19 Na tomto místě jsem upravil Stiebitzův překlad, jelikož dá- í vám přednost ctení hornú [spolu) před nomú (zákona) vs i
'   shodě s V. Ehrenbergem, E. Diehlem, A Masaracchiou a ji- I
nými badateli. |
20 igdis — tento výraz byl nejasný již antickým autorům. Byl i: vykládán jako moždíř, jindy opět jako druh tance.
21 Silfion — aromatická rostlina pěstovaná v severoafrické i Kyréně a používaná jako koření i jako léčivá bylina. \
2z Marhaník granátový — keř, na němž rostou granátová j a- |
blka. \ 55 Sesam (sezam) — rostlina s olejnatými semeny. J
k
t f I
I
I
i
i
ZE ZACHOVANÝCH ZLOMKŮ SOLÓNOVÍCHZÁKONŮ
Překlad je pořízen z kritické edice E. Ruschenbusche, í lónos nomoi (História, Einzelschriften, Heft 9], Wiesbad 1966. Uvádím jeho Číslování zlomků a přidržuji se většini i jeho obsahového členění (nadpisy jednotlivých skupin zloa ků]. V menší míře než vydavatel uvádím zlomky z athénské! zákoníku z roku 403, i když lze soudit na autorství Solóno' (označeny*). V oddílu soukromých deliktu je uvedeno i n kolik zlomků, v nichž není uveden odkaz na Soluna, avšak možno oprávněně předpokládat, že byly součástí Solónova z koníku (označeny**).
Vypuštěny jsou zejména zlomky, které obsahují jen jednot! vé výrazy z původního znění Solonových zákonů a mají v; znám především pro rekonstrukci originálního textu, i něktea zlomky, jejichž interpretace je nejistá či příliš složitá a česlí text by vyžadoval obsáhlého komentáře. Jen výjimečně uvádí) zlomky, jejichž text je zachován jíž u jiného (staršího či vi rohodnějšího autora), ta>iže doslova opakují již uvedené zněn
Nezařadil jsem dále tzv. svědectví (testimonia) o Solónc vých zákonech, jež obsahují komentáre zákonů a zprávy o tou jakým způsobem byly zaznamenány a uloženy. Dále jsou v) puštěny zlomky, které vydavatel zařadil na konec své edic (F94—F152) a jež právem označil za falza či sporné aneb nejasné. Z valné části to jsou citace afrických řečníků, kteí se s oblibou dovolávali Solônovy autority.
Snažil jsem se podat, pokud možno, doslovný překlad, a za chytit tak i formální stránku dokumentů, zejména citátů, jež ji možno pokládat za autentické znění Solonových zákonů. Př překládání textů z antických autorů jsem přihlížel k existují cím českým překladům, zejména k novému překladu Plútar chova životopisu Solóna, jejž pořídila E. Svobodová (Plútar chos, Životopisy slavných Seků a Římanů I, Praha 1967, 133 až 159 a 177 až 180). Dva citáty z Ariátof ano vých Ptáků jsou podány v překladu F. Stiebitze z roku 1934. V závorkách pod
IRQ
jednotlivými zlomky jsou uvedena čísla edice Ruschenbu-schovy a vedle toto i příslušný antický pramen v běžně používaných zkratkách.
Soukromé delikty — vražda, zabití
Zřídil ústavu a dal jiné zákony, takže prestali užívat ustanovení Drakontových, kromě těch, která se týkala vraždy.
F la = Arist. Ath. Pol. 7,1
Většina autorů tvrdí, že radu na A.reově ponorku.. -1 ustavil Solón, a zdá se, že nejlépe o tom svědčí to, že Drakón nikde nemluví o areopagítech ani je nejmenuje, nýbrž v ustanoveních týkajících se vraždy se vždy obrací na efety2.
F 2 = Plut. Sol. 19,3
Když se jej ptali, proč nevydal zákon proti otcovražde, pravil, že proto, že ji neočekával.
