Siege-alesia-vercingetorix-jules-cesar Caesar a 2. triumvirát Aleš Mučka Gaius Julius Caesar (12./13. 7. 100 – 15. 3. 44 př. n. l.) Stichtagmaerzzwoelf128_v-TeaserAufmacher Začátek politické kariéry nBěhem Sullovy diktatury uprchl z Říma, aby se vyhnul perzekuci nRoku 78 př. n. l. se vrátil a začal budovat politickou kariéru s pomocí Crassa nKdyž se mu podařilo usmířit Crassa a Pompeia, vznikl 1. triumvirát nRoku 59 př. n. l. se stal konzulem a o rok později prokonzulem pro provincie Ilýrie, Předalpskou a Zaalpskou Galii Galská válka (58 – 51/50 př. n. l.) e46b2a5be019ff274058011c836720f0 Caesar potřeboval záminku nRoku 58 př. n. l. měl Caesar ve svých provinciích jen 4 legie, se kterými nesměl bezdůvodně překročit hranice republiky nProkonzul ale potřeboval vést dobyvačnou válku, aby získal vojenskou slávu a zaplatil svoje vysoké dluhy nJako záminka mu posloužila invaze kmene Helvétiů poblíž hranic Římské republiky v roce 58 př. n. l. První kmen Galů zničen! nCaesar přivedl do Galie tři legie z jejich zimoviště v Aquileji a nechal naverbovat dvě nové (XI. a XII.) nHelvétiové zatím začali překračovat řeku Arar (dnes Saonu) nCaesar počkal až tři čtvrtiny Galů překročily řeku a zničil jejich zadní voj nPoté zničil zbytek barbarů na jednom pahorku u oppida Bibracte Nic Caesara nezastavilo! nJeště v roce 58 př. n. l. porazil Svéby vedené králem Ariovistem u Vosges nPříští rok rozdrtil Belgy u Axony, Nervy na řece Sabis (Sambre) a jedna jeho legie zničila Seduny v jejich oppidu Octodurus nV letech 54 – 53 př. n. l. musel potlačit Ambiorixovo povstání nV roce 52 př. n. l. vypuklo další povstání Galů vedené Vercingetorixem Galové se konečně všichni spojili nNáčelník kmene Arvernů Vercingetorix začal uplatňovat proti Římanů taktiku spálené země – nutil Galy, aby ničili své vesnice a pole s úrodou nTaké se snažil vyhýbat přímým konfrontacím – u oppida Gergovie odrazil římský útok nNa konci roku 52 př. n. l. byl ale obklíčen v oppidu Alesia Obléhání Alesie (září – říjen 52 př. n. l.) nŘímská republika nGaius Julius Caesar n nSíly: okolo 60 000 mužů nZtráty: asi 12 800 padlých nSpojené Galské kmeny nVercingetorix, Commius nSíly: okolo 330 000 mužů nZtráty: asi 45 000 padlých Obrázek1 Obrázek2 blue infantry red cavalry red infantry red cavalry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red uh oh movement blue infantry red cavalry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry Vercingetorix Commius/ Vercassivellaunus/ Viridomarus/ Epoderix Romans (Caesar) Gauls (Vercingetorix) Gauls (Vercingetorix) 150,000 infantry 23,000 cavalry Romans (Julius Caesar) 40,000 infantry 15,000 cavalry compass blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry Vercingetorix Commius/ Vercassivellaunus/ Viridomarus/ Epoderix red infantry red infantry red infantry red infantry red uh oh movement red uh oh movement red uh oh movement red infantry red infantry red infantry red infantry Commius/ Viridomarus/ Epoderix Vercassivellaunus blue infantry red uh oh movement red uh oh movement Romans (Caesar) Gauls (Vercingetorix) Gauls (Vercingetorix) 150,000 infantry 23,000 cavalry Romans (Julius Caesar) 40,000 infantry 15,000 cavalry compass Caesar dobýval i neznámé země nV letech 55 př. n. l. a 54 př. n. l. podnikl Caesar se svými legionáři dvě invaze do Británie, odkud se pokaždé stáhnul nV roce 55 př. n. l. a 53 př. n. l. také dvakrát jako první římský velitel překročil řeku Rýn, aby potrestal germánské kmeny, které vpadly na jeho území Občanská válka (10. 