Podmínky pro aktivní učení v rámci informačního vzdělávání (vzdělávací materiál pro budoucí „učící knihovníky“) Pavlína Mazáčová Zaoblený obdélník: Vybavování a individualizace vv · vybavování je u každého žáka jiné (vliv má rodinné zázemí, intelekt, fantazie, četba, sledování televize, ...) · různé vstupní představy o tématu -projev individualizace · učitel/lektor vybírá pro fázi vybavování vhodné metody tak, aby každý žák byl oceněn za to, co k tématu ví, co o tom bych schopen říci Proč aktivní učení (ve výuce informační gramotnosti) Aktivní učení – učení, při němž se žáci učí tak, že sami pracují OBRÁZEK: Průběh aktivního učení Aktivní učení rozvíjí klíčové kompetence žáků. Používání metod aktivního učení vede k trvalému a hlubšímu osvojení vzdělávacího obsahu lekce. Aktivní učení vede k osvojení kritického myšlení.[1] V aktivním učení je získání informace východiskem, nikoli cílem kritického myšlení. Podporu rozvoje kritického myšlení v aktivním učení umožňuje třífázový model učení E-U-R. Proč třífázový model učení (v lekcích informačního vzdělávání) Třífázový model učení reflektuje fáze vybavování a strukturování nápadů (evokace), setkání připravené (a motivované) mysli s novými informacemi, zážitky, zkušenostmi (uvědomění) a individuální shrnutí, inventura, ohlédnutí (reflexe). OBRÁZEK: Třífázový model učení Třífázový model učení E-U-R umožňuje konstruování nových poznatků ze starých. Třífázový model učení je nástrojem aktivního učení. V třífázovém modelu učení se dobře uplatňují metody kritického myšlení. ________________________________ [1] Základní informace k tématu aktivního učení a kritického myšlení podávají popularizačně koncipované příručky RWCT, např. Příručka I – Co je kritické myšlení (vymezení pojmu a rámce E-U-R). Z anglického originálu vydalo o.s. Kritické myšlení, Praha 2007. Neprodejné.