experimentálni overení funkce zahloubených objektů z lokality
David Maršálek Pravěké muzeum v přírodě Křivolík, Česká Třebová
tuněchodyokr. pardubice
obj 86/06 §
)bi.
' o°
O
l 6
obi.81i06
obi.76/06. 47ks. 1.5-10c
'■pt>\ 200V06 1ks 6-6cm
O O
o
oO
obi 40706. 14*s.3-10cm O
q ^..obi 39^06 11ks 3-8cm
° O o
potenciálni surovina (g) I—Iobjekty |—13 - 30 hranice zkoumané plochy |    131 -100 t objekty datované 101 - 500
O
v
9"
do doby hmské
1501 - 1500 11501 -2500
0
o
Z)
popis
Zahloubené objekty cca 130cm x 70cm x 70cm
nálezy ve výplni - tkalcovská závaží
analýza mazanice
Vzorek	sektor	vrstva	křemen	kalcit	živce	hematit	illit	gehlenit	amfibol	teplotní interval
1	C	1	+	+	+	+	+	-	+	800-900 "C
2	C-D	3	+	+	+	+	+	-	+	800-900 "C
3	F	2	+	+	+	+	+	-	+	700-800 °C
4	F	3	+	+	+	+	+	+	-	800-900 "C
5	F	4	+	+	+	-	+	+	+	700-800 "C
6	stěna	-	+	+	+	+	+		+	700-800 "C
7	stěna	-	+	+	+	+	+	-	-	800-900 *C
8	stěna	-	+	+	+	+	-	-	+	700-800 *C
Tab. 2. Přehled mineralogického složeni vzorků mazanice a stěn pece, kterě bylo identifikované na základě RTG difrakční práškwé analýzy.
Tab. 2. Overview of the mineralogical composition of samples of daub and kiln walls identified on the basis of X-ray powder diffraction analysis.
Taxon		část	sektor - vrstva					
			B-1	B-2	B-3	E-2	F-2	celkem
líska obecná	Corylus avellana	oříšek	1					1
ječmen obecný	Hordeum vulgare	obilka				2	l	3
pšenice dvouzrnka	Thticum dicoccon	pluch	2	8	15	4	6	35
pšenice dvouzrnka	Triticum dicoccon	klas		I	2			3
pšenice dvouzrnka	Triticum dicoccon	obilka		I	I		1	3
pšenice špalda	Triticum spelta	klas		2	5		2	9
celkem		3	12	23	6	10	54	
Tab. 3. Zastoupení otisků rostlinných zbytků identifikovaných na mazanici z výplně objektu 86/06. Tab. 3. Representation of plant remain imprints identified on daub from the fill of feature no. 86/06.
mazanice z výplně objektu
c14 datování objektu
Radiocarbon Age:   BP 1861 -22 One Sigma Range: cal AD 78- 134 (Probability 68.3 %) Two Sigma Range: cal AD 70- 182 (Probability 86,8 %) (Probability 95,4 %) 187 - 214 (Probability 8,6 %)
2400 r
Q.
hypotéza - interpretace objektů
a) Obilné silo
b) Uhelné jámy
c) Vápenné pece
Východiska:
• Opálené stěny zahloubených objektů, doklady působení teplot 700-900°C
• Nálezy obilek v mazanici
• Uhlíkatá vrstva na dně objektu
• Přítomnost oxidu vápenatého (CaO = pálené vápno) ve zkoumaných odebraných vzorcích
obilné silo
uhelné jámy
Obr. 1: Řez galo-římskou uhelnou jámou z Kellerbergu, uvnitř patrný popelovitý zásyp a množství kamenů (podle Pleiner 1958)
vypalování (vysoušení) jámy
vrstvení paliva v uhelné jámě
zaplněná uhelná jáma - detail
budování pevného závěru jámy
r        r r
rozebíraní uhelné jamy
Průběh pyrolýzy dřeva je rozdělován na 4 časová stádia:
• 1.120-150°C
• probíhá vysychání dřeva - uvolňuje se vodní pára
• chemický rozklad je prakticky zanedbatelný
• proces je endotermický
• 2. 150-275°C
• dřevo tmavne, snižuje se jeho pevnost
• začínají jeho první chemické změny, uvolňují se plyny (hlavně C02 a CO) a organické kyseliny (hlavně kyselina octová)
• proces je endotermický
• 3. 275-380 (resp. 450°C)
• nastává bouřlivý exotermický rozklad dřeva a uvolňuje se hlavní podíl kondenzovatelných zplodin
• proces je exotermický 4. 380-500 (resp. 450 až 550°C)
• při nižších teplotách je rozklad dřeva téměř ukončen a "dobíhá" exotermická reakce
• při vyšších teplotách se produkty pyrolýzy dále štěpí a tepelnou energii je třeba dodat zvenčí
• Stádia nejsou přesně ohraničená a u jednotlivých způsobů pyrolýzy se mění i teplota do které probíhají
• Obvykle se řízená pyrolýza vede do teploty 400 až 450°C, kdy má dřevěné uhlí obsah uhlíku cca 80 %.
