NEMOCI NEHŘEŠIT[J1] Umění hereze ve Slezsku a na Moravě (1545–1620) Projekt na výstavu Nemoci nehřešit: Umění hereze ve Slezsku a na Moravě (1545–1620) 1. Vymezit konkrétní cíle projektu v souladu s jedním či více dílčími cíli programu tematické priority a způsob jejich naplnění Cílem projektu je výzkum a prezentace problematiky reformační umělecké produkce na Moravě a ve Slezsku, jež je tématem v odvětví kunsthistorie doposud opomíjeným. Projekt si klade za cíl zhodnocení dřívějších výzkumů, jejich aktualizaci a doplnění. Výsledky budou prezentovány formou expozice a v doprovodném katalogu. Cílem prezentací výstupů výzkumu je zejména podnítit zájem veřejnosti o vlastní regionální minulost a problematiku reformačního umění na Moravě a ve Slezsku mimo oficiální dvorskou produkci. Tímto dojde k zpřístupnění regionální identity[J2] , tradice, a kulturního dědictví s historickými hodnotami z nového pohledu. Připravované edukační texty budou vodítkem pro obeznámení se s kontextem jak kulturním, tak historickým, právě v přímém kontaktu s daným dílem. Cílovými skupinami projektu [INS: „ :INS] Nemoci Nehřešit[INS: “ :INS] jsou jak laická veřejnost, tak i veřejnost odborně vzdělaná. Výstav[INS: a bude pojata :INS] [DEL: u :DEL] [DEL: bychom :DEL] [J3] [DEL: pojali :DEL] v kontextu více oblastí – dějin umění, sociohistorické problematiky, historie apod. Vymezení, náplň a specifikace Podstatou projektu je ucelení kulturního dědictví dané doby a zejména prezentace vybraných části moravských a slezských uměleckých předmětů[J4] , jež spojuje jejich reformační charakter. Výstava si neklade za cíl násilně dělit široké spektrum předmětů z doby 1545–1620, ale naopak ho prezentovat jako tematicky specifikovaný okruh vzájemně souvisejících děl. Záměrem kvalifikovaného a vědomého výběru jednotlivých exponátů je reprezentativně představit základní a typické rysy reformačního umění historického období 1545–1620 a zdůraznit jejich dobový význam. Zajištění prezentace tohoto tématu je sjednáno s brněnskou výstavní kulturní institucí (Dům umění města Brna.) Pro dělení výstavy bychom zvolily namísto tradičního chronologického členění[DEL: , :DEL] tematicky zaměřené celky dělené dle charakteru děl, tedy dle materiální stránky či účelu předmětu (epitafní obrazy, kancionály, sochařská výzdoba apod.) Základním vymezením by nám byl však region, pro který byl daný umělecký předmět zhotoven. Morava – Slezsko Morava nebyla husitskými revolucemi zasažena stejnou měrou, jako tomu bylo u Čech. Největší moravská města nebyla nakloněna převratům husitů, a tak nezanikly nejvýznamnější katolické instituce v čele s olomouckým biskupstvím. K protestantské víře se ovšem přiklonil velký počet obyvatel šlechtického stavu. Morava byla významem třetí zemí Koruny české, po Čechách a Slezsku. Moravský region měl vlastní zemský sněm (scházel se střídavě v Olomouci a Brně) a stavovskou vládu se zemským hejtmanem v jejím čele. Po cestě, která vedla přes Moravu do Vídně, slezské Vratislavi či polského Krakova, přišlo během 16. století mnoho pro víru pronásledovaných poutníků, kteří zde nakonec zůstali. Toto mohl být jeden z faktorů, které činily z Moravy region, jenž v sobě choval mnoho druhů vyznání (jak toho katolického, tak vyznání protestantských.) Je paradoxem, že po roce 1547 vedle sebe koexistovaly na Moravě dvě instituce tak vyhraněného názoru: Jednota bratrská a kapitul s jezuity[J5] . V tomto roce se základna Jednoty bratrské přesunula spolu s vyššími školami do Ivančic a Přerova a stala se tak pomyslnými sousedy katolické hierarchie a jezuitské univerzitní koleje v Olomouci. V 16. století došlo ke změně poměru sil: ke katolické církvi se z významných rodů na Moravě hlásili pouze páni z Pernštejna, páni z Hradce a Haugvicové z Biskupic. K přílivu katolické šlechty dochází pouze díky přesídlení některých rakouských, slezských či uherských rodů. Před Bílou horou byla na Moravě katolická jak královská, tak [DEL: komorní :DEL] [INS: vrchnostenská :INS] [INS: [J6] :INS] [INS: :INS] města: Olomouc, Brno, Hradiště, Uničov, Kyjov. Utrakvisté a Jednota společně sepsali roku 1575 tzv. Českou konfesi, jež měla umožnit otevřenou existenci různých směrů luterství, původního utrakvismu i Jednoty. To si dovolili pouze z důvodu vidiny blízkého uznání rovnosti všech vyznání od císaře Maxmiliána, který měl blízko právě k luterství. Panovník ústně slíbil, že českou konfesi přijímá, ale nakonec ji podpisem nepotvrdil. Teprve roku 1609 se podařilo pod „záštitou“ Rudolfa II. Konfesi oficiálně stvrdit podpisem. Na Moravě však už tohoto gesta ani nebylo potřeba, protože v té době již spadala pod vládu Rudolfova bratra Matyáše. Na tridentském koncilu během let 1545–1563 nabyla katolická církev na sebevědomí a pokusila se znovu získat ztracenou pozici. Domácí katolická šlechta byla zvyklá na spolupráci obyvatel Koruny české všech vyznání bez rozdílu, tomu však učinil přítrž Ferdinand II. Štýrský[J7] . Ten bral jako zradu římské církve jakékoliv jiné vyznání nežli to katolické. V roce 1618 přivedl spor o dva kostely české stavy k povstání, defenestraci královských úředníků a následné nové volbě krále. Tím se stal Fridrich Falcký, který byl reformovaného vyznání (blízko k Jednotě bratrské.) Morava se k tomuto povstání ze začátku nepřidala, důvodem byl však hlavně hejtman Karel st. ze Žerotína. Nakonec byl však i tento region získán a 6. února 1620 před kostelem jezuitů v Brně vítali nového krále i přítomní moravští stavové. Jezuité byli ze země vyhnáni a kostel byl předán Jednotě bratrské. Výstupy Výsledkem projektu jsou jak odborné texty (článek[J8] a monografie) pro odbornou i laickou veřejnost, tak výstava, jejímž výstupem má být zpřístupnění nových poznatků o době reformace a související umělecké produkci v našem regionu široké veřejnosti, aby vynechala úsudků vycházejících z pejorativně chápaného slova hereze. Návštěvníci budou soustavně proudit hlavními dveřmi Domu umění města Brna, a tak musíme dbát rovnoměrného rozmístění děl v každé místnosti zpřístupněných tímto prostorem. Výstava bude dbát uchování komfortu a možnosti bezproblémového načerpání nových poznatků našich návštěvníků[J9] . Během výstavy návštěvníci získají základní informace o kulturněhistorickém kontextu, dataci a o původu díla prostřednictvím informačních cedulí a tabulek. Pro zájemce o nabití hlubších vědomostí bude připraven katalog jak ve formě písemné, tak formě elektronické. Přístupné materiály tak poskytnou podklad pro edukační rozvíjení tohoto uměleckohistorického tématu. Efekty V rámci této expozice by mělo dojít nejen k edukaci, ale také k příjemně stráveným okamžikům návštěvníka, který následně svých poznatků využije, a to nejen v rámci svého osobního uspokojení z poznání, ale také z hlediska námi vítaných návštěv dalších regionálních památek, se kterými se díky naší výstavě mohl seznámit. Vedle posílení lokálního historického kulturního vědomí projekt vytvoří možnost srovnání uměleckých děl jak z hlediska denominace jejich objednavatelů, tak z hlediska jejich regionálního příslušenství. Pro účely této demonstrace navrhujeme instalovat vedle sebe pro komparaci oltář katolický a oltář jedné reformační církve. A ve stejném duchu umožnit srovnání děl moravských a slezských s těmi vytvořených v Čechách. Klíčovým důsledkem této kulturní podpory regionu je revitalizace daného tématu a vůbec komplexní a širší zpřístupnění vybraného segmentu kulturního dědictví. 