Nejstarší listiny českobudějovického archivu (edice 33-54) - listina krále Václava II – 25. 8. 1296 Praha, originál latinsky na pergamenu, 26x15,5x3 (regest) Václav II., král český, vévoda krakovský a sandoměřský a markrabě moravský, svěřuje na žádost urburéře a mincmistra Klarice, budějovický soud, který témuž dědičně propůjčil, jeho synovi Mikuláši a jeho dědicům. My Václav, z boží milosti král český, vévoda krakovský a sandoměřský, markrabě moravský, oznamujeme tímto listem všem jak přítomným, tak budoucím, že na prosbu Klarice, urburéře a mincmistra našeho v Čechách, ze zvláštní milosti svěřujeme soud našeho města Budějovic, který témuž Klaricovi dědičným právem jsme darovali, Mikuláši, synovi téhož, se všemi právy k tomu soudu příslušejícími, aby tímto Mikulášem a jeho dědici byl ustavičně držen právem dědičným. Tomu na svědectví k této listině jsme rozkázali pečeť naší jako záštitu přivěsit. Dáno v Praze rukou Mistra Petra probošta brněnského, protonotáře království našeho. Léta Páně tisícího dvoustého devadesátého šestého, o osmých kalendách zářijových, v indikci deváté. Na červeno-zeleno-žlutých hedvábných nitích je k listině přivěšena oboustranná mincovní pečeť vydavatele z nebarveného včelího vosku, nedochovala se celá – doplněna v restaurátorské dílně SOA Třeboň Avers – na trůnu sedící postava panovníka, v pravé ruce meč, v levá sevřena na prsou. Revers – jezdecká pečeť- heraldicky vpravo jedoucí jezdec na koni, v pravé ruce korouhev, v levé otěže - listina konstantinopolského patriarchy Petra, 3. dubna 1297 – Řím Petr, patriarcha konstantinopolský, a třináct dalších arcibiskupů a biskupů udělují odpustky všem, kdo navštíví v určené dny kostel svatého Mikuláše v Českých Budějovicích a přispějí k jeho stavbě, osvětlení, či vybavení nebo naň budou pamatovat odkazem. (Pergamen opracovaný jen po jedné straně, 57x33,7x5, latinsky, gotické listinné písmo, po cca 6 týdnech text listiny potvrdil pražský biskup Řehoř, tři dopsané řádky pod textem – latinsky, potvrzeno asi v Týně nad Vltavou na hradě – patřil pražským biskupům) Z původních 14 pečetí na červeno-žlutých hedvábných nitích – ve skupinách po třech, dodatečně i pečeť EPC Řehoře – chybí, dnes na listině dochováno jen 9 + jedna odtržená. Všem věřícím v Krista, do této listiny nahlížejícím, Petr patriarcha konstantinopolský, Michael arcibiskup antiberinský a sicollienský, Filip arcibiskup saleritánský, bratr Basilius arménský arcibiskup jeruzalémský, bratr Jakub biskup nillepontský, Leonard biskup metrimenský, Sabinus biskup miletenský, bratr Jakub biskup chalcedonský, Salnus biskup telesánský, bratr Roman biskup kraňský, Jiří biskup sardenský, Adam biskup marturánský, Cyprián biskup bonnenský a Štěpán biskup oppidenský, věčnou spásu v Pánu. Lesk slávy otcovské, který svou nevýslovnou jasností osvěcuje svět, provází zbožné modlitby věřících, doufajících v nejmilostivější velebnost, laskavou přízní zvláště tehdy, když jejich zbožná pokora je podpořena prosbami a zásluhami svatých. Přejíce si tedy, aby kostel svatého Mikuláše v Budějovicích, v pražské diecézi, s náležitými poctami byl navštěvován a od věřících v Krista nepřetržitě uctíván, všem vskutku kajícím se a vyznávajícím hříchy, kteří do řečeného kostela kvůli zbožnosti a modlitbám každoročně přicházeli o níže uvedených svátcích, totiž o Narození Páně, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a o Seslání Ducha svatého, o čtyřech svátcích blahoslavené Panny Marie, totiž o Narození, Zvěstování, Očišťování a Nanebevzetí, a ve svátek svatého Michaela, o všech svátcích apoštolů a evangelistů, ve svátek svatého Štěpána prvomučedníka, ve svátek svatého Víta, Václava, Vojtěcha, Martina biskupa, Prokopa, Markéty, Kateřiny Panny, Marie Magdalény, Všech svatých a o všech nedělích, na den posvěcení tohoto řečeného kostela a zejména ve svátek samotného patrona svatého Mikuláše a v oktávu všech těchto svátků, nebo, kteří by na stavbu kostela samotného pomocnou ruku podali a na světlo, výzdobu nebo jiné nezbytnosti přispěli, buď za dobrého zdraví nebo na smrtelném loži nějaké své jmění odkázali nebo dali zmíněnému kostelu, z milosrdenství všemohoucího Boha, z autority jeho blažených apoštolů Petra a Pavla, a spoléhajíce se na zásluhy a přímluvu blahoslavené Panny Marie a všech svatých, jednotlivě milostivě udělujeme čtyřicetidenní odpustky po splnění uloženého pokání, k čemuž se připojuje naše vůle i souhlas. Tomu na svědectví tuto listinu jsme rozkázali opatřit přivěšením našich pečetí. Dáno v Římě u svatého Petra třetího dubna léta Páně tisícího dvoustého devadesátého sedmého, v indikci desáté, ve třetím roce pontifikátu papeže Bonifáce. My pak Řehoř, z boží milosti biskup pražský, tyto odpustky v Kristu ctihodných patriarchů, arcibiskupů a biskupů pokládáme za platné a příhodné, z pravomoci, které užíváme, je potvrzujeme a ze své autority jsme rozhodli připojit k nim čtyřicet dní. Tomu na svědectví nechali jsme toto sepsání vyhotovit a spolupotvrdit zárukou naší pečeti. Dáno v Týně bechyňském léta Páně tisícího dvoustého devadesátého sedmého, o idách květnových, v indikci desáté, v prvním roce našeho pontifikátu.