F 4a = Diog. Laert. 1,59
Helénske je nesmývat vraždu vraždou, nýbrž poslat pachatele na celou dobu (tj. doživotně) do vyhnanství; Solón ťo pak omezil na pět let.
F 7 = Schol.'.Hom. II. 2, 665
r_ Vražedné: peníze dávané při vraždě členům rodiny zavražděného, aby nevytáhli... Theofrastos3 v šestnáctém zákonu.
F 9** = Harp. 179,27
Trestat a pokutovat; vykoupit, Solón. ■ :-
• ■■ ■■■ .  F 11 = Phot.-437;20
; Pokuta: výkupné,'jež někdo dává za vraždu ci tělo;; tak
SóTón v zákonech........................
'''•. F' 12 = Sud.'a 3716
jestliže někdo zemře násilnou smrtí, nechť je za to jeho příbuzným dovoleno jímat lidi, dokud.buď nepřislíbí
zadostiučinění za vnaždu, anebo nevydají pachatele, maní lidí nechť je dovoleno až do tří osob, více nikoli.
F 13** = Lex. ap. Dem. 23,
... staré zákony Solónovy... »Nechť se zaváže zap: sáhnuv se při Apollónovi. Byv však jat obavou před tre tem, nechť unikne.« Výraz zapřísáhnuv se znamená sl živ přísahu a uniknout značí to, co nyní nazýváme uprc nout.
F 15b = Lys. 10,:
Jestliže někdo (někoho] zabije neúmyslně na závodec nebo zastihnuv v domě, nebo nepoznav (jej) ve válce, n bo u manželky, nebo u sestry, nebo u dcery, nebo u so ložnice, s níž má svobodné děti, za to nechť není stíhé pro zabití.
F 20** = Lex -ap. Dem. 23,E
Majetkové delikty
Solón ... stanovil ve svém zákoně proti zlodějům n koliv trest smrti jako předtím Drakón, nýbrž pokut v dvojnásobné výši.
F 23a = GeU. Noct. Att. 11,18,
... staré zákony Solónovy... »Nechť má uvězněnu nc hu v poutu na nohy pět dní, jestliže jej odsoudí héliaiaá< Výraz pouto na nohy je to, co se nyní nazývá být uv'éi něn v kládě.
F 23c = Lys. 10,1
... staré zákony Solónovy ... »Kdokoli uzavírá dveře je-li uvnitř zloději«. Výrazem uzavírat se tu rozumí za mykat.
F 25 — Lys. 10,1'
Mravnostní delikty
Tomu, kdo by unesl a znásilnil svobodnou ženu, urči pokutu sto drachem.
F 26 = Plut. Sol. 23,3
171
Násilniti; u Solóna znamená souložiti za použití násilí. ..
F 27 = Hesych. p 486
Cizoložníka... dovolil zabít tomu, kdo jej přistihl.
F 28a = Plut Sol. 23,1
A cizoložník byl tedy dopaden, jak se praví na hranolu5, maje úd v údu.
F 28c = Lucian. Eun. 10
Tomu, kdo by přivedl [tj. ženu k někomu] .. .určil pokutu ... dvacet drachem, vyjma těch, které se veřejně prodávají, to znamená nevěstek. Ty totiž jdou zjevně k těm, kdo platí.
F 30a - Plut. Sol. 23,1
... staré zákony Solônovy ... » Které se veřejně prodávaje ... Veřejně je viditelně, prodávat se je chodit.
F 30b = Lys. 10,19
Nedovoluje též prodávat dcery ani sestry, ledaže by
přistihl dívku, jak se oddává muži.
F 31a = Plut. Sol. 23,2
Slovní urážky
Bývá chválen i Solónův zákon, jenž zakazuje špatně mluvit o mrtvém...
F 33a = Plut. Sol. 21,1
Zakázal mluvit špatně o živém, a to ve svatyních, na soudech, u úřadů a při přihlížení závodům, jinak určil zaplatit tří drachmy soukromé osobě a další dvě do obecní pokladny.
