Vizuální kultura

                               Rekapitulace témat - zkušební otázky


 A. Zkušební otázky podle knihy Obraz J. Aumonta


1)     Podíl oka – zrakové vnímání (1. kap.)


Podíl oka: nastínění zákonů vizuální percepce. Soubor empirických, experimentálních a teo-retických
poznatků, který se utvářel už od starověku. Jedním z prvních teoretiků vidění byl už otec geometrie
Euklides. Po II. světové válce velký nárůst zkoumání, rozmach psychofyzikál-ních laboratoří.
Analogie v ČR: Ladislav Kesner, Obrazy mysli / Mysl v obrazech (2012), jakož i jeho výzkum
v Národním ústavu duševního zdraví.


a)      zrakové úkony, co vnímáme?, časové faktory vnímání (viz I.1, I.2 – srov. VK06, I.3)

b)      vnímání prostoru a pohybu (II.1, II.2)

c)      přístupy k vizuálnímu vnímání: analytický a syntetický (II.3)

d)      vizuální pozornost a vizuální hledání (III.1)

e)      dvojí skutečnost obrazů a princip nejