Byli jeden D a B a měli malou vnučku. Hospodařili na svém malém políčku a chovali několik domácích
zvířátek. Každý den vnučka E pomáhala svým prarodičům krmit husy, slepice a dobroty také nosila P,
který měl před domkem svou misku. P nebyl lakomý a pokaždé schoval něco na zub pro K. Ta pak
odsypala ze svého pár drobtů k M komůrce na půdě. Nakrmená M si pak s kočičkou hrála na honěnou
třeba celou noc. A tak tu spolu hezky žili.
Zatímco E krmila zvířátka, B pracovala v kuchyni, D, ten měl na starost pole. Brzy ráno se svou prací
začínal a pozdě večer s ní končil. Sázel, zaléval, plel, okopával a o co víc pracoval, o to víc se rostlinkám
dařilo. Vypěstoval řepu takovou, že se na ni chodili dívat ze sousední vsi. Byla obrovská, zabírala
půlku pole a stále rostla a zvětšovala se. Nedalo se nic dělat, D ji musel vykopat. Přece jen to jeho pole
zas tak veliké nebylo. Motyka se mu však hned zlomila. Co teď? Jak tu řepu dostat ven?
Zavolal na pomoc B. Ta uchopila D v pase, ten chytil ze všech sil silné listy a společnými silami táhli,
táhli, ale řepu nevytáhli.
B zavolala E. "Ráda pomohu, však vy se o mne také staráte," přiběhla ochotně E. Ač se snažili ze všech
sil, řepa nepovolila.
Vnučka běžela pro P. P chytil E, E B, B D, D řepu - táhli - táhli, táhli, ale řepu stejně nevytáhli.
"Haf, haf, sami nic nezmůžeme. K, pojď nám na pomoc!" přivolal P K. Ta se postavila do řady, chytila P,
ten vnučku, ta B, ta D, ten řepu - táhli, táhli - už se zdálo, že řepa trochu povoluje - ale nakonec
ji nevytáhli.
"Budeme to muset vzdát. Na takovou velikou řepu nemáme dost sil," vzdychal zklamaně D.
"A co já?," ozval se dole u země pisklavý hlásek. To přišla K na pomoc malá M.
"Ty M? Jsi taková maličká. Jak bys mohla pomoci?" Nevěřila B.
D se jen smál a taky nevěřil.
Ale M už stála v řadě. Chytila se pevně K, K P, P vnučky, vnučka B, B D, D řepy - táhli, tááhli, táááhli
- a najednou rup! - řepa byla venku.
Zůstala po ní v zemi díra, že by se tam vešel povoz i s koňmi...
Jak řepa povolila, svalili se všichni na jednu hromadu, smáli se a smáli. Společnými silami se jim dílo
podařilo.
Na tomto úkolu mi největší problém dělalo nalezení nějakého normálního textu. Co se týče
upravování textu, všechny „jména“ jsem vyměnil za 1. písmeno jména. Řepu jsem zvýraznil, protože
podle mého uvážení jde o hlavní problém této pohádky.
Problém mi dělala vnučka. V textu je jako jediná postava uvedená dvěma jmény. Eva a vnučka. Proto
jsem se rozhodnul vnučku zachovat a Evu zkrátit na E.