1. 49 – 17. 3. 45 př. n. l.) rubicon Caesar se vrátil nNa přelomu let 51 a 50 př. n. l. byla potlačena poslední malá povstání v Galii nCaesar se chtěl vrátit na Apeninský poloostrov, ale jeho političtí nepřátelé se ho chtěli zbavit nMěl rozpustit svou armádu a vrátit se do Říma jako prostý občan před soud nDo čela jeho odpůrců se postavil Gnaeus Pompeius Magnus Za Rubikonem už nebylo cesty zpět nDne 10. ledna roku 49 př. n. l. překročil Caesar a jeho XIII. legie říčku Rubikon, za kterou nesměl žádný vojevůdce přejít se svým vojskem – začala Občanská válka nPompeius bez boje vyklidil Řím a stáhl se na Balkánský poloostrov nCaesar se chtěl vyhnout přímému střetu se svým bývalým spojencem, a proto se vydal dobývat Pyrenejský poloostrov Pompeius čekal na Caesare nNejdříve oblehl a dobyl město Massila (dnešní Marseille) a potom u Ilerdy donutil ke kapitulaci 7 Pompeiových legií nJeho velitel Gaius Scribonius Curio se v roce 49 př. n. l. vylodil v přístavu Utica v severní Africe, kde porazil vojsko optimátů nJeště tentýž rok ale padl i s většinou své armády v bitvě u řeky Bagradas Válka se rozhodla na Balkáně nV létě 48 př. n. l. se Caesar vylodil s 15 000 legionáři nedaleko Pompeiova tábora v Dyrrhachiu (dnešní Durrës v Albánii) nBěhem útoku byl Caesar s těžkým ztrátami odražen, a proto se stáhl nPompeius měl dvojnásobnou převahu, ale nechtěl svést rozhodující bitvu nNa nátlak svých politických spojenců se střetl s Caesarem u Farsálu Bitva u Farsálu (9. srpna 48 př. n. l.) nPopulárové nGaius Julius Caesar n nSíly: 22 000 mužů (z toho 1 000 kavaleristů) nZtráty: 200 – 1200 padlých nOptimáti nGnaeus Pompeius Magnus nSíly: asi 45 000 mužů (z toho 7 000 kavaleristů) nZtráty: 6 000 – 15 000 padlých, 24 000 zajatých Obrázek1 Obrázek2 pharsalus 3 Pompeius byl odepsaný nPo své porážce chtěl Pompeius utéct do Parthské říše, ale nakonec odplul do Egypta, kde byl zavražděn nObčanská válka ale neskončila nCaesar ovládl východní provincie a přesunul se do Egypta, kde obdržel Pompeiovu hlavu nZa trest sesadil Ptolemaia XIII. a na trůn dosadil Kleopatru VII. Caesar měl plné ruce práce nPo vyproštění z obležené Alexandrie porazil Ptolemaiovo vojsko v bitvě u Nilu (někdy též u Kánobu) v roce 47 př. n. l. nJiž v roce 48 př. n. l. povstal Pharnaces II. Pontský proti římskému správci nCaesar roku 47 př. n. l. porazil povstalce během pětidenního tažení v bitvě u Zely (Veni, vidi, vici) Bitva u Ruspiny (4. ledna 46 př. n. l.) nPopulárové nGaius Julius Caesar nSíly: 15 000 – 16 000 mužů nZtráty: asi 6 000 padlých nOptimáti nTitus Labienus nSíly: okolo 30 000 mužů nZtráty: asi 2 000 padlých Obrázek1 Obrázek1 red infantry blue cavalry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry red infantry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry blue cavalry Numidians (Pompeians) (Labenius) compass Romans (Caesar) red cavalry blue cavalry blue uh oh movement blue uh oh movement blue uh oh movement red cavalry Romans (Julius Caesar) 9,000 heavy infantry 150 archers 400 cavalry Numidians (Pompeians) (Titus Labenius) 20,000 light infantry 11,200 cavalry Caesar vyhrává Občanskou válku nV severní Africe byli po nerozhodné bitvě u Ruspiny Pompeiovi přívrženci poraženi v bitvě u Thapsu roku 46 př. n. l. nPoslední jednotky optimátů se stáhly na Pyrenejský poloostrov, kde byly poraženy v bitvě u Mundy 17. 