Interakce člověk – počítač (HCI) —http://player.vimeo.com/video/2229299?title=0& —Human-computer interaction – naplnění funkčních požadavků na systém při minimalizaci uživatelských problémů —analýza designu, evaluace a implementace interaktivních výpočetních systémů používaných lidmi a jevů, které je obklopují —skládá se ze tří částí: jedince, počítače a způsobu, jakým spolupracují —hlavní důraz při studiu člověka – fyziologie, kognitivní psychologie, socio-technická akce Øfyziologie: ergonomie, lidský faktor, fyziologická omezení při užívání ICT a jejich možné zohlednění při designování —- př. jak malá může být klávesnice PDA, aby byla použitelná? ØKognitivní psychologie: porozumění roli, kterou hrají ICT v našem myšlení a uvažování Interakce —činnosti zahrnující dvě či více entit a množinu reciprocit ovlivňujících změny v každé entitě —Na jakých interakcích záleží? —obousměrné směřování: iniciujeme akci když používáme ICT a odpovídáme na akci jimi iniciovanou —interakce mají empirické rysy: lidé a ne-lidští zpřostředkovatelé (agenti…) začínají a končí, střídají se, opakují, používají moc a kontrolu ØICT nám umožňují reagovat nepřímo Øjsou médiem pomocí něhož se spolu navzájem ovlivňujeme a prostředím, které transformuje náš život —U interakcí se zkoumá: specifikace entit, geneze činnosti (iniciace), amplituda (intenzita), frekvence recipročních cyklů, výsledné změny v participujících entitách —zaměření na interakci posunulo HCI k úvahám o vědomí kontextu —kontext: komplexní popis sdílených znalostí o fyzických, sociálních, historických nebo jiných okolnostech za nichž se objevují akce a události —abychom pochopili akci nebo událost, potřebujeme nutně mít přístup k relevantnímu kontextu, v němž se odehrály Cíle HCI —zajistit úspěch produktu - přijatelnost (acceptability) - přiměřená cena, funkcionalita, použitelnost) —funkcionalita – míra nabízených funkcí uspokojující potřeby uživatelů —design a vývoj prostředků a systémů, které jsou použitelné, efektivní a bezpečné —vytvořit intuitivní prostředky a systémy, umožnit lidem používat je s minimálním množstvím změn a narušení —Jiný přístup: —HCI se snaží přizpůsobit výměnu dat mezi lidmi a stroji tak, aby byla méně stresující a náchylná k nedorozumění —to vytváří efektivní úkol, který zahrnuje lidi i počítače Oblast HCI —původ HCI 70. léta —sahá k: počítačové grafice, operačním systémům, lidským činitelům, ergonomice, industriálnímu inženýrství, kognitivní psychologii a součástkám počítačových systémů —ergonomie – vznikla ze studií práce, zájem směřuje k smyslově motorické úrovni, ale s ohledem k fyziologii a důrazem na stres —industriální inženýrství – vzniklo z pokusu zvýšit produktivitu práce v počátku 18. století, projektuje efektivní manuální metody práce —http://youtu.be/KtvwustmEDI —http://www.optimum-web.co.uk/whoexpertise.htm Použitelnost (Usability) —kvalitativní atribut, míra snadnosti a efektivnosti použití produktů, služeb —možnosti použít produkt (zařízení, službu, prostředí) v daném kontextu k dosažení stanovených cílů co nejúčinněji, nejefektivněji a ke spokojenosti specifických uživatelů —různé pohledy na použitelnost Øproduktově orientovaná: měření ergonomie produktů Øorientovaná na uživatele: měření mentálních postojů Øvýkon uživatele: měření snadnosti použití a přijatelnosti —přístup k vývoji produktu - přímá uživatelská zpětná vazba včleněna do vývojového cyklu- redukuje cenu a tvoří produkt či nástroj, který uspokojí potřeby uživatelů — Použitelnost (Usability) —použitelnost má pět kvalitativních komponentů: Øsnadnost učení (learnability): jak je jednoduché uskutečnit základní úkol, když lidé poprvé systém používají Øefektivnost (efficiency): jak se to naučí, jak rychle mohou provádět úkoly? Øzapamatovatelnost (memorability): když se vrátí, jak snadno mohou obnovit odbornost? Øfrekvence chyb (errors): jak mnoho se dělá chyb, jak vážných, jak snadno mohou být kompenzovány? Øuspokojení (satisfaction): jak moc rádi je lidé používají? - subjektivní Přístupnost (Accessibility) —míra dostupnosti produktu (zařízení, služby, prostředí) pro co nejvíce lidí —stav, kdy daná věc neklade svým uživatelům při používání žádné překážky —všichni uživatelé Internetu nejsou stejní – nevidí stejně, neslyší stejně, nemluví stejným jazykem, nemají stejnou schopnost používat horní končetiny, nemají stejné hardwarové vybavení, znalosti a zkušenosti používání Internetu apod. —nenaplněné "specifické" potřeby → hendikepovaní uživatelé — Přístupnost (Accessibility) —Blind Friendly Web - přístupnost webových stránek: http://blindfriendly.cz/ —Web je přístupný, pokud: Øobsah webových stránek je dostupný a čitelný Øpráci s webovou stránkou řídí uživatel Øinformace jsou srozumitelné a přehledné Øovládání webu je jasné a pochopitelné Øodkazy jsou zřetelné a návodné Økód je technicky způsobilý a strukturovaný Viz http://pristupnost.nawebu.cz/texty/pravidla-standardy.php — — Kredibilita (Credibility) —Kredibilita je příjemcem