Římská literatura na sklonku starověku Římská literatura od 2. stol. •tvorba světská •tvorba křesťanská • –» středověké latinské písemnictví je výsledkem obojího Epocha od 2. – 5. století •vnímáno jako úpadkové období, dnes mluvíme o pozdní antice •charakteristické znaky: –provincializace –odklon od řeckých a příklon k římským vzorům –záliba v archaizaci –stírá se rozdíl mezi jazykem a stylem prózy a poezie –» rétorizace prózy –tendence ke zdobnosti –formální hříčky –pozvolná změna v přízvučnou prozodii (prvním prokazatelným rytmickým výtvorem: Augustinův Psalmus abecedarius contra partem Donati) – •záliba v moralitě (tzv Disticha = Dicta Catonis) •oblíbená anekdotická vyprávění často s mirakulózním obsahem •prostor dostává bajka •vznik textů na pomezí krásné literatury •konzervátorské a encyklopedistické snahy •komentáře ke klasickým dílům •péče o jazyk –dvě slavné učebnice Donata (4. stol.) a Prisciana (5. stol.) 4. století - dvůr císařů = středisko básnické tvorby Dvůr císařů •kolem císařů vzdělaní muži •vzdělané publikum •možnost dosáhnout výborné kariéry zásluhou své tvorby •dvě skupiny tvůrců •bohatí spisovatelé z vysoké společnosti –literatura potěšením, vyplnění volného času ~ odreagování od politiky •potulní básníci = lidoví zpěváci –skládají verše k oslavě mocných –básnění = živobytí •v důsledku různých tvůrců existují i rozmanitá témata •naopak existují rovněž společné rysy •oživení klasických vzorů Augustova období •Augustova doba = ideální vzor i pro antické císaře Decimus Magnus Ausonius •* cca 310 v Burdigale (Bordeaux) •+ 393/394 •studie v Tolose (320-328) •profesorem gramatiky a rétoriky •r. 364 povolán ke dvoru » vychovatelem císaře Gratiana •r. 383 po císařově smrti se stáhl do soukromí Dílo •prvotina: Praefatiunculae (=Předmluvičky) •spisy téměř všechny ve verších •poznamenáno učitelským povoláním •náměty ze školského prostředí •díla kratšího rozsahu •záliba v metrických hrách •sofistikovanost, učenost, vyumělkovanost Ausonius = nejznámější z učených básníků činných ve 2. polovině 4. stol. •nebyl nepřístupný, což dokazuje, že mu poezie umožnila přístup ke dvoru •ironická kritika školské omezenosti •parodie některých školských zvyklostí •dobová aktuálnost! Díla •Commemoratio professorum Burdugalensium (Vzpomínka na burdigalské profesory) •Eclogarum liber •Protrepticus ad nepotem •Caesares •Ludus septem sapientium •Ordo urbium nobilium • … technická a formální dokonalost v dílech: •Oratio •Griphus ternarii numeri •Cento nuptialis (Svatební cento-verše vykrojené z Vergilia jsou pospojovány tak, že zcela mění jejich původní význam) •Grammaticomastix (Gramatický bič) • Náhrobní poezie •Epitaphia (náhrobní nápisy) –fiktivní texty na hroby slavných literárních postav (Agamemnona, Achillea…) •Parentalia (svátek mrtvých) –- věnované vlastním rodinným zemřelým básníka Nejvydařenější práce •Parentalia •Bissula •Mosella (epyllion) Shrnutí Ausoniovy tvorby •prostor pro všednost – věnuje se každodenním drobnostem (viz např. Vzpomínka na burdigalské profesory) •! Je však netečný ke skutečným problémům doby (politickým, hospodářským, společenským) – je protikladem Ambrosia •Idealizující pohled – stát jako by se od 1. stol. po Kr. nezměnil •Pohraniční oblasti = líčeny jako vhodná místa k odpočinku, ač jsou zde ve skutečnosti vojenské srážky •polymetrie •básnické experimenty ~ podobné neóterickým básníkům (poetae novi) republik. obd. –» zprostředkováno tvorbou básníků zv. poetae novelli •kompoziční elegance •inspirace Martialovými