chemické procesy přeměny dřeva na uhlí
destrukční procesy (eroze -> změna tvaru) v archeologizované uhelné jámě
Obr. 13: Řez jámou č. 1., stav k létu 2010 (kresba Jiří Kmošek)
vápenné pece
X
obj.86/06 §
obl.21^06 1ks 2-2cm
obj.81i'06
O
obj.
w
9bi 84/06 3ks, 5-lOcm
t o
• e 1 Ď
O
obi.76^06. 47ks
1.5-IOcm/
' o O O o
i 20C,'06 1ks 6-6cm
O
o
ohnaire 14» 3-IOem O
O
oO
ob 39^06 11ks 3-8cm
t
X
\
15m
pece I   | objekty
potenciálni surovina (g)
I—13- 30
hranice zkoumané plochy!    131-100 > objekty datovan« 101 - 500
do doby hrrrské ^501 - 1500
H1501 -2500
O 9°
o
Z)
prvková analýza potencionální suroviny
	Prvky	Vzorek 1	Vzorek 2	Podil	Metoda	
		sektor D, vrstva 4	sektor E, vrstva 4			
	P^CK	7 30	? 57	%	fotometrie	
1	CaO	27,93	32,65	%	WET	|
	Fe203	1,32	0.91	%	FAAS	
	K20	1,39	1,23	%	FAAS	
	A s	4,44	4,50	ppm	HGAAS	
	Cr	30	21	ppm	RFA	
	N i	32	23	ppm	RFA	
	Cu	103	109	ppm	RFA	
	Zn	141	156	ppm	RFA	
	As	2	< l	ppm	RFA	
	Rb	55	52	ppm	RFA	
	Sr	800	958	ppm	RFA	
	Y	23	21	ppm	RFA	
	Zr	205	150	ppm	RFA	
	Nb	8	5	ppm	RFA	
	Mo	< 1	< 1	ppm	RFA	
	Sn	< 2	< 2	ppm	RFA	
	P b	7	8	ppm	RFA	
	U	< 2	< 2	ppm	RFA	
	Aq	< 0,8	< 0,8	ppm	FAAS	
místní zdroje vápence na lokalite
1 500 m
slinovce s polohami vápencu, rytmy/cykly slinovec - vápenec silicifikované vápnité jílovce a slinovce Jf vápnité jílovce, slinovce a prachovce, vložky jíl. vápence spraš a sprašová hlína písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment
písek, štěrk nivní sediment karbonát sladkovodní smíšený sediment navážka
cyklický proces zpracování vápna
pálení vápna: varianta 1 - milíř
sendvičová vsádka milíře (dřevo/vápenec)
teplotní krivka během výpalu
úprava milíře - vzduchové šachty
(po odstranění kulatiny u okrajů pece)
-
*\ -e
teplotní krivka během výpalu
pálení vápna: varianta 2 - pec
zaklad pro samonosnou klenbu
stavba samonosné klenby
zúžení ústí pece - větší kumulace teploty
r r
zhroucena vsadka po ukončeni výpalu
X- 4
BI
získané vápno - cca 500 kg (použito 1000 kg vápence)
zhodnocení
C) Je správně - experimentálně byla ověřena interpretace objektů z lok. Tuněchody jako vápenných pecí. Pomocí komparace nálezu s experimentálním objektem bylo možné rekonstruovat hypotetickou původní podobu zařízení a technologický proces, který v něm probíhal.
děkuji za pozornost!