7 – HVĚZDY JAKO NESTABILNÍ SYMBOLY
FAVBPalt_1
5. 4. 2017
Mgr. Šárka Gmiterková

L7 - Texty
•Shingler, Martin (2012): Star studies. A critical guide. London: Palgrave Macmillan and BFI, s.
149 - 180.
•
•Gmiterková, Šárka (2015): Betrayed by blondness: Jiřina Štěpničková between authenticity and
excess. Journal of celebrity studies 7, č. 1, s. 45 - 57.

Ztělesňování, prožívání, zosobňování
•
•Hvězdy jsou ztělesněním sociálních kategorií, do nichž jsou lidé rozmisťování a skrz které jsou
nuceni dávat svým životům smysl – kategorie třídy, genderu, národa, etnicity, náboženství, sexuální
orientace…
•Hvězdy reprezentují typické způsoby chování a vystupování, prožívání a uvažování v současné
společnosti; způsoby, které jsou kulturně, společensky a historicky podmíněné.
•K hvězdám se můžeme vztahovat prostřednictvím campu, tedy nejen pro jejich tušenou vnitřní esenci,
ale také je oceňovat za to, jak se vypořádávájí s nástrahami společenských konvencí.

Hvězda jako zeitgeist ikona
•Skoro všechny hvězdné obrazy mají hlubší sociální dopad a kulturní význam v konkrétním historickém
momentu.
•Jean Gabin jako emblematický hrdina Lidové fronty ve Francii ve 30. letech / Sidney Poitier jako
významná ikona amerického rasově integračního hnutí a ideální ztělesnění muže z černošské střední
třídy / Jiřina Štěpničková jako česká národní hvězda
•Hvězdu jako ztělesnění své doby může částečně spoluvytvářet filmový průmysl, částečně diváci a
fanoušci, ale nejčastěji tak činí filmoví kritici, historici a akademici.
•“Hvězdy konkrétní éry pro nás daný historický moment vyjadřují různými způsoby … Hodnoty,
konflikty, témata a tenze doby; zkrátka její pocitové klima hvězdy živě vyjadřují.“ (Holmes, Diana
– John, Gaffney: Stardom in postwar France.)

Sexuální symboly
•Globální fenomén 50. let (USA, Velká Británie, Itálie, Francie, Řecko, Československo…)
•Transgresivní figury >> ilustrují pohyblivé společensko-politické normy   •Nejen eroticky
atraktivní hvězdy, ale také třídní, národní, etnické a rasové atributy •Nestabilní symboly –
spojení často protichůdných charakteristik (nevinnost + explozivní sexualita, přitakání stereotypu
i komentář k němu, obdivované i vysmívané jako parodie na ženství) •Krátkodobé kariéry – se změnou
sociálního klimatu mizí potřeba tohoto konkrétního typu
•
•
post_193279_20150111182202 (2).jpg article-2571886-1BFCE72200000578-217_634x902.jpg

1.jpg R1280x0.jpeg tumblr_ne6fbzLuRM1towq7qo1_500.jpg 412e6be19c442fa72d8f0417874d7da0.jpg
melina-mercouri.jpg 781eef3ad3ef6cfdf0d6e3f28e85cb9b.jpg


Nikdy v neděli (1960, r. Jules Dassin)



Olga Schoberová
•Kariéra omezená pouze na 60. léta
•Jeden ze symbolů společensko-politického uvolnění v Československu ve druhé polovině 60. let
•Status hvězdy legitimizován pravidelnou prací v zahraničí
•Ryze filmová herečka
•Debutovala hudební komedií Bylo nás deset (1963, Antonín Kachlík), pokračovala epizodními rolemi
ve filmech Ikarie XB1 (1963, r. Jindřich Polák), Náboj (1963, r. Ivo Toman) a Bláznova kronika
(1964, r. Karel Zeman)
•Významnou rolí prního období její kariéry byla naivka Winnifred ve westernové parodii Limonádový
Joe (1964, r. Oldřich Lipský)
1963 Bylo nas deset 3.jpg 51c146b7d503c6329cd063eda8a574c9.jpg

