Vysoké a nízké ve vizuální kultuře DSC_0003.jpg 1. „Vznešené“ (sublime, das Erhabene) •to, co je velké, majestátní, co přesahuje všechny hranice •vyjádření nekonečna smyslovými prostředky •emocionální odezva: úžas, nadšení, úcta •Teoretické koncepty: Immanuel Kant, Edmund Burke, Friedrich Schiller • img008 František Bílek, Úžas, 1907 „Vznešené“ u I. Kanta a F. Th. Vischera •Vznešené: otřásající, dojímající, protiklad vůči krásnému •Vznešenost přírody: hvězdná oblaka, východ slunce, moře •matematická vznešenost prostoru (moře, poušť) / dynamická vznešenost síly (bouře, vichřice), jež může působit ničivě i plodně •Vischer: vznešenost smyslová (příroda), rozumová (smýšlení, vůle), rozumová v tragickém konfliktu (dějiny) • • C. D. Friedrich, Mnich na břehu moře, 1809 01 cdf 2. Posvátný prostor a podoby numinózního •„První moderní chrám na světě“ •Otto Wagner, kostel sv. Leopolda •v psychiatrické léčebně Am Steinhof ve Vídni, 1904-1907 14 Otto_Wagner_Steinhofkirche6 Fritz von Uhde, Nechte maličkých přijíti ke mně, 1884 02 Desiderius Peter Lenz, Pieta, 1894. Chrám sv. Gabriela, Praha-Smíchov 015 Podoby numinózního podle Rudolfa Otta Das Heilige (Posvátno), 1917 •Vznešenost: Pyramidy a sfinga v Gíze • 01 giza2 Podoby numinózního podle Rudolfa Otta Das Heilige (Posvátno), 1917 •Posvátné umění: klasická čínská malba z období dynastií Tang a Sung (krajinářství a obrazy svatých) • •Shen Chou, Hora Lu, cca 1500 • 02 Shen Chou ca1500 Podoby numinózního podle Rudolfa Otta Das Heilige (Posvátno), 1917 •Posvátné umění: gotika •„Nám, lidem Západu, se jeví nejposvátnějším umění gotiky, a to předně svou vznosností.“ • • •Katedrála v Salisbury • 03PICT0009 Mircea Eliade Posvátné a profánní (česky 1994) •„Sakrální architektura tedy pouze přejímá a rozvíjí kosmologickou symboliku, která je přítomna již ve struktuře primitivních obydlí.“ • •Interiér chrámu Hagia Sofia v Cařihradu 06 Hagia_Sofia 3. Křižovatka avantagard Střetnutí „vysokého umění“ avantgard a kýče přístupného lidovým masám, a proto podporovaného totalitními režimy (Greenberg). Zároveň však i moment vnitřní krize, „akademismu avantgard“ (Chalupecký). Studie Clementa Greenberga Avangarda a kýč (1939) Jindřich Chalupecký, Svět, ve kterém žijeme (1940), základní teoretický text Skupiny 42 • Umění: „objevuje skutečnost… ten svět, ve kterém žijeme, a nás, kteří žijeme. Neboť nejen tématem, ale smyslem a záměrem umění není nic než každodenní, úděsné a slavné drama člověka a skutečnosti… Nebude-li toho moderní umění schopno, bude zbytečné.“ (J. Chalupecký, Svět, ve kterém žijeme) • Jch Skupina 42 František Hudeček, Noční chodec,1941 Kamil Lhoták, Krajina s balónem a továrnou,1939 Hudeček kraj_balon_tovar_01 Koncept vznešeného u J. F. Lyotarda (Putování) •„Cílem Newmanova obrazu není ukázat, že trvání přesahuje vědomí, nýbrž chce být samo událostí. ... Newmanův obraz je anděl. Nic nezvěstuje, je zvěstováním samým.“ •„Má-li Newmann nějaký syžet, pak je jím „okamžité“. Děje se to zde a nyní. To, co se děje (quid), přichází až poté. Začátek je, že to je (quod); svět, to, co je.