ná chrání v® spojeneckých městech ty řádné, pokládajíce pro sobe za užitečné ty nejlepáí v městech vady chránit*
15. Někdo snad namítne, že síla Athénanů záleží v tom, aby spojenci tyli schopni platit peněžní příspěvky; ale demokratům se zdá výhodnější, má-li spojenecké peníze jeden každý z Athéňanů, kdežto oni jen tolik, aby žili a pracovali,
neschopni proti nim    cc podniknout*
16. Zdálo by se, že athénský lid si neporadil dobře ani v tom, Že nutí spojence plout k přelíčením do Athén. Oni však mají na druhé straně dobře spočítáno, co výhod to athénskému lidu přináší. Předně tu, že bore dík soudním poplatkům po celý rok soudcovský plat. Dále: aniž by vysílali lodi, sedíce doma spravují spojenecké měata a chrání na soudech straníky lidu, kdežto protivníky hubí; kdyby však mělo každé (město) možnost soudit se doma, pak by ve svém rozhořčení na áthéňany byli vyhladili ze svého středu ty, kteří byli největšími přáteli athénského lidu.   17. Mimoto mé athénský lid a toho, že spory spojenců se rozsuzují
v Athénách, tento zisk: předně stát dostane více z jednoprocentního peirajského cla; dále, mé-li kdo činžovní dům, vede se mu lépe; déle i tomu, kdo mé potah nebo otroka k pronajmutíj konečně dík návštěvám spojenců se maji lépe i hlasatelé., 18, Mimoto kdyby sem spojenci nedocházeli k soudu, hleděli by si a Athéňanů jen těch, kteří plují ven, totiž stratégů a velitelů trojveslic a poslů; takto vsak je jeden každý ze spojenců nucen lichotit athénskému lidu, nebol nahlíží, že při-jde-li do Athén, nemůže soud prohrát ani vyhrát jinde než před lidem, což je v Athénách zákonem; a tak je nucen soudům poklonkovat a chytat za ruku každého, kdo vejde. Proto jsou tedy ze spojenců více (než cokoli jiného) otroci athénského lidu.   19, Mimoto, protože (Athéňané) mají v zahraničí majetky a vysílají do ciziny úředníky, naučili se vládnout veslem oni sami i jejich průvodci, aniž to pozoro* valí; vždyt člověk, pluje-li často, musí se chopit vesla, on sám i jeho otrok, a osvojit si námořnické názvosloví.   20. Zkušenost s plavbami a cvik z nich dělá i dobré kormidelníky; vycvičili se totiž jedni kormidlováním na korábu, druzí na vlečné lodi, jiní odtud přešli na trojveslice; větaiaou však dovodou veslovat hned, jak vkročí na (válečné) lodi, protože se v tom celý život cvičili,
2,1, Těžká pěchota, o které se zdá, že je v Athénách v nejméně dobrém stavu, je (skutečně) takové a sami ae pokládají za slabší i počtem skrovnější, než jsou nepřátelé; avšak proti spojencům, kteří odvádějí daň, jsou i na souěi nejzdatněji lí; také jsou toho násoru, že jejich pěchota je dostatečné, jsou-li silnějäí než spojenci .,,   3« Ze všech pevninských měst, nad kterými Athéňaná vládnou, to veliká ae jim podrobují ze strachu, malá pak hlavně z nutnosti; vždyí není žádného města, které by nepotřebovalo něco dovážet nebo vyvážet, a to mu nebude možno, nebude-li poddáno vládcům moře ... . .9* Co ss tj'Se obětí a obřadů a slavností a posvátných okrsků, uvědomil si lid, že každý z chudých nemá možnost obětovat, hodovat, stavět chrámy a bydlit ve velkém a krásném městě, a naäel způaobj jak to zařídit. Obětuje tedy stát na vlastní útraty množství Žertev, ale je to lid, který hoduje a dostává z žertev podíl.   10. Tělocvičny, koupelny a Šatny mají sice bohatí" své vlastní, (alespoň) někteří, ale lid si staví sám pro sebe četná vlastní cvičiště, Šatny a lázně s. dav jich užije víc než ti zámožní a než nenäina. 11. Oni jediní jsou schopni přivlastňovat si bohatství Řeků a barbarů. Je-li totiž některá obec bohatá na loáařské dříví, kam je bude dodávat, nezíská-li 3i pány moře? Co když některé obec je bohatá na Železo nebo měd" nebo plátno, kam je bude prodávat, nezíské-li pána moře? Právě s těchto věcí jsou moje lodi: od jednoho mám dřevo, od druhého Železo, od třetího měa, od jiného plátno, od jiného vosk.