Olga Schoberová / Olinka Berová
•Následuje období spolupráce se zahraničními produkcemi natáčenými na Barrandově: Tajemství
čínského karafiátu (1964, r. Rudolf Zerethuber), Zlatokopové z Arkansasu (1964, r. Paul Martin) a
Černí orlové ze Santa Fé (1965, r. Ernst Hofbauer a Alberto Cardone)
•
•V roce 1966 opět natáčí československé filmy: Slečny přijdou později (1966, r. Ivo Toman), Kdo
chce zabít Jessii? (1966, r. Václav Vorlíček) a Flám (1966, r. Miroslav Hubáček).
•
•Hlavní role v zahraničních produkcích: The vengeance of She (1968, r. Cliff Owen), Lucrezia (1968,
r. Osvaldo Civirani) a La calde notii di Popea (1969, r. Guido Malatesta) => soft core erotika
•
•V roce 1970 ještě natáčí sci-fi komedii Václava Vorlíčka Pane, vy jste vdova! a trezorový film Do
videnia v pekle, priatelia (r. Juraj Jakubisko)

Olga Schoberová hvězdný obraz
eadn3lo9i4jn3noe.jpg
•Fyzicky atraktivní vzhled a sex-appeal (móda kostýmy, scény svlékání a oblékání + fetišizace)
•Mládí – nikdy před kamerou nezestárla
•Informace soukromého charakteru výrazně převažují na úkor psaní o hereckém ztvárnění rolí
•Sevřená do jediného typu limitovaného vzhledem, věkem a hereckými schopnostmi (či jejich absencí)
•Status hvězdy legitimuje paralelní kariéra v zahraničí
•
•
•
•

gymstyle.cz_2015-07-27_09-26-17.jpg 07cbf8b3044fda23dd02dee249a4c294.jpg
c8bbd762b78154152d825303a411b69d.jpg c6df2d6087a32552cede527391893bd1.jpg wesley-snipes-thumb.jpg
bruce-lee-016.jpg

“Blond” faktor
•Fotografický a kinematografický aparát vyzdvihuje bílou rasu formou distribuce světla.
•Tříbodové svícení se užívá ke zdůraznění postavy v záběru:
•Hlavní, doplňkové a zadní světlo => zásadní pro vytváření efektu záře (glow)
•“Užití zadního světla pro nasvícení blond vlasů je nejen spektakulární, ale také nezbytné – jedině
tak filmaři dosáhli toho že s použitím ortochromatické suroviny blond vlasy vypadaly jako plavé a
ne žlutavé.” (Bordwell, 1985)
•Blond herci a blond hvězdy dominují hvězdným systémům.

Blond stereotypy
•Smyslnost
•Sofistikovanost a glamour
•Nízká inteligence
•Smysl pro humor
•Umělost a kostruovanost
•Nevinnost
•Femininní znak
• => kulturní konstrukt plný protichůdných znaků, jehož různé varianty ztělesňují blond hvězdy –
sexuální ikona Marilyn Monroe, chladná sofistikovaná krása Grace Kelly, andělská Madonna Jiřina
Štěpničková
Mansion_of_Celebs_Grace_Kelly_029.jpg Jířa profil.jpg

•Blond vlasy jsou důležité nejen z hlediska barvy, ale také designu – jako peekaboo Veronicy Lake /
Natašy Gollové, jako vyčesaný drdol “choucroute” Brigitte Bardot nebo různě spletené a dozdobené
(svatební věnec Jiřiny Štěpničkové jako Maryši)
•Tři klíčová témata – vizuální konstrukce blond vlasů, genderové implikace (výrazně femininní rys)
a ideologické variace (etnicita a národní hodnoty)
•“Idealizované bílé ženy jsou nasycené a prostoupené světlem. Prýští z nich anebo na ně dopadá
shora. Stručně řečeno – září. Září spíš než že by se leskly” (Richard Dyer: White).
•Tohoto efektu lze dosáhnout pomocí ošacení, svícení, umístění v záběru a blond vlasů.

