Státní okresní archiv Šumperk Veronika Nekudová, 2017 Státní okresní archiv je článkem Zemského archivu v Opavě. Tento archiv byl zřízen v roce 1948. Vznikl z podnětu tehdy Zemského archivu v Brně (dnes Moravský zemský archiv). Zakládajícím archivářem byl Doc. František Spurný. Narodil se v roce 1927 v Prostějově. Vystudoval archivnictví na Masarykově universitě v Brně. Spurný se věnoval církevním dějinám. Podílel se (spolu se Zemkem) na vydání publikace zabývající se lichtenštejnskou problematikou. Známá je i spolupráce s historikem Janem Bistřickým. V roce 1989 odchází do penze. Nutno však podotknout, že byl aktivní i po revoluci. V devadesátých letech získal docenturu na Opavské univerzitě ve Slezsku. Spurný založil regionální pobočku Moravsko-slezské křesťanské akademie v Šumperku. Další významnou osobností, kterou je třeba neopomenout je PhDr. Hana Jarmarová. Paní doktorka se narodila v roce 1953 v Ostravě. Vystudovala archivnictví na MU v Brně. V osmdesátých letech získala doktorát. Roku 1973 nastoupila do šumperského archivu. V roce 1992 se stala jeho ředitelkou. Během svojí působnosti se zabývala mj. pořádáním archivních fondů. Publikovala v regionálním tisku. Archiv původně sídlil ve dvou místnostech šumperského zámku. V roce 1954 se stal tento archiv součástí archivní sítě. Tehdejším správcem archivu byl jmenován gymnazijní profesor Jan Dvořák, jenž funkci archiváře vykonával souběžně se svým druhým zaměstnáním. Na plný úvazek byl přijat až v roce 1957. Vlastní budovu získal archiv v roce 1958, ta sídlila na ulici Kladská. Zde byl archiv až do roku 1987. V roce 1960 se působnost Okresního archivu v Šumperku rozšířila také na bývalé okresy Zábřeh a Jeseník, zrušené okresní archivy se staly jeho pobočkami. Bohužel archivní budovy neměly lehký osud. Jak budovy archivu stárly, začaly se stávat různé nehody. V roce 1977 se zřítily stropy v depozitáři na zábřežském zámku, v roce 1980 byl poškozen hubkou dřevomorkou depozitář v Javorníku. Oba depoty musely být přestěhovány do náhradních prostor. V roce 1984 kvůli špatnému fyzickému stavu byla uzavřena i hlavní budova tohoto archivu – na Kladské ulici v Šumperku. Začala se pro archiv stavět nová budova a v roce 1986 byla budova předána k užívání. Bohužel archiváři bojovali s prostorem pro uložení archiválií – prostor zkrátka nebyl pro všechny archiválie dostačující. Tato situace se řešila tak, že se část fondu nechala ve spisovně okresního národního výboru, část se uložila do prostor bývalých šumperských kasáren. V roce 1990 se opět zpřístupnila studovna archivu, která měla pouhá dvě místa. Po pádu bývalého režimu byl archiv v očekávání přílivu dalších písemností. V letech 1994-95 proběhly přípravy a výběr zhotovitele nové projektové dokumentace i nového generálního dodavatele pro přestavbu a dostavbu tohoto archivu. Stavba byla započata a v roce 1998 byla novostavba předána k užívání. Než však došlo ke zprovoznění, sídlili pracovníci archivu v kancelářských prostorách, aby mohla stavba pokračovat. V této době putovala část fondu do nově zřízeného Státního okresního archivu Jeseník (putoval tam fond, který provenienčně patřil Jeseníku). I v tomto složitém období nebyl provoz archivu přerušen. Nynější budova patřičně splňuje všechny dané požadavky z hlediska dnešního archivnictví. Státní okresní archiv Šumperk dnes sídlí na ulici Bratří Čapků 35 v Šumperku. Nynějším ředitelem je Mgr. Ladislav Míča Pan Míča je archivářem a archivním inspektorem. Dále zmiňme paní Janu Lněničkovou, pí. Lněničková je zástupkyní ředitele, archivářkou i archivní inspektorkou. Uveďme také paní Mgr. Hanu Turkovou, Pí. Turková pracuje jako archivářka, také jako archivní inspektorka. Ve studovně pracuje paní Alena Babuňková. Pí. Babuňková má na starosti i evidenci fondů. Badatelna má 9 badatelských míst, 1 počítač pro účely prezentace digitalizovaných archiválií a přístup na internet, 1 čtečka mikrofilmů, zásuvky pro připojení notebooků, skříňky, kde si badatelé mohou odložit své věci. Knihovna při badatelně Ještě je třeba neopomenout knihovnu, která je k dispozici badatelům. Jedná se o příruční knihovnu, kterou mohou badatelé využívat přímo při studiu archiválií. Najdeme tam česko-německé slovníky, encyklopedie, které badatelům usnadní jejich práci. Dále tam nalezneme regionální denní tisk, i jiné další zajímavé knihy. Badatelé mají možnost si vypůjčit odbornou literaturu. Knihovna je budována od roku 1954 a nalezneme v ní přes dvacet tisíc svazků. Odborná literatura se týká českých a světových dějin, archivnictví a PVH, právní vědy. Dále je zde beletrie vztahující se k regionu, diplomové práce vzniklé na základě studia v archivu. Publikace vydané v regionu. Jako zajímavost je k dobru uvést samostatnou knihovnu, která je tvořena z pozůstalosti vojáka, folkloristy a sběratele lidových písní Bohuslava Indry – přes tisíc svazků. Dále jsou zde knihovny jednotlivých far s mnohými vzácnými tisky. Publikační činnost · Archiv pravidelně vydává sborníky (Sborník č. 1,2,3,4,…). Každý sborník má jedinečný obsah. Například Sborník č.1.: Slovo úvodem; Archiv o sobě, Historie okresního archivu, Právě jsme uspořádali, Seznamte se s fondem, Převzali jsem do archivu, Články, Vzpomínky,… · Publikace od Hany Jarmarové: Ø Můj dědeček byl legionář Ø Státní okresní archiv Šumperk (publikace shrnuje historii archivu od roku 1948 po současnost, popisuje pracovní náplň archivářů, fondy, služby archivu,…) Co v archivu nalezneme · Fotografie · Kartotéky · Kroniky · Listiny · Mapy a plány · Pečetě · Pečetidla · Pozemkové knihy · Veduty (pohled nebo výtvarné vyjádření pohledu na město) · Video/audio Fondy · Fondy cechů · Písemnosti farních a děkanských úřadů · Spolky · Fondy škol · Fondy okresních úřadů · Fondy Národních výborů a rad 1918 · Fondy z období okupace · Fondy z období po roce 1945 · Osobní fondy - významné osobnosti ze šumperského okresu, například vlastivědný pracovník prof. Jan Březina (1877-1962), prof. Jan Havelka (1839-1886) · Sbírky Digitalizace Materiál tohoto archivu je postupně evidován a katalogizován v elektronických databázích. U dokumentů, které jsou digitalizovány, si je může badatel prohlížet ve vysokém rozlišení. Na stránkách archivu nalezneme odkaz na vyhledávací aplikaci Archivní Vademecum zemského archivu v Opavě. Zemský archiv v Opavě spustil tzv. Digitální archiv. Tato aplikace je zatím v testovacím provozu. Spolupráce se školami V archivu jsou běžně uskutečňovány exkurze základních a středních škol. Archiv spolupracuje s vysokými školami v Brně, Olomouci a Hradci Králové. Studenti z těchto vysokých škol zde mohou vykonávat povinnou praxi, tito studenti zde mohou čerpat z fondů za účelem zpracování ročníkové nebo diplomové práce. Výstavnictví Nelze opomenout ani výstavní činnost archivu, byť není velká. V roce 2001 byl archiv vyzván, aby se zapojil do tzv. Dnů kulturního dědictví. Tato akce se koná každý rok na začátku září. V počátku této akce měl archiv za úkol seznámit veřejnost s posláním a úkoly státních archivů, dále měl návštěvníkům ukázat druhy písemností, které jsou v něm uloženy. Každý ročník je zaměřený na jiné téma. Třeba v roce 2003 zde bylo téma „85. výročí vzniku ČSR“, v roce 2004 evropská bojiště1.světové války, 2005 stavební a architektonické proměny Šumperka. Zdroje: http://www.archives.cz/zao/sumperk/index.php