AEA_55 Znalectví hmotné kultury doby
kamenné
JS2017
26. dubna 2017
Hmotná kultura starého neolitu – kultura s
lineární keramikou
Mgr. Alžběta Čerevková
330952@mail.muni.cz
KULTURA S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
- Dvě základní vývojové větve podle geografického
rozšíření
- Východní větev (alföldská) = východní Slovensko,
Potisí, Velká uherská nížina
- Západní větev = JZ Slovensko, Morava, Dolní
Rakousko, Čechy
- Hlavním pramenem poznání a zdrojem artefaktů
jsou sídliště, případně pohřebiště/pohřby na
sídlištích
CO MŮŽEME V HMOTNÉ NÁPLNI KULTURY S LNK NAJÍT:
- keramika
- kamenná industrie (štípaná, broušená, makrolitická/ostatní kamenná industrie)
- kostěná a parohová industrie
- předměty ze zvláštních druhů materiálu: mušlovina (spondyly), mramor atd…
- zvířecí kosti
- barvivo
- mazanice
- uhlíky…
MORAVSKÁ LNK - PERIODIZACE
Relativní chronologie (R. Tichý, Z. Čižmář)
Starší stupeň: - fáze Ia
- fáze Ib
Mladší stupeň: - fáze IIa
- fáze IIb
- fáze IIc
- šárecký stupeň
ČESKÁ LNK – PERIODIZACE
Relativní chronologie (B. Soudský, E. Neustupný, I. Pavlů, M. Zápotocká)
Fáze I
Množství tvarů keramických nádob (bombovité nádoby, mísy, misky, dvojkónické nádoby, putny s horizontálními uchy).
Výzdoba z hlubokých a širokých žlábků. Keramika je hrubá a silnostěnná.
Fáze II
Linie se ztenčuje a žlábky jsou mělké. Uplatňuje se páska vyplňovaná vpichy, dále i notové důlky.
Fáze III
Především hluboké mísy a bombovité nádoby zdobené rytou linií a vpichem, páskou vyplněnou vpichy a notovými
značkami.
Fáze IV
Uplatňuje se páska plněná zářezy a linie složené z vpichů. Dále bombovité nádoby, ale vedle nich už i hruškovité nádoby.
Fáze V.
Šárecký typ
KERAMIKA
– v podstatě první cílená užitková keramická produkce -> standardizace nádob
- Co u keramiky sledujeme:
- Základní rozdělení na jemnou a hrubou keramiku
- velikost fragmentů (fragmentarizace), průměr okrajů, den; sklon hrdla, plecí
- technologii výroby (keramická hmota, příměsi, úprava povrchu)
- Původní tvar nádob
- Výzdoba:
- vhloubená lineární (LO): ryté linie a žlábky (hranice obvykle 2 mm), důlky, „noty“
- Vhloubená technická (TO): prstové důlky, nehtové vrypy, „motiv deště“
- plastická (PO): plastické nalepené lišty (členěné), různé typy výčnělků, ouška
- Jejich kombinace
- Jakékoliv další znaky – můžou se vyskytnout atypické prvky, zejména ve výzdobě
- Na co se používala keramika:
- Nádoby: užitkové nádoby, kultovní nádoby
- Plastiky: volná, aplikovaná – velmi variabilní
- R. Tichý, J. Jaroš, Z. Čižmář
FÁZE Ia
KERAMIKA:
Keramická hmota: hrubá a bahnitá, silná organická příměs,
plavený materiál ojediněle, hlazení, leštění výjimečně
Tvary: dvojkónická nádoba, nádoby na nožkách (mísa n.
dvojkónická nádoba), hlubší kónické mísy a misky, láhve, putny,
méně kulovité nádoby
Výzdoba: výzdoba v menší míře než v pozdějších fázích, převažuje
plastická nad vhloubenou lineární
LO: na JK i HK, krátké široké vertikální i horizontální linie,
meandry, velký samostatný důlek (počátek notové výzdoby),
chybí okrajový výzdobný pás
TO: motiv deště, prstové důlky při okraji nádoby, prstové žlábky
na povrchu nádoby (drsnění)
PO: horizontální i vertikální členěné výčnělky, horizontální ucha
(několikanásobná), plastické lišty
Lokality:
Kladníky (okr. Přerov)
Žopy
Brno-Ivanovice
Kuřim – „Pod Toskou“, „Za zahradou u rybníka“
Slavíkovice
FÁZE Ib
KERAMIKA:
Keramická hmota: více se uplatňuje jemný plavený materiál, hlavně u mís a misek
Tvary: mísy, misky, láhve a putny (oproti předchozí fázi vyšší a štíhlejší, kulovité (globulární), talíře,
tvary na nožkách jen ojediněle
Výzdoba:
LO: získává na významu, meandr (jedno-, dvoj- i trojlinkový), rektilineární motiv (ostře lomený
meandr), objevují se noty mimo linie, na koncích a na lomu linií, noty jsou větší (až 5 mm) a
kruhové, mezimotiv krátkých horizontálních linií (vliv jihovýchodních skupin z KK), okrajový pás
výzdoby vůbec nebo jen velmi ojediněle, poprvé páska vyplněná vpichy
TO: samostatné důlky – splývají s notami, nehtové vrypy ve dvojicích – tvoří okrajový pás,
především na HK
PO: navazuje na předchozí fázi, především na HK, zátkovité výčnělky, mohou být ze stran zmáčknuté
Lokality:
Žádovice Slavíkovice
Zlín-Malenovice
Polešovice
Bořitov – „Písky“
Přáslavice-Kocourovec
Vedrovice
FÁZE IIa (KLASICKÁ FÁZE)
KERAMIKA:
Keramická hmota: jemný plavený materiál, často velmi tvrdý (JK), hrubý
zrnitý materiál (HK), bahnité těsto postupně mizí
Tvary: naprostá převaha globulárních nádob (JK i HK), hrncovité tvary, misek
ubývá
Výzdoba: počátek striktního rozdělení podle druhu keramiky (JK => LO,
případně PO, HK => TO, PO)
LO: rektilineární a kurvilineární motivy, začíná okrajový výzdobný pás (jedna
až tři linie), notová výzdoba (noty kruhové), páska vyplněná vpichy
(klikatkovitě po těle nádoby) – může se objevit i na HK
TO: nehtové vrypy klikatkovitě po těle nádoby (mezi výčnělky), vrypy
čočkovité až kruhové
PO: různé typy výčnělků
Lokality:
Bohušice
Vedrovice
Těšetice-Kyjovice
Bohuslavice
Bojanovice
FÁZE IIb
KERAMIKA:
Keramická hmota: stejná jako u předchozí fáze
(jemná plavená JK, hrubá zrnitá s příměsemi HK)
Tvary: shodné s předchozí fází
Výzdoba: oproti předchozí fázi začíná degenerovat
LO: lomený meandr, rozvolnění motivů, linie
nedotažené nebo naopak přetáhnuté, noty se
dostávají mimo linie a různí se také jejich tvar
(šipky, trojúhelníky, čočky…), vpichy podél linie,
nástup želiezovských vlivů (sružování linií a not pod
sebe)
TO: zásadně se od předchozí fáze neliší
PO: zásadně se od předchozí fáze neliší
Lokality:
Bořitov
Mohelnice
Drysice
Přáslavice-Kocourovec
Těšetice-Kyjovice
Uničov
FÁZE IIc
KERAMIKA:
Keramická hmota: stejná jako v předchozích dvou
fázích
Tvary: stejné jako v předchozích fázích, u
globulárních nádob se začíná objevovat odsazení
hrdla (počátek hruškovitých tvarů)
Výzdoba: želiezovské vlivy z JZ Slovenska
LO: okrajový pás výzdoby provedený dvojhrotým
nástrojem, protáhlé čočkovité noty až záseky přes
více linií, více geometrizace
TO: linie nehtových vrypů mohou být vertikální
nebo naopak horizontální
PO: jako v předchozích fázích
Lokality:
Velehrad
Žopy
Količín
Stichovice
Fáze III – šárecký typ
KAMENNÁ ŠTÍPANÁ INDUSTRIE
Ve starším stupni LnK se ještě objevují mezolitické (geometrické) tvary
- čepele, škrabadla, jádra, úštěpy…
- Suroviny:
- Tři hlavní distribuční centra
- Rohovce typu Krumlovský les (J a JZ Morava)
- Rohovec typu Olomučany (střední Morava, Brněnsko)
- Silicity krakovsko čenstochovské jury
Dále silicity glacigenních sedimentů, křemičité zvětraliny (různé typy), křídové
spongiové rohovce, radiolarity (zejména typ Szentgál)
A. Přichystal, M. Oliva, I. Mateiciucová, M. Kuča, Z. Nerudová…
KAMENNÁ BROUŠENÁ INDUSTRIE
- Nalézáme na sídlištích i v hrobech, především ve fragmentárním stavu (zde pravděpodobně skutečně používané
předměty)
- Opracování dřeva
- Reutilizace
- Kromě samotných nástrojů lze nalézt také stopy po výrobě: surovina, polotovar, vývrtek, odštěpky, reutilizované
nástroje
Pracovní nástroje
- kopytovité klíny
- kopytovité sekerky
- sekeromlaty spíš až v kultuře s VK a MMK
Nepracovní, symbolické předměty
Různé tvary mlatů (provrtané)
- diskovitý – zbraň, symbolický artefakt?, dobrý chronologický ukazatel
- dvouramenný, vzácné, hlavně v mladším období LnK, užití stejné jako u diskovitého mlatu
Metabazit typu Pojizeří, zelená břidlice typu Želešice
M. Vokáč, A. Přichystal, M. Salaš
S. Vencl, P. Šída
MAKROLITICKÁ KAMENNÁ INDUSTRIE (TAKÉ OSTATNÍ
KAMENNÁ INDUSTRIE)
Na sídlištích i v hrobech
Dvoudílné ruční mlýnky: (dříve zrnotěrky), běhoun (horní
kámen) a ležák (dolní kámen; rozlišení dle pracovních stop)
Brousky: na výrobu broušených nástrojů, ale i KPI, obrušování
dřeva apod., často fragmentární
ojediněle i v hrobech, někdy mívají znatelný žlábek (hlavně
eneolit – broušení ratiště šípů), důraz na výběr vhodné suroviny
(křemité pískovce s ostrými zrnky)
Podložky: nepravidelné pracovní stopy (liší se od ručních
mlýnů), často stopy barviva – sloužily k jejich roztírání (?), ale i k
výrobě kamenných nástrojů atd., v hrobech spíše ojediněle
Drtiče/otloukače/roztěrače: masivní, většinou kulovité nástroje k výrobě
kamenné industrie, ale i k drcení organických materiálů – pevné tvrdé horniny
lokálního charakteru (nejčastěji křemenné valouny), chronologicky necitlivé
Další nástroje: retušéry, hladítka, závaží atd.
Suroviny většinou lokální provenience - sedimentární horniny – pískovce,
slepence, jílovce..
Neopracované kameny – dláždění pecí, v kůlových jámách atd., na sídlišti běžné,
ale přesný účel často nelze určit, suroviny lokálního charakteru
M. Vokáč, P. Šída, S. Vencl
V. Šrein, B. Šreinová (těžební areály, petrografie surovin)
SPONDYLY
- Schránky mořských mlžů rodu Spondylus gaedoropus L.
- Zdrojová oblast při pobřeží Černého a Tyrhénského moře
- Rozšíření přes Karpatskou kotlinu, Moravu až do západního Německa a
Francie
- Pouze v LnK, velmi ojediněle MMK, čím blíže ke zdrojové oblasti, tím
delší výskyt
- Nejvíce nálezů z hrobů – součást prestižní výbavy (zejména v mužských
hrobech) => prestižní surovina, ukazatel společenského postavení
- Používány pro výrobu šperků a ozdob: korálky (náhrdelníky, pokrývky
hlavy), náramky, závěsky, zápony, medailony
- Někdy napodobovány mramorem, schránkami „domácích“ měkkýšů,
kostmi apod.
- Významný doklad dálkových kontaktů (celoevropské měřítko)
- Vedrovice (velmi bohaté), Moravský Krumlov, Blučina…
- V. Podborský, S. Vencl
Ostatní ozdoby
– kostěné („grandle“ = provrtané jelení špičáky, součást náhrdelníků)
– kamenné (korálky z mramoru a dalších Ca hornin)
– hliněné (korály atd.)
MAZANICE
- Vypálená hlína sloužící ke stavebním účelům – omazání stěn domů a
dalších konstrukcí, stavba pecí
- Z celkového množství použitého materiálu se dochová jen pouhý
zlomek
- Sleduje se: velikost, kompaktnost, výpal, příměsi, otisky konstrukčních
prvků
- Z. Hájek, J. Ďuriš, P. Vařeka
KOSTĚNÁ A PAROHOVÁ INDUSTRIE
- šídla, hladítka, špachtle (V. Ondruš)
- použití na výzdobu keramiky
BARVIVO
- suroviny: krevel, hematit (červené), žluté
- Jako milodar v hrobech
- v poslední době nová zjištění: zdobení keramiky (plošný nátěr?)
Další nálezy:
Smolná hmota – výzdoba keramiky, reparace nádob (izolační vlastnosti,
zpevnění…), upevňování nástrojů ŠI apod. (L. Prokeš)
Zvířecí kosti – převažuje domestikovaná fauna nad divokou (M. Nývltová
Fišáková, G. Dreslerová…)
Uhlíky, zbytky rostlin, malakofauna…
KULTURA S LNK NA SLOVENSKU
JZ Slovensko
- Hmotná náplň podobná moravskému materiálu
- Stará lineární keramika – 3 fáze :
- Pre-Bíňa (dříve dvě samostatné fáze Nitra a Hurbanovo): bikónické nádoby, hladký leštěný povrch, pravidelné mělké
žlábky
- Bíňa
- Milanovce = přechod k mladší lineární keramice
- Mladší lineární keramika
- Tenké lineární a obloukovité rýhy, postupně přibývá počet linií a objevují se noty – noty umístěny nad sebou a splývají
skoro do vrypu – přechod k želiezovské keramice
- Želiezovská skupina (jemnější dělení na I. a II. stupeň – ten se dále dělí na IIa a IIb)
- I stupeň – příčné zářezy spojující linie, jinak podobná II. stupni moravské LnK
- IIa fáze – dvojité a trojité linie, malovaná výzdoba, zářezy na okraji nádob, vlnovka
- IIb fáze – svazky vícenásobných rytých pásů přerušených přeseky
- JZ Slovensko, okolí Dunaje (přilehlá část Rakouska)
- vlivy na východní Moravu
- Zdvojené ryté linie
- Lokalita Hurbanovo-Bohatá – zastoupeny všechny tři základní fáze Lnk
- J. Pavúk
VÝCHODNÍ SLOVENSKO
- Vlivy z jihovýchodní Evropy (komplex Starčevo – Körös – Cris)
- Nejstarší LnK (protolineární)
- Velké hrubé nádoby
- Výzdoba: ornamenty z drobných jamek, členěné plastické lišty, ryté
linie (rektilineární i kurvilineární), výčnělky s důlky (rozetovité)
- Další vývoj
- západopotiský a východopotiský okruh, s vývojem LnK postupně
osídlována další území
- Chronologické dělení do skupin – názvy podle eponymních lokalit
- Skupiny se vzájemně ovlivňují
- ZPO: sk. Barca -> sk. Tiszadob + Gemerská LnK
- VPO: sk. Kopčany
- Hlavní znaky slovenské LnK
- Rytý lineární ornament – tenké vlasové linie, meandrové vzory,
lomený meandr, vlnovky, geometrické motivy
- Černá malba – často v kombinaci s rytou lineární výzdobou
- Tvary nádob: mísy na nožkách, mísy se čtyřhranným ústím, vázovité,
lahvovité a amforovité tvary, ve starších fázích také zásobníkové a
soudkovité tvary
DĚKUJI ZA POZORNOST