epigramy Úspěch u součastníků x kritika •politická moc •Theodosius od Ausonia žádá opis všech jeho spisů •Symmachus /=vůdce pohanské senátorské skupiny/ si s Ausoniem dopisuje •úspěch ustoupil – moderní odborná kritika: výhrady vůči žertovnosti, domýšlivé povrchnosti, metrickým a jazykovým provokacím » tyto prvky jsou ovšem nejosobitějším rysem a hlavním přínosem Ausoniovy poezie Claudius Claudianus •* 370 po Kr. v egyptské Alexandrii •r. 395 v Římě •poté do Mediolana (Milána) k Honoriovu dvoru – sblížení s vojevůdcem Stilichonem •v r. 400 odhlasováno senátem umístění jeho sochy na foru •+ cca r. 404 po Kr. dvorský básník •na západořímském dvoře po Ausoniovi •!!! profesionální básník živící se vlastními verši ! (x Ausonius) •Ausonius si žije v šťastném nereálném světě x !Claudius je lépe informován, více si je vědom problémů říše •řecky vzdělaný orientálec (nejprve řecké básně), brzy nejoslavovanějším latinským básníkem •důvěrník Stilichona = nejvyššího velitele vandalského původu Dílo •předkládá dobrou představu o poměrech římské říše na přelomu 4. a 5. století = přítomnost Germánů podstatně proměňuje hodnotový rámec •obrazem Germánie = rázný velitel Stilicho •přetrvává ideál Říma a následování vzoru klasické dokonalosti •paganus pervicacissimus (Orosius) •patří ke křesťanskému dvoru, je však okouzlen orientálním pohanstvím a orfickými prvky Dílo •Gigantomachie = řecká prvotina •1. okruh: tvorba pro Honoria •2. okruh: tvorba pro Stilichona •3. okruh: inspirace mytologií 1. Tvorba pro Honoria •De nuptiis Honorii et Mariae –epithalamion –při příležitosti Honoriovy svatby se Stilichonovu dcerou –panegyrická chvalozpěvnost •Fescennina –metrická rozmanitost – 2. Na počest Stilichona •De bello Gildonico •Laus Stilichonis •De bello Gothico •In Rufinum •In Eutropium •Laus Serenae –chvála S. manželky 3. Mytologie •Gigantomachia –latinsky zpracovává téma řecky psané prvotiny z mládí •De raptu Proserpinae Křesťanská poezie •existuje vedle dvorské poezie = příležitostné či oficiální •existuje již před Constantinem, tehdy ale méně rozšířená •s novým kurzem se rozvíjí po Milánském ediktu •zejm. jde o žánry: hymny, epitafy a centony Hymny, epitafy a centony •1) pokračuje skládání hymnů, žánr známý z dob prvotní církve » rozkvět: Hilarius z Poiters, Ambrosius •2) veršované náhrobní nápisy – pozvednuty k vyšší důstojnosti » papež Damasus •3) Centony = brilantní experimentální básně » básnířka Proba Commodianus •neznámého původu •*? 3. stol. •autorem 2 sbírek poezie: •Instructiones •Carmen apologeticum •apologetický obsah, polemizují s římskými pohanskými náboženskými představami •První náznaky rozpadu časoměrné prozodie » přechod k prozodii přízvučné Aurelius Prudentius Clemens •* 348, + po r. 405 •Z Hispánie (Calagurrida) •Advokátem, pak zaměstnán ve státní službě •401-403 v Římě • Dílo zejm. hymny, didaktická poezie, skladba apologetického charakteru •Praefatio – 45 lyrických veršů •Apotheosis – v hexametrech, řeší mystérium Trojice, o tajemství Kristova utrpení •Hamartigenia (= O původu hříchu) – v hexametrech •Contra Symmachum •Dittachaeon – verše k S. + N. Zákonu •Epilogus – 35 lyrických veršů 2 slavné básnické sbírky •Cathemerinon („Na každý den“) – hymny k modlitbám dle denních dob + k příležitostem církevního roku, k hlavím křesťanským svátkům –6 hymnů pro denní chvíle –6 hymnů pro zvláštní křesťanské svátky •různá metra •uspořádání do 3 párů •Peristephanon („ O korunách mučedníků) – hagiografické hymny –názorné až naturalistické líčení smrti –složeny