2. Uvést zda byl nebo je předmět výzkumu v minulosti řešen v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést její identifikaci. – 0,5 NS Předkládaný projekt ve své podobě a zpracování nebyl dosud řešen v rámci jiné aktivity podporované z veřejných zdrojů. Srovnatelná byla pouze výstava Reformace v Čechách[J10] , jejíž náplň však byla omezena pouze na umělecké předměty z prostředí Čech. Expozice [INS: „ :INS] Nemoci nehřešit[INS: “ :INS] je výjimečná z hlediska formy, téma bude poprvé odborně zpracováno a zároveň ihned prezentováno široké veřejnosti jako ucelený soubor děl majících význam pro daný region. Tímto způsobem dojde k posílení identity s kulturním dědictvím v daných regionech zejména v kontextu jejich církevní přináležitosti. Zajímavým projektem nefinancovaným z veřejných zdrojů, ale naopak pouze samotnou církví, byla výstava [INS: „ :INS] Morava Tolerantní[INS: “ :INS] , která se uskutečnila v roce 2012 a byla poprvé prezentována v rámci brněnské Muzejní noci a Noci kostelů. Šlo o zpracování tématu náboženské situace v 15. a 16. století v moravských městech (např.: Dolní Kounice, Slavkov, Habrovany, Třebíč aj.) na 30 panelech, jež fotograficky dokumentují architektonické, sochařské a malířské či knižní počiny reformačního charakteru. Výstava měla úspěch u návštěvníků, což dokládá zájem o toho téma, ovšem kvůli omezeným prostředkům mohla učinit pouze omezený první krok ke komplexnímu zpřístupnění tématu a příslušných uměleckých děl na jednom místě. 3. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími citacemi v odborné literatuře. – do 2 NS Prameny k dějinám Moravy tvoří uzavřený celek, který poskytuje příležitost k dostatečnému a všestrannému poznání života společnosti. Země o velikosti a společenské struktuře Moravy navíc historikovi poskytuje dostatečnou možnost zobecnění dosažených výsledků. Nejde tedy pouze o dějiny moravské, ale i dějiny evropské. Literatura se však většinou zabývá buď jednotlivými osobnostmi dané doby, či obecně uznávanými problematikami v těchto letech, jako je například moravské zemské stavovství, vzájemný vztah vrchnosti a poddaných či moravské renesanční zámky. Neexistuje publikace, jež by se zabývala souhrnně uměleckou produkcí na Moravě a ve Slezsku. Celkový pohled a poznání souvislostí přitom může napomoci zviditelnění okrajově vnímaných památek a následně se promítnout do jejich ochrany a péče. To ale neznamená, že nejsou k dohledání žádné publikace někdy alespoň okrajově se dotýkající tématu reformačního umění na Moravě a ve Slezsku. Publikace dostupné v České republice jsme seřadili sestupně od nejnovější až po nejstarší: 1. Ondřej Jakubec, Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku, Praha, 2016 2. Jiří Gruber–Jan Vondra, Morava Tolerantní, Brno, 2012. 3. Kateřina Horníčková-Michal Šroěněk, Umění české reformace: 1380–1620, Brno, 2011. 4. Eva Doležalová– Jaroslav Pánek, Confession and Nation in the Era of Reformations - Central Europe in Comparative Perspective, Praha, 2011. 5. Jiří Just, Zdeněk R. Nešpor, Ondřej Matějka et al., Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Praha, 2009. 6. Ondřej Jakubec et. al., Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích, Olomouc, 2007. 7. Mateusz Kapustka–Jan Klipa–Andrzej Kozieł et. al., Slezsko – perla v české koruně. Historie – Kultura – Umění, Praha, 2007. 8. Tomáš Malý, „Confessional Identity “ in Moravian Royal Towns in the 16th and 17th centuries?, in: (ed.) Milena Bartlová, Michal Šroněk, Public Communication in European Reformation, Praha, 2007. 9. Vladimír Maňas, Confranternities of Litterati in Moravia: Funerary, Musical, Confessionalising Corporations?, in: (ed.) Milena Bártlová, Michal Šroněk, Public Communication in European Reformation, Praha, 2007. 10. Petr Vojt, Limity knihtisku v Čechách a na Morave 15: a 16. století, Praha, 2007. 11. Barry F. H. Graham, Bohemian and Moravian Graduals 1420–1620, Turnhout, 2006. 12. Josef Válka, Husitství na Moravě - Náboženská snášenlivost - Jan Ámos Komenský, Brno, 2005. 13. Jan Malura, Moravské kancionály v kontextu kulturních proudů, in: Studia Moravica. Acta Universitatis Palackianae Olomucencis Facultas Philosophica–Moravica 1, Olomouc, 2004 14. Ondřej Jakubec, "Sebekonfesionalizace" a manifestace katolicizmu jako projev utváření konfesní uniformity na předbělohorské Moravě, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica Historica 31, Olomouc, 2002. 15. Tomáš Knoz, Josef Válka, Bronislav Chocholáč et. al., Morava v době renesance a reformace, Brno, 2001. 16. Jan Horský, Příspěvek k diskusi o luterství v Čechách v 16. a na počátku 17. století, in: Ústecký sborník historický, Ústí nad Labem, 2000, s. 224–-235. 17. Mirjam Bohatcová, The Book and the Reformation in Bohemia and Moravia, in: (ed.) Jean-Francois Gilmont, the Reformation and the Book, Aldershot, 1998. 18. Zora Peloušková, Epitafní obrazy brněnských měšťanů 1550-1620, Brno 1997. 19. Josf Válka, Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka, Brno, 1996. 20. Jaroslav Mezník, Tolerance na Moravě v 16. století, in: (ed.) Milan Machovec, Problém tolerance v dějinách a perspektivě, Praha, 1995, s. 76–85. 21. Mirjam Bohatcová, Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620, in: (ed.) Jiří Dvorský, Dějiny českého výtvarného umění. od počátků renesance do závěru baroko, Praha, 1989 22. Jiří Dvorský et. al., Dějiny Českého výtvarného umění II/1, Praha, 1989 23. František Hrubý, Luterství a novoutrakvismus v českých zemích v 16. a 17. století, in: Český časopis historický, č. 1, Praha, 1939, s. 31–44. 24. František Vácslav Peřinka, Protestantismus a katoliští apologeté na Moravě v 16. a 17. věku, in: Sborník historického kroužku III, Opava, 1902, s. 7–17. 4. Uvést metodiku řešení projektu – 1 NS (vytvořeno dle vámi přiloženého vzoru, neboť je zřejmě nutné dodržet určitou metodickou strukturu) Metodika se skládá z dvou na sebe navazujících částí: za prvé, průzkumu a odborného zhodnocení daného tématu; a za druhé, zpřístupnění získaných poznatků veřejnosti. Při dodatečném získávání exponátů bude třeba případně provést další dílčí základní výzkumy těchto potenciálních výstavních předmětů. Projekt je sestaven z následujících metodologických úseků[J11] : I. práce předcházejícího základního výzkumu – 25%-35% a. rešerše prováděné v archívním materiálu a literatuře b. vyhledání vhodných uměleckých děl II. aplikace poznatků v praxi–75%-85% odborné zpracování: a. vytváření odborného textu pro katalog a edukačních materiálů b. zpracovávání dokumentace, grafické návrhy reklamních materiálů c. překlady edukačních materiálů do cizích jazyků technické zpracování a. grafické zpracování materiálů, katalogů a reklamních plakátů a následně jejich tisk (přístupné i v elektronické verzi) prezentace projektu a distribuce jeho výstupu: a. distribuce reklamních materiálů v rámci různých institucí města Brna b. spolupráce s Domem umění města Brna na instalaci exponátů, zpřístupňování edukačních materiálů a realizaci expozice c. organizace kulturní akce na zahájení expozice ve spojení s edukační a gastronomickou činností 5. Stručně popsat vybavenost pracoviště – materiální, laboratorní, přístrojové, případně jiné vybavení řešitelského pracoviště nebo pracovišť, přístup k informačním zdrojům potřebným k řešení projektu. – 1 NS V rámci základního výzkumu má pracoviště k dispozici běžné počítačové a fotografické vybavení a velmi dobře vybavené knihovny. Pracovníci mají rovněž přístup do mezinárodních obrazových a textových databází. Pro potřeby projektu je nutno získat automobil za účelem dojíždění za potencionálními exponáty a jejich přepravu. Předpokladem pro kvalitní výzkum je dostatek erudovaných pracovníků, kteří se budou intenzivně věnovat dané problematice a efektivně ji delegovat studentům Semináře. Dále je třeba vhodných materiálních zdrojů pro instalaci exponátů a odpovídající odborný tým pomocníků při kurátorské činnosti. Pro propagační akci ve dnech zahájení výstavy využijeme tým dobrovolníků, kteří nabídnou návštěvníkům gastronomické služby spojené s didaktickou složkou. 6. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků). Očekávané výsledky musí být rozděleny na výsledky aplikovaného a základního výzkumu, přičemž výsledek musí být specifikován písmenem a textem uvedeným v zadávací dokumentaci (viz tabulka „Pomocné kriterium pro hodnocení poskytovatele z hlediska naplnění indikátorů programu NAKI“). Součástí specifikace výsledku projektu je jeho předpokládaný název a krátká charakteristika. V případě, že uchazeč předpokládá více jak jeden výsledek přísl. kategorie je nutné uvést jejich počet a specifikace všech očekávaných výsledků příslušné kategorie (druhu výsledků). U výsledků kategorie B – odborná kniha, je nutné uvést i předpokládanou jazykovou mutaci ve světovém jazyce (angličtina, čínština, francouzština, němčina, ruština a španělština) nebo ostatní jazyky. U očekávaných a v přihlášce vymezených výsledků uvést případný mezinárodní přínos. Dále se doporučuje respektovat programem pro danou tematickou prioritu očekávané druhy výsledků případně další výsledky aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje definované v platné Metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Při hodnocení projektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které neodpovídají druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV12 (např. rukopis, studie, abstrakt apod.). 1. Výsledky základního výzkumu: I. B-odborná kniha: shrnutí průzkumu uměleckých děl spojených s reformaci na Moravě a ve Slezsku ve formě kolektivní monografie v českém jazyce II. J-v průběhu řešení projektu bude publikován článek detailně zpracovávající problematiku moravských a slezských reformačních památek prezentovaných na výstavě. Studie bude publikována v odborném periodiku. 2. Výsledky aplikovaného výzkumu: I. E-výstava prezentace výzkumu daného tématu, doplněna o příslušný katalog. II. W-workshop organizovaný v rámci zahájení výstavy k úvodní prezentaci expozice veřejnosti s gastronomickou a edukační činností. Na závěr bodu 6. bude povinně vyplněna níže uvedená přehledová tabulka počtu předpokládaných výsledků projektu odpovídající komentáři v bodě č. 6. předpokládané výsledky projektu počet P – český nebo národní patent s výjimkou patentu USA a Japonska, který je využívaný na základě platné licenční smlouvy P - evropský nebo mezinárodní patent (EPO, WIPO), patent USA a Japonska P - český nebo jiný národní patent udělený (doposud nevyužívaný) nebo využívaný vlastníkem patentu. Z - poloprovoz, ověřená technologie, N (certifikovaná metodika) N ( památkový postup- v programu značeno jako Z) N (specializovaná mapa s odborným obsahem- v programu značeno L) R (software) G (prototyp, funkční vzorek), F (výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor ) J[imp ]- článek v impaktovaném časopise (publikace uvedené v následujících databázích Web of Science společnosti Thomson Reuters: Science Citation Index Expanded (SCI-EXPANDED) – 1945 – present; Social Science Citation Index (SSCI) – 1980 – present; Arts & Humanities Citation Index (A&HCI) – 1980 – present; Index Chemicus (IC) – 1993 – present; Current Chemical Reactions (CCR-EXPANDED) – 1986 – prezent) J[neimp. ]článek v recenzovaném časopise světově uznávané databáze Scopus (http://www.scopus.com/scopus/home.url) a ERIH (http://www.esf.org/research-areas/humanities/research-infrastructures-including-erih.html [] Jrec.[ ]článek v recenzovaném časopise [] 1 B – odborná kniha ve světovém jazyce (angličtina, čínština, francouzština, němčina, ruština a španělština) B – odborná kniha v ostatních jazycích 1 D – článek ve sborníku (sborník musí být evidován v databázi Conference Proceedings Citation Index – Science nebo Social Science & Humanities (dříve ISI Proceedings) společnosti Thomson Reuters ) E - uspořádání výstavy- specifický výsledek programu NAKI Jedná se o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentaci kulturních či kulturně historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), a její součástí je katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být poníženy způsobilé náklady projektu. 1 A - audiovizuální tvorba, elektronický dokument (CD-R, web prezentace, elektronická databáze) s výjimkou výsledků v elektronické podobě, které splňují podmínky pro zařazení do kategorie J, B uspořádání M – konference, W – workshopu W 7. Poslání a očekávané přínosy projektu ve vazbě na očekávané přínosy programu NAKI (část 2.3 programu), včetně zdůvodnění potřebnosti projektu pro naplnění cílů programu NAKI. – do 0,5 NS Projekt výstavy nám umožní nahlédnout do období regionálního kulturního dědictví, jež nebylo nikdy tak výrazně prozkoumáno. Stejně tak máme ojedinělou možnost spojit solitérní umělecké předměty regionálního reformačního umění v jeden celek dříve neprezentovaný veřejnosti v obdobné formě. Projekt [INS: „ :INS] Nemoci Nehřešit[INS: “ :INS] poskytne možnost nového uceleného pohledu na téma umělecké produkce reformačních církví na Moravě a ve Slezsku a prostřednictvím jak odborných textů, tak veřejné výstavy přispěje k jeho revitalizaci jak mezi odborníky, tak širokou veřejností. Výsledky výzkumu tak přinesou nové poznání, ale ve formě výstavy také seznámí veřejnost se zajímavým fondem kulturního dědictví z pohledu přináležitosti k určité konfesi s možností komparace s jinými uměleckými díly. Prezentace a interpretace logicky strukturovaného segmentu kulturního dědictví přiblíží návštěvníkům jejich hodnotu a kulturněhistorické souvislosti regionu. Přínosem projektu je tedy aplikace výsledků výzkumu ve sféře vzdělávacích procesů prostřednictvím edukace a v rámci rozvíjení kulturní identity oslovením široké veřejnosti uspořádanou výstavou. Prezentace textů a interpretace uměleckých děl s různými stupni náročnosti umožní využití edukačního potenciálu pro nejširší okruh návštěvníků. V úhrnu projekt a jeho výstupy na několika úrovních zpřístupní hodnoty národního kulturního dědictví, a to v řadě médií – formou publikací, výstavy a edukačních aktivit. Efektivita takového zhodnocení kulturního dědictví zkvalitní povědomí o historických a kulturních hodnotách daných regionů. Na bázi integrace jejich kulturního a sociálně-ekonomického potenciálu nabídne prostor jak ve smyslu posílení lokální kulturní identity, tak v rámci rozvoje regionu a cestovního ruchu. 8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu a SWOT analýza: do 1 NS Kritickým předpokladem je zajištění dostatečné informovanosti o významu vzdělání v oblasti kultury a atraktivity konkrétního tématu. K eliminaci rizika nedostatečné návštěvnosti této výstavy navrhujeme uspořádat zahajovací akci ve formě workshopu, kde spojíme didaktickou a gastronomickou složku v jedno. Tuto akce bude samozřejmě nutné adekvátně prezentovat na plakátech propagující exhibici[J12] samotnou. Návštěvníci si budou moci za malý poplatek koupit cupcake ve stánku s názvem „Moci hřešit?“. Naše zákusky budou rozděleny do tří kategorií dle tří sol, kterými budou ve formě nápisu cupcaky ozdoběny: „Milost“, „Víra“, „Písmo“. Tento pekařský akt nám dopomůže ve vyhodnocení ankety „Která sola je mezi lidmi v[J13] současnosti nejpopularnější?“. Toto občerstvení včetně komplementárního vína (pouze červené) a vody (jakožto možnost hřešit či nehřešit) naláká potencionální návštěvníky muzea k účasti na tomto projektu a zároveň je i zábavnou formou poučí o základních myšlenkách reformace. Dalším zábavně-edukativním prvkem bude podoba návštěvní knihy ve formě velkých dřevěných dveří opřených o stěnu, na které budou moci návštěvníci přibít po vzoru Martina Luthera svůj vzkaz („tezi“) a případně se vyfotit pro zveřejnění na sociální média s označením „♯bijujakoLuther, ♯nemocinehřešit“, což povede k další propagaci výstavy prostřednictvím internetu[J14] . 