La Représentation (très) féminine du français-langue-étrangère

                   (Velmi) ženská reprezentace francouzštiny jako cizího jazyka

Otázka motivace ke studiu cizího jazyka je zde zkoumaná z úhlu pohledu, který vychází z myšlenek
sociologa Pierra Bourdieua. Bourdieu, který vychází z předpokladu, že jazyk je nejen nástrojem
komunikace, ale také vnějším znakem bohatství, považuje jazyk za symbolický kapitál. Má hodnotu,
taktéž symbolickou, která vychází ze schopnosti jejích uplatňovatelů, a to vnucovat vlastní
kritéria ohodnocení. Symbolická hodnota jazyka, jak říká Bourdieu, pochází ze sociálních podmínek,
ve kterých se jazyk užívá.

Vzhledem k tomu, že studium cizího jazyka na univerzitě je především reálnou investicí, a to jak
časovou, tak finanční, je pochopitelné, že se získaný prospěch považuje rovněž za reálný. V tomto
případě se jedná ˗ kromě získání diplomu, samozřejmě ˗ o získání schopnosti komunikovat ve
studovaném jazyce. Avšak ze zkušenosti víme, že realita je této představě vzdálená. Jedná-li se o
jazyk, jehož hodnota jako nástroje je poměrně omezená, jako je tomu zpravidla v univerzitních
kurzech francouzštiny jako cizího jazyka, motivace studentů naučit se komunikovat je menší,
přestože právě to by byl reálný prospěch, než získat symbolický prospěch, tedy plod symbolické
hodnoty studovaného jazyka v sociálním kontextu studenta. Tato symbolická hodnota je náchylná
k výkyvům, které se projevují stejně markantně ve významu počtu studentů, jako v obsahu programu,
který je jim nabízen. Vysvětluje tak extrémní feminizaci tohoto oboru, zachovávanou převahu silně
literárních programů, obtížnost, se kterou se setkáváme, chceme-li implementovat praktičtěji
zaměřené programy, komplikovanost, se kterou se prosazují, a zároveň nedostatek prestiže, které se
jí dostává.