v lyrických rozměrech antického básnictví 3 didaktické sklady •Psychomachia •Apotheosis •Hamartigenia Psychomachia •Nejucelenější, nejzdařilejší •= zápas o duši, bitva mezi neřestmi a ctnostmi v lidské duši •Heroické popisy mezi vírou a modloslužbou; cudností a rozmařilostí; pokorou a pýchou •915 hexametrů •Spojení eposu a didaktické poezie •Alegorie – ovlivňují středověk, novověk v literárním i výtvarném umění Dittochaeon = Dvojí hody •Řazeno k didaktickým skladbám •scény ze S. a N. Zákona, krátké básně, poučný výklad malířského znázornění v kostele » ukázka vztahu mezi textem a obrazem » mezi poezií a malířstvím Meropius Pontius Paulinus Nolanus Paulinus z Noly •* 353 Burdigale (dn.Bordeaux), + 431 •Příkladem proměny antické vzdělance v biskupa •Ze senátorské rodiny •Přítelem básníka Ausonia •Tragické události rodinného života + setkání s Martinem z Tourse » vzdal se kariéry, přijal kněžské svěcení •378 konzulem •správcem Kampánie •oženil se s bohatou ženou Terasií » pod jejím vlivem zanechal politiky •390 – přijal křest •394 - knězem v Hispánii » do Noly v Kampánii •409 – biskupem v jihoitalské Nole •V Nole: monumentální architektonický komplex » pozůstatky u mestečka Cimitile Dílo •Carmina – cca 30 v různých metrech •ztracený panegyrik na Theodosia •Epistulae – dochováno cca 50 –Adresátem dopisů: významní muži (Hieronymus, Augustin, Ausonius, Rufinus, S. Severus) –Konkrétní otázky, zprávy o každodenním životě, teologická témata • Nejlepší z tvorby… •Carmina natalica (= básně k narozeninám) –skládány od r. 395 - 408 –14 různě dlouhých básní věnované sv. Felixovi –Básně věnovány sv. Felixovi (ke cti mučedníka) = patron Noly; každoročně ke dni jeho smrti, jejž starověké i středověké křesťanství chápalo jako zrození k věčnému životu –+ básnické listy věnované Ausoniovi –aktuálnost dění (č. 26) –Jednoduché, krátké modlitby + líčení života sv. Felixe Srovnání: Prudentius x Paulinus (dvě úrovně křesťanské poezie) •PRUDENTIUS •Představitel střední vrstvy •Za vše vděčí studiu + profesním schopnostem •Realizuje křesťanství prostřednictvím literatury •Pokládá poezii za hlavní k prosazení svého vlivu • •PAULINUS • •Z bohaté senátorské šlechty •Jako bohatý volí roli, kdy se zříká majetku, chce být blíže chudým, cítí s nimi • dává důraz na realizaci věcnou = je biskupem •Řeší sociální vztahy své diecéze •Poezii využívá k šíření myšlenek, ale NEPOKLADA je jako hlavní prostředek k prosazení svého vlivu •Hl. témata: život vesničanů, příběhy o zvířatech » srovnáván s Vergiliovými Bukolikami a Georgikami Damasus •Papežem v letech 366 – 384 po Kr. •Proslavil se epigramy, které nechal vyrýt na náhrobky mučedníků v Římě •zapojil kaligrafa Furia Dionysia Philocala •na náhrobcích dochováno jen několik písmen – v kodexech – k pravým řazeno 60 skladeb •Vergiliův vliv – básník zvlášť drahý křesťanům •Používání klasiků se odrazilo i v Damasově politice: zajištění dobrých vztahů s pohany Proba •= básnířka •„rarita“ v latinské literatuře, autorka neobvyklé básně » vergiliovské cento na téma S. a N. Zákona •Z aristokratické rodiny •Manželka významného úředníka •Co je Cento? (= části veršů z určitého autora, který pak dávají zcela nový smysl a obsah) •! Úspěch vergiliovského centonu zapříčinil, že byl chápán jako doktrinální text (dekretem papeže Gelasia zařazen k textům s autoritou v oblasti víry) Endelchius •Přítel Paulina z Noly •Autorem skladby: De mortibus boum (= O úhynu skotu) –O dobytčím moru –Vzorem je Vergilius –» spásu lze hledat pouze v křesťanství! –