ČTENÁŘSTVÍ NESLYŠÍCÍCH Bezbariérové knihovny Čtenářem se nikdo nenarodí, ke knize je třeba přivést. Mgr. Zuzana Hlavičková Mgr. Tereza Mokričková Úvodní slovo, uvítání 1.Základní terminologie 2.Komunikační prostředky osob se SP 3.Čtenářská gramotnost u SP, výběr knihy, úprava textů 4.Knihovny a neslyšící 5.Kam se obrátit? Rady a tipy Diskuze 1. Náhled do terminologie •Osoby se sluchovým postižením Rozmanitá a nehomogenní skupina osob. –Nedoslýchaví – různého stupně a druhu –Ohluchlí –Neslyšící –Osoby s kochleárním implantátem (KI) •Prelingválně neslyšící x postlingválně neslyšící 1. Náhled do terminologie Jestliže je prelingválně vzniklé sluchové postižení takového druhu nebo rozsahu, že nedovoluje vnímat mluvenou řeč, stává se národní jazyk (mluvený i psaný) pro tyto osoby jazykem cizím, jemuž se musí systematicky a dlouhodobě učit. Osvojování je v tomto případě složitý a často celoživotní proces. 1. Kdo jsou Neslyšící? •neslyšící X Neslyšící •Komunita Neslyšících •Jazyková a kulturní menšina –vlastní jazyk, historie, vlastní organizace, zvyky, akce, vlastní kulturní bohatství •Členy jsou neslyšící i nedoslýchaví –sluchové postižení není vždy rozhodující •Neuznávají pojem „postižení“ –medicínské x kulturně antropologické hledisko •Znakový jazyk 2. Některé komunikační prostředky neslyšících ČZJ x ZČ •Přirozený jazykový systém (má vlastní gramatiku, slovní zásobu, vyvíjí se v čase) •Vizuálně motorický systém (čj – auditivně orální systém) •Využívá 3D prostoru, vizualizace, inkorporace (simultánnost) •Umělý jazykový systém •Umožňuje komunikaci mezi neslyšícími a slyšícími •Využívá gramatických prostředků češtiny •Vhodné pro osoby se SP, kteří ovládají češtinu 2. 2. Mýty o znakovém jazyce •Znakový jazyk je primitivní. •Znakový jazyk je mezinárodní. •Znakový jazyk nemá gramatiku. •Slovo = znak (znakovaná čeština). 2. Osoby se sluchovým postižením a český jazyk •U sluchového postižení je řeč vždy nějakým způsobem narušena, vždy je třeba logopedická péče. •Český jazyk může být pro tyto osoby: a)Mateřský jazyk b)Druhý jazyk c)Cizí jazyk •Mýtus: neslyšící můžou číst knihy, titulky v kině atd. 2. Hlavní problémy •Omezená slovní zásoba •Nezvládnutá gramatika •Malé povědomí o světě •SP ovlivňuje nejen komunikační schopnosti, ovlivňuje také psychické funkce uplatňující se při čtení (pozornost, vnímání, myšlení, paměť, citové procesy). •Děti se SP mají omezené a zkreslené sluchové vnímání, opožděný (omezený) vývoj řeči, špatnou motivaci – čtení provází často pocity zklamání a neúspěchu. 2. Osoby se SP a český jazyk •český jazyk jako jazyk cizí •psaná podoba ČJ již okolo 3.roku •globální metoda čtení •výstavba ČJ na základě znalosti ČZJ - dlouhodobý proces •Pracovní postupy podobné jako při výuce cizího jazyka – pracovní listy, zjednodušování textů, ustálený slovosled, dril nových slovíček (systematické rozšiřování slovní zásoby, hry se slovy, křížovky, doplňovačky), postupný nácvik vlastního vyjadřování, dramatizace, hojné používání obrázků a ilustrací… 3. Výzkumy čtenářské gramotnosti •Úroveň čtenářských dovedností dětí se SP neodpovídá jejich kalendářnímu věku. •Čtenářské dovednosti sluchově postižených absolventů základních škol se rovnají v celkovém průměru čtenářským dovednostem slyšících dětí ve věku 9 let. (Hrubý, 1997,1998) •Nejlepší úrovně čtenářských dovedností dosahují tři skupiny sluchově postižených dětí: neslyšící děti s kochleárním implantátem, děti s malými ztrátami sluchu a neslyšící děti neslyšících rodičů. (Motejzíková, 2012) 3. Co číst •Neexistuje text, který by byl ideální pro všechny. •C. E. Nuttall (1982) uvádí 3 kritéria, které by měl text splňovat: –Čitelnost textu znamená, že text je pro své čtenáře čitelný, čtenář dokáže text přečíst s porozuměním, je pro něho přiměřeně obtížný –Obsahová vhodnost textu znamená, že text by měl svého čtenáře zaujmout –Využitelnost textu znamená, že text by měl být využitelný, ve