Hrobové nálezy starší a počátku střední doby bronzové na západním
Slovensku
Emil Holek
Hlavním zdrojem pro studium problematiky pro mě byla slovenská publikace Grabfunde der
frühen und der beginnenden mittleren Bronzezeit in der Westslowakei. Jsou v ní přehledně
shrnuty všechny informace o pohřebištích včetně katalogu nálezů (ten tvoří samostatný
svazek). Zpracovávané území je zde vymezeno jako oblast na jihozápadě Slovenska,
ohraničená linií od Trenčína podél Bílých Karpat, hranic s Českou republikou a řekou
Moravou až po Bratislavu odtud po Komárno a pak zpět po Trenčín.
Pohřebiště epišňůrového přikarpatského kulturního okruhu a nitranské kultury
Jedná se zejména o pohřebiště Čierny Brod II (32 hrobů), Ivanka při Dunaji I (18 hrobů) a
Veselé (32 hrobů). Na zbylých menších pohřebištích pak bylo nalezeno dalších 13 hrobů.
Hroby na těchto pohřebištích byly kostrové. Mrtví byli pohřbíváni ve skrčené poloze, ležící na
boku. Ženy byly pohřbívány na levém boku, muži na pravém. Orientace hrobů podle
světových stran není moc pravidelná. Liší se pohřebiště od pohřebiště. Například v Čiernem
Brodě II jsou orientovány hlavně jiho-jihozápad na severo-severovýchod, na pohřebišti
Veselé je to hlavně východ západ, Na Ivance pri Dunaji pak není žádná výraznější orientace.
Jen malý počet hrobů jeví známky sekundárního narušení. Výjimku tvoří Čierny Brod II, kde
jich bylo narušeno přes 50% procent. Co se týče vícečetných hrobů, známe jen jeden: hrob 10
z Ivanky při Dunaji. Jednalo se o matku a dceru. Hrobovou výbavu tvoří různorodé předměty.
Nejčastěji se objevuje kostěná a parohová industrie. Na druhém místě se objevují výrobky
z mědi a cínu. Dalšími zastoupenými skupinami je např. keramika, výrobky z kamene
skořápky mušlí a šneků, zvířecí kosti ale i výrobky ze zlata (pohřebiště Veselé).
Pohřebiště únětické a maďarovské kultury
Jsou to pohřebiště Abrahám I (114 hrobů), Matúškovo (50 hrobů), Majcichov (39 hrobů),
Senec (13 hrobů), Sládkovičovo (49 hrobů), Velký Grob I (51 hrobů). Na zbylých menších
pohřebištích pak bylo nalezeno dalších 53 hrobů. Většinou se jedná o kostrové hroby, ale na 5
pohřebištích se vyskytlo i 32 žárových hrobů. Přesněji 27 popelnicových a 5 jamkových.
Nejvíc jich bylo nalezeno na Majcichově (32,5% hrobů na lokalitě). Pohřební ritus se
nedodržoval tak důsledně jako na pohřebištích epišňůrového přikarpatského kulturního
okruhu a nitranské kultury. Uložení ve skrčené poloze se dodržovalo, stejně tak uložení mužů
na pravou a žen na levou stranu. Velké rozdíly se ale objevují v orientaci. Na Abrahámu I,
Velkém Grobě I, Matúškově je to hlavně severozápad na jihovýchod. Na Ivance při Dunaji I,
Majcichově a Senci je pak orientace různorodá. Přičemž pohřebiště Velký Grob I je zajímavé
tím, že ačkoliv se jedná o pohřebiště únětické kultury, ani jedenkrát nebylo zjištěno
pochovávání na pravé straně v ose jih sever charakteristické pro tuto kultury v prostoru Čech
a Moravy a Dolního Rakouska. Lze tedy předpokládat přijetí pohřebního ritu nitranské
kultury ihned po příchodu lidu únětické kultury na západní Slovensko. Na pohřebištích
únětické a maďarovské kultury bylo pohřbívání více jedinců do jednoho hrobu běžnější než
na pohřebištích předchozí skupiny. Ostatky dvou až tří jedinců byly nalezeny v 43 hrobech.
Interpretace těchto hrobů jako vícečetných je ale nejistá kvůli častému sekundárnímu narušení
a nejistotě zda byly při výzkumu vyzdvihnuty všechny kosti a co se s nimi následně stalo.
Zmíněné sekundární narušení hrobů je častější, než na pohřebištích předchozí skupiny
pohybuje se mezi 45 a 90%. Co se hrobové výbavy týče, je nejčastější skupinou keramika,
následně výrobky z mědi, a bronzu, dále se znovu objevují kamenné výrobky, zvířecí kosti a
skořápky mušlí a šneků. Objevují se také jantarové a fajánsové korálky. V některých
případech byly zjištěny stopy po úpravě hrobové jámy například známky dřevěného obložení
a rakví byly nalezeny v 18 hrobech. Dále se nalezly otisky slámy a trávy. V jednom případě se
podle polohy mrtvého usuzuje, že byl obalen plachtou. Použití kamenů je zachycené jen
výjimečně.
Porovnání literatury
Pracoval jsem s knihami Grabfunde der frühen und der beginnenden mittleren Bronzezeit in
der Westslowakei a Slovensko v době bronzovej. První kniha pro mě byla rozhodně
přínosnější, protože skvěle a komplexně shrnuje danou problematiku republikací výsledků
starších výzkumů a bádání v archivech. Přínosný je také komplexní katalog těchto pohřebišť.
Slovensko v době bronzovej se oproti tomu zaobírá Slovenském v době bronzové celkově.
Rozebírá jednotlivé kultury a způsob života, ale nevěnuje výhradně pohřebištím dané oblasti.
Bibliografie:
BENKOVSKY-PIVOVAROVÁ, Z. – CHROPOVSKÝ, B. 2015: Grabfunde der frühen und
der beginnenden mittleren Bronzezeit in der Westslowakei. Nitra.
FURMÁNEK, V. - VELIAČIK, L. - VLADÁR, J. 1991: Slovensko v dobe bronzovej.
Bratislava.