Iii' . KomunlstickS strany Ceskosloven'Ri'edsednlctvo
listi'edniho vyboru aseho filmu a dospelo k temto
.
•ska se zabyval0 tvtirclmh'
I
Pr?bIke~rU:ne politickou smerulc1 pro cs.
iczavertim, ]ez maJI byt avn,l u
iiikinematografil v tomto ObdO<~1: Sli'enlm povolan k tomu, aby lispes)'>
Nas film je svym masovym roz I'nl 'ez mu uklada nase lidove
'Jle plnU velike a cestne vych?Vne posv:d~nlm KSC k soclalismu. Po
demokratickil republika, Spellc1 P~d sehrat ceskoslovensky fUm dtilevzoru
velkSho_sovetske~o fll,;"hu mUVXdomeleho obcana republlky, obex·t
lilohu prl vychovo novo 0, 0 b d
:t.l ou . Uu'ielha horoucn~ svou svo 0 nOll
taveho bUdovatele
h
s~c~al::~~,k~kOilV proll litoktim nepratel, spjatevlast
a ~~~ol~:~~ ~Iu~o:yml pouty pratelstvl a lasky s narody SSSR,
ho nezn e y _ okrokovymi s1laml celeho sveta.
zememi lidovych demokracil a P ou vychovnou stAby
ceskoslovensky .film
e
se I~~h~;:I~~~~u ~~~~i'ovat ldeologlcky
lOll opravdu stat, mUSl BV ve . divy a poutav'9',
jasne a take umelecky pi'esvildclve, :u~~r~~~at:v dojimat nejslrSl
hluboce lidsky a srozumltelny,:;lU mysli divakti naplilovat je
vrstvy naseho lidu, uChVa~t~Va; t~a~~r: mlru a demokracle a zlska~~t~~~~::v
~o:l;l~~ ~~c:nyzsr:publikY pro uskutecilovanl velkych
idealti soclalismu. . . . . umeleckeho misPi'lkladem
teto e~Y:~kiu::;oV~t~:~ s~~:~~l~o~~ha~stvi soclallstickeho
~~~::VIi1~~uzrsc:vdl:m smysle'ni sovillskeho cloveka, upevnujl :~I~al~:
~~~~;~ek~UJ~~~~;~;~~UT;tom~~~:~~tlj~I~::;:s:~J~~~~:::~II~~~~e~~;ku a obdiv pracuJlclch celeho s ta a zv . v e sociallsmu.
se sovetske liImy staly velkym Pl1om~c~~keml1~i: :t:~~tbrevolucnl mIl
nas liIm dosahl vyznamnych sp c v - e h
nulost naseho naroda, stateeny bi'~ld' IIdu~a d":S~~~~~jr"c~~~~ ~~~e~n~
! tezkostl pi'! budovanl noveho a u, Ja
67
TA K DALSIMU IDEOV£MU A UM£LEeK£MU ROZVOJI
'iCESKOSLOVENSK£HO FILMU
· ~lsei'i, um';]cl I vedoucl vyroby um1.
Prednostl naslch filmovych festivaiti pracujlclch ie, ~e se jlch
zucastnujl ilejen deInlcll porotcl, Slrok1\ obec dlvakti, ale I filmovi
pracovnlcl a umelcl jak nasi, tak I z ostatnlch lidove demokratic-' <Ill"
kych statti a pokrokovl umelcl z ostatnlch zemf. 'U'ic.'.'.·sicnesenl pi'edsedn;ctva aV KSC
Nove, lidove umenl musl hledat nove cesty a nove vyjadrovacr ,.
metody. Toto nOVe umenl nenl urceno pro lizke kruhy prlvuegova-l··· yduben 19501
nych md, je urceno pro lid a narod.
Nemti~e byt tvoreno Indlvldualne v uzavfenych sektarskych krou~- ..
clch, musl byt tvoreno kolekllvnl pracf.
Prtikopnikem na techto novych cestach filmoveho umeni jsou filmovl
pracovnlcl SSSR, iejlch~ vykony byly te~ na II. filmovem festivalu
pracujlclch v Gottwaidove po zasluze oceneny !feml prvnlml ce-
nami.
D prne~ltosti filmoveho festivalu pracujlcfch byla pfedvedena
I zdramatizovana hra Vstanou novl bo;ovnlc1. Porota ml pi'i teto ptne~1tosti
vyslov1la uznanl za napsanl nametu. Myslfm, ~e odmena
v tomto pflpade nepatfl mne. Pam eelemu kolektivu Dlvadla prlicujfclch
v Gottwaldove. Pam stejne soudruhu Jaroslavu Nezvalovl za
dramallzacl, soudruhu Dalfkovl za re~if I vsem liclnkujlclm herctim
a ostatnlm spolupracovnlktim.
Pam I slroke obcl pracovnlkti v Gottwaldove, ktefl pfi zkousklich
hru posuzovali, svoje llsudky pronaseli a pfi zdramatizQvani a tvorenl
hry napomahali.
Cell' festival ma raz dnesnl doby. Je to doba budovanl nove spolecnosti..
Cela rada akcl s festivalem spojenych byla teto budovatelske
praci zasvikena a na nl zam~i"ena.
Festival je vyrazem naseho budovanl. Je vyrazem rozvojenaseho
planovanl I splneni nasI petlletky. Marne se nasi nepfatele za hran!ceml
utilSujl novymi nadejemi na nase ztroskotanl a na nas bankrot.
Nedockail se. My ptijdeme kupredu. Prekoname a odstranlme vsechny
pfe,ka~ky. Spolecnou prac1 1 svepomocl odstranlme I vsechny nedostatky
a chyby. Nezastlrame s! nlkterak, ~e je jeste na mnohych
mlstech mame. Nam ale denne a na vsech stranach vyvstavajl novl
bojovnlc1. Dok1\zala to nejlepe gottwaldovSk1\ mlacte~ svym krasnym
vystoupenlm prl zahajenl dnesnlho vecera.
Pod vltezne vlajlclmi prapory .soclallsmu, ktere dnes nase mIadez
zde rozvlnula, pod vedenlm nasi komunisticke strany soclalistickou
republiku vybuduieme!
a naslm lidem vdMne ptijate filmy, jako napt. Sirena, Jan RoMe
z DUM, Nema barlMda, VZbbutenf na vsl aj. Vedle techto I1specM
zaznamenava nas film 1 zavazne nedostatky. Hlavni nedostatky se projevuji
v tom, ze se nevymanil jeste z bezldeove ruliny fllmu ptedmnlchovskeho,
z poklonkovani pted I1padkovym filmem zapadnim, ze
Jeste ohema rukama nesahl po vsem novem, co ptlnasi vystavba soclalismu
v nasem zIvote verejnem, hospodatskem 1 kulturnlm 1 ve vztazich
mezi lidmi v oblastl Ideove a moralni. NasI filmovi pracovnici namnoze
podceiluji dosud vychovne poslani fllmu, projevujici se tendence
bezldeovostl a politlenostl, pokusy 0 I1nlk od problemfi soueasnostl
a take zbytky formalismu. Na druM strane ovsem je treba vldet 1 sklon
k zjednodusovani slozllych otazek soueasneho vyvoje, schemalismus,
,ktery jde na I1kor umelecke pravdlvosli a I1elnnosli fllmfi.
Aby I1spechy naseho fiImu mohly byt dale rozslrovany a nedostatky
odstranovany, aby se stal nezbytnym a obl!benym pomocnikem
a ueitelem nasemu lidu, musi byt jeste vice nez dosud vyzvednuty
a v praxi do dfisledkfi uplatneny zasady ideovosli a aktuainostl, jejicht
rovnocennou, nezbytnou a neodlncitelnou SQllCastf je mistrovsM
umelecM forma fllmoveho dna.
Ideovost, ,;tranickost a aktualnost spoeivaji v tom, ze bude zobrazovana
nesmirna mnohotvarnost nasi soueasnosti, bohatstvi dejfi,
myslenek a cllfi, jimlz dnes zije nas elovek, priCemz latka ma byt
zpracovana tak, aby divak cMpal spravne smysl naSi cesty k socialismu,
aby pochopil, ze petiletka, ptestavba naileho hospodatstvi
v prfimyslu i v zemMelstvI, jsou prostted.kem k dosazeni ilfastneho
a plneho zivota pro vilechny poctlve pracuJlci lid!. Pod timto zornI'm
I1hlem maji byt umelecky zobrazovany hlavnl problemy soueasnehoobdobi,
I1loha CSR ve svetove fronte miru, vedene SSSR, myillenka
pl'atelskeho souz1U narodfi, novy pomer naili delnicke tl'ldy
k praci, projevujici se v Udernictvi a socialist:ckem soutezeni, jeji
heroismus prl vystavhe naileho hospodatstvi a pri mnohostranne pracl
na rozkvetu naili vlastl, prechod k druzstevni zemMelske vyrohe
a premena vesnice na ceste k socialismu, svazek delnikfi a drobnych
a sttednich zemMelcfi, spojltost prace delnikfi v prfimyslu
se zvysDvanlm itivotni urovne vseho 'lidu a zv!aste venkova, otazky
pomeru ke spoleeenskemu vlastnictvi, boj s tridnim nepritelem, prace
a I1loha narodnich vyborfi, noveho soudnlctvi a vilech jinych organfi
lidu, prace a novy zivot mlMeze, problemy Inteligence z delnicke
tl'ldy, pomoc vMy pracujicim, otazky ilkoly a vfibec kulturnich ptemen
V nasem stats, zvHiste na z8.vodech a na vesnici, pomne SSSR
a vdeenost i laska naillch obeanfi k nailemu osvobodlteli, zivot a vfidei
11I0ha strany, mezlnarodni solidarlla atd.
Vsechny tyto problemy, ktere je tteba brat nikoliv ze schematic-
68
fh poucek, ale ze skutecneha ~ivota, je fiutno ukazat jak v celkom
ramci velkych historickych udalosti, tak i konkretne na indivi'alnich
osudech lidi, na osobnich konfliktech, spoleeensky podmil1ych,
od.kryt nazornym zpfisobem, jak zosttujici se tl'ldni boj se
ehrava I v elove.kll, jak v tomto bojl se zaostalymi ptedsudky
bur:!oaznimi llazory a navyky se prosazuje nova socialisticka
;-:,,!ipiravnost, navy vztah jednotlivce ke kolektivu a lidf navzajem. V (lsHi
'",,',gzobrazeni ziveho 131oveka, jeha prace i soukromeho zivota, ~e mus!
i'ri.6il film oproslit od vili schematienosti, ktera zploiltuje mnohotvar·!!i'riOst
skuteenosti, ubira filmovemu dnu jeho umeleckou vyraznost
?Q~, pravdivost, a tim zmeniluje jeho I1einnost. Rovnez tak zdfirazlluje,Mfu,e
pozadavek, aby socialisticka tendence fUmu rostla ze samotneho
'Z!*m~leckehO dna a byla jeho ptesvedeivou organickou sloz.k'ou. Fil·"IJlY,
obiraj!ci sesoueasnosti, musi s~olu s celym rozs~hem a. vell""Kosti
spoleeenskych promen uMzat ZIVOt nove vyrfistajlcich hldmfi,
,'i"jich city a myslenky, priklad ptednich lidi nasi doby, v prfim}s~u,
'iemedelstv!, ve vede, kultute: zobrazlt, jak tlto hde, ptetvare]lci
Zskuteenost, ptetvateji touto praci i sami sebe. Aktualnost naileho fiImu
cMpeme v cele sitce v tomto smyslu, ze kazdy film ma mluvit
k dneilnimu divakovi, pomahat mu v jeho zivote, vychovavat ho.
Takto cblipany pozadavek aktualnosti vymezuje take Spravne zameteni
a poslani historickeho filmu, ktery nesmi byt proto ani pokusem
b 6nik ze sou(';asne problematiky, ani samou(';elnym zobrazenfm urciteho
I1seku nebo postavy dejin. Naopak, historicky film musi mluvit
'k dnesnfffiu divakovi bHzkou a srozumitelnou feef 0 tech myslen~
kach, jez jsou soucasli zivota a dusevniho bohatstvi dneilnich lidi
1 ideji, za nez bojoval nas lid v mlnulosti a ktere uskuteelluje dnes
l! ktere jej i do budoucna posilujl. V historickych fllmech maji byt
zobrazeny jednak revolueni pokrokove tradice naseho naroda, zteIesnene
predevilim v husitskem hnut!, a jednak ma byt zobrazen boj
delnick'e tl'idy proli l<apilal"smu a sIavna I1loha, kterou v tomto boji
sehrala komunislicka strana, iniclatorka tohoto vitezneho dejinnello
zapasu, jakoz i rozhodny vliv Rijnove revoluce a Sovetskeho svazu na
'rozmach a I1spechy tobo boje.
V celkovem temalickem planu ma byt vilak zachovan takovy pomer,
aby ptevazna vetilina fiImfi byla v~novana soueasnym problemfim
vystavby soclalismu, ptieemz daleko vetili pozornost nez dosud musi
byt venovana filmfim s temallkou ptem~ny naili vesnlce. Nesmi se take
zapominat na polllicky vysoce djUezllou I1iohu fiImu, kterou mfize vykonavat
ptl prevychove a Ideologlckem ovlivnen! strednich vrstev vfibec,
eehoz ptedpokladem ovilem je nikoliv ptizpfisobeni se, nybrz boj
proll jejich Ideologli, vedeny ale takovym zpfisobem, ze vycMzi z danello
stavu uvedomeni a pomabli postupnemu prerodu techto Ildi.
69
71
, Vychovnemu posIanl naseho filmu vyznamne pomohou ideov opatreni, smerujlcl k dalSimu rozvoji naseho filmoveho umeI
umelecky hodnotne veselohry, klere se vsak v ~adnem prlpade n maji vytvoi'it pracovni zakladnu, na nlZ se spojl ve spolecne
smi, stal len zabavnou apolitickou podivanou, nybr~ majl byt ostrolic! vs.!chnl pracovnici filmu, klerl chleji poctive slou~ll nasi IIdove
pohllCkou }bra~i, zesmesnujici zbytky bur~oaznich nazorfi a navymokratiCke republice. Talo spolecna prace vy~aduje osvectcenych
a vyzvedajlCI prltom pozltlvni vesele a optimisticke rysy soucasnosZkusenych pracovnikfi, kterl by usilovali 0 prekonani prakticlsmu,
Tento optimisticky duch nemabyt omezen jen na veseloherni filmy Inerstvl a sklonu k formalismu a osvojili sl marxlsticko-Ienlnsky
nybr~__ ma prostup~vat nasi filmovou tvorbu jako podstatny rys na" tovy nazor a metodu socialistickeho reallsmu ve sve umelecke
slupujlcl delmcke vllezne trldy, jl~ pam budoucnosl. drbi'i, U zaclnajlcich pracovnlkfi ve filmu je treba prekonat podceNasi
filmovl pracovnlcl musl venovat zvysenou pozornost i ostat 'vanl odbornych znalosti filmove tvorby a vesl je k tomu, aby sl
nim druhfim filmu, zvlMli'i pak filmu vecteckopopuIarnlmu, filmu pI' . l.lstavne osvojovall odbornou kvalifikacl a dball zkusenosti zaslou~idell
a dokumentarnimu, aby tak fllm daval co nejbohatsi obraz dnes_; "01'fch filmovych pracovnikfi. Tato spoluprace, klera predpoklada likvlka
I mlnulostl. Za tim Melem prlpravuje se reorganlzace techto usekl1; ';#jl~CI jakychkollv generacnich rozporfi, mfi~e se vytvorlt a upevnovat
fllmove tvorby a vyroby, 1U0f~n na zaklade uprimne a otevrene krltiky a sebekrltlky a zbavenl se
Dobra Ideova uroven je samozi'ejme nemyslitelna bez rovnocennei ";I<~nkurencnlch navykfi. Nejvetsl pozornost je treba venovat vybi'iru
vyspele umelecke urovne, bez nl~ neni mo~ne znazornlt dramatic-! ';.f~iskolenl novych talentovanych pracovnlkfi pro fllmovou pracl a take
nost a strhujlci eIan soclallstlcke vystavby, , 'iljleovemu I odbornemu skolenl tech, kdo~ ve fllmu ji~ pracujl, cemu~
Zli.k!adnl tvfircl metodou naseho fllmu je metoda soClalistickeho'j 101!iuSI slou~1t stala skola a Internatnl kursy, je~ budou statnim fllmem
reallsmu, pi'!cem~ se filmova tvorba musl vyhybat vsem liskalim na-l '~i'lzeny. Predevslm je nutno smele vyzdvlhnout a vychovavat nove naluralistlckeho
a slatlckeho popisu skutecnostl a vulgarlzacl umelec.'j ',dane re~lsery, scenarlsty a herce, dale pak prikrocit k reorganlzacl
ke t v o r b y . l i I m o v e fakully AMU tak, aby v praktlcke spolupracl s filmovou vySplnenl
techto tvfirclch ukolfi rna byt zajisteno reorganlzaci FIl.iJ.'oboU byly tak vychovavany nove kadry tvfircich pracovnikfi ve filmu.
move rady a fllmove dramaturgle. Fllmova rada je organem odpovect.J soucasne s prebudovanlm tvfirci prace naseho filmu je treba uci~ym
mmistru Informaci a osvety. Spolupracuje uzce s generalnlmil'lltopatreni i v oblasti distribuce filmfi tak, aby byl ulehcen pi'lstup
redltelstvlm Gs. statnlho fllmu, s ustrednim redllelstvlm vyrobya kO.;.slatislcfi novych lidovych divakfi. To znamena zamei'eni nasi site kin
lektivnim. vedenlm ustrednl dramaturgle -Cs. statnlho fllmu, je~ jsaui,ria delnlcke Ctvrti, zavodnl kluby ald. a pronlknuti filmu i do nejzapovl~ny
rldlt se rozhodnutim Filmove rady ve vecech Ideologicke,; padlejsich vs!. To znamena dale takovou distribucnl polltiku, ktera
poiltlcke a umelecke IIn!e fllmove tvorby a jejl tematiky. I 'dovede zlskavat a vycbovavat divaky predevsim, nasimi novymi filmy,
Filmova dramaturgle ma pracovat jako organ Gs. statnlho filmu,Jjako~ I fllmy sovi'itskyml I filmy Iidove demokratickych stalil, prl·
kt~ry bude pomahat autorfim ve zpracovani scenare, sledoval practS cem~ je va~nym ukolem strany, jako~ I masovych organizaci, orga·
prl natacenl filmu, bude trvale. a ka~dodenne pomahat tvfirclm ko-,.M statui osvi'itove pece I skolnl spravy, abyse souslavne staraly
lektlvfim I jedn?tlivym pracovnlkfim a bude kontrCllovat jejlch praci.J 6 masovou navsli'ivu ceskoslovenskych, sovels){ych i vsech druhych
Aby byl rozSiren pocet povldek a scenai'fi, musl byl ziskanl pro'; pClkrokovych filmit je treba provest ucelne zasahy v dlstrlbucnlm
filmovou tvorbu nasi nejlepsi spisovatele a dramatic!. K zajistenl' liseku statnl filmove spravy.
tobo se doporucuje zrldlt pri Svazu cs. spisovatelfi filmovou komlsl Nase vlasl pod vedenlm Klementa Gottwalda vykrocila smele vpred
kter(i bude podni'itne dbat o· to, aby splsovatele psali nejkvalilnejsl:k vybudovani socialismu. Filmovi pracovnici majl v tomlo dile velildeove
a umelecky vysoce hodnotne filmove povfdky a'scenare. kou odpovectnosl. Jejlch dila zhlednou dnes mili6ny obcanfi republiky
Vyznamnou ulohou nasebofilmu je rozvljeIiI fihriove tvorbya vI'. od prfimyslovych meslskych stredlsk a~ po vzdalene male vesnlcky.
roby na Slove
ll
sku. Geske filmove vyrobi'i avsem ceskym' filmovym Proto musl vynalo~it vsechny sve sily k tomu, aby dali lidu prepracovnikfim
pripada tu cestna aloha poskytovat vsestrannou bratr- svedclva umelecka dila vysoke !deove a umelecke hodnoly, ktera buskou
pomoc rodicl se slovenske filmovevyrobi'i. Zvlasle jdeo vybu- 'dou lidem milovana a oblibena, jlm~ bude, rozumeno a ktera se stadovani
potrebnych technickych zai'lzeni na Slovensku, ,osj{oleni . nou nezbytnoupolrebou ka~dodenniho '~ivota a pomocnikem, uclle·
kadrfia slovenskych filmovych pracovnlkfi,'o vypomoc ceskych fil- lem a.·.fadcem pi'! jeho prestavbi'i.
movych odbornlkfi pri zhotovovani slovenskych filmfi apod.
70