F32a = Plut. Sol. 21,1
.. .zákon ... nedovoluje používat slova »vrah« ... »otco-bijce či matkobijce« ..., jestliže by někdo řekl, že odhodil štít, přikazuje zaplatit pět set drachem.6
F 32b* = Lys. 10,6; 8; 12
Žaloby o způsobené škode
... staré zákony Solónovy... »Skodu způsobenou nem rodiny f otrokem [?]) i otrokyni [?] je třeba d^ násobně (?) nahradit«
F 34 = Lys. 1(
Vydal i zákon o škodě způsobené zvířaty, v němž ] kazuje, aby pes, který kouše, byl odevzdán uvázaný řetěze dlouhém tři lokte7.
F 35 = Plut. Sol. ;
Bránění soudně určenému právu na věci
...[zákon) Solónův na pátém hranolu »o vyhánět jestliže by někdo vyháněl z toho, čeho by někdo soui dosáhl, nechť je povinován hodnotou toho do obe pokladny i soukromé osobě, oběma stejně.
F 36a = Schol. Gen. Hom. II. 21,
Trestní činy proti obci
Athéňané ... měli tento zákon: »Toto je dávné usta: vení Athéňanů o tyrannidě: Jestliže by se někteří poki li stát se tyrany, anebo by kdo napomáhal k tyranni nechť je bezectný8 i on i jeho rod.«
F 37a** = Arist. AP 16
[Rada na Areově pahorku) ... soudila ty, kteří se sp li k odstranění (vlády) lidu, jelikož Solón vydal zák aby na ně bylo podáváno oznámení (eisangelia).
F 37b = Arist. AP
Kdo by se za rozbroje v obci [za válečného sta obce?) nechopil zbraní, nechť je bezectný a nepodílí (na činnosti) v obci.
F 38a = Arist. AP ;
Z jeho ostatních zákonů je velice zvláštní a podiv ten, jenž přikazuje, aby byl bezectný8, kdo se za rozbrc nepřidá k žádné z obou stran.
F 38d = Plut. Sol. 2(
Právo rodinné
Procesní právo
... Salónový zákony, které soudí v Athénách Athéňana a nevydávají jej bez soudu nezákonnosti tyranů.
F 39 = Liban. deci. 19,7
Občanská žaloba
... nechť je dovoleno, aby kdo chce, mohl se zastat těch, jimž se děje křivda.
F 40a = Arist. AP 9,1
... dovolil každému žádat zadostiučinění pro toho, kdo utrpěl nějakou špatnost.
F 40b = Plut. Sol. 18,6
F 41b = P^ot 102)1
Právo důkazu
Ty, kdo vědí; svědky; Solón.
SolĎn ... přikazuje, aby ten, kdo je pohnán před soud, jestliže nemá ani smlouvy, ani svědky, složil přísahu,
a stejně tak, kdo žalobu vznesl.
F 42 .= Bekker A. G. (Lex. rhet.) I 242,19
Přísahaje podle příbuznosti;... u Solóna.
F 43 = Hesych. a 907
Tři bohové; u Solóna na hranolech zavazuje se přísahou ...
F 44a = Hesych. t 1298
Tři bohy zapřísahat! přikazuje Solón, prosebného, očišťujícího a napravujícího.
F 44b = Poli. 8,142
Soudní hlasování?
... Homér tu nemá na mysli hlasovací kaménky, to je však výraz attický; neboť tak je to i na hranolech5.
F 45 = Schol. Gen. Hom. II. 21,260
Athéňan Solón tedy povolil sňatky dětí téhož avšak dětí téže matky zakázal.
F 47 = Philo, de spec. lej
Právo dědické
Ti, kdo nebyli adoptováni, takže se ani nezřek] nevznesli dodatečně nárok, když Solón vstoupil v nechť odkáží svůj majetek, jak by kdo chtěl, či ; by neměli manželské mužské potomky, pokud by f lenství,. stáří, jed či nemoc nebo přemluven ženou z některé z těchto příčin nepříčetný, ani by neb> stižen násilím či vazbou.
