Kvalitativní výzkum Metodologie v ISK II Kvalitativní výzkum • „Beletrie psaná pod přísahou“ (MacDonald, Švaříček a Šeďová 2007) • KV umožňuje pozorovat sociální fenomény a procesy v jejich přirozeném prostředí. Tento typ výzkumu tak umožňuje hluboké pochopení sociálního života, neboť umožňuje zjistit významy, které aktéři sociálního života těmto fenoménům a procesům připisují (Hancock, Beverley, 1998, Rabušic) Jak? PROČ? Jakým způsobem? Jaký význam? Kvalitativní výzkum v ISK • Před rokem 1980 téměř chybí (do roku 1985 pouze 1,65 % výzkumů) – zaměření výzkumů spíše na organizační, než individuální úroveň (Järvelin & Vakkari, 1993) • ISK si vypůjčuje teoretické rámce a metody z jiných disciplín (sociologie, antropologie, pedagogika, komunikační studia) (Afzal, 2006) Kvalitativní výzkum v ISK Menší zájem o kvalitativní výzkum lze vysvětlovat i samotnou povahou oboru Kvalitativní metody mohou vést k lepšímu pochopení Model kvanti výzkumu Teorie Hypotézy Operacion alizace Vzorková ní Sběr Interpreta ce Validizace Model kvali výzkumu Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Porovnávání Porovnávání Porovnávání Vzorkování Vzorkování Vzorkování Předpoklady Teorie Sběr dat a analýza Ezzy: Qualitative Analysis. Practice and Innovation Výzkumné strategie Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Deduktivní Induktivní Testování teorií, hypotéz Vytváření teorií Strukturované, standardizované metody (dotazník) Rozhovor, pozorování Velký výzkumný vzorek Menší výzkumný vzorek Redukce informací Vyčerpávající informace o případu Zprostředkovaný kontakt s respondenty Těsný a dlouhodobý kontakt Výzkumné strategie Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Matematické, statistické zpracování Kódování Generalizace je možná Generalizace je nemožná Vysoká reliabilita Reliabilita je nízká Nízká validita Vysoká validita 1. Nemanipulativní výzkum • Kvalitativní výzkum se snaží porozumět lidem z jejich vlastního pohledu • Studium reálného života 2. Holistický & případový • Westbrook (1994): „naturalistický přístup“ - holistický přístup, ale v ISK opomíjený • Příklady: Mellon (1986), Chatman, Kulthau 3. Zaměřený na proces • Poměrně častý v oblasti vyhledávání informací (IR) • Příklady: Ingwersen (1982), time-line interview – Brenda Dervin (příklady) 4. Otevřený a flexibilní • Výzkumník musí být připravený na změnu • Příklady: Chatman (1983) – zápisky z interview 5. Kombinace metod • Triangulace 6. Vztah výzkumník-zkoumaný • Kdo je expert na problematiku – zkoumaný nebo výzkumník? • Z jakého pohledu se interpretují data/informace? 7. Induktivní postupy • Hypotézy, modely, teorie výsledkem postupu, ne apriorní předpoklady • Oproti tomu kvantitativní přístup: dedukce (potvrzování/vyvracování hypotéz a teorií) Výzkumné přístupy (kvali) • Fenomenologický výzkum • Etnografický výzkum • Narativní • Biografický design • Zakotvená teorie • (…) Constance Mellon: Library Anxiety (příklady výzkumných designů) Příklad I: Kvantitativní přístup • Otázky: co? Kdy? Jak často? Kde? • Výsledky: – Jaké typy úzkosti? – Jaká frekvence? – Jaké jsou nejčastější příčiny? Ale co to znamená pro samotné student(k)y? Příklad II: Fenomenologický • Fenomenologie = studium fenoménů (událostí, zkušeností, konceptů, situací) • Snaha porozumět povaze strachu pociťovaného studenty • Co strach způsobuje? Jaký má dopad na život/studium? Jaký význam mu přikládají informanti? • Malá skupina (5-8 lidí), ale hloubkové zkoumání Příklad III: Etnografický • Etnografie – základ v antropologii • Soustředění na detailní, přesný popis (spíše než vysvětlení) – realitu je potřeba pozorovat a popsat „taková, jaká je“ (naturalistická tradice) • Cíl: hustý popis (thick description Clifford Geertz) • Extenzivní výzkum v terénu, zúčastněné pozorování, život v komunitě Etnografický výzkum • Pozorování +rozhovory • Analýza – z perspektivy zkoumané populace (včetně jazyka) • Spolupráce s „informátory“ – zvyšování validity před prezentací závěrů •  je potřeba větší skupina (15-20), výzkum probíhá v přirozeném prostředí, interakce s dalšími skupinami (referenční knihovníci) Příklad IV: Biografický výzkum • Cíl: zachytit pohled účastníka, pochopit smysl • Rekontrukce života skrze aktuální pohled – narativní biografie • Narativní analýza – zkoumáme i žánr, jakým je příběh vyprávěn • „Soupeření dvou vypravěčů“ – zkoumaného a výzkumníka Příklad IV: Zakotvená teorie • Zakotvená teorie = propojení pozitivistické a interakcionistické tradice – Glaser, Strauss, 1967 – Strauss, Corbin, 1990 • Pokus o vytvoření nové teorie na základě sběru dat o studovaném fenoménu – ale vysvětluje výzkumník, nikoliv aktér Příklad V: Zakotvená teorie 3 hlavní zásady: • (Objektivní) odstup od problému (vstup do terénu bez prekoncepcí) – zeptej se: Co se tam dějě? Je má domněnka o tom, co se děje, ve shodě s daty? • Skeptický duch: Vysvětlení pocházejí z literatury či zkušeností. Chápej všechna vysvětlení jako prozatimní. Neustále je konfrontuj s daty. • Drž se výzkumných procedur Příklad V: Zakotvená teorie • Teorie je vyvíjena přímo z existujících dat • Theoretical sampling – současně probíhá sběr dat, analýza, výběr vzorku, až dojde k teoretické saturaci • Metoda konstantního srovnávání – metodologie není vytvořena předem, ale během výzkumu Příklad IV: Zakotvená teorie Sběr dat Kódování Poznámková ní Příklad IV: Zakotvená teorie • Popis sociálních a psychologických procesů, kterými respondenti procházejí v knihovně • Větší množství respondentů • Striktně daná pravidla kódování a zpracování výzkumu (datové úryvky – kódy – kategorie) Příklad IV: Kódování Analogie s kvantitativním výzkumem • Datové úryvky – indikátory • Kódy – koncepty • Kategorie – proměnné Příklad IV: trojí kódování • Otevřené kódování (témata) • Axiální kódování (příčinné podmínky - jev – kontext – intervenující podmínky – strategie jednání a interakce – následky) • Selektivní kódování (centrální kategorie) ZT a úzkost z knihovny • Metoda: konstantní porovnávání textů od studentů • Otázky: – Jaké byly zkušenosti s knihovnou při hledání informací výzkumu? – Jak vnímali knihovnu a svou schopnost ji využívat? – Jak se tyto pocity proměňovaly? – Jaké strategie studenti volili? Úzkost z knihovny: zjištění • Dimenze úzkosti z knihovny: – Personál – Znalost knihovny – Bariéry dané prostředím (pohodlí) – Citové bariéry – Technologické bariéry Díky za pozornost