Blond vlasy – střih a design
gollova.jpg Screen-shot-2011-06-27-at-1.45.49-PM.png


Záře vs lesk (glow vs shine)
Snímek obrazovky 2017-04-03 v 13.24.28.png Snímek obrazovky 2017-04-04 v 19.24.12.png


silva.jpg Julian-Assange-Picture-Credit-by-Allen-Clark-1.jpg 428814d184ad0c488537b3bf4e821d83.jpg
The_Wrestler.png


Robert Redford
bdebfb110d16e895ae0ea784b5abdd0e.jpg
•Filmy jej na jednu stranu staví jako idealizovaný romantický objekt pro pohled, na stranu druhou
jde o postavy, které jsou aktivní, mají cíle a motivace
•Kritizovaný za příliš uvolněný herecký styl (v kontrastu ke generačně spřízněným, ale metodicky
vyprofilovaným hercům)
•Prototyp Američana z vyšší třídy, povzneseného nad okolí i vlastní emoce
•

all_the_presidents_men_redford_hoffman_4.jpg 671048c8962e22bea3a3106584ce2df0.jpg



Takoví jsme byli (1973, r. Sydney Pollack)



Jiřina Štěpničková
•Mezi lety 1935 a 1944 cíleně obsazovaná do rolí vesnických mladých žen v adaptcích klasické i
populární národní literatury:
•Maryša (1935, r. Josef Rovenský), Vojnarka (1936, r. Vladimír Borský), Páter Vojtěch (1936, r.
Martin Frič), Kříž u potoka (1937, r. Miloslav Jareš), Lidé pod horami (1937, r. Václav Wasserman),
Boží mlýny (1937, r. Václav Wsserman), Muzikantská Liduška (1940, r. Martin Frič), Jan Cimbura
(1941, r. František Čáp), Babička (1942, r. František Čáp), Děvčica z Beskyd (1944, r. František
Čáp)
• V letech 1929 až 1936 členka souboru činohry Národního divadla, od roku 1937 jako stálý host
Městského divadla na Královských Vinohradech
•Klíčovým kariérním momentem je role Maryši (synergické působení divadla a filmu)

Star vehicle Jiřiny Štěpničkové
•Mladé dívky nebo novomanželky, tvořící morální autoritu příběhů
•Schopnost revolty i sebeobětování
•Čistý hlas a artikulace
•Sakrální aura namísto tělesné přitažlivosti
•=> blond vlasy jako klíčový fyzický atribut
•Důležitá spolupráce s kameramanem Ferdinandem Pečenkou
•
•
Jířa Madona.jpg

Baarová kroj.jpg 013.jpg 2Dnsn.jpeg 28cb4d3a0665b45963850eac601c2c38.jpg
57614c16975c92bd16130800-184858.jpeg


Muzikantská Liduška (1940, r. Martin Frič)



Protektorát Čechy a Morava
•Blond vlasy sice v případě Štěpničkové podtrhovaly auru národní hvězdy, ale v první polovině 40.
let začaly vytvořenou pozici spíš narušovat
•Příklon k realismu
•Tmavší vlasy pro filmy Babička a Jan Cimbura
•Negativní role ve filmech Preludium (1942, r. František Čáp) a Barbora Hlavsová (1942, r. Martin
Frič)
•Plavá nordická krása odpovídá preferencím nacistické kinematografie (?)
•Namísto přirozenosti a autenticity se zdůrazňuje umělost a přílišná stylizace Štěpničkové v rolích
prostých žen
•Počestné paní pardubické (1944, r. Martin Frič) – vlasy, jejich úprava a ozdoby jsou důležité pro
vykreslení postavy Roziny i vyznění celého filmu

Počestné paní pardubické (1944, r. Martin Frič)
Snímek obrazovky 2017-04-05 v 10.17.34.png Snímek obrazovky 2017-04-05 v 10.14.24.png


Resumé
•Výzkum jednotlivých hvězdných osobností nám umožňuje porozumět způsobům, praktikám a okolnostem,
jejichž prostřednictvím se konkrétní fyzické tělo stává místem artikulace národních, genderových,
třídních a sexuálních hodnot, limitů a tenzí.
•
•Hvězdy nikdy pouze neodrážejí dobové stereotypy, ale vždy je také výrazně individualizují.
•
• Hvězdy tudíž fungují jako nestabilní symboly, protože jejich reprezentační potenciál pro vybranou
sadu hodnot se časem vyčerpá (ať už díky proměně hvězdy samotné nebo s ohledem na transformaci
produkčních podmínek či vzhledem ke změně širšího společensko-ideologického kontextu.