F 49a = Lex ap. Dem.
Proslavil se i zákonem o závětích; ...povolil, ab kdo nemá děti, dal svůj majetek, komu chce... ] by pro nemoc, jed, vazbu či násilím nebyl přinucen přemluven ženou.
F 49b = Plut. Sol
Z ustanovení Solónových..., aby mohl dát svůj tek, komu by chtěl..., pokud by nebylo šílenství či nebo nebyl přemluven ženou ...
F 49d = Arist. AI
Jen slyš, co praví zákon Solónův: »Levoboček nemá nároků na dědictví, je-li zde nu ských synů. Není-li však manželských synů, mají j na dědictví nejbližší pokrevní příbuzní zemřelého.«
F 50a = Aristoph. av. 1( (překlad F. Stiel
O dědičce
Kdo si vzal dědičku, musí s ní souložit aspoň ti každý měsíc.
F 51a = Plut. Sol. O tom, že Solón byl velmi zkušený zákonodárce 6
želství, svědčí, že přikázal stýkat se ne méně než třikrát za měsíc.
F 51b = Plut. Mor. 769a
Nesmyslný a směšný se zdá být ten (zákon), který dovoluje dědičce, jestliže ten, kdo se stal podle zákona jejím manželem, není schopen (s ní) ohoovat, aby vešla ve styk {či spíše: uzavřela sňatek) s někým z mužových nejbližších příbuzných.
F 52a = Plut. Sol. 20,2
O povinné výživě
Výživné se nazývá důchod poskytovaný na obživu ženám či sirotkům, jak lze zjistit mimo jiné i z prvního a ... (ustanovení) ... hranolu a z Aristotelovy Athénské ústavy (56,6).
F 54 = Harp. 166,24; Sud. a 502, Phot. 514,6
Než ptáci mají zákon prastarý,
jenž na deskách (tj. na kyrbech9) je napsán u čápů:
když otec čáp svá všechna mláďata
už z hnízda vyvede a vychová,
jsou ona povinna ho živitll
F 55a = Aristoph. av. 1353nn (překlad F. Stiebitze)
Solón... zákonem stanovil, že je nutné živit svého otce...
F 55c == Aelian. De nat. anim. 9
... vydal zákon, že není nutné, aby syn živil otce, jenž jej nedal vyučit řemeslu.
F 56 = Plut Sol. 22,1
Ještě ostřejší je to, že není nutné, ani aby syn nevěstky živil svého otce, jak uvádí Hérákleidés Pontský18.
F 57 = Plut. Sol. 22,4
Adopce
děti svého adoptivního otce.
, Solón v 21. ze z( F 58a = Hai
O pozemkové držbě a zemědělství
Gaius11 ve čtvrté knize k zákonu dvanácti c nutno znát, že při jednání o správě hranic je í na zřeteli to, co bylo napsáno jaksi podle vz zákona, jejž prý vydal v Athénách Solón; ten takto: Jestliže by někdo stavěl u cizího požer plot nebo násep, nechť nepřekračuje hranici; zeď, nechť zachová vzdálenost stopy12, jestliže ái stop. Jestliže by kopal příkop nebo jámu, nechť takovou vzdálenost, jaká by byla hloubka; jestl nu, vzdálenost sáhu12; olivu a fíkovník nechť pe vzdálenosti devíti stop od cizího pozemku, ostatn ve vzdálenosti pěti stop.
F 60a = Dig
Určil rovněž s velkou znalostí rozměry sadeb, aby ti, kdo pěstují na pozemku nějaké jiné (: udržovali od pozemku sousedova vzdálenost pěl kdo fíkovník či olivu, devíti... a nařídil rovněž, kdo chce kopat jámy a příkopy, zachoval od ci: zemku vzdálenost, jaká je hloubka výkopu.
F 60b = Plut. Ě
A ten, kdo staví včelí ůly, nechť zachová od tě ré již založil soused, vzdálenost tří set stop12.