“ •Nesrovnatelnost vznešeného jako vkladu moderního malířství se uskutečňuje, jak to bylo téměř současně formulováno ve spisech Maurice Merleau-Pontyho, Jacquese Derridy a Gillese Deleuzeho, jako experimentální reflexe tím, že viditelné (slyšitelné, ukazatelné) vděčí za to, že je viditelné zásadní neviditelnosti nebo nepřítomnosti. Dionysius 1949 Barnett Newman Dyonisius 1949 Barnett Newman Vir heroicus sublimis 1950-51 MoMA New York 4. Pop art a periferní oblasti výtvarné kultury První dílo pop artu: Richard Hamilton, Just What Is It That Makes Today´s Homes so Different, so Appealing? koláž, 1956 Dilema výlučnosti avantgard se zdá být vyřešeno: lidové/populární je integrováno do umění, avšak již s před-znamenáním konceptu „preventivního kýče“. hamilton-appealing Britský pop art David Hockney Portrét Nicka Wildera, 1966 hockney Pop art v USA Robert Rauschenberg, 1970 Roy Liechtenstein, 1963 rausch RL_1963 Andy Warhol Mick Jagger, 1975 Marilyn, 1967 warhol_jagger2 aw Periferní oblasti architektury v perspektivě postmodernismu inspirace: Robert Venturi, Brent-Johnson House, cca 1966 Herbert J. Gans, studie Levittowners, 1967: zkoumal život střední třídy na předměstí Levittown (Willingboro, New Jersey) i její architekturu 50. a 60. let /spodní snímky/ Levittown%20aerial%20Route%2013 dva5696 NJ-Prot02 Robert Venturi dům a ateliér Coxe-Hayden Block Island, 1980 Robert Venturi Venturi buildings Block Island Architektura, která zahrne celou realitu lidské ekologie •Programová stať Silent-White-Majority Architecture (Architektura mlčící bílé většiny), in: R. Venturi, D. Scott Brown, S. Izenour, Learning from Las Vegas, 1972 • Motto: Stavět „pro lidi, jací skutečně jsou“, tj. stavět pro střední vrstvy lidí z předměstí (nikoli pro horní střední vrstvu s naoktrojovaným modelem bydlení), stavět s respektem pro přirozený svět tradic, konvencí, a ne pro intelektuálně vykonstruovaný svět, stavět pro svět, v němž panuje estetická a hodnotová různo-rodost (včetně kýče) a ne estetická monokultura. • Anonymní architektura chatařů Veronika Zapletalová, cyklus Chatařství, 2000-2002 img082 img083 img084 Josef Čapek Nejskromnější umění, 1920 •zaměřuje se na periferní oblasti výtvarné kultury chápané jako nízké či pokleslé sféry tvorby: malba vývěsních štítů, ilustrace levných dobrodružných knížek, staré fotografie aj. •nejen teoretický koncept, ale také inspirace pro autorovu vlastní tvorbu •Alena Pomajzlová k výstavě Nejskromnější umění (MG Brno, 2004): Orientace na uměleckou „periferii“ - neškolenou tvorbu, zejména na primitivní kultury, dětský výtvarný projev, tvorbu duševně nemocných - souvisela nejen s hledáním autenticity projevu, kořenů tvorby, „ztraceného středu“, ale i se širší otázkou vnímání a chápání umění, jeho podstaty. Také s Čapkem se dostáváme na neprobádaný a podceňovaný okraj, který však dokáže navodit novou citlivost pro vnímání odlišných forem umělecké tvorby než té, s níž je možné se setkat v galeriích a muzeích. Josef Čapek Nejskromnější umění DSC_0001 DSC_0002 Roger Scruton Dnešní snahy o estetično, in: Estetické porozumění, 1998 •Postmodernismus v umění: „pre-ventivní kýč“ (např. u J. Koonse) •„Nejhorší věc je dopustit se kýče mimoděk; daleko lepší je vytvářet kýč záměrně, protože potom už to není vůbec kýč, ale jakási rafinovaná parodie.“ •„motivem při (…) tvorbě byla fobie z kýče a výsledkem preventivní kýč – kýč nestoudně se vysmívající sám sobě.“ • jeff-koons slon 1995 Surůvka Teddy Bear 2002 Jeff Koons, Slon, 1995 Jiří Surůvka, Teddy Bear, 2002 Kulturní jamming (reklama Nike)