Hodnocení

1.      Prostudujte prosím jednotlivé definice a zvolte DVĚ, které podle Vás nejlépe vystihují, jak
by mělo hodnocení vypadat a jaký je jeho účel, a DVĚ nejhůře vystihující princip hodnocení žáků.
Definice nijak neupravujte.

2.      Prodiskutujte své rozhodnutí ve skupině a domluvte se na DVOU a DVOU společných definicích,
zdůvodněte, proč jste nakonec zvolili právě tyto definice. Opět znění definic neupravujte.

3.      Pokud uznáte za vhodné, vytvořte nakonec v rámci skupiny svoji vlastní definici hodnocení,
která odráží konsenzus skupiny.


·         Hodnocení má žákům ukázat, kolik z probírané látky zvládli.


·         Hodnocení má pracovat s konkrétními výstupy žáků.


·         Hodnocení je spravedlivé jenom tehdy, když je konkrétní výkon ohodnocen sejnou známkou
(např. za každé dvě chyby stupeň známky dolů).


·          Hodnocení své práce mají žáci obdržet vždy po předem daných úsecích (např. čtvrtletí).


·         Žáci a jejich práce by se neměli hodnotit vůbec.


·         Hodnocení by mělo vždy přinášet pozitivní informace komentující žákovu práci.


·         Hodnocení má směřovat k žákovu výstupu, nikoli okolnostem, které výstup provázejí.


·         Hodnocení musí být průběžné.


·         Hodnocení žáků má sloužit především učitelům, kteří se žáky pracují (vědí, koho mají ve
třídě), mohou se podívat na hodnocení od předchozích učitelů.


·         Slovní hodnocení není dostatečné k tomu, aby z něj žáci, rodiče i samotní učitelé
poznali, co a jak žáci umí.


·         Nejlepší hodnocení žákům poskytne pouze učitel. Do hodnocení žáků nemají rodiče zásadně
zasahovat.


·         Žák má být hodnocen podle kritérií, která zná a jimž rozumí.


·         Hodnocení má žákům poskytnout informaci, jak si v rámci třídy stojí – kdo je nejlepší a
kdo musí přidat.