Vydal zákon, aby se užívalo obecní studny tam není vzdálena více než hippikon (hippikon byla nost čtyř stadií13); tam, kde je větší vzdálenost, i dali vlastní vodu; pokud by ji nenalezli na své j: výkopu do hloubky deseti sáhů12, pak aby si t souseda dvakrát denně vědro o obsahu šesti choť
F 63 = Plut. S
Zákon na Solónových hranolech5 trestá i ty, to dou hnojivo.
F 64a = Paroem. Gr. I 388 Af
Z plodin dovolil prodávat cizincům jen olivový olej. Vývoz ostatních zakázal, aby ty, kteří je vyvážejí, archón proklel, jinak že sám zaplatí sto drachem do obecní pokladny; a tento zákon je zaznamenán na prvním hranolu5.
F 65 = Plut. Sol. 24,1
Ze tedy má pro občanské společenství značný význam majetková rovnost, to — jak se zdá — poznali i někteří ze starých, jak také Solón zákonem stanovil, a je i u jiných zákon, který zakazuje nabývat půdy, kolik by kdo chtěl.
F 66 = Arist. Pol. 2,1266b 14
Podílnická půda u Solóna je ta, která je obdělávána za díl, a podíl je díl, který odevzdávají rolníci.
F 67 = Poli. 7,151
Půjčování peněz
... staré zákony Solónovy ... »Peníze nechť dá stanovene, na kolik by chtěl, ten, kdo půjčuje.« Výraz stanovene ... neznamená stanovit vahou, nýbrž určit si úrok, jaký by chtěl.
F 68 = Lys. 10,18
... nechť se nepůjčuje na osobní svobodu,
F 69a = Arist. AP 9,1
... napříště, aby nikdo nepůjčoval na osobní svobodu.
F 69c = Plut. Sol. 15,2
Amnestie ve prospěch dlužníků
Osmý zákon na třináctém hranolu5 Solónově je zapsán doslova takto: »0 bezectných8. Ti, kdo byli bezectní dřív, než se stal Solón archontem, nechť cti nabudou kromě těch, kteří byli odsouzeni areopagem1 či kteří efety2 Či od basileů15 v prytaneiu16 pro vraždu či zabití či pro pokus o tyrannidu, když bylo toto ustanovení vydáno.«
F 70 = Plut. Sol. 19,4
Zákony proti přepychu
U ostatních sňatků odstranil věna a přikázal, aby vesta nepřinášela nic jiného než troje šaty a levné řadí.
F 71a = Plut. Sol.
Solón též přikázal, aby nevěsty jdoucí k svatebn obřadu nesly nádobu na pražení jako znamení přípr ječných krup.
F 71b = Poli. 1
Když — jak píše Démétrios z Faléra — začaly pohřby nákladné a naříkavé, bylo to odstraněno zé nem Solůnovým. Tento zákon téměř doslova zařadili ši decemvirové17 na desátou desku. Ustanovení o tro zavolání a mnohá další jsou totiž Solónova. O nářc je to pak vyjádřeno slovy: »Ženy nechť si nedrásají i ře a nechť neprojevují nářek kvůli pohřbu.« — O náhi cích není však u Solóna nic než jen, aby je nikdo nen a aby tam nikoho jiného nepohřbíval, a je stáno .trest, jestliže někdo rov [bustum] — neboť tak má asi nazýván tymbos — nebo pomník, jak říká, nebo sli poškodil, rozmetal či roztříštil.
F 72a = Cic. de leg.
Vydal též zákon zabraňující nepořádkům a nevázanosl při cestování žen, při smutku a při slavnostech. Přiká: aby si na cestu nebraly více než troje šaty, jídla a 3 víc než za obolos, košík větší než jeden loket, ani i necestovaly v noci jinak než povozem, před nímž m být neseno světlo. Zamezil, aby si truchlící drásali t ře, aby se zpívaly žalozpěvy a aby někdo naříkal pohřbech cizích lidí. Nedovolil obětovat vola, dávat snulému do hrobu víc než tři oděvy i chodit k ci2 náhrobkům vyjma při pohřbu.
F 72c = Plut. Sol. 2
Filosof Solón zakázal ve svých zákonech mužům, z prodávali vonné masti.
F 73a = Athén. 15, 687
17fi
17Q
O peäerastii
Solón též ve svých, zákonech stanovil, ve vzdálenosti kolika loktů7 má milenec provázet miláčka, a vyhradil toto chování svobodným, když zakáza], aby otrok miloval a natíral se čistým olejem a rovněž ten, kdo se neúčastní vojenské služby, kdo opustil svůj šik, kdo zanedbal péči o výživu či pohřbení svých rodičů a kdo se dopustil zrady ve strážní službě.
F 74a = Hermias Alex. in Plat. Phaedr. 231 E
Že Solón nebyl odolný vůči krásným chlapcům a ani se nedovedl zmužile postavit proti lásce »jako pěstní zápasník do otevřeného boje«10, lze poznat z jeho básní, a rovněž vydal zákon určující, aby otrok se nenatíral čistým olejem a nemiloval chlapce, jelikož toto konání pokládal za jeden z krásných a vznešených obyčejů.
F 74b = Plut. Sol. 1,6
Ty (tj, Solone) nikdy jsi nenapsal, aby se otroci neopíjeli, jako jsi napsal, aby otroci v Athénách nemilovali a nenatírali se Čistým olejem.
F 74c = Plut. Mor. 152 D
»Otrok,« jak praví zákon, »nechť necvičí a nenatírá se čistým olejem na zápasištích« ... »Otrok nechť svobodného chlapce ani nemiluje, ani nedoprovází, jinak ať je mu veřejně vyplaceno padesát ran bičem.«
F 74e* = Aesch. 1,138
Zákon o udělování občanství
Rozpaky vzbuzuje i zákon o udělování občanství, jelikož povoluje, aby se stall občany jen ti, kdo byli navždy vypovězeni ze své vlasti nebo kdo se přistěhovali s celým domovem do Athén, aby tu provozovali řemeslo. To prý učinil nikoliv, aby tím ostatní odmítal, nýbrž aby tyto natrvalo přivolal do Athén tím, že jim dal účast na občanství, a soudil přitom, že budou věrni ti, kdo byli vypuzení ze své vlasti násilím, i ti, kdo ji opustili z vlastního rozhodnutí.
F 75 = Plut. Sol. 24,4
Spolková autonomie
Gaius11 ve čtvrté knize k zákonu dvanácti desek. Cli nové sdružení jsou ti, kdo jsou v témž kolegiu, jež Řeki vé nazývají hetairiá. Těm pak poskytuje zákon možnos aby se usnesli na jakémkoli rozhodnutí, jen když tím n jak neporuší obecní zákon. Tento zákon byl však patn převzat ze zákona Solónova. Tam totiž stojí toto: »Jestl že démos19 či členové frátrií či orgeóni20 Či členové rod či syssítií21 či pohřebních sdružení či thiasů22 či ti, kd jdou za kořistí či za obchodem, by se společně na něčei usnesli, nechť to má platnost, pokud by to neodporoval obecním zákonum.«
F 76a = Dig. 47,22.,
Seleukos23 v pojednání o Solónových hranolech prav že orgeóny se nazývají ti, kdo mají sdružení kolem ne jakých herou či bohů. : F 76b = Phot. 344, 7, Sud. o 51
Majetkově třídy
Amásis24 dal Egypťanům tento zákon, aby každý Egyp j        ťan každoročně oznamoval nomarchovi25, z čeho žije. K d to neučiní a nevykáže se poctivým živobytím, aby byl pc trestán smrtí. Athéňan Solón vzal tento zákon z Egypt; t        a zavedl jej Athéňanům. Ti jej trvale používají, ježto ji to zákon bezvadný.
