Hmotná kultura staršího a středního eneolitu náplň lekce • hmotná kultura časného eneolitu epilengyel (jordanow, Ludanice) komplex Retz-Křepice • hmotná náplň staršího eneolitu kultura s nálevkovitými poháry michelsbergská kultura st. kultura s kulovitými amforami • hmotná náplň středního (a na Moravě mladšího) eneolitu bádenská kultura bošácká skupina jevišovická kultura řivnáčská kultura chamská kultura Základní přehled Chronologický přehled časný eneolit (4.200-3.500 BC) • ve střední Evropě ml. lengyel a pak epilengyel – jordanowská k. (kořeny v rössenské k.) a ludanická sk. (J a V epilengyelská oblast) • jihovýchodně potiský a pak polgárský komplex • na Z – rozvoj megalitického okruhu starší eneolit (už 3.800-3.000 BC) • KNP (ze SZ), michelsbergská k. (ze Z) střední eneolit (3.000-2.600 BC) • bádenský komplex (starší bolerázský stupeň částečně současný se závěrem vývoje KNP), starší fáze k. kulovitých amfor mladší eneolit (2.600-2.300 BC) • lokální vývoj na bázi bádenské tradice pod vlivem vučedolské tradice: řivnáčská k., jevišovická k., bošácká k. • mladší fáze k. kulovitých amfor (keramika se objevuje na sídlištích řivnáčské k.) • nově z JZ chamská k. • kolem 2.500 již příchod k. se šňůrovou keramikou (řazená k pozdnímu eneolitu), cca 2.300 k. zvoncovitých pohárů Základní civilizační projevy všeobecné rozšíření orby – hákové oradlo a dobytčí zápřah zapřažený v páru pomocí jha • deformace na rozích • petroglyfy • plastiky zápřahu - Kreźnica Jara, Radošinná • stopy křížové orby pod mohylami v severní Evropě • jednoduchá řádková orba Březno u Loun Základní civilizační projevy domestikace koně, zavedení čtyřkolého vozu • zásadní změna možností pohybu a transportu • kůň jako jízdní zvíře • nálezy parohových postranic udidel (KNP, tiszapolgárská a KKK) • zavedení čtyřkolého vozu (snadný transport) → rozvoj dálkové směny → vznik zabezpečných bodů v krajině - hradisek (všeobecný rozvoj opevňovacích technik a vyšší počet opevněných výšinných sídlišť, rozvoj vnímání krajiny z hlediska držby moci) → vznik ozbrojené bojovnické složky obyvatelstva – projevem jsou sekeromlaty, dýky, pasové zápony a reprezentativní předměty, ale i pohřbívání pod mohylami – krajinný aspekt v důsledku toho se na naše území dostávají importy, především kovové • nejstarší v ml. stupni Mmk – spirálky, dlátko a pod. • KNP – nejstarší doklady výroby hradiště Rmíz u Laškova, kelímek s taveninou z hradiště u Makotřas, první šperky • později ztracené formy, slitky a tyglíky z hradiště Hlinsko u Přerova (KKK), kadlub z Ludéřova (KZP), první dýky → nejde o masovou výrobu, hlavně ozdoby, šperky, jemné nástroje, od mladého eneolitu i sekerky nebo dýky, velký rozvoj přinesly až nomádské civilizace pozdního eneolitu - KŠK a KZP Základní civilizační projevy s orbou, kovovýrobou, obchodem a ochranou sídlišť roste význam muže, rodové matrilineární společenství se mění, dochází k horizontální stratifikaci → během dalšího vývoje se pak z muže ochránce stává muž bojovník a muž vládce, definitivně se rozpadá rodová společenská organizace → na sídlištích typické malé jednoprostorové domy (párové rodiny) x velké domy spíše jednotlivé (poradní nebo shromažďovací prostory) → sídliště byla často na strategických polohách, opevněna příkopy a dřevitohlinitými valy s palisádami Základní civilizační projevy člověk poprvé zásadním způsobem přetváří krajinu – megalitismus, mohyly, stálé stezky, strategické body se sídlišti někdy souvisí i tzv. sociokultovní areály - čtvercový astronomicky orientovaný areál v Makotřasech, dlouhé kolektivní hrobky v Březně u Loun, jednotlivé menhiry Klobouky u Slaného, Chabry u Prahy, kamenné řady u Kounova (o. Strakonice) Základní civilizační projevy kamenné řady u Kounova menhir Dolní Chabry menhir Kloubuky pohřební ritus již v průběhu lengyelu opouští pravidelné pohřbívání archeologicky zachytitelným způsobem je pohřbívána pouze malá část populace nemá striktní pevný kánon, uložení a úprava hrobu jsou variabilní, hojně