3. 45 př. n. l. nCaesar se nyní vrátil do Říma jako doživotní diktátor a začal reformovat republiku Spiknutí a Caesarova smrt nNěkteří senátoři se ale obávali, že se Caesar snažil nastolit tyranii, a rozhodli se ho zavraždit nDo čela spiknutí se postavil Caesarův adoptivní syn Marcus Junius Brutus a jeho švagr Gaius Cassius Longinus n15. března roku 44 př. n. l. zasadili spiklenci Caesarovi v senátu 23 ran svými dýkami a zabili ho Druhý triumvirát (43 – 33 př. n. l.) tri-3 Proč vznikl nový triumvirát? nVeřejně vyhlášená koalice tří mocných římských politiků, kterou legalizoval zákon Lex Titia roku 43 př. n. l. nOficiálně nazýván Triumviri Rei Publicae Constituendae Consulari Potestate – volně přeloženo jako Vláda tří mužů k nastolení pořádku v republice, ale právě tato instituce definitivně zrušila republikánské zřízení v antickém Římě Marcus Antonius (*14. 1. 83 – +1. 8. 30 př. n. l.) 13421-004-A2A61DF4 Začátky vojenské kariéry nPotomek rodiny málo významných politiků nPo bouřlivém mládí se zúčastnil tažení prokonsula Gabiniuse do Judeje, kde na sebe upozornil jako velitel jízdy nRoku 54 př. n. l. vstoupil do Caesarových vojsk v Galii, kde brzy získal přízeň nejvyššího velitele nCaesar mu dopomohl k rychlé politické kariéře i přes jeho značnou neoblíbenost Po Caesarově boku nKdyž Caesar a XIII. legie překročili Rubikon, Marcus Antonius se k nim bez váhání přidal a získal hodnost druhého nejvyššího velitele nPo skončení Občanské války se stal jednou z vůdčích osobností Caesarových přívrženců nPo 15. březnu roku 44 př. n. l. odsoudil veřejně všechny spiklence, ale i přesto byla jeho politická pozice nejistá Bylo třeba znovu tasit meč! nRoku 44 př. n. l. si vymohl na senátu pozici správce Předalpské Galie, kterou ale spravoval Decimus Junius Brutus Albinus nMarcus Antonius proto s asi pěti legiemi oblehl Bruta v Mutině nSenát proti němu vyslal vojsko vedené třemi vojevůdci – Aulus Hirtius, Gaius Vibius Pansa Caetronianus a Gaius Octavianus Nový triumvirát nPo dvou porážkách u Forum Gallorum a Mutiny v roce 43 př. n. l. se Marcus Antonius stáhl do Zaalpské Galie, kde se k němu připojil Lepidus nZatím Marcus Junius Brutus a Gaius Cassius Longinus shromáždili na Balkánském poloostrově armádu nZe tří velitelů armády republiky přežil pouze Gaius Octavianus, který se spojil s Marcem Antoniem a Lepidem Rozdělení Římské republiky nPo vítězství v bitvách u Filipp roku 42 př. n. l. se Octavianus vrátil do Říma, Antonius odplul do Egypta a Lepidus se ujal správy na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe nNa politické scéně následovaly brutální proskripce – zemřel Marcus Tullius Cicero nParthská říše chtěla využít oslabení Římské republiky a roku 40 př. n. l. napadla její armáda východní provincie Tažení na východě nProti Parthům Marcus Antonius