34
s
f
i
12. Mimoto nedovolí (Athéňané) vyvážet jinam - sic« ti, kdo se nám stavějí na odpor, budou z plavby po moři vyloučeni, á já, aniž hnu prstem, dík moři vSecky tyto (dary) země mám, satím co žádný jiný stát s nich nemá ani dva: jeden a týž nemá dříví a len, nýbrž tam, kde je nejvíce lnu, je země holá a bes lesů; ani mě3 a železo nepochází z jedné a téže obce, ani jiná dvě Ji tři (suroviny) nemá jediný stát, nýbrž jeden má to, druhý ono.   13. Mimoto ještě z každé pevniny buSto vybíhá mys nebo před ní leží ostrov anebo je tam nijaká úžina; mohou tam proto vládcové moře držet své lodi a obyvatele pevniny utiskovat.
14. Jedné věci se vSak Athéňanům nedostává: kdyby totiž jakožto vládcové moří obývali ostrov, měli by sice možnost podle libosti páchat Škody, ale sami
by nemohli nic utrpět, (alespoň) dokud by ovládali moře, a jejich země by nemohla být zpustošena ani vystavena nepřátelům; takto však jsou, (alespoň) aihéaBtí rolnic u a boháči, nepřáteli ohroženi více, kdežto lid, jsa ai dobře vědom, Se mu ne-* n-ají co podpálit ani zpustošit, žije bezstarostně a.neponižuje se před nimi. 15. Mimoto by byli, kdyby bydleli na ostrově, prosti jeStě jiné obavy, že totiž budou zrazeni do oligarchů, Že brány budou otevřeny a že do nich vpadnou nepřátelé; vždyí jak by k tomu mohlo dojít, kdyby sídlili na ostrově? A kdyby žili na ostrově, (byli by si jisti), že nedojde ani k Žádnému povstání proti lidu; takto však, kdyby se někteří vzbouřili, vzbouřili by se spoléhajíce na nepřátele, že si je přivedou do země;naopak   kdyby .žili na ostrově, byli by (demokraté) i v tomto směru bess starosti.   16. Protože jim tedy na počátku nebylo dáno osídlit ostrov, počínají si teá takto: svůj majetek si ukládají na ostrovech, spoléhajíce na svou mořevládu, ale Atiku nechávají pustošit; uvědomují si totiž, že kdyby se nad ní slitovali, pozbyli by jiných, větoích hodnot ...
19» Po mém mínění rozpoznává lid v Athénách (dobře), kteří z občanů jsou řádní a kteří Spatní, a na základě tohoto poznání mají rádi ty, kdo jim jsou k u-ži'tku a prospěchu, i když jsou Spatní, kdežto ty řádné spíše nenávidí; nevěří totiž, že jejich výbornoat je způsobilá napomáhat ku blahu lidu, nýbrž k jeho škodě; naproti tomu vfiak někteří, kteří skutečně k lidu patří, nejsou lidového původu. 20. Samému lidu sice demokracii promíjím; vždyí každému lze odpustit, zajiStu-je-li si dobré bydlo; kdo vsak, ač sám k lidu nepatří, se rozhodl raději bydlit ve státě demokratickém než v oligarchickém, ten je hotov lovit v kalných vodách, a pochopil, že ničema se spíše ztratí v obci demokratické než oligarchické.
3,1. Co ae athénské ústavy týče, nechválím ten způsob; jakmile se věakros-hodli pro demokratické «řízení, pak si podle mého mínění hlídají demokracii dobře, užívajíce těchto prostředků, které jsem vylíčil. A jeětě tohle, jak vidím, bývá Athéňanům vytýkáno, že někdy tam může člověk rok sedět a nedočkat s« vyřízení ové věci u rady nebo lidu; i to se v Athénách stává jen proto, Že pro množství řízení nejsou s to všecky odeslat s pořízenou. 2. Jak by také byli s to, když předně musí slavit tolik slavností jako Žádný řecký stát - při těch je stěží možno něco vyřídit (i když jde o) veřejné věci - a za druhé rozsoudit tolik, pří soukromých i veřejných a prověřit tolik (odstupujících) úředníků, že ani na celém světě dohromady se tolik nerozaoudí? A rada musí konat mnoho porad o válce, mnoho o peněžních důchodech, mnoho o vydávání zákonů, mnoho o běžných věcech státu i spojenců, i příspěvky (od nich) přijímat a pečovat o loděnice i chrámy. J@ na tom něco divného, když při tolika starostech nejsou s to projednat záležitosti vôech?   3. Někteří však říkají: "Dostaví~li se někdo před radu nebo lid s panězi, pořídí."   s těmi bych souhlasil, že za peníze se dá v Athénách mnoho pořídit a      by ae pořídilo jeětě více, kdyby dávalo peníze ještě více lidi; ale jedno vím dobře, že stát není s to projednat věci všech žadatelů, ani kdyfc^ jim někdo dával sebevíce zlata
35
a stříbra.   4. Dále je nutno reSit i taková právní připadly, jafc0 tdyä někdo nevystrč jí loä nebo zastaví obecní pozemek; mimoto je třeba rozhodnout, kdo ponese náklady na abor pro Dionýeie, Thargélie,   Panathénaie, pro slavnost Prométheovu i Héfaistovu, ía to) rok co rok; každý rok se určuje k vystrojení trojveslic čtyři ata občanu a mezi těmi, ktc í si to přejí, je (jeStě) třeba rok co rok rozhodovat; mimoto prověřovat (nastupující) úředníky a rozhodovat o odvoláních (uchazečů) a přezkoumávat sirotky a zřizovat dozorce nad vězni.   5. To tedy rok co rok. Oas od času je třeba soudit (velitelské zločiny), Či naakytne-li se nějaký jiný nenadálý přestupek, dopuetí-li ae někteří neslýchaného násilí nebo zachovájí-11 ée bezbožně. Velmi mnoho pomíjím; to hlavní je řečeno - až na předepisování (spojeneckých) příspěvků; ty se zpravidla předepisují každého čtvrtého roku ...
10. Mám dojem, že si Athéňané počínají nedobře i v tom, že se při občanských rozbrojích ve státech stavějí na atranu horších. Oni to však činí úmyslně. Kdyby se totiž rozhodovali pro ty lepší, rozhodovali by se pro ty, kdo jsou jiného smýšlení než oni; vždyt v žádném státě není to nejlepží nakloněno lidu, naopak v každé obci je lidu oddáno to nejhoräí, protože rovný je vždy oddán rovnému; proto si tedy Athéňané hledají toho, kdo k nim patří.   11. Kdykoli se pokusili postavit se na stranu lepších, neprospělo jim to; naopak, za krátký čas byl lid v Boió-tii zotročen, jindy zase, když se spojili s nejlepsími v Milétě, za krátký čas od nich (oni) odpadli a lid potřeli, a když místo s Messénany se spojili se Spartany, za krátký čas si Spartané ISesséňany podmanili a vedli válku s Athéňany*
12. Někoho snad napadne, že tedy v áthénách nikdo není nespravedlivě stižen atimií. Já však pravím, že někteří jí nespravedlivě stiženi jsou, ale že jich je ' jen málo. Avšak málo lidí nestačí, aby..ohrozili athénskou demokracii; vždyí lidé, kteří jsou atimií stiženi právem, zpravidla žádné (pikle) nekují, nýbrž ti, kteří jsou (jí stiženi) neprávem.   13. A jak by tedy někdo mohl myslit, že v Athénách je neprávem stiženo atimií množství lidí, když tam úřady zastává lid a když se v Athénách trestá atimií protizákonné úřadování, protizákonné řeči a protizákonné skutky? To je třeba uvážit a upustit od myšlenky, Že v Athénách hrozí od lidí stižených atimií nějaké nebezpečí.
■
36
4. Spartaky stát
Zatímco athénský stát byl státem s vyspělou řemeslnou výrobou, a velmi rozvinutým obchodem, zejména zahraničním, zůstávala Sparta po celá dlouhá staletí primitivní agrární zemí, do sebe' uzavřenou, se společenským zřízením, poznamenaným ještě celou řadou přežitku prvotně" pospolné formace (společné vlastnictví výrobních prostředků - půdy a heilotú, spoleKné stravování, volné postavení ženy apod.)
Spartaka ustává byla bligarchická: lidové shromáždění nemělo větší politický význam, vládní moesoustředovala ve svých rukou gerúsia (rada starších, do které patřili i dva spartStí králové) a sbor pěti eforů. Efoři byli původní pomocníky králů, později se z nich stal orgán spartaka aristokracie.
O spartakem státě zařazuji dva dokumenty: prvý, který je převzat z Plutarchových. Životopisů, charakterizuje tzv. Iykurgovu ústavu: lykurgos byl podle spartaka tradice zakladatelem a tvůrcem lakedaimonského státního zřízení a práva.
Druhý úryvek tvoři slavná Aristotelova kritika spartského zřízení. Je převzata ze spisu Politika.
Pasáže z Plutárcha cituji podle vydáni Životopisy slavných Seků a Římanů I, Praha 1967; úryvek z Aristotela z Laiohterova vydání Politiky, Praha 1939 (přeložil antoni n Kříž).    / '
A) PLUTARCHOS, lykurgos, 5; 6; 8; 9; 24; 28.
5. Avšak Lakedaimonané pohřešovali nepřítomného Lykúrga a často pro něj posílali, neboí králové mají jméno a důstojnost, ale jinak nic, čím by se lišili
od lidu, kdežto lykurgos mé povahu vladařskou a schopnost občany si získat a vést. Ba ani samým králům nebyla přítomnost tohoto muže proti vůli, naopak doufali, Se budou méně vydáni na pospas bujnosti lidu, bude-li on přítomen. I navrátil se k občanům, kteří takto smýšleli, a jal se ihned rušit dosavadní poměry a měnit obecné zřízení, neboí částečné zákony nemohou nic uskutečnit ani nést užitek, jako když někdo neodstraní z těla chorobného a všelikými neduhy naplněného onu směsici závad, nevymění ji léky a pročistovacími prostředky a nezačne nový způsob
života................. Z většího počtu nových Lykúrgových zřízení nejpředněj-
ším a nejdůležitějším bylo ustanovení rady gerontů, o němž Platón říká, že v nej-yětší míře přispělo k blahu i umírněnosti, neboí bylo přimíšeno k bující královské moci a nadáno stejným právem. Nebot obec, která semtam kolísala a klonila se hned na straně králů k samovláde, hned zas na straně lidu k lidovládě, když se nyní moc gerontů položila doprostřed jako přítěž a nabyla tím rovnováhy, získala najbezpečnejší pořádek a klid, poněvadž oněch dvacet' osm starců se jednak pokaždé stavělo na stranu králů, bylo-li třeba postupovat proti lidovládě, jednak zase posilovali lid, aby nedošlo k tyranidě ........