smyslu využití k rozvoji čtenářských dovedností 3. Upravené x neupravené texty • úprava neboli zjednodušování, redukce, parafrázování, adaptace, přepis • ztráta umělecké hodnoty ??? • Psycholingvisté – důležité jsou znalosti o světě, které získáváme z textu • čtení = překlad • čtení je diskontinuitní (zásahy mateřského jazyka) • text je složitý – pocity zklamání, ztráta motivace 3. Úprava textů pro osoby se sluchovým postižením •E. Souralová (2002) i M. Daňová (2008) – metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře •Úpravy: – délka textu –obsahová náročnost –dějová posloupnost –míra výslovnosti textu –obtížně interpretovatelné jazykové konstrukce (metafora, frazémy, ironie...) –ilustrace –vysvětlivky –vynechání informací –přidání informací –doprovodná cvičení 4. Proč se tím zabývat v knihovnách? •Knihovny jsou veřejné instituce •= zařízení sloužící všem, i lidem se speciálními potřebami •= instituce vstřícné, pracující pro svého uživatele •= instituce placené z veřejných zdrojů a mohou tedy vykonávat pouze to, po čem je společenská poptávka. (Mgr. Michaela Jirotková, Mgr. Lenka Hricová. Komunikace se čtenáři se sluchovým postižením v knihovnách - přednáška Moravské zemské knihovny v Brně, 2010) 4. Prolomení bariér •Nebát se navázat komunikaci, překonat ostych. •Profesionalita personálu - pracovník ovládající český znakový jazyk/prstovou abecedu/znakovanou češtinu/zásady komunikace. •Nabídnout své služby školám pro sluchově postižené. •Zprostředkovat kontakt s knihou, motivovat ke čtení a pravidelným návštěvám knihovny 4. Knihovna a neslyšící • speciální oddělení •zásobovat se upravenými texty • vyhledávat i neupravené texty vhodné pro neslyšící (a to nejen komiksy) •videomateriály, DVD, slovníky ZJ, odborná literatura o SP, tisk 4. Knihovna a neslyšící • orientovat se na knihy, které mají i filmové nebo televizní zpracování, otitulkované filmy apod. • spolupráce s odborníky, učiteli SP, rodiči, organizacemi - pravidelné programy, besedy, čtení s tlumočníky, umělecká vystoupení, soutěže, interaktivní programy • knihovna do školy 5. Kam se obrátit? •Kurzy ČZJ –např. Trojrozměr, o.s. Brno, Pevnost, o.s. Praha, Česká unie neslyšících (ČUN), Unie neslyšících Brno (UNB), Tichý svět •Školy pro SP –Základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené, Novoměstká 21, Brno –Střední škola pro sluchově postižené Brno, příspěvková organizace, Gellnerova 1, Brno 5. Kam se obrátit? •Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s –Jediná specializovaná knihovna pro neslyšící/o neslyšících (Praha) •Labyrint Brno, z.s. •Spolupráce –Katedra speciální pedagogiky pedagogické fakulty MU –Katedra Výchovné dramatiky neslyšících JAMU 5. Zajímavé projekty, materiály, odkazy, akce... Projekt Tableto - interaktivní kniha s příběhy pro neslyšící děti http://www.tableto.cz/ Facebook - úprava textů pro Neslyšící čtenáře https://www.facebook.com/%C3%9Aprava-textu-pro-Nesly%C5%A1%C3%ADc%C3%AD-%C4%8Dten%C3%A1%C5%99e-3341 15606760415/?fref=nf Tichá knihovna http://docplayer.cz/4388403-Uprava-textu-pro-neslysici-ctenare-bylo-nebylo-www-tichaknihovna-cz.htm l 5. Zajímavé projekty, materiály, odkazy, akce... Veselé čtení 1-4 - čítanka s DVD UNB Hravé soboty s divadlem Neslyším (4.6. Hrnečku, vař!) Slovníky ČZJ - online •https://www.spreadthesign.com/ •http://www.vymolova.cz/#!ulita-projekty-czjpedag •http://www.dictio.info/czj?action=page •http://difa.jamu.cz/slovnik-vdn/ •http://www.ticho.cz/videog.php?cvgser=1 • Odkaz na projekt JAMU •http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096066178-televizni-klub-neslysicich/210562221800006 • 5. Na závěr... •Specifickým požadavkem je komunikace, která u čtenářů s jinými druhy postižení většinou probíhá bez potíží. •Důležité je, aby každý čtenář měl možnost někoho o radu požádat a aby tuto radu měl jak obdržet. Děkujeme za vaši pozornost ! zuzana.hlavickova@centrum.cz