nejdříve vyslal roku 39 př. n. l. generála Publia Venditia Bassa, který příští rok porazil Parthskou armádu v bitvě u hory Gindarus nPosily slíbené na tažení proti Parthům se ale zdržely během potlačování Povstáním Sexta Pompeia na Sicílii nMarcus Antonius poté postavil armádu za peníze Kleopatry VII. Fiasko tažení proti Parthům nRoku 37 př. n. l. Marcus Antonius dobyl zpátky Jeruzalém pro Herodese I. Velikého nDalších úspěchů už ale Římané nedosáhli a museli ustupovat z Parthské říše během zimy přes odpadlého spojence Arménii nZnovu za egyptské peníze podnikl Marcus Antonius úspěšnou invazi do Arménie nRoku 33 př. n. l. skončil 2. triumvirát a dva zbylí triumvirové se chystali na válku Poslední občanská válka Římské republiky nSenát na přelomu let 32/31 př. n. l. zbavil Marca Antonia všech pravomocí a Kleopatře VII. vyhlásil válku nDne 2. září roku 31 př. n. l. byla armáda Marca Antonia poražena v bitvě u Actia nV srpnu roku 30 př. n. l. se Otavianus vylodil v Egyptě – Marcus Antonius a Kleopatra VII. spáchali sebevraždy n Marcus Aemilius Lepidus (*90/89 – +13 př. n. l.) Marcus_Aemilius_Lepidus Počátky politické kariéry nSvou první významnou funkci dostal roku 49 př. n. l., kdy jej Caesar jmenoval svým praetorem v Římě a odjel válčit s optimáty nRoku 43 př. n. l. založil v Bononii (dnešní Bologni) s Marcem Antonie a Octavianem 2. triumvirát na pět let nNa přelomu let 38 a 37 př. n. l. byl 2. triumvirát prodloužen v Tarentu na dalších pět let Mocenské odstavení nPo porážce Caesarových vrahů Lepidus spravoval pouze dvě méně významné provincie Hispánii a Afriku nZapojil se do potlačování povstání Sexta Pompeia na Sicílii, které bylo poraženo roku 36 př. n. l. nPoté žádal Sicílii pro sebe, ale jeho vojáci přeběhli k Octavianovi a Lepidus odešel do domácího vězení ve své vile v Circeíich Gaius Octavius, později Octavianus (*23. 9. 63 př. n. l. – +19. 8. 14 n. l.) octavianus_Augustus Mládí a začátky kariéry nRoku 47 př. n. l. byl zvolen do kolegia pontifiků a poté se vypravil za svým prastrýcem Gaiem Juliem Caesarem na Pyrenejský poloostrov nPo skončení Občanské války byl poslán do Ilýrie, kde podstoupil vojenský výcvik nPo Caesarově zavraždění se vrátil do Říma a jako jeho dědic začal získávat své přívržence mezi veterány, čímž nastartoval svou vojenskou kariéru První vojenské zkušenosti nRoku 43 př. n. l. porazil legie Marca Antonia u Mutiny a následně si silou vynutil odsouzení Caesarových vrahů nPoté založil s Marcem Antoniem a Lepidem Druhý triumvirát nRoku 42 př. n. l. bojoval se svými legiemi v obou bitvách u Filipp, i když vrchní velení měl Marcus Antonius Vojáci nechtěli občanskou válku nNapětí mezi triumviry vedlo roku 40 př. n. l. Marca Antonia k obležení Brundisia nOctavian proti němu vyrazil se svými legiemi, ale jejich vojáci odmítli bojovat nV Brundisiu oba poté uzavřeli smlouvu, podle které Octavián dostal západní provincie, Marcus Antonius východní provincie a Lepidus Afriku – Octavianova sestra se poté provdala za Marca Antonia Konečná konfrontace s Marcem Antoniem nRoku 33 př. n. l. skončil 2. triumvirát nJelikož Octavianus Lepida politicky odstavil již roku 36 př. n. l., začal štvavou politickou kampaň proti Marku Antoniovi nNa přelomu