6. I dal si na tomto novém úřadu Lykurgos tak záležet, že o něm přinesl
z Delf věštbu, kterou nazývají rhétra. Zní asi takto.: "Když jsi vystavěl chrám Diovi Syllaniovi a Athéně Syllanii, když jsi dal zřídit fýly a oby a když jsi ustanovil radu třiceti starců s náčelníky, shromažäuj čas od času lid mezi Babykou a Knakiónem a tam přednášej návrhy i je odmítej, ale lidu neleží vláda a moc." V oněch slovech "zřídit fýly a oby" je význam rozvrhnout a rozdělit národ na třídy, z nichž jedny nazval fýly, druhé óby. Náčelníky se nazývají králové, apella-zein značí shromažäovat-lid, nebot Lykurgos odvodil počátek a původ tohoto zřízení od Apollóna Pýthijského. Babyku a Knakion nyní nazývají Oinús. Artistotelés uvádí, že Knakión byla řeka, Babyka most. Uprostřed nich konávali Lakedaimonané shromáždění lidu, neboí tehdy nebylo ani sloupořadí ani nijaké jiné úpravné zařízení. Lykurgos se totiž domníval, že tyto věci docela nic nepřispívají k dobré po-
37
radě, ba spiš© jsou m škodu, nebo? činí mysl shromážděných titěrnou  a nadutou priadnou domýšlivostí, když mužové rokující v radě buä pohlížejí na aochy a obrazy nebo na divadelní jeviště anebo na stropy radnic nádherně vyzdobené. Když pat se lid shromáždil, nedovolil přednésti návrh ostatních nikomu leě radě gerontů a králů, ale lid měl výsostné právo jejich návrhy potvrdit nebo odmítnout.
ftle když lid později vypouštěním některých Sésti nebo zas jejich doplňováním usnesení rady překrucoval a násilně převracel, králové Folydóros a Theopompos cřipojili tajně k oná rhétře ještě tento doplněk: Kdyby se však lid chtěl rozhodnout pro něco nenáležitého, necht kmeti a náčelníci odpadnou, to znamená, af nedají svůj souhlas, nýbrž at se naprosto vzdálí a lid rozpustí, poněvadž rozhodnutí převrací a přeměňuje proti obecnému č obru........
7. Ačkoliv lykvirgos tímto způsobem státní správu smísil, přece jen jeho následovníci pozorovali, že oligarchie je ještě bezuzdné a mocná, Se ae nadýmá
a vzpouzí, i vloží na ni, jak říká Platón, ještě jako uzdu moc eforfi, kteří poprvé byli ustanoveni s Elatem v Cele asi 130 let po Lgrkurgovi, a to za krále Theo-pomea.
8. Druhé pak a najodvážnejší z obecných zařízení lygúrgových bylo rozdělení pozemků. Poněvadž byla tehdy ve Spartě hrozná nerovnost a mnoho nemajetných a chudých dotíralo na obec, bohatství vSak se nahrnulo jen k některým, tu lykúrgos, chtěje vypudit jednak pýchu a. závist, jednak zloěinectví a hýrivost a nad toto všechno ještě těžší a větší neduhy obce, totiž bohatství a chudobu, přemluvil ob-fiany, aby veškeré pozemky spojili v jediný lán a pak znova rozdělili a potom aby všichni spolu žili ve vzájemné rovnosti, majíce stejný podíl výživy, takže by přednost vyhledávati v ušlechtilosti, poněvadž by pak mezi jedním a druhým nemělo být žádného rozdílu a žádná nerovnosti kromě té, kterou ureuje,hana špatnému jednání a chvála ušlechtilým činům.