F 78a = Her. 2,17'
I Všem Egypťanům bylo též přikázáno, aby písemně sdě
lovali svým úřadům, z čeho každý získává živobytí, a ten
■; kdo podal lživé údaje nebo dosahoval nespravediivéhi zisku, propadl nezbytně smrti. Tento zákon prý Solón když zavítal do Egypta, přenesl do Athén.
j F 78b = Diod. l,77,i:
Solón... stanovil, aby rada na Areově pahorku1 dohlížela, odkud každý má životní potřeby.
F 78c = Plut. Sol. 22,:-.
180
Naukrárie
Úředníci, kteří stáli v čele naukrárií26, se nazývali nau~ krárové a byli ustaveni k vybírání daní a placení výdajů; proto též v Solónových zákonech, jichž již nepoužívají, je často napsáno, »nechf naukráravé vymáhají* a »nechť platí výdaje z peněz naukrarü«.
F 79 = Arist. AP 8,3
Naukrárie26 je asi jako symmorie27 a démos19, naukrá-ros asi jako démarchos28, když to tak nazval Solón, jak praví Aristoteles; a v zákonech pak »jestlize by si někdo dělal nárok na naukrarü« a »naukräry podle naukrarie«.
F 80 = Phot. 288,5
O obětech
Při stanovení hodnoty obětí (?) počítá Solón ovci či drachmu stejně jako medimnos29.
F 77 = Plut. Sol. 23,3
Tomu, kdo přinesl vlka, určil pět drachem, kdo vlče, jednu; jak uvádí Démétrios z Faléra30, byla ona částka cenou býka, tato pak ovce. Ceny, které vyměřuje za vybraná obětní zvířata na šestnáctém hranolu5, jsou přirozeně několikanásobné, přitom však i ony jsou nízké ve srovnání s nynějšími.
F 81 = Plut. Sol. 23,3
... Nej starší oběti byly u mnohých střízlivé (střízlivé jsou úlitby vodou), po nich pak úlitby medem; to je totiž první tekutá úroda, kterou, jsme získali hotovou od včel; potom úlitby olejem; konečně u všech později nastoupily úlitby vínem. Je o tom svědectví nejen na kyrbech.. ,9 F 85a = Theophrast. ap. Forph. de abst. 2,20
Veřejné stravovaní
Zvláštní je i Solónovo ustanovení o veřejném stravování, jež sám nazval pavasiíia. Nedovoluje totiž, aby týž člověk se stravoval často, trestá však toho, kdy by nechtěl, jestliže mu to náleží, jelikož první případ pokládá
za domýšlivost, druhý pak za pohrdaní spolec ležitostmi.
F 87 = Plut.
Na kyrbech9 je v ustanoveních o Déliastech31 to: »a dva hlasatelé z rodu Kéryků ( = Hlasateli jsou svěřena i mystéria32; ti nechť se stravují ro týni Apollóna Délského«.
F 88 = Ather
Solón přikazuje, aby těm, kdo se stravují v pr byla podávána ječná kaše, o svátcích pak aby poskytován pšeničný chléb.
F 89 = Athe
Různé
Solón též označil některé olivy jako řadové je proti posvátným olivám; asi ty, které byly i v řadě.
F 90 = ;
Luhy se nazývají veškeré pozemky ponechané viny a zanedbané, jak to uvádí i Solón.
F 91 = Phot. 64,
Zákon k ochraně zákonů
V oněch starobylých zákonech Solónových, k v Athénách vyřezány do dřevených hranolů5 a po jejich vyhlášení Athéňané stvrdili tresty a p: aby trvaly věčně.
F 93b = Gell. Noct. A
POZNÁMKY
1 Rada na Areově pahorku fpagosj — areopag.
2 Efeti -— 51členný soudní sbor pro hrdelní zločiny.
3 Theofrastos z Eresu — 2ák Aristotelův; po jeho s v Cele peripatetické školy.
i Héliaia — porotní soud.
5 Hranol (axón) — na hranolech byly zaznamenány zákony.
e Ve 4. stol. př. n. 1. byla výše pokut ve srovnání s dobou So-lónovou stonásobná.