9. Etapy projektu – 1-2 NS Projekt je složen ze dvou na sebe navazujících částí: 1. přípravný základní výzkum – rešerše a vyhledání uměleckých děl 2. aplikace poznatků v praxi – vytvoření odborných textů, technické zpracování a prezentace projektu ve formě výstavy 1. až 2. rok (2018 až 2019) cíl etapy: pramenný a terénní průzkum datum zahájení: leden 2018 datum ukončení řešení etapy: srpen 2019 převažující typ výzkumu při řešení etapy: základní výsledky etapy: dokončení první fáze průzkumové a dokumentační přípravy, zpřístupnění prvních poznatků ve formě článku (Jrec) forma zpracování a předání výstupu: výběr a shromáždění konečného seznamu vystavovaných exponátů 2. až 3. rok (2019 až 2020) cíl etapy: instalace výstavy a zpřístupnění souboru kulturního dědictví široké veřejnosti datum zahájení: září 2019 datum ukončení řešení etapy: září 2020 převažující typ výzkumu při řešení etapy: aplikovaný výsledky etapy: dokončení instalace děl, zahájení výstavy (W) a její průběh (E) forma zpracování a předání výstupu: prezentace výsledků prostřednictvím výstavy a doprovodných edukačních textů a katalogu 4. až 5. rok (2021 až 2022)návštěvníků cíl etapy: publikace odborné monografie na dané téma a přijímání pochvalných dopisů spokojených návštěvníků datum zahájení: leden 2021 datum ukončení řešení etapy: prosinec 2022 převažující typ výzkumu při řešení etapy: aplikovaný výsledky etapy: kniha je kritikou dobře přijata, pozitivní zhodnocení celého projektu, nesčetná tuzemská a mezinárodní ocenění forma zpracování a předání výstupu: distribuce knihy v českém jazyce (B), každá domácnost Moravy a Slezska vlastní jeden katalog výstavy[J15] a je poučena o produkci dané doby 10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč nesouhlasí z důvodů možné podjatosti při hodnocení předloženého projektu (lze uvést max. 3 osoby nebo pracoviště) Díky nezměrnému přínosu tohoto projektu je velmi málo pravděpodobné, že by se snad vyskytl v jakémkoliv regionu České republiky někdo, kdo by se odvážil plánované výstavě oponovat. Morava a Slezsko na takovýto projekt čekají již poměrně dlouho a Čechy už svou formu zpracování reformace dostaly. Nastal tak čas, kdy by mělo být rovnoprávně prezentováno i reformační umění regionů dalších. Nesmíme ani opomenout fakt, že tento návrh je zpracován s velkou dávkou důvtipu, a to z něj činí prakticky neoponováníhodný projekt[J16] . ________________________________ [J1]Velmi originální a vtipné! Je vidět, že Vás to bavilo. Je to napsané velice, ale opravdu velice dobře. Styl, argumentace, věcné hledisko, všechno to tvoří dobrý a vyvážený celek. Někde bych se možná nepouštěl do takových detailů, pokud jde o historické reálie a pozadí. Vynikající a díky za to! Pokud to vyjde, určitě něco použijeme, nejlépe s Vámi, pokud budete chtít. [J2]Vynikající argumentace v intencích projektového rámce! [J3]Ve všech typech žádosti je dobré se vyhnout kondicionálu. Je třeba to psát sebevědomě, což jinak dobře naplňujete. [J4]Spíše „předmětů z Moravy a Slezska“ – moravský předmět – to implikuje, že kvalita je spojena s národně či etnicky zabarveným aspektem. [J5]To je mírně neobratné – jazykově i věcně – kapituly byly na Moravě před Bílou horou čtyři a nevím, zda je lze rovnávat na institucionální bázi s Jednotou. Jezuité přicházejí až v 60, letech. [J6]Komorní, tím se míní spíše spadající pod královskou komoru, tj. je to vlastně identické s královskými městy. [J7]To je mírně nelogická argumentace. Ferdinand II. zasahuje do poměrů v českých zemích a po Matyášově smrti, tj. po 1619. [J8]Jeden článek, to je hodně podhodnocené…. [J9]To je trochu neobratná syntaxe. [J10]Třeba specifikovat všechny takové odkazy – citace, datum, příp. odkaz na závěrečnou bibliografii. [J11]Metodologický úsek – to není dobré sousloví. Každá činnost v dané etapě, úseku, může mít svou metodologii (např. systém řešerší), ale úsek sám o sobě nemůže být metodologický. [J12]Exhibice není synonym výstavy – když se něco nebo někdo exhibuje, tak to má v češtině spíše pejorativní výsznam [J13]To je báječný nápad. Jen by to chtělo víc vysvětlit, co to vlastně je (sola fide…) To je problém složitějších pojmů, jejich osvětlení může zabrat větší prostor… [J14]Dobré! [J15]J [J16]J J