Plánování a příprava výuky Design vzdělávacího procesu 19. duben 2016 Co všechno by měla obsahovat příprava učitele na konkrétní vyučovací hodinu? Co budeme řešit • •Plánování •Příprava •Cíle výuky –Otázky –Úlohy Plánování a příprava výuky •Didaktická analýza učiva (zásadní část přípravy) •= rozbor obsahu konkrétní učební látky •Cíl: vystihnout výchovnou a vzdělávací hodnotu učební látky / přetvořit vědecké poznatky na didaktické poznatky (učivo) •Použití: –Při vypracování tematického plánu –Při přípravě na konkrétní vyučovací hodinu •učebnice, kurikulární dokumenty, edukační / metodický materiál • Didaktická analýza učiva •Studium učebních osnov –v nich zpravidla formulovány výukové cíle, jichž mají žáci dosáhnout –vedle osnov důležitými kurikulárními dokumenty standardy vzdělávání (zatím existují pro základní vzdělávání) •Studium učebnic –porovnání obsahu učebnice s obsahem učiva vymezeným osnovami –v případě nesouladu učitel rozhoduje, kterých doplňujících materiálů bude používat, aby bylo dosaženo cílů daných osnovami –Vhodný zdroj: dobře zpracovaná metodika (doplněk k učebnici - pro učitele) Typy didaktické analýzy •1. POJMOVÁ –Analýza pojmů vztahujících se k danému učivu –Vytvoření logických struktur pojmů –Propojení už naučených pojmů s novými –Vztahy mezi pojmy: nadřazené / podřazené pojmy –Základní / rozšiřující učivo – •2. OPERAČNÍ •Analýza činností a operací učitele a žáků s učivem dosažení vzdělávacího cíle •Rozbor takových činností žáků, které budou prostředkem vedoucím k pochopení a osvojení učiva, k rozvoji osobnosti žáka •Př.: analýza učebních úloh • •3. REFLEKTUJÍCÍ MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY •cílem ukázat a zprostředkovat žákům učivo fokusem různých předmětů Příprava učitele na výuku - fáze •Východiska: ŠVP, tematický učební plán (předmětu) •Příprava plně záležitostí učitele vlastní pojetí pedagogické práce / pojetí přípravy • I.Stanovení cílů výuky •Základní otázka: Jaké nové vědomosti, dovednosti a postoje si má žák v mé vyučovací hodině osvojit? •Předchozí výuka (subjektivní sebereflexe učitele) –Co bylo/co nebylo probráno –Pochopili / nepochopili žáci probrané učivo správně –Co je třeba procvičit / zopakovat / opět vysvětlit z probraného učiva •Cíle stanoveny konkrétně a s ohledem na požadavky na výukové cíle (učitelova kontrola splnění na konci hodiny) • •II. Výběr učebních úloh a aktivit •Didaktické zásady •Učební aktivity přiměřené věku, zkušenostem a schopnostem žáků –Opakovací úlohy (vedou k novým dovednostem) •Aktivity dostatečně různorodé a smysluplné – aktivizace žáků Příprava učitele na výuku - fáze •III. Sestavení časového plánu vyučovací hodiny –Časová posloupnost vybraných učebních úloh a aktivit pro vyučovací hodinu –Stanovení pořadí aktivit – kolik času jednotlivé úlohy a aktivity zaberou –Základní / rozšiřující úlohy a aktivity – •IV. Příprava učebních pomůcek –Tvorba pracovních listů, příprava pokusů, příprava modelů, audiovizuální pomůcky … – •V. Doladění přípravy –Způsoby zjišťování zpětné vazby o výsledcích výuky –Přizpůsobení výuky individuálním potřebám žáků –Akceptace IVP, SVP … s ohledem na činnosti a úlohy vyučovací hodiny Typy přípravy •A.) „Blesková příprava“ –odpovídá na otázky Co?, Jak? –učitel vymezí obsah, promyslí metody a prostředky –u výukových cílů předpokládá, že jsou zakomponovány do obsahu učiva uvedeného v učebnici –pečliví učitelé z nedostatku času tohoto typu přípravy někdy využijí Typy přípravy •B) –odpovídá na otázky Co již bylo?, Čeho chci dosáhnout?, Jak a čím toho dosáhnout?, Jaké bude mít tato hodina pokračování? –při takto pojaté přípravě již učitel: •pracuje s cíli popisujícími, čemu se mají žáci naučit a na jaké úrovni •zařazuje vyučovací jednotku do obsahových a časových souvislostí s tím, co bylo, a tím, co bude –to se prakticky projevuje např. opakováním učiva z minulé vyučovací jednotky, zadáním úkolu na příští hodinu –nejčastější typ přípravy • Typy přípravy •C) nejnáročnější •Otázky –Cíle – co chci, čeho zamýšlím dosáhnout?, Jakými prostředky chci těchto cílů dosáhnout? (obsah učiva, volba vyučovacích metod, didaktických pomůcek, metodický postup) –Zvláštní didaktická hlediska (jaké mají žáci o tématu předběžné znalosti, co z učiva bude pro žáky nejobtížnější, jak budu žáky aktivizovat, jak zajistím časovou a obsahovou kontinuitu obsahu učiva, jaké učební úlohy je potřeba připravit k procvičování a upevňování učiva), –Výchovné možnosti (jak mohu učiva i v průběhu vyučování výchovně využít), –Organizace vyučovací jednotky (které pracovní podmínky si musím zabezpečit), –Časový projekt vyučovací jednotky (kolik času mohu věnovat jednotlivým fázím vyučovací jednotky, kolik času si vyžádá domácí příprava žáků na další vyučovací jednotku), –Realizace přípravy (jak budu zajišťovat pracovní součinnost žáků, jak budu zjišťovat pracovní výsledky žáků) •= komplexní didaktická analýza učiva • Sedmero přípravy 1.Písemná 2.Obsahuje časový harmonogram vyučovací hodiny 3.Zahrnuje základní otázky ke zkoušení, diagnostice kompetencí 4.Upřesňuje materiálně-didaktických prostředků ve výuce použitých 5.V bodech uvádí obsah výkladu a zápisu (na tabuli) 6.Obsahuje shrnutí učiva – základní otázky k fixaci učiva, učební aktivity sloužící ke shrnutí 7.Doplněna zadáním domácího úkolu • Příklad „,metodického listu přípravy“ •Tematický celek v ŠVP: •Předmět: •Téma: •Vzdělávací cíl tématu: •Použité metody, formy a pomůcky: •Fáze hodiny, orientační časový harmonogram: –1. Opakování (10 minut) –2. Expozice nové látky (15 minut) •Zápis (do sešitu) / vytištění, nalepení, vložení, poslání na společné úložiště … –3. Řešení problémových úloh (15 minut) –4. Zhodnocení práce žáků, pochvaly za aktivitu a správné uvažování (5 minut) • Příprava – shrnující informace •Při přípravě učitele na výuku jde o profesionální, reflektované plánování: •výběru z učiva •učebních činností žáka •činností učitele, které zvýší šanci, že se žák učivu naučí • •Vodítkem při plánování je popis žádoucích cílových kompetencí žáka •Plánování výuky tedy není hledáním odpovědi na otázku, co bude dělat učitel, a rozhodně by tím neměla příprava začínat •Učitel při plánování výuky rozhoduje, zda vše, co je v osnovách a učebnici, je důležité, a zda tam něco důležitého nechybí •Učitel hledá, jaké činnosti žáků vedou k učení žáka a umožní dosažení cílů •Poté co má učitel jasno, co budou v hodině dělat žáci, odvodí z toho, co bude dělat on •Po vyučování se ke svému plánu vrací, hodnotí, zda bylo cílů dosaženo • Otázky ve výuce •Otázka: –jeden ze základních prostředků pedagogické komunikace –prostředek plnění výchovně-vzdělávacích cílů – •Požadavky na otázku: –Přiměřená (odráží znalosti, dovednosti a schopnosti žáků) –Srozumitelná – stručná –Jednoznačná (připouští 1 způsob odpovědi) / více možných odpovědí – učitel všechny respektuje bez ohledu na svůj vlastní názor –Věcně správná a přesná –Jazykově správná Třídění otázek •Mnoho typů… • •Otázky reproduktivní: –Vyžadují po žákovi paměťové učení, zapamatování učiva; NEvyžadují myšlenkové operace s učivem •Otázky produktivní: –Vyžadují myšlenkové operace s učivem, argumentaci, zhodnocení učiva žákem – •Příklady: • • Otázky ve vztahu k Bloomově taxonomii vzdělávacích cílů Výukové cíle • •Co je to výchovně-vzdělávací / výukový cíl •Význam výukových cílů •Význam stanovení cílů výuky •Efektivní formulace výukových cílů • Výchovně-vzdělávací cíl Výchovně-vzdělávací cíl •To, čeho chceme procesem vyučování dosáhnout –Účel, záměr výuky, výstup, výsledek výuky •Kurikulární reforma – vymezování cílů v podobě kompetencí –Jaké znalosti a dovednosti by měl žák mít po absolvování povinné školní docházky – •Základní dělení –Dlouhodobé / Krátkodobé –Obecné (zlepšovat schopnost porozumění odbornému textu) / Dílčí (konkrétní výstupy, úkoly, učební požadavky) • Výchovně-vzdělávací cíle •Zahrnují •POZNATKY o daném tématu •POROZUMĚNÍ tématu •HODNOTY a POSTOJE vztahující se k tématu •PRODUKTIVNÍ činnosti •PRAKTICKÉ dovednosti • Historický pohled na výukové cíle •… •Pojetí současného školství v ČR: –Návaznost na reformní pedagogiku, pedocentrismus, alternativní školství, zahraniční koncepce –Rozvoj celé osobnosti žáka v duchu Komenského tezí –Všestranný harmonický rozvoj osobnosti –Naplňovány tři druhy cílů: •Kognitivní •Afektivní •Psychomotorický • • Dělení cílů výuky •Různé přístupy •… •Podle oblasti rozvoje žákovy osobnosti: 1.Kognitivní (vzdělávací) •Osvojování vědomostí a intelektuální dovednosti 2.Afektivní (postojové) •Osvojování postojů, vytváření hodnotové orientace 3.Psychomotorické („výcvikové“) •Pohybové, řečové, při psaní, při manipulaci s předměty a nástroji Požadavky na výukové cíle • Komplexní (rozvíjí se ve všech 3 složkách • (kognitivní, afektivní, psychomotorické) •Konzistentní (soudržnost a provazba mezi vyššími a nižšími cíli) •Kontrolovatelné (cíl má vlastnost umožňující kontrolu jeho plnění) •Přiměřené (cíl v souladu s požadavky výuky, možnostmi učitele, možnostmi žáka) •Jednoznačné (nepřípustný rozdílný výklad o požadovaných změnách u učitele a žáků) • Chyby ve vymezování cílů •Ztotožnění cíle s tématem hodiny –Př.: české národní obrození – •Záměna cíle s popisem činnosti učitele –Př.: vysvětlit pojem „internet“ – •Příliš obecná vymezení cílů • •Není stanovena kvalita či jiná kritéria žákova výstupu –Př.: poznej ptáky – poznej ptáky, kteří u nás přezimují Nastavování výukových cílů Taxonomie výukových cílů •Taxonomie- uspořádání podle náročnosti od nižší po vyšší náročnost na výkon žáka •Různé druhy taxonomií podle toho, na které oblasti rozvoje osobnosti žáka se zaměřují • Bloomova taxonomie výukových cílů http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/11113/full/2.jpg?172828000000 Bloomova taxonomie výukových cílů •Zaměřena na kognitivní cíle •50. léta 20. století / revize zač. nového tisíciletí Proč právě Bloomova taxonomie? •Pomáhá např. v sebehodnocení učitele – „Je moje výuka dostatečně náročná?“ •Vymezuje, co se mají vaši žáci/studenti naučit (výukové cíle) •Umožňuje plánovat výuku k dosažení vysoké úrovně vzdělávacích výsledků (vhodné výukové prostředky, učební a vyučovací aktivity) •Ukazuje cestu, jaké zvolit nástroje a metody hodnocení výsledků výuky •Umožňuje provazbu cílů a učiva s předchozím učivem, k ostatním předmětům oboru, k profesnímu životu studentů Práce s Blooomovou taxonomií •Záměr: používat pokud možno všechny hladiny kognitivních cílů •Postupovat od nižší hladiny k vyšší –K dosažení vyšší cílové kategorie je nezbytné důkladné zvládnutí učiva na nižší úrovni –„je třeba zapamatovat si, abychom tomu mohli porozumět“ / „je třeba porozumět, abychom mohli aplikovat v praxi“ Práce s Blooomovou taxonomií Práce s Bloomovou taxonomií Cíl 1: Znalost (zapamatovat) •Zapamatování, vybavení zapamatované informace •Paměťový obsah: –konkrétní poznatky (pojmy, fakta, údaje, symboly atd.) –postupy, metody a prostředky práce s konkrétními vědomostmi (algoritmy, postupy, vzorce, pravidla, kritéria posuzování a hodnocení jevů, metodologie apod.) –všeobecné a abstraktní poznatky (zákony a všeobecné teorie sloužící k vysvětlení velkých celků skutečnosti, soubory kategorií používané ke klasifikaci jevů, vědomostní struktury) – •Příklad: –Žák umí definovat pojmy internet, počítač, síť –Žák řekne Pythagorovu větu –Žák popíše pojmy: sudokopytník, počítač –Žák uvede vyjmenovaná slova po „M“ Cíl 2: Porozumění •Schopnost vyjadřovat se o získaných vědomostech vlastními slovy; z informací učitele udělat jednoduché závěry, informace zestručnit, vytáhnout to podstatné, zobecnit konkrétní příklady, dojít k vlastním jednoduchým závěrům apod. • •Tato úroveň cílů považována za nejnižší úroveň intelektuálních schopností • •Příklad: –Žák vlastními slovy popíše vliv návykových látek na lidský organismus –Žák stručně uvede, co ví o období renesance –Žák vymezí, čím se zabývá datová žurnalistika –Na konkrétním příkladu žák ilustruje negativní důsledky fungování digitální stopy Cíl 3: Aplikace •Schopnost žáka užít abstrakci a zobecnění učiva v konkrétních situacích; schopnost rozpoznat, o jaký druh problémů se jedná a jaké obecné postupy vedou k jeho řešení; schopnost takto používat osvojené techniky, principy, teorie, metody, zákony, postupy, pravidla, zákonitosti apod. •Příklady: –Žák načrtne komponenty počítače –Žák vyřeší slovní úlohu pomocí trojčlenky –Žák interpretuje údaje z jednoduchého grafu / statistického přehledu –Žák uspořádá trestné činy podle jejich závažnosti Cíl 4: Analýza •Schopnost žáka rozčlenit učivo / celek věcí, jevů nebo událostí na jednotlivé části tak, aby postihli jejich vzájemné vztahy a souvislosti •Může jít o rozbor nějaké konkrétní informace, systému nebo procesu •Příklad: –Žák vybere z textu podstatné informace –Žák popíše funkce nabídky a poptávky na trhu –Žák vymezí vztahy mezi jednotlivými částmi státní moci –Žák provede rozbor faktorů ovlivňujících temperament člověka Cíl 5: Syntéza •Žák vytvoří „originální“ celek na základě dříve poznaného, dříve získaných informací a porozumění •Dovednost složit prvky a části do originálního celku, se kterým se žák dříve nesetkal, který je pro něj nový •Celek - skladba prvků ve vzájemných funkčních vztazích •Příklady: –Žák vypracuje zprávu o splnění úkolu v laboratorním cvičení –Žák vyvodí všeobecné závěry z jednotlivých příkladů porušování autorského zákona. –Žák zpracuje referát na téma „digitální stopa“. –Žák navrhne nové uspořádání třídy tak, aby to usnadnilo komunikaci mezi žáky a učitelem – Cíl: Hodnotící posouzení •Nejvyšší cílová úroveň Bloomovy taxonomie •Schopnost posoudit správnost a praktičnost jevů, věcí, procesů •Žák si vytváří vlastní názor, úsudek, závěr o sledovaných objektech svého poznání •Žák je schopen vyjádřit své hodnotové soudy týkající se různých věcí, jevů, procesů a událostí • •Příklad: –Žák v sebereflexi posoudí kvalitu svého referátu v srovnání s ostatními spolužáky. –Žák navrhne vylepšení školní budovy podle předem daných kritérií (estetično, finance, …) –Žák zhodnotí výsledky činnosti Mezinárodního měnového fondu v afrických zemích, které jsou příjemcem jeho pomoci Provazba cílů s hodnocením 5 kroků postupu vymezování cílů •1) Analýza výukového obsahu •stanovení základních prvků učiva (fakta, pojmy, principy, zákony, postupy řešení problémů) •vymezení základního, rozšiřujícího a prohlubujícího učiva atd. •2) Vymezení cíle pomocí aktivních sloves, stanovení kompetencí, které si má žák osvojit, konkrétní vymezení požadovaného výkonu žáka •3) Jednoznačné určení toho, co a v jakém rozsahu má žák umět (vyžadováno u ověřování dosažené úrovně osvojení si výukového obsahu/zkoušení…) •4) Vymezení podmínek a prostředků, pomocí nichž má být požadovaný výkon realizován, aby mohly být všechny požadavky na výkon považovány za splněné •5) Přesné stanovení normy požadovaného výkonu (v jaké podobě musí být výkon realizován, aby mohl být považován za dostatečný či uspokojivý) Výukové cíle a kladení otázek Cíle – otázky – úkoly •ÚKOL: • •Najděte pro každou kognitivní hladinu Bloomovy taxonomie 1 úkol týkající se předmětu Informační a komunikační technologie – použijte vhodná slovesa •Položte k úkolu vhodnou otázku