Když tento svůj návrh uváděl vé skutek, rozdělil celou lakónskou zemi mezi okolní obyvatele na třicet tisíc přídělů, avšak pozemek náležející k obvodu města
Sparty na 9300 dílů;   tolik přídělů totiž připadlo samotným Sparíanům ......
1 byl příděl každého tak veliký, že každému muži přinášel jako výtěžek sedmdesát mediánů jefimene a Seně dvanáct, a k tomu poměrné množství tekutých výrobků. Domníval se, že tolik jim postačí, totiž výživy k blahobytu a dostatečně i pro zdraví a nadto že nic víc nepotřebují.
9- Když ae pak rozhodl i pro rozdělení movitého majetku, aby po všech stránkách zrušil nerovnost a nestejnoat, a když viděl, Že by přímé odnětí přijali občané s nelibostí, přistoupil k tomu jinou cestou s překonal touhu po majetku politickým opatřením. Neboí přeíně zrušil všechny zlaté a stříbrné peníze a nařídil, aby se užívalo jen železných, a těm dal při značné velikosti a váze toliko nepatrnou cenu, takže bylo aapotřebí k uschování drobných peněz v ceně 10 min veliké místnosti v domě a potahu k jejich odvezení. Po tomto zavedení vymizelo ze Sparty mnoho druhů zločinů   , . . .......
Potom začal dávat výhost nepotřebným a zbytečným uměním. Ale větší část jich; i kdyby by je byl nikdo nevyháněl, musela se sama vytratit zároveň se znehodnocenou měnou, neboí neměla odbyt svých děl, Vždyt železná mince se nemohla dovážet k ostatním Rekům, kde neměla cenu a byla k smíchu, takže ani nebylo možno nakupovat cizí zboží a tretky, ani žádné kupecká locf neplula do přístavů, ani do Lakóniky nepřicházel žádný učitel výmluvnosti ani potulný věštec, ani svůdce ani žádný výrobce 2látých nebo stříbrných šperků, poněvadž tam nebyly penise. A přepych, jsa takto ponenáhlu zbaven toho, co mu nadržovalo a'jej pěstovalo, hynul sám sebou.
38
10. Poněvadž však zamýšlel ještě více potírat přepych s odstranit chtivost po bohatství, zavedl třetí a nejvýtečnější opatřeni, totiž obyčej společného stravování, tak, aby se občané společně scházeli a užívali společných a ustanovených pokrme a jídel, doma však nesměli obědvat ležíce přitom u stolu na nádherných přehozech a jsouce krmeni potmě rukama posluhovačů a kuchařů jako žravá zvířata, přičemž by si kazili mravy i těla, nakloněné všelikému druhu prostopášnosti a obžerství, jež si vyžaduje dlouhého spánku, teplých koupelí, mnoha pokojů a téměř každodenního ošetřování nemocného.
24. Výchova ae vztahovala na muže až ač «cspelah« věku. Nikomu totiž r.sbyle dovoleno Žít, jak by sám chtěl, nýbrž měli právě tak jako ve vojenském táboře i způsob života vymezený k službě obce i zaměstnání stanovené obecnými potřebami, a poněvadž se domnívali, že nepatří sami sobě, nýbrž vlastip proto po celou tu dobu, kdy nebylo přikázáno nic jiného dělat, měli dozor nad chlapci a buä je něčemu užitečnému učili, nebo se sami učili od starších. A to byla jedna 2 těch skvělých a blahodárných výhod, jež lykúrgos svým spoluobčanům zjednal, že měli dostatek volného času, poněvadž naprosto nebylo dovoleno zabývat se řemeslem; a rovněž vydělávání peněz, které bývá spojeno s obtížemi a námahou, nebylo nikterak zapotřebí, neboí bohatství se stalo nežádoucím a bezcenným.
Půdu jim obdělávali heilótové, a ti za to odváděli sjednaný poplatek.
