1.—4.) Sešit II. (5.-8.) — V nový život. Štědroň V lad.: Na té naší Hané. (3) Štěpán Václav: Majolenka. — Máš, máš, sedláčku* (Lidový text.) Vačkař D.: Revoluční písně. Vomáčka Bol.: Talas.* — Balada o očích topičových. — Výkřiky* (2) — s. O. s. — Dvě pijácké. — Oslavné sbory.* — V boj, leták. v-—■ Z temna.* — Pražský máj. — Píseň Česká. — Balada o snu. Vycpalek Lad.: čtyři mužské sbory.* — Majolenka.* — Boj nynější.* — In memoriam. (3) — Tuláci (s průvodem dechových nástrojů.). Zrno Felix: Dušičky.* Ke skladbám označeným * byly vydány též sborové hlasy. 10' HUDEBNÍ HATI € E VYDAVATELSKY PODNIK SVAZU ČS. SKLADATELŮ V PRAZE III, BESEDNÍ 3 1 ? 3. WV 51