sdělení vnímaná míra důvěryhodnosti a serióznosti zdroje informací —role v: e-komerci, informační architektuře, autentizaci informací (digitální podpis, šifrování), informační a znalostní management —2 aspekty – důvěra [trust] a renomovanost [reputability] —Důvěra - fenomén interpersonální a subjektivní —Optimistické očekávání týkající se chování někoho či něčeho v situaci, která znamená pro důvěřující stranu riziko —3 katagorie důvěry: —dispoziční důvěra (dispositional trust) – psychologicko-osobnostní rys aktéra —naučená důvěra (learned trust) – výsledek zkušeností z předchozích situací Kredibilita (Credibility) —situační důvěra (situational trust) – modifikuje dispoziční důvěru, ovlivňuje naučenou důvěru —společenská důvěra – hraje roli při tvorbě sociální reality, výsledkem neustálého znovu-vyjednávání mezi aktéry —výsledek interpersonálních vztahů mezi aktéry —Renomovanost (reputability) či odbornost (expertise) —míra úspěšnosti přenosu informací zdroj – příjemce —aspekt odrážející výkon zdroje informací —podle výše reputace potenciální příjemce informací hodnotí přesvědčivost a cennost informací —2 faktory: autorita a spolehlivosti (reliability, dependability) Kredibilita (Credibility) —růst reputace → zviditelnění výkonu —Autorita – externí zviditelnění, spolehlivost – zviditelnění interní —Externí zviditelnění – centralizované, hierarchické a autoritářské, výsledkem vynucené či udělené autority. Př. policie, právní instituce, univerzity – udělují symboly renomé (uniformy, tituly..) —Interní zviditelnění – decentralizované, demokratické a autoritativní. Vzniká na základě spolehlivosti a konzistence kvality výkonu —získaná autorita - zužitkovává a potvrzuje informace z více zdrojů - konzistentní podání, vysoká kvalita —Př. spolehlivosti: ve vědě - konzistence dat, vzrůstající kolaborace, hmotný svět - shodnost podpisů jedné osoby, virtuální svět - reputační systémy Užitečnost (Usefulness) —míra použití produktu k dosa- žení cíle uživatelů efektivním a uspokojujícím způsobem —měří, zda lze aktuálním užívá- ním produktu dosáhnout desig- nérem zamýšleného cíle —kognitivní, sémantická a emoční kvalita —rozšíření konceptu relevance —interakce mezi uživatelem a obsahem —výzkumně zkoumána v informačním chování a v průzkumech uživatelů —určuje (praktickou & sociální) přijatelnost produktu Užitečnost (Usefulness) —2 komponenty: —použitelnost —užitá hodnota (utility) – funkčnost, schopnost produktu vykonat úkol či úkoly. Design produktu umožňující vykonat více úkolů – vyšší užitá hodnota —Př. operační systém MS-DOS: řada různých užitečných funkcí, ale nutnost zapamatovat si řadu příkazů a zdlouhavě je zadávat řadou klávesnicových úhozů – vysoká užitá hodnota (funkčnost), nízká použitelnost (nároky na čas a úsilí) —kalkulačka: snadná použitelnost, nízká funkcionalita Užitečnost (Usefulness) —užitečný design: —umožňuje dokončit práci (efektivita) —šetří čas (intuitivita) —použití přináší požitek či radost (uspokojení) — Afordance (Affordance) —Pojem umožňující zkoumat, jaké činnosti můžeme s objektem, rozhraním vykonávat, k jakým se hodí méně a k jakým se nedá použít. Př. využití mobilního přístroje k různých vzdělávacím aktivitám. —Tvůrce pojmu psycholog James J. Gibson: afordance jsou možnosti jednání, které jsou v daném prostředí k dispozici, nezávisle na schopnosti jedince tyto možnosti vnímat. Základní vlastnosti: 1.afordance existuje v závislosti na schopnosti jednání konkrétního aktéra 2.existence afordance je nezávislá na aktérově schopnosti vnímat ji 3.afordance se nemění, když se mění aktérovy potřeby a cíle —Donald Norman: prosadil pojem v HCI. Afordance znamená (především hlavní) vnímané či skutečné vlastnosti objektů, které určují, jak mohou být použity. Afordance (Affordance) —Gibsonovy afordance: —nabídka či možnost aktivity v prostředí ve vztahu ke schopnostem aktéra —nezávisí na aktérově zkušenosti, znalosti, kultuře nebo schopnosti vnímat —binární existence – afordance existuje, nebo neexistuje —Normanovy afordance: —vnímané vlastnosti, které mohou či nemusejí skutečně existovat —náznaky či vodítka , jak vlastnosti využít —mohou být závislé na aktérově zkušenosti, znalosti a kultuře —mohou činit aktivitu snadnou nebo obtížnou —http://youtu.be/NK1Zb_5VxuM Afordance (Affordance) LITERATURA —DePAULA, Rogerio. A new era in human computer interaction: the challenges of technology as a social proxy. Proceedings of the Latin American Conference on Human-Computer Interaction. 2003. Str. 219-222. —McGRENERE, Joanna – HO, Wayne. Affordances: Clarifying and Evolving a Concept. Graphic Interfaces [online]. GI 2000 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z: http://www.graphicsinterface.org/proceedings/2000/177/ —NIELSEN, Jakob. Usability 101: Introduction to Usability. [online]. 2003 [cit. 2011-05-02]. Dostupný z: http://www.useit.com/alertbox/20030825.html —DILLON, Andrew. Designing Usable Electronic Text. Boca Raton: CRC, 2004, 216 s. ISBN 0-415-24059-X.