28. V tom tedy není nejmenší stopa nějakého bezpráví nebo sobectví, jež někteří lířkúrgovým zákonům vyčítají, že se prý znamenitě hodí pokud jde o statečnost, ale nepostačují spravedlnosti. Avšak takzvaná krypteia u nich, je-li to vskutku jedním z Itfkúrgových zařízení, jak zjistuje Aristoteles, ta asi též způsobila u Platóna takovouto domněnku o této státní správě a o tomto muži. Ta věc se měla takto: Vychovatelé jinochů posílali čas od času do okolních krajin nazdařbůh ty, kteří se projevovali jako nejrozumnější, a ti měli u sebe dýky a potřebnou potravu, jinak nic jiného. Ve dne byli rozptýleni po skrýších, kde se schovávali a odpočívali, v noci však vycházeli na cesty a zabíjeli heilóty, které chytili. Často docházeli i do vesnic a usmrcovali nejsilnější a nejzdatnější muže. Tak vypravuje Thúkýdidés ve svém díle o válce peloponnéské, že se ti z hei-lotů, kteří byli pro svou statečnost od SparíanŮ vybráni, ověnčili jako svobodní lidé a obešli chrámy bohů, ale o něco později žé všichni zmizeli, ač jich bylo více než dva tisíce a že ani v té době ani později nemohl nikdo říci, jakým způsobem zahynuli; Aristoteles pak zvléší připomíná, že jakmile efořové nastoupili úřad, vyhlašovali heilótům válku, aby se savražděsí zdálo oprávněné.
I v jiných případech s nimi zacházeli surově a krutě............
Ale já si myslím, že takovéto ukrutenství se vyskytlo u Sparíanů až později, hlavně po onom velikém zemětřesení, za něhož se prý heilótové s Messéňany na ně obořili, v zemi natropili přemnoho zla a město uvrhli do největšího nebezpečí. Já bych aspoň tak ošklivý zločin, jako je krypteia, nepřičítal Iffkúrgovi, soudě z ostatní jeho mírnosti a spravedlnosti o jeho povaze, jíž také svědčil onen božský výrok.
B) Aristoteles, Politika, kniha II., kapitola 9.
V ústavě lakedaimonské a kretská a asi také v ostatních ústavách jest zkou-mati dvojí věc, předně, zda vzhledem k nejlepšírau uspořádáni jsou tu dány zákony sprívná či nesprávné, a za druhé, zda je tu něco, co by odporovalo rozvrhu a tvaru ústavy, která jim tane na mysli.
39
Jest uznanou pravdou, že obec, která má míti dobré zřízení, musí býti spro§~ těna starostí o nutné věci; nelze však snadno určiti, jakým způsobem se to má provésti. Nebot thessalští penesté se často vzbouřili proti Thessalum, podobně i heiloti proti Lakonům - jsou totiž stále jako na číhané, aby těžili 2 některých pohrom      naproti tomu u Krétanů se ještě" nic takového nestalo ......
Škodlivá jest také volná kázeň äen, a to jak zvolené ústavě, tak blahu obce. Neboí jako muž a Žena jsou součástí domácnosti, tak zřejmě se má mlti za to, že i obec je rozdělena ve dvě skoro stejné části, v obyvatelstvo mužské a ženské, takže jest nutno souditi, že polovice cbcs nímá zákonitého řádu v těch ústavách, v nichž poměry žen jsou uspořádány Spatně. A to se tam skutečně stalo; poněvadž zákonodárce chtěl celou obec míti mravně otužilou, jednal sice dle toho úmyslu zřejmě při obyvatelstvu mužském, ale o ženy se vůbec nestaral; žijí tam totiž zcela nevázaně a bujně......
Po tom, co bylo právě uvedeno, obracejí se výtky proti nesrovnalostem v majetku. Část občanu totiž stala se u nich majetníky příliš velkého jmění, část jen zcela malého, a tak se pozemků dostalo jen malému počtu. Než i to jest zákony Špatně zařízeno; koupi nebo prodej vlastní půdy prohlásil zákonodárce za nesprávné, a to právem, kdežto možnost darovati ji nebo odkézati ponechal každému na vůli; a přece to nutně vyjde na jedno ai tak či onak ......
