Morfologie II (CJA009) Klára Osolsobě osolsobe@phil.muni.cz FIFA 3/II Hláskové alternace ve slovotvorbě lpravidelné střídání vybraných fonémů, popř. skupin fonémů, na němž je založena alomorfie; lrůzné hlásky (střídnice) někdy odpovídají jedinému morfonému; lv rámci systému jazyka se vyskytují opakovaně jisté typy alternujících dvojic (trojic) a jiné nikoliv. l l Kombinační a volné alternace lAlternace lze rozčlenit na kombinační (syntagmatické), v nichž jsou hláskové proměny vázány na hláskové okolí základu, a volné (paradigmatické), které na hláskovém okolí základu nezávisí a představují mnohonásobně početnější skupinu. lKromě toho existují případy alternací, které lze vysvětlit jako důsledek analogie Tvoření SLOVES Alternace kmenového a kořenného vokálu (KmV a KoV) při tvoření sloves ze sloves Alternace vokálu v odvozovacím kmeni Kv při derivaci sloves ze substantiv lV případě alternací Kv u sloves tvořených ze substantiv (adjektiv) mají v některých případech odvozená slovesa alternaci shodnou s alternací ve flexi příslušného lexému (mráz – mrazit, tráva – zatravnit, stůl – stolovat, sůl – solit). V některých případech (síla/silný – sílit/silnět, houba – hubit, míra – měřit, víra – věřit) nelze ovšem určit směr alternace (slovnědruhovou platnost kořene). l Alternace kořenné finály kof Alternace kmenové finály kf Tvoření SUBSTANTIV Alternace kmenové finály kf Alternace kmenové finály kf Alternace kořenné finály kof Alternace KoV při tvoření substantiv Alternace KoV při tvoření substantiv Alternace KmV při tvoření substantiv Alternace Kv při tvoření substantiv Alternace Kv při tvoření substantiv Alternace samohlásky v prefixu (Pv) při tvoření substantiv Alternace samohlásky v prefixu (Pv) při tvoření substantiv Tvoření ADJEKTIV Alternace kf Alternace kf Alternace KoV, KmV Alternace Kv Alternace samohlásky v prefixu (Pv) Tvoření ADVERBIÍ Alternace kf Alternace Kv Alternace (jotace) labiál Kolik má čeština éček ? lvyráběn(ý) : vyroben(ý) lvyrozuměn(ý) : zlomen(ý) lpotápěn(ý) : vyklopen(ý) lvystavěn(ý) : vystaven(ý) lvyráběj/vyráb(ěj)í : líbej/líbají lrozuměj/rozum(ěj)í : všímej/všímají lutápěj/utáp(ěj)í : chápej/chápají, lstavěj/stav(ěj)í : vyhrávej/vyhrávají lProč je utrpění úrazu spojeno s utrpením? Jak fungují souhláskové alternace na morfémovém švu v kontextu e v následujícím morfu? lmedvěd : medvídě : medvídek lkrůta : krůtě lprut : proutek lslon : slůně l záhon : záhonek lžába : žábě : žabec lčáp : čápě : čápek l Jak oslovujeme? lVy jste, pane , vzpomněl dabbing. lDoktore , uvědomujete si, že pro dnešní dospívající dívku mají historické schůzky vlád menší cenu než schůzka s chlapcem? lDoktore , jmenuji Vás soudcem k případu obžalovaného Simona Bikindiho. l Promiňte, pane , to je vyjádření obdivu. lPane , je vám jasný, že po dvojicích Kolářová - Hanzlík, Libuška - Pepíček a Preiss-Preissová nastupujeme my dva, duo Hrzánová - Kemr? Distribuce -e/-ě v substantivní flexi Cvrček, V. a kol. (2010) Mluvnice současné češtiny lNa s.174 se uvádí, že „Ke vzoru duše patří feminina s koncovkou -e někdy psanou -ě ...