pod mohylou, časté, zejména vlivem megalitických kultur, je využití kamenných prvků zpočátku birituální, s převahou kostrových hrobů koncem vývoje KNP se ujímá žeh, který je charakteristický pro bádenský komplex v mladém eneolitu pokračuje dále v kontextu řivnáčské kultury, jinak mnoho nálezů není velká řadová pohřebiště kostrového ritu vznikají u nás až v pozdním eneolitu s příchodem nomádských etnik, častěji se na nich objevují bohatě vybavené hrobky, žeh je sporadický Základní civilizační projevy ŠI • obecně na sídlištích výrazně méně x u zdrojů suroviny (Kozákov, Bílý kámen nad Sázavou, Tušimice, Krumlovský les, Stránská skála) dochází k řemeslné specializaci • u zdrojů vysoce kvalitních surovin v severní Evropě (v Polsku, Skandinávii a na Britských ostrovech) se rozvíjí výroba reprezentativních symbolických artefaktů (sekery, nože a dlouhé čepele a dýky či hroty kopí a šípů), příležitostné importy i V ČR BI • obecně eneolitický standard: ploché sekerky, motyky, mlaty, drtidla, palice, brousky • reprezentativní: sekeromlaty KNP (starší s čepcovitým či polygonálním týlem a mladší s obloukovitým týlem), sekeromlat typu Halfing-Linz ze Bzence z kontextu jevišovické kultury, sekeromlaty KŠK řady chronologicky využitelných variant a nátepní destičky KZP KPI • indiferentní typy jako šídla, hroty, lopatky, hladítka, parohové palice, zděře a závěsky • vynikají pásové kostěné zápony z kontextu jevišovické kultury na Moravě, kostěné jehlice, pásové zápony a parohové knoflíky s „V“ provrtem a kostěné jehly s ouškem v kultuře se zvoncovitými poháry keramika • nové tvary: dvojuché amfory, džbány, picí nádobky – čerpáky, poháry, šálky, koflíky Časný eneolit – jordanowská kultura • mladší stupeň MmK na Moravě přerůstá v moravskou větev jordanovské kultury. Česká větev této kultury je záhy ovlivněna ze Z a S (schussenried a gattersleben) a od moravské se liší • Keramika zpočátku tradice tvarů MmK (misky na nožce) • typický je obecný trend dvojuchých nádob, často se zalomenou bikónickou výdutí (také misky), džbány s typickou rytou výzdobou meandrů, šrafovaných trojúhelníků • v mladším stupni tzv. ornament vlčích zubů, negativní klikatka mezi nimi (vliv schussenried), na Moravě je výraznější vliv JV skupin • nejsou známa pohřebiště, jen jednotlivé hroby obojího ritu, sídliště - známe jen jednotlivé sídlištní objekty např. v České u Brna nebo v Brně Lískovci, hradiště - Kyčkov u UB, Hradisko u Kramolína, ... rössenská k. sekeromlat s křížovým ostřímdžbánek Starší eneolit - KNP keramika • charakteristický nálevkovitý pohár ve starší baalberské fázi ostře profilovaný s nálevkovitým hrdlem odděleným od těla, v mladší fázi jsou plynule profilované s bohatší výzdobou • mísy s nálevkovitým okrajem • baalberské džbány s kolínkovitým uchem • amfory s 2/4/8 uchy • zásobnice s plastickými lištami a páskami na okraji • v mladém stupni láhve s límcem • ve výzdobě sloupkovité a čárkovité kolky, lišty na okraji (tzv. románská i jiné) a na těle v podobě obrácených „U“ a „V“, od konce staršího stupně plastické medailony pod uchy, v mladším stupni první kanelování • keramické bubny, picí rohy, imitace kamenných sekerek a čtyřnohé zoomorfní nádobky • technická keramika zahrnuje lžíce, hliněné přesleny, tkalcovská závaží a cívky keramika KNP Makotřasy Jordanów - Slaski Bronocice první doklady o místním zpracování mědi na Rmízu u Laškova, závěsné terče typu Stollhof, brýlovité závěsky typu Jordanów, čtyřboké šídlo, kroužky a drátky z Jevišovic, kroužek a drátek z pohřebišť v Ohrozimi a Slatinkách, ojedinělé nálezy z drahých kovů – Tibava, Stollhof aj. Starší eneolit – michelsbergská k. Specifickým tvarem je tulipánovitý pohár, častější jsou amfory s věncem oušek pod výdutí na spodku nádoby, tzv. pečící talíře, čerpáky a naběračky. Ve výzdobě se uplatňují oválné vpichy pod okrajem, čárkové a sloupkovité kolky, vousy pod uchy a párová šikmá plastická žebra na těle. Sídlištní objekty jen ze SZ Čech (Kříženec u Tachova, Most), na