,«křho studia má trvalé perspektivy.
írt.1
E
Smysl živou, možnosti ,1 bránice pnznánl, biologická determinace člnvnka. vliv vidy na lidský život, odpovndnnst jedince vůči spaleč-nosli realizace osobnosti, generační kontinuita, životni styl, karlnra v socialismu, hodnotová orientace, test, svědomí — to je okroh etických, axinlogických a gnozeologických problémů, která ve svém dílo systematicky zkoumá dnes devětatřicetiletý Krzysztof Zanu»l, ncj-rtlnzoIiElŕJjší z polských filmových režiséru, vrstevník Kiúlikiewicxe a protipól Wajdův, autor čtyř krátknmetrážnich. sedmi televizních a .sedmi celovečerních Mm/., především vlak mluvit generace, která vstoupila do života pod praporem vědeckotechnické revoluce, uctívá matematiku, fyziku, chemii a liinicigll, ale zůstává namnoze bozbranoá vAči morálním problémům moderní doby.
Zanussi fe ojedinělý zjev ve svetová kinematografii: jo západními režiséry hn srovnával nelze, neboí otázky, na m; hledá ndpavěd. nabývali pres svun univerzálnost rozhodnjfcihn významu až v socialismu, in sovětských tvůrců |n mu svým zájmem o etická problémy socialistická inteligence časlačrtň blízký Ilja Averhach, n nás se k Zannnimu hlásí mladý slovenský režisér Vladimír Kavčlak. Pro Zanu&sihn styl je příznačná chladná, téměř dokumentárni registrace událostí (někdy s nápodobou populárně naučného filmu), dej se oby-i . ftejin; odehrává ve vědeckém prostředí, častá jsou ä í* _f motivy nemocnice, hor a kláštera, jeho hrdinové
^JT/iT/il-i       '*otl ',ln' '"'"'aktuálního neklidu, provází je ne-
Sí^ř //'///,       nkojitelný metafyzický hlad po poznáni, ale ne-/ vjl'*'       radostný konec  jejich  bloudění  otevírá prostor
L C^/   autorské ironii.
Do riloulinmelrážní tvorby vstoupil Zanussi experimentálním filmovým esejem STRUKTURA KRYSTALU (1S69), kon-fronttijfcím dva protikladné názory na seberealizaci vědce. RODINNÝ Z1VOT ÍI97I| zkoumá na sporu otce -~ bývalého kapitallsty a syna — inženýra konflikt starého a nového sváta a otázky třídní determinace lidi. Dodnes neprekonaná ILUMINACE (19731 je velkolepým fyzikálně hiologioko-liloznfickým traktátem o věčná cestá člověka za poznáním. Po kriminálním snímku CATOMOUNT K1LLING (1973), realizovaném v USA, natočil Zanussi ČTVRTLETNÍ BILANCI (197S| — studil citové krize mladé ženy. okázalou obetavostí maskující svůj vnitřní egolsmus. Vejnuvějsí SPIRÁLA (1978), uvedená letos v Cannes, te filozoficky zamysli nad smrtí jako fyziologickým a psychologickým faktem.
V červnu k nám byl nveden předposlední film Krzysztnta Zannsslho OCHRANKE ZBARVENI (1977). (de opět o dialog dvou příslušníka Inteligence, odehrávající si tentokrát v prostředí letního tábora jazykovednú, spojenéhn se studentskou vědeckou soutěží. Mladý asistent Jaraslar se snaží prosadit vítězství studie, která originálním xpftsn-bem řeší jednu z nejstarsích lingvistických otázek, zatímco prospěchářský docent Jakub zajistí nejvyssi oceněni mnohem tradičnější, konformnější a slabší práci.' Se zjevnou zlomyslností odbaluja Jakub Jaroslavovi řadu zákulisních intrik a vykládá mu svou teorii •ochranného zbarveni*, které prý je nutné, nebot život lidi so pudobá životu v přírodě a panuje v něm právo silnějšího. Jaroslav nechápe a odmítá Jakubovu teoreticky podloženou otrlost, jeho překvapení vrcholí, když st inn Jakub svěří i tím, Že kdysi napsal doktorskou práci nynějšímu rektornvl. Ale asistentovi docházejí argnmenty. nemůže proti docen-tnvl postavil nic kromě svých morálních zásad. Jaknb zatím vynáší další triumfy a drti jimi prutlvnlka. Zoufalý Jaroslav *e nakonen na svého kolegu vrhne pěstmi a situace se obraci — mravná ílslý asistent sn stává zločincem a zhýralý docent nevinnou obétl.. . Překvapující vyústění js vsak penze dalším žertem Jakuba — a typickým serkas-mem Zamissino.
Napětí tohoto jinak dosti statického a abstraktně didaktického •nímku vyplývá z konfrontace dvon poslojti, z nichž jeden je nemravný, ale usvr.de»ir se, zatfinco druhý odpovídá správným morálním zásadám, ale přináší svetnu nositeli jen nepři|emnnstl a pocit marnosti. Přitom není jisté, zda celý spor nemá vlastně generační charakter: Jakub byl možná kdysi stojný »idealls(a« jako je dnes Jaroslav a t Jaroslava možná bude za dvacet let prospechár Jakubova typu. Jaký je tedy smysl Zanusslbn provokativně kladených otázek? jistě nejda jen o nepořodky ve vysokém školství noho o kritéria studontskýeh soutěži. Zanussi chce odsoudit a zesměšnit chameleonskou morálku, uká-l»t její praktickou neuriržitelnost a podpořit naivní, nezkušené, bezbranné, ale moudré Dobro proti obratnému, zabydlenému a Inteligentnímu Zin. OCHRANNÉ ZBARVENI jo pátým nejnavtt*vnvaněi*ím polským filmem loňského roku — doma ho vidělo milion dlvákS a vyvrátilo tak názory o údajném ^elitárství« Zenussitan, kťarý prý natáií (Umy pouzr ípirřj profesory*! Sknrta jen. in v nailch kiner.it se tento ttnlmrk objpiuje lak spoře. JAROMÍR BI.AZEJOVSKÝ
k w di
Ä v< Bl
Ol
kt
ol
rá k nl lei
II
I
ON ran vet tur Vit S
de\ přl[ odp obu pof děl-z 1 ha ji Sta: cho v 5ti réti v p< z B, na s vou V
pořt soul Bilo Javo tovf val I doje cyk] Karp
Kl
Ko Ostr nack ni v vou ! zazni nlna Zedm kovsl matli chest souté poslu JanSO uměn ntl Mi čert harmi d« at I na
75