4 - LOKÁLNÍ HVĚZDNÉ SYSTÉMY FAVBK_alt_1 25. 3. 2017 Mgr. Šárka Gmiterková L4 - Texty •Vincendeau, Ginette (2000): Stars and stardom in French cinema. Lodnon and New York: Continuum, s. 1 – 41. •Garncarz, Joseph (2010): Hvězdný systém ve výmarské kinematografii. Iluminace 24, 2012, č. 1, s. 31 – 44. ² Hjort, Mette – Petrie, Duncan (eds.)(2007): The Cinema of small nations. Edinburgh: Edinburgh university press. ² Bergfelder, Tim – Carter, Erika – Gokturk, Denis (eds.)(2003): The German Cinema Book. London: BFI Modern Classics. MV5BNjc0ZmM2NTktZjdhYS00NDc1LTk5OTktNjU5ZjdjZWI4NjVmXkEyXkFqcGdeQXVyMjIxMzMyMQ@@._V1_UY317_CR3,0,21 4,317_AL_.jpg porten_abb_15_gross.jpg jean-gabin.jpg brigitte-bardot-garticle.jpg Lokální (evropské) hvězdné systémy •Kulturní specifičnost – divadelní a náboženská tradice •Vazba na divadlo (ekonomické, geografické a vzdělávací důvody) •Hvězda jako národní emblém a kulturní spíš než obchodní komodita => označení umělec / umělkyně namísto hvězda •Neexistují exkluzivní kontrakty studií s hvězdami ani systém o několika úrovních pro budování hvězdných obrazů => preference dlouhodobé spolupráce jednotlivců (dvojice, přátelské vazby a divadelní soubory) •Blízkost domácích hvězd – chybí okázalý životní styl, často se pohybují ve stejném prostředí jako jejich diváci • • 635336fdcf08cda6cb5a9b64574f32b0.jpg Pandora's_Box_(film).png Avec-Gerard-on-a-delire-Mais-la-il-deconne-un-peu-!_reference.jpg 30e871afd5ff7f6ab65bae211adaa4d8.jpg marion-dior-eiffel-tower.jpeg c77625d1c7a757de00dfc1dc542c0828.jpg 33d7da2e6079842055b8680520d7f776.jpg The_English_Patient_Poster.jpg 062490e640aea5a0ef0e00585b182ce8.jpg Brigitte Bardot B. B. 520800679d0d8cf4151640bb2c1d9258.jpg •První francouzská masmediální hvězda •Francouzský symbol i globální ikona •Napodobovaný i kontroverzní dobový symbol •… a Bůh stvořil ženu (Roger Vadim, 1956) jako předchůdce francouzské nové vlny x nechuť k obsazování hvězd => Pohrdání (Jean-Luc Godard, 1963) • • … a Bůh stvořil ženu (Roger Vadim, 1956) Nová vlna a hvězdy •Příliš drahé •Jiný estetický projekt – preference nováčků, neherců nebo osobností mimo film •Vlastní generace herců a hereček •Mužské postavy jako alter-ega režisérů (Jean-Pierre Léaud a Francois Truffaut; Jean-Paul Belmondo a Jean-Luc Godard); ženské postavy jako múzy a objekty touhy (Anna Karina a Godard; Stéphane Audrane a Claude Chabrol, Francois Truffaut a Jeanne Moreau) •Autorské projekty – režisér má stát v centru pozornosti (BB jako příliš populární pro filmy režisérů nové vlny; vnáší do filmů nechtěné přesahy) • le-mepris-2-1.jpg 0.jpg cus6ekiu.jpg Lokální (evropské) hvězdné systémy •Kulturní specifičnost – divadelní a náboženská tradice •Vazba na divadlo (ekonomické, geografické a vzdělávací důvody) •Hvězda jako národní emblém a kulturní spíš než obchodní komodita => označení umělec / umělkyně namísto hvězda •Neexistují exkluzivní kontrakty studií s hvězdami ani systém o několika úrovních pro budování hvězdných obrazů => preference dlouhodobé spolupráce jednotlivců (dvojice, přátelské vazby a divadelní soubory) •Blízkost domácích hvězd – chybí okázalý životní styl, často se pohybují ve stejném prostředí jako jejich diváci • • • Snímek obrazovky 2017-03-14 v 15.14.36.png fotoAlbum-Anna-Sedlackova-Andula-1887-herecka6.jpg 446.jpg Anny Ondráková f2201f5191c4e92cc5af043eebfd09767.jpg •Status ryze filmové star – až na informace o milostném životě se u ní objevují všechny tři stupně hvězdného diskurzu podle deCordovy •Typ žabce / flapper • Cílená snaha prosadit ji v Německu – kameraman Heller, režisér a partner Lamač, scénarista Wassermann • “Herecká otázka” • •S nástupem zvuku a rostoucí schopností filmu oslovit divadelní herce se vynořuje problém synchronizace obou časově náročných kariér => Miloš Havel proto zakládá Filmové studio jako líheň filmových talentů. •Angažování konzervatoristů, sborových tanečnic (v dobovém slangu tzv. “girls”) a manekýnek (Eliška Pleyová). •Vzdělání (základy filmového herectví), zkušební filmy (screen tests), drobné role. • Jenčík.jpg České “starlets” na stránkách Kinorevue Běla_Tr.jpg 2.jpg 1.jpg Herecká otázka po válce •Projekt tzv. divadelní decentralizace naráží na snahu vytvořit soubor z primárně filmových herců, kteří mimo natáčení budou zkoušet divadelní inscenace. •1948 – 1949 – Divadlo Filmového studia •1949 – 1951 – Divadlo Státního filmu •Problémy – předimenzovaný soubor, složitá koordinace filmařské práce s divadelní, nejasné kompetence •Od září 1951 plány na vybudování Studia filmového herce (menší počet herců zaměstnaný přímo na Barrandově), 1958 se realizuje stálý herecký soubor při FSB o cca 10 až 20 členech (epizodisté a představitelé vedlejších rolí). V této formě přetrvává až do konce 80. let. Typologie českých filmových hvězd (30. léta a první polovina 40. let) •Věra Ferbasová – žabec / flapper •Lída Baarová – od komediálních rolí k melodramatům •Hana Vítová – obyčejná pracující dívka •Adina Mandlová - od glamour rolí ke komplexnějším •Zdena Sulanová – mladá talentovaná hrdinka •Nataša Gollová – crazy komedie •Vlasta Burian – komik •Oldřich Nový – milovník (vyšší třída) •Otomar Korbelář – romantický mužný hrdina (nižší třída) •Theodor Pištěk – starokomik •Svatopluk Beneš – romantický hrdina •Ladislav Pešek – mladokomik •Zdeněk Štěpánek – charakterní herec • 159124_4_bila_labut_ve_filmu.jpg crop-64931-stastnou-cestu-38-72dpi-zu.jpg c7b03782920d35145eb4c97556d1947311.jpg 210097_7b9800.jpg Šťastnou cestu (Otakar Vávra, 1943) Resumé •Lokální (evropské) hvězdné systémy jsou kulturně specifické. •Ačkoliv tato kulturní prostředí nedisponovala precizními mechanisnmy k výrobě, rozvoji a udržení hvězdných obrazů, navazovala ve zvýšené míře na divadelní tradici a rozvíjela spíš diskurz o umění a hereckém talentu jako základního předpokladu k dosažení hvězdné slávy. •Ryze filmové hvězdy představovaly, na rozdíl od hollywoodského studiového systému, výjimku. •Přesto jednotlivé herecké osobnosti spadaly do konkrétních typů, které využíval rovněž film.