let 32 a 31 př. n. l. byl Marcus Antonius zbaven senátem všech svých úřadů a Egyptu byla vyhlášena válka nRok po porážce v bitvě u Actia spáchali Marcus Antonius a Kleopatra sebevraždy Poslední občanské války Římské republiky c93e4b16badecb12eeb6dfb1d90d2859 Přehled posledních občanských válek nPovstání na Sicílii (44 – 36 př. n. l.) nVálka proti Caesarovým příznivcům (43 př. n. l.) nVálka proti vrahům Caesara (43 – 42 př. n. l.) nFulviina občanská válka (41 – 40 př. n. l.) nKonflikt mezi Octavianem a Marcem Antoniem (jaro 32 – srpen 30 př. n. l.) Válka proti Caesarovým přívržencům (43 př. n. l.) WAR-Ancient-Rome-infantry-auksilarii-font-b-archers-b-font-slingers-signifer-Centurion-font-b-sword s Boje u Mutiny nRoku 43 př. n. l. Marcus Antonius získal správu Předalpské Galie, kterou ale již spravoval Decimus Junius Brutus Albinus nMarcus Antonius se vydal na sever se svými legiemi a oblehl Bruta Albina ve městě Mutina (dnešní Modena) nSenát proti němu vyslal svoje legie, které vedli Aulus Hirtius, Gaius Vibius Pansa Caetronianus a Gaius Octavianus Nepřítel nebo spojenec? nPo bitvě u Forum Gallorum byl o týden později Marcus Antonius definitivně poražen u Mutiny nZe senátních velitelů přežil jen Octavianus nPo ústupu do Zaalpské Galie se oba přeživší vojevůdci spojili s Lepidem a vytvořili Druhý triumvirát, čímž zahájili válku proti Caesrovým vrahům Válka proti vrahům Caesara (43 – 42 př. n. l.) Battle_of_Philippi_2 Další boje na Balkánském poloostrově nMarcus Junius Brutus a Gaius Cassius Longinus uprchli z Říma na Balkán a shromáždili zde asi 80 000 mužů proti triumvirům, kteří proti nim postavili celkem 120 000 vojáků (bez Lepida) nK dvěma rozhodujícím střetům došlo u města Filippi v říjnu roku 42 př. n. l. a také k boji na moři, který triumvirové prohráli nCassius spáchal sebevraždu po první bitvě a Brutus po druhém střetnutí CQaHbCAVAAEioC3 První bitva u Filipp Druhá bitva u Filipp 600px-Phil3 Poslední válka Římské republiky (jaro 32 – srpen 30 př. n. l.) B_wTPiHWIAAdaJN Dva kohouti na římském smetišti nRoku 33 př. n. l. oficiálně skončila existence Druhém triumvirátu, i když Lepidus byl politicky odstaven již roku 36 př. n. l. nZatímco Marcus Antonius pobýval v Egyptě, zahájil proti němu Octavianus v Římě štvavou politickou kampaň nŘímský senát zbavil na začátku roku 32 př. n. l. Marca Antonia všech jeho funkcí a vyhlásil válku Kleopatře VII. Námořní bitva u Actia (2. září 31 př. n. l.) nOctavian a jeho spojenci nMarcus Vipsanius Agrippa nSíly: 230 – 400 lodí, 16 000 legionářů, 3 000 lučištníků nZtráty: okolo 2 500 padlých nMarcus Antonius a Egypt nMarcus Antonius n nSíly: 300 – 500 lodí, 20 000 legionářů, 2 000 lučištníků nZtráty: přes 5 000 padlých, flotila se vzdala Obrázek1 Obrázek2 Battle-Actium Konec Egyptského království nKleopatra i Marcus Antonius se stáhli do Alexandrie, kde se na přelomu jara a léta roku 30 př. n. l. vylodil Octavianus se svými vojáky nZbytky armády Marca Antonia dezertovaly a poražený vojevůdce spáchal sebevraždu nO několik dní později se zabila i Kleopatra nOctavianus proto mohl roku 27 př. n. l. založit principát jako novou formu vlády tumblr_inline_ndwszdXP031rea0r5 Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy