Niemen m vsi
.Vítám vás v tomto kulturním centru,' (Smích, pof/esfcj ,Ka!.dé místo na 7,emi je centrálni. Wehoŕ Země je kulatá n ySeelma r"./' mííín Isou srstně dOlelltá." (to-tlesk.I „jak vidíte, hrajú teď po vesničkách, íl řo fff dohře; pi'O(í)-íff siíni pocházím ze vsi."
Tok pravil Cieslaw Niemen, kili/i j"? r.abajovací ptsnt a křelt-kosti člověka, „stísněného v podtónem těle", uváděl na malom, ptí-dlu 'tnutého amfiteátru v Vjezde ti Brna dne 15. temna snů/ koncert. Snad bylo ulllečné, Ir legendární polský rockový skladatel, tpxtař, zpěvák a Inštrumentalista, vystoupit tentokrát n nevelké dědině, kam Ta nim přicestovali fpi,i II ítejskalnějSl příznivci. Vystoupeni fím získalo bezprostřední atmo-sjéru Intimního souznění a porozumění.
laký je Czpslaw Niemen x> ro«i» Í9MP Černé vlasy a vousy, jednoduchý černi} úbor, Stihlá postaru, nikdo by mu nebádal pěl a čtyřicet let. 7.a léta hudebního experimentování dospěl k prostáté, která je synonymem zralostí. Hraji sdm. Během koncertu klidné obsluhuje světélkující bednu svých „ďábelských Instrumentu f na nich} míchá rytmický podklad, připadne chorální doprovod. S diváky sl povídá nádherné srozumitelnou polštinou prokládanou Českými slony, jeho vystupování j» skromné, „To není nová vlna," říká s úsměvem posluchačům, kteří se tun zdají „bardzo mludzt".
Niemen nebyl nikdy showmanem ani. Interpretem lehkých popěvků. Byl a zůstal muztkanícvt-myslltelem. Studené tány synte-látorů. se pod jeho prsty rozehřívají ' do jemnfi slovanské melodiku, líbezné jak vzpomínky % dětství. Naříkaným hlasem zpívá o lidské duSt, o jejím slesku, utrpení a touze. Znovu st uvědomujeme, nakolik blízko má tento umělec — jenř. st saäj pseudonym vybral podle jedné z řek, jlmll se tradičně vymezuje slovanská pravlast --k tomu, CO v literatuře představu-ie Oostojevsktj a t> klnematotjrajil Tarkooíictl.
Obrovskou důležitost má pro Ntemena slovo. Texty sl jiľsc sám, anebo volí verše polských básníka jNorwid, Asnykj. V Újezdě n Hrna předvedl několik ukázek v dílní-bohrujlcl desky, kterou se oltystd nabrat lelos a která tvá mít název Země zaslíbená. Bude o tom, co člověk Zemi odebral svou nc^ skromnosti, nakolik jí zničil svým bezohledným, technokratickým po stupem. „Stýská se mi po zákonech přírody" zpívá Niemen v prané tú svých nových písní, pí e-kvnplně jednoduchých, se silnou melodickou klenbou. Ale zplna také proti milce, která by znamenala, ie jen „v sebevraždě budeme dokonali, . ."
Skladba skončila. Samozřejmě potlesk, seč skromné síly diváku shičily. t'zeslaw Niemen se vrací ke svúin přístrojilm a moduluje známé tány slavného songu o tom, Se „dztumy jsel ten Siviat", proto-ie je v něvi stále „mnoho zla", „élouěk pohrdá člověkem" a „zlým slovem zabijí jak nořeni". Avšak ' „řídí dobré vůle je víc" a le Jli čas, ne j vy š si čas zničit v sobě na-
■ nánlst". A pak Niemen potě!:l své příznivce písní Jetlnego serca. Znovu potlesk, '/.jtěvdk se omlouvá, nečekal takový ohlas svých starSfch vět:!, nejprve musí na syn-ler.átorecli „cosi ušít". Ožne se výkřik:   „r.zesUnne,   vpcb   kapelu a
■ hřej  sáml"   Czeslmo představuje
• svou komputerovou .kapelu" a ,   koncert pokračuje ..,
... a divák sl uvědomí, ře toto .   vesnické vystoupení polského hudebníka bylo vrcholným projevem umělecké   etiky, moudrým poselstvím lásky, míru, lidskostí a sná-
• šenlivnstl, laké skromnosti, úcty k 1   předkům a I; přírodě. Nebo f pravé
■ s Czeslawem Nlemenem st člověk máře povzdechnout:
1   „jednego serea,
tok molo, (ak malá,
jrdneqo serca
trzehn mi
■ va ztemi..." "
IA ROM IR BLAŽEJ OVSKt