Moravu jen keramika intruzívně s nejstarší fází KNP, v Německu silně opevněná malá hradiště a opevněné polohy v bažinatých terénech. Pohřebiště na našem území nejsou, v Čechách jednotlivé kostrové skrčené hroby - Velká Ves u Podbořan. Starší a střední eneolit – keramika Retz-Křepice • dosud nevyjasněný původ, v Dolním Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku, na Moravě a přilehlém území východních Čech a Horního Slezska se objevuje jen velmi kvalitní a reprezentativní keramika na hradištích jiných soudobých kultur bez ostatní hmotné kultury, hrobů a sídlišť • Jistá průvodní nezdobená keramika byla zjištěna jen na JZ Slovensku (Bajč) • může jít o hmotnou kulturu výlučné sociální skupiny na hradištích, překračuje hranice archeologických kultur (nadkulturní fenomén) , vyskytuje se na většině výšinných lokalit KNP a KKK - Staré Zámky u Líšně, Starý Zámek u Jevišovic, Hradisko u Křepic, Hradisko u Kramolína, ve východních Čechách Cimburk, Čáslav - Hrádek, ... • ve starším stupni (synchronním se závěrem staršího stupně KNP) řada lokálních variant, v mladším stupni (synchronním s bolerázským stupněm KKK) je projev jednotný • výzdoba tzv. nepravý brázděný vpich (kombinace hladkých a rytých ploch). Ryté rýhy jsou doplněných vpichy, aby v nich lépe držela bílá inkrustační hmota (x pravý brázděný vpich je tažený vpich, který tedy vytváří rýhu) trojúhelníky, svazky rýh, negativní klikatky, vločky a hvězdice, vlčí zuby, rybí kost, větvičky apod. • šálky a esovitě profilované koflíky s páskovým uchem Střední eneolit – bádenská kultura v Čechách již západní periferie (začíná později a dříve se pod jinými vlivy transformuje do řivnáčské kultury). Na Opavsku a v Horním Slezsku přerušil vývoj KKK ve fázi IIa příliv lidu KKA, od této fáze zaniká i vývoj výšinných osad KKK na Moravě. Na JV a V Moravě pozvolna transformuje do bošácké skupiny, na JZ Moravě je podložím jevišovické kultury (intenzivní vliv vučedolského okruhu). V Čechách se tranformuje do řivnáčské kultury. hradiska (Čáslav - Hrádek, Cimburk u Kutné Hory, Hlinsko u Přerova, Starý Zámek u Jevišovic), domy nadzemní na kazetovém rámu i kůlové, občas s příčkou, měly vápennou vnitřní omítku, pícku a sklípek se zabudovanou zásobnicí pohřebiště jsou v Čechách pod západním vlivem birituální – hrob Velvary (2 neúplné skelety a bohatě vybavený žeh ženy, množství měděných šperků), Bubeneč. Na Moravě žeh pod mohylou - Alojzov, ohrozimské mohyly Jsou známy první depoty kovových předmětů - Hlinsko (brýlovité náušnice a závěsky, terčíky s pukličkami), Velehrad (dýka a dlátka), Staré Město u UH (dlátka a jehlice), bohatý hrob z Velvar (půlměsícovitý pektorál, spirálovité nápažníky, plechem plátované korály, závěsky). Velvary Kotouč u Štramberka Keramika džbány, amfory, čerpáky, naběračky, mísy s příčkou, šálky ve starším bolerázském stupni (I)je typický sevřený výzdobný styl s šikmými širokými žlábky = kanelami v trojúhelníkovitém uspořádání, někdy do vlčích zubů a s vertikálními klikatkami později jsou kanely kladené i svisle (starší klasický stupeň IIa, na Moravě IIb vůbec není prokázán) v mladém stupni (IIIab) je patrný rozpad jednotného stylu a souvislého kanelování, nově se objevuje kombinace kanel se vpichy, vypichované šachovnice a trojúhelníky, větší je i podíl nezdobené keramiky mezi tzv. zvláštní tvary patří gynekomorfní nádoby, zoomorfní a antropomorfní plastika (býčí hlavičky, kozlí hlava z Vysočan na Moravě). klasická fáze bolerázský stupeň Střední a mladší eneolit – k. kulovitých amfor Sídliště a hroby se na území ČR objevují v závěru středního eneolitu x na počátku mladého eneolitu spíš keramika na sídlištích ŘK, CHK, JeK. Lid KKA přímo zasáhl na území ČR od severu, ojediněle pronikl až k Olomouci – Slavonín hroby ojedinělé, výhradně mužské, kostrové s pazourkovými sekerami, jantarovými ozdobami a typickou keramikou - Blšany keramika zahrnuje typické kulovité amfory s nízkým válcovitým hrdlem a 2/4/8 oušky pod ním, bohatě zdobené kolky, v