7 Attický loket — 444 mm.
8 Bezectný (atímos) — zbavený občanských práv.
6 Kyrby (Icyrbels) — nejspíše snad rámy, na nichž byly upevněny hranoly (axones).
10 Hérákleidés z Hérákleie u Pontu — žák Platónův i Aristotelův.
11 Gaius — římský právník 2. stol. n. 1.
12 Attická stopa — 296 mm; sáh — 1,776 m (6 stop).
13 Stadion ~ 100 sáhů.
14 Attický chús [2p. choos) v době Solónově — 3,24 1.
15 Basileus —- archón basileus (a. král); úředník volený na jeden rok, spravoval zejména oblast náboženskou.
16 Prylaneion — úřední sídlo nejvyšsího úředníka, archonta epónyma [podle jeho jména — onyma — se v Athénách vždy označoval rok).
17 Decemvirové — desetičlenný sbor úředníků pověřený v Římě v polovině 5. stol. sepsáním zákonů dvanácti desek.
18 Citát ze Sofokleových Trachíňanek 441-
19 Démos — základní územní jednotka v Attice i její Členové.
20 Qrgeónes — členové attických sdružení, kteří nebyli členy rodů (gennétai).
21 Syssítia — společná stolování.
22 Thiasoi — attická kultovní sdružení.
23 Seleukos — alexandrijský gramatik; žil na počátku římského principátu.
24 Amásis (Ahmóse) II. — egyptský král 26. [tzv. sajské) dynastie — vládl v letech 568—525.
25 Nomarchos — správce nomu [okresu] v Egyptě.
26 Naukrárie —■ územní obvody v archaické Attice.
w Symmorie — skupiny zámožných athénských občanů vytvářené k daňovým vičelfim. [i pro stavbu a vybavení lodí] ve 4. stol.
28 Démarchos — vedoucí úředník volený (určovaný losem) obyvateli dému na jeden rok [představený dému, místní starosta^.
25 Attický medimnos v době' SolónovS (míra pro sypké látky] — 51,84 litru.
33 Démétrios z Faléra — žák Theofrast&v; dočasný správce Athén na sklonku 4. stol., autor spisů historických, filosofických, literárnohistorických i rétorických.
51 Déliasti — athénští úředníci obstarávající kult Apollůna na ostrově Délu.
32 Mystéria — míněna jsou mystéria (tajemné obřady zasvěcování) v attické Eleusíně.
O SOLÓNO
Hérodot (asi 485—425)
Do Sard kvetoucích, bohatstvím přicházeli skoro vši ni myslitelé, kteří toho času žili, dnes ten za tou př nou, onen za onou. Mezi nimi byl tedy i Athéňan Sol jenž Athéňanům na jejich výzvu pořídil zákony a vyp] aby se podíval po světě, pobyl v cizině deset let, ; nebyl nucen zrušit žádný ze zákonů, které vydal. Se Athéňané to nemohli totiž učinit, neboť byli váz slavnou přísahou, že se budou spravovat po deset let kony, které jim Solón dá.
1,29 (překlad F. Stiebit:
Kratínos (starší současník Aristofanův)
Solón... si vymínil u svých příbuzných tento zpču
pohřbu: aby jeho kosti dopravili na Salaminu, spálili
a popel roztrousili po krajině. Proto mu též klade Krř
nos v Cheirónech do úst tato slova:
Tu na ostrově bydlím, jak lidská pověst dí, jsa po celém městě Aiantově rozsypán.
Cheirónové, fr. 228 (KocJ u Diogena Laertia 1,62 (překlad A. Kolár
Já vzývám kyrby Solóna a Drakonta, jež slouží teď jen při pražení ječmene.
Snad ze hry Zákony, fr. 274 (Kocl u Plútarcha, Solón 21
Aristofanés (asi 446—385)
Feidippidés: Nu, starý Solón byl přec lidumil?
Strepsiadés: Co s tím má dělat staronový den1?