.... nápravě překáží taká zákon o plození dětí. Neboť zákonodárce v úmyslu, aby počet Spartanů byl co největší, snaží se občany pohnouti k tomu, aby plodili co nejvíce dětí; mají totiž zákon, že otec tří synů má býti prost vojenské služby a ten, kdo má čtyři, že má býti osvobozen od všeho. A přece jest jasno, že při vzrůstající lidnatosti a při takovém rozdělení půdy musí přibývati lidí chudob- -ných.
Ale i s eforétem je to zařízeno špatně. Tento úřad totiž rozhoduje u nich
0 nejdůležitějších záležitostech, jeho členové se pak vybírají ze všeho lidu, takže se k tomu úřadu dostanou často lidé velmi chudobní, kteří pro svou chudobu byli prodejní ......
Ale i zařízení úřadu gerontů u nich má své nedostatky. Kdyby totiž jeho členové byli řádní a náležitě byli vychováni v ušlechtilé mužnosti, jistě by každý bez rozpaků uznal, že je to obci'ku prospěchu, ačkoli je na pováženou, že doživotně rozhodují v důležitých přích - také soudnost totiž má své stáří, jako je má
1 tělo -; jsou-li však vychováni tak, Se ani sám zákonodárce jim nedůvěřuje jako mužům ne dosti řádným, pak to není bez nebezpečí. Zdá se také, že Členové tohoto úřadu bývají úplatní a všechny veřejné záležitosti dělají předmětem milosti .....
Co se týče království, budiž o otázce, zda jest pro obce lépe míti krále či ne, pojednáno jinde; ale jistě by bylo lépe, kdy.by každý z králů byl volen ne tak, jak se v dnešní době děje, nýbrž, aby o volbě rozhodoval jeho vlastni život. Jest však zjevno, že ani sám zákonodárce nevěří, že by je dovedl učiniti dokonalými muži. Aspoň jim nedůvěřuje jako mužčm ne dosti dobrým a šlechetným; proto se s nimi na cesty vysílali ,jako průvodci oeJí-cn osobní nepřátelé s za blaho obce se pokládalo, když králové nebyli jednotni.
Nesprávně zařídil také společné stolování, tak zvaná difitia, ten, kdo je po prvé. zavedl. Nebot schůzky ty mají býti uhrazovány spiše z veřejných prostředků, jako na Krátě; ale u Lakonů má přispívati každý, i když někteří jsou zcela chudobní a nemohou uhraditi takové vydání, takže se stává právě opak toho, co zákonodárce zamýšlel ......
40
Rozvrhu zákonodárce lze vytknouti ještě i to, co vytkl Platon ve svých Zákonech, že tot.iž uspořádání těch zákonů směřuje jen k části ctnosti, a to zdatnosti válečné; tato totiž je potřebná k nadvládě. Proto také Spartané žili dobře a štastně, dokud vedli válku, jakmile však dosáhli nadvlády, hynuli, poněvadž neuměli žiti ve volném čase a neměli cviku v žádném jiném vyšším způsobu života, než ve válečniekém ......
Konečně je to u Spartanů Špatné také s obecním pokladem. Nebot pro případ nevyhnutelné velké války nemají v obecní pokladně nic a daně platí špatně; poněvadž půda náleží většinou Spartanům, nedohlížejí si jeden druhému na odvádění daní. A tak vznikl opak toho, co užitečného zákonodárce zamýšlel: obec učinil chudobnou, soukromníky však zištnými.
TDlik tedy budiž poznamenáno o ústavě lakedaimonskó; neboí to jsou asi tak nejdůležitějží výtky, jež jí lze činiti.
41