mladším stupni i otiskem šňůry, dále kalichovité mísy s kolky, typická je silná příměs mleté žuly Mladší eneolit – řivnáčská k. výšinná hradiska: velmi silné opevnění, ulicové brány, palisády a příkopy, domy nadzemní kůlové i zahloubené - Řivnáč u Žalova, Homolka u Stehelčevsi pohřebiště nezjištěna, jednotlivé žárové hroby a kostry na sídlišti V keramice džbánky s uchem typu ansa lunata či ansa cornuta, hmoždíře, amfory s drsněným tělem (slámování, otisk textilu) a páskou mezi tělem a hrdlem, bernburnské hrnky (stř. Německo), misky typu lublaňských blat na nožce výzdoby je málo - otisk šňůry (vučedolský vliv), ryté trojúhelníky vyplněné vpichy z mědi se dochovaly jen zlomky ozdob, drátky, dlátka a šídla Keramika chamské kultury je nevýrazná, typické jsou násobné plastické a promačkávané či přesekávané pásky, plastické trojúhelníky a obloučky na těle Ze sídlišť známe jen extrémně opevněná malá hradiska v západních Čechách, někdy již s kamennými valy Kříženec u Tachova, Pernarec, Manětín. Pohřebiště nebyla zjištěna. Mladší eneolit – chamská k. Mladší eneolit – jevišovická k. na JZ a J Moravě, převažují výšinná sídliště, jejichž jevišovická fortifikace však nebyla identifikována (Starý Zámek u Jevišovic, Mírovec u Grešlového Mýta, Hradisko u Vysočan), pohřebiště nebyla zjištěna Pro keramiku jevišovické kultury jsou typické nezdobené nebo slámované amfory s plastickou páskou rozdělovanou do pyramidek mezi leštěným hrdlem a drsněným tělem, hmoždíře, rendlíky, importy misek typu lublaňských blat na nožce s bohatou brázděnou výzdobou (pravý brázděný vpich) vně i uvnitř a otisky šňůry. Jsou známy i lžíce, přesleny a tkalcovská závaží. Z nálezů kovových předmětů je významný depot z lokality Staré Zámky u Líšně (masívní sekera a plochá klínovitá sekerka, dlátko s násadním trnem a šídlo), dlátko a klínek pochází i ze Starého Zámku u Jevišovic. Specifické nálezy obsahuje i BI – sekeromlaty typu Halfing-Linz, a KPI – kostěné pasové zápony Mladší eneolit – bošácká skupina V keramice bošácké skupiny postupně vyznívá KKK (čerpáky, šálky, naběračky) typické jsou mísy se zataženým okrajem, džbány, amfory, hrnce s plastickými páskami, zpočátku ještě kolky a brázděný vpich (vliv jevišovické kultury), později převažuje nezdobená keramika pod vlivem časně bronzových kultur v severním Maďarsku v pozdním eneolitu bylo území bošácké skupiny převrstveno skupinami Kosihy - Čaka, Chlopice - Veselé a KŠK sídliště jsou známa jen z východní Moravy s návazností na osídlení JZ Slovenska, většinou jsou výšinná - Lukavec, Bánov, Slavkov u Uherského Brodu pohřebiště neznáme, je zjištěno několik kostrových skrčených hrobů v Bánově, na Slovensku i žeh Pozdní eneolit shrnutí • Pro keramiku KŠK jsou typické poháry s otiskem šňůry na hrdle a dvojuché amfory, pro chronologii na Moravě jsou důležité džbány - dřevohostické (starší, se šrafovanými trojúhelníky, přesýpacími hodinami, násobnými klikatkami na výduti) a letonické (mladší, nezdobené balkánské nagyrévské a ökerhalomské), moravské a schönfeldské misky. Kovové předměty jsou četnější spíše na Moravě - vlasové spirálky, trubičky a perly z plechu, náramky, unikátní trojitý náramek z Maref skládaný z destiček a trubiček, břitva z Morkůvek, unikátní sekeromlat z Lužic u Hodonína, dlátka nebo čepele nožů. Výraznou složkou hmotné kultury KŠK jsou velmi variabilní kamenné sekeromlaty (kolem 600 ks jen na Moravě). • Keramiku KZP charakterizují červené případně i černé zvoncovité poháry s horizontálními pásy kolků (s bílou inkrustací) a leštění, misky s vodorovně hráněným kolkovaným okrajem, misky na dutých štěrchajících nožkách, amfory, džbánky. Postupem času ubývá džbánů a přibývá běžné sídlištní keramiky. Kovové předměty jsou mnohem četnější než dříve, objevují se jazykovité dýky, jehlice, záušnice, destičky a závěsky nejen z mědi, ale i stříbra, zlata a elektronu, masivní měděné sekerky, dlátka, šídla. Jsou známy i jantarové ozdoby (kroužky, korály a knoflíky s „V“ provrtem) z hrobů.