“, ltakřka stejná formulace se objeví na s. 188 a 189 (vzor moře a kuře). lu vzoru soudce (s. 160n.) lu vzoru píseň (s. 178n.) Analýza lExistují grafémy, za kterými se v češtině nepíše v koncovkách (zakončeních) substantiv ani –e, ani –ě. Jsou jimi ď, ť, ň. lExistují grafémy, za kterými se v češtině píše v koncovkách (zakončeních) substantiv vždy pouze –e. Jsou jimi c, č, g, h, j, k, l, r, ř, s, š, z, ž. lExistují grafémy, za kterými se v češtině píše v koncovkách (zakončeních) substantiv buď –e nebo –ě. Jsou jimi b, d, f, m, n, p, t, v. lExistují grafémy, za kterými se v češtině píše v koncovkách (zakončeních) substantiv buď –e nebo –ě, a to u téhož lemmatu. Plyne to z toho, že počet všech lemmat není vždy totožný se součtem lemmat, u nichž je buď jedna, nebo druhá varianta. Dle sledovaného korpusu jsou jimi b, d, m, n, t, v. l DATA PRAVIDLO 1 lSubstantiva skloňovaná podle vzorů soudce, růže, kuře mají (na základě korpusových dokladů) po grafémech [bd(f)mnpt(v)] koncovku –e vždy realizovanou jako grafické –ě. l[bj], [pj], [mj]/[mň] l[ď], [ň], [ť] PRAVIDLO 2 lSubstantiva skloňovaná podle vzoru píseň mají (na základě korpusových dokladů) po grafémech dtn [ďťň] koncovku –e vždy realizovanou jako grafické –ě. lKe vzoru píseň patří několik málo substantiv zakončených na –m, u nichž se koncovka -e vždy realizuje jako grafické ě. lPodle vzoru píseň se někdy skloňují propria zakončená na v (ale pozor nikde ne ev), u nichž se koncovka -e realizuje jako grafické ě. l[ď], [ť], [ň] l[mj]/[mň], [vj] ... do se přijedu podívat ..., ... vyjel jsem z Chocně, jel do , odtud pak večer do Poznaně … PRAVIDLO 3 lSubstantiva skloňovaná podle vzoru moře mají (na základě korpusových dokladů) po grafému t[ť] koncovku –e vždy realizovanou jako grafické –ě, přičemž jde vždy o sufix –iště. lSubstantiva skloňovaná podle vzoru moře mají (na základě korpusových dokladů) po grafému m koncovku –e vždy realizovanou jako grafické –ě l [ť] l[mj]/[mň] PRAVIDLO 4 lKe vzoru píseň patří skupina substantiv zakončených na -ev, u nichž se koncovka –e vždy realizuje jako grafické e. lJedná se o substantiva, jejichž počet je omezený a lze jej udat výčtem. Viz níže. PRAVIDLO 5 lNěkterá substantiva (kromě těch, která byla vyjmenována výše) zakončená na [bfpdn] patřící ke vzoru moře mají koncovku –e realizovanou jako grafické –e. lJedná se o substantiva domácí: nebe, poledne, odpoledne, dopoledne; přejatá: rande, kafe, kanape; proprium: Labe. -ev-0/0v-e lcírkev 4565 krev 3707 lláhev 1268 větev 1237 llahev 504 rakev 464 lpánev 463 mrkev 277 lploutev 192 koroptev 154 lbroskev 150 konev 93 ltykev 85 podešev 43 lbrukev 42 krokev 39 lkorouhev 33 ředkev 28 lPlástev 23 Cerekev 20 lpodoustev 8 vikev 8 lštoudev 7 lPonikev 6 lhoužev 3 ldratev 2 lBýkev 2 lpseudocírkev 1 l Co mám umět? Definice a příklady lhlásková alternace lstřídnice ltyp alternace podle alternujících hlásek (vokalické, konsonantické, smíšené, vznikové a zánikové) a podle opozic (kvantitativní, kvalitativní, kvantitativně kvalitativní, párové, nepárové, skupinové, alternující pár, alternační řada) lalternace ve flexi (pravidla morfologická) lalternace ve flexi vázané lexikálně lalternace ve slovotvorbě l