.miiíluisutslr.iiii;iiiy román Boleslawa Pruse L;AKAO pnlrl k dílům, i. jakým s» vracíme někulikrál na život, 'tragický usud mladého prince •. |>uzdfi|i furaůna ihiinsiisM XIII., ktaiý ss vzepřel aaturitě knězi, získal si lásku lidu, ala nedokázal dílo vzpoury dokončit, dojímá jako přilícil mládiílvé tnohy pu spravedlnosti, vzrušuje juku podobenství o inu-cuuských mechanismech, u umění a neumění vláduuiit.
Prnsíiv román zliliiiuval v letech 1BB3—198fi režisér Jerzy Kawale-rnwicz. '/, epíckého bohatství předlohy vyabstrLihoval společně se seé* náristuu Tadenszem Kuuwickýiu klíčové, dramaticky silná uiutivy, které puli uzavřel do rutinované komponuvuných výstupů, originálních jak hereckým podáním (namísto pšyCholbgtckáho rozehrávúni přísná disciplína pohybu, gest a stuv v plenérech pouště, v interiérech svatyni a paláce), tak i kompozici nbruxu a snímači taclinickna dynu-mlckú kamery jerzyho Wújczlka (srov. nalezení skarabeů, Kuuisusovd a ťnimnsisiivn setkáni sa Sárou, bitva se vzbouřenými I.ibyjci, princovo dabrwdruž-ství ve lónicko svatyni, bloudění velekněze Samen-toa labyrintem npod.|. Va výtvarném pájeli zvalil Kawulernwicz účolnoo asketičnnst; neoslňoje diváka přehlídkami kostýmu, staveb a válečných strojů, ale upíná jeho pozornost l: íislředníniii iduuvéniu kiinťliUtil, jenž má uadcasovou platnost, Vznikl tuk til m-reliéf, koncentrujte! základu) dějovou osnovu tománu, zbavující ji vsak ooolm životního pulsováni, kterým Pius obdařil jak hlavni postavy, lak i výjevy ze života lida. Film prutu působil už v dube vzniku poaékud chladne.
Na tvorbě' (eizyhn Kauuleruwiuze se vždy silně odrážely dobová Mimově mody a směry; snad prnto mnohé jeho filmy poměrně brzy zestárly (až komicky duus působí např. podlehnuli stylu francouzsko nová vlny v na luk dávném Kaivaleiuwicziivě psychologickém snímku lira). 1'Iati lo i o FARAÓNOVI, jenž vznik] v éře supei-glgantu (Kleopatru, Spartakus), s ulmlž nevyhnutelné soupeřil. Dnes, při uhnuvane premiéra pu usmuáeii letech, pozorujeme, že právě tytu velkofilmové rozměry už nelinpoiiují, ba dokonce jsuu přítěží: film se zdá pomalý, vypraveni cbvítemi statické, chvílemi píulmuuě estetizujíef. Uvědomí-iiio si, jak se během posledních deseti, patnácti let rozšířily opička možousit filmového umetli, oč více lufurmacf a paduětů se kinematografie n&JICila sděloval. Kawaleroviriczův FARAÓN dnes prolil nevzliii-zujo úctu jako podívaná, ale přesto si uchovává mnoha přitažlivého — jako ojedinělá vize starána Egypta, jaku pokus a náročnou filozofickou, abstrakci v rámci historického velkofilmu.     JAROMÍR BLAŽE (OVSKÝ