#kiskhci: 01 individuální úkol 
Chcete se na něco zeptat? Rád od vás uslyším. Ozvěte se mi na ​petrkalisek@mail.muni.cz 
nebo na ​FB​. 
 
Úkol pro následující 2 týdny (22. 2. ­ 7. 3.) se skládá ze 2 částí (povinné hledání problému a 
čtení dobrovolné rozšiřující literatury). 
 
Cíle: 
­ zvolit oblast zájmu a najít designérskou výzvu 
­ najít důkazy existence problému 
­ specifikovat kontext problému 
­ vše shrnout do prezentace na přespříští lekci 
1 Hledání problému 
Dnes se zaměříme na výběr vhodné oblasti, jíž se budete zabývat. Přečtěte si zadání a 
zkuste se zamyslet nad tím, které téma je vám nejbližší. Pokud se vám nic nezamlouvá, 
můžete zkusit vymyslet vlastní oblast. Nabízíme pro vaši inspiraci následující 3 směry:  
 
1.1 Oblast životního cyklu informací 
Jak známo, informační věda se zabývá komunikací informací ve společnosti. Informace 
vytváříme, třídíme, organizujeme a vyhledáváme, ​sdílíme mezi sebou​, ukládáme si je a když 
na to přijde, ​mažeme je​. Informace ve formě dat kolují v technických zařízeních, 
zobrazujeme je na obrazovkách počítačů, tabletů nebo mobilů. Promítáme je na stěnu, 
plátno, čteme a ​augmentujeme je na stránkách knih​ a časopisů. Společně jsme schopni 
editovat dokument ve sdílených prostředích kancelářských aplikací. Dokumenty si posíláme 
e­mailem, tiskneme, množíme na kopírce, převádíme skenerem do digitální podoby, 
archivujeme nebo ničíme tak, aby je nikdo další nemohl přečíst. ​Staré knihy přetváříme v 
umělecká díla​, snažíme se o ​převod informací mezi virtuálním a fyzickým světem​. Zkrátka, 
snažíme se celý informační cyklus co nejvíce zjednodušit, zefektivnit a ​zpříjemnit​. Zamyslete 
se nad tím, jaká životní fáze informace je pro vás výzvou, kde vidíte mezery a příležitosti? 
Změňte chování lidí, změňte jejich práci s informacemi. 
 
Inspiraci najdete také v kapitole z Bawdena a Robinson (dostupná ve Studijních materiálech 
předmětu v ISu):  
 
Information technologies: creation, dissemination and retrieval (Chapter 7). BAWDEN, D. a 
L. ROBINSON. ​Introduction to information science​. Chicago: Neal­Schuman, 2013, 131 ­ 
164. ISBN 978­1­55570­861­0. 
 
1.2 Informační ekologie a kolaborativní aktivity studentských, lektorských a 
vědeckých týmů 
Zamýšlejte se nad aktivitami, procesy a úkoly, se kterými se potýkají:  
 
a) Studentské týmy ­ jaké nástroje a techniky by mohly podporovat spolupráci 
studentských týmů (APLS) nebo výzkumných týmů (Výzkumný seminář) 
b) Akademické kolektivy ­ jaké nástroje by mohly využívat kolektivy lektorů pro interní 
komunikaci, management tříd, sdílení studijních materiálů apod.  
c) Vědecké týmy ­ jaké nástroje by ulehčily práci vědcům při realizaci společného 
výzkumu, zefektivnili sběr a analýzu dat z experimentu, přípravu odborného článku 
nebo proces publikování. 
 
1.3 Redesign 
Není nutné, abyste za každou cenu vytvářeli novou službu. Kolem nás je spousta 
existujících nedokonale navržených rozhraní. Je self­check v knihovně navržen tak, že jej 
pochopí i člověk, který dříve neměl tu čest? Kolik papírů s návody visí nad každou tiskárnou, 
abychom si dokázali vytisknout černobílou A4? Ano, ​návody dokáží být opravdu bizarní​.  
 
 
Vybral/a jsem oblast, případně i problém. Co dále?​ Teď je nutné najít nějaký podklad pro 
vaše tvrzení. (V případě, že vás ještě nenapadá, jak danou oblast změnit nebo jaký problém 
řešit, postupujte totožně.) Jak na to? Pozorujte lidi a věci kolem sebe, čtěte, proveďte 
rozhovor nebo dva, reflektujte vlastní činnost a životní situace, zkuste si brainstorming atp. 
Čím více důkazů získáte, tím lépe. Nezapomeňte si vše poznamenat. Můžete i fotit a kreslit. 
Na základě důkazů specifikujte problém – koho se týká, proč je to podstatné a hlavně, jak 
situaci chcete řešit. 
 
Výstup:​ Krátká prezentace před kolegy bez projektoru na cca 2 minuty o problému na 
přespříští lekci. Nezapomeňte na vymezení problému, proč je pro vás důležitý?, popis cílové 
skupiny, zjištěné důkazy o problému a konečně návrh jeho řešení. 
 
Deadline a typ odevzdání:​ Nejpozději večer 6. 3. pošlete shrnutí (odstavec) na e­mail – 
petrkalisek@mail.muni.cz​. Následně si o nápadech povíme na lekci 8. 3. 
 
Tip 1: ​Nikdo nechce ztrácet čas objevováním kola. Ujistěte se, že vaše navrhované řešení 
již někdo jiný nenabízí v rámci Google Play a App Store nebo se o něm nepíše na webech 
jako Wired, Techcrunch apod. Pokud nějaké řešení existuje, jak se budete odlišovat?  
 
Tip 2 + 3: ​Nenechte se zahltit. Diskutujte o návrzích s kolegy. 
 
Hodnocení:​ Splněno/nesplněno 
 
Proč?​ Pomocí předvýzkumu se naučíte identifikovat a blíže popsat problém. Střetnete se 
také s budoucími reálnými uživateli. Tyto informace vám pomůžou při prezentaci a kolegům 
usnadní rozhodování, které téma zvolit. 
   
 
2 Četba k tématu 
Přednáška a slidy vám neřeknou vše. Rozšiřte si obzory pomocí následujících materiálů. 
Nejsou povinné, ale pro získání hlubšího vhledu jim doporučujeme věnovat čas: 
 
Úvod do HCI ve známé online encyklopedii o interakčním designu. Doporučuji podívat se i 
na další kapitoly. Autorkami a autory příspěvků jsou většinou největší osobnosti oboru. 
 
1) CARROLL, John M. Human Computer Interaction ­ brief intro. ​The Encyclopedia of 
Human­Computer Interaction​ [online]. 2. The Interaction Design Foundation, 2014 
[cit. 2016­02­19]. ISBN 9788792964007. Dostupné z: 
https://www.interaction­design.org/literature/book/the­encyclopedia­of­human­comput
er­interaction­2nd­ed/human­computer­interaction­brief­intro 
 
Kam HCI směřuje? Přečtěte si revidovaný keynote od Susanne Bodker z minulého roku. 
Píše o 3 vlnách HCI, což je další možnost, jak nahlížet na vývoj oboru.   
 
2) BØDKER, Susanne. Third­wave HCI, 10 years later­­­participation and sharing. 
Interactions​ [online]. 2015, ​22​(5), 24­31 [cit. 2016­02­19]. DOI: 10.1145/2804405. 
ISSN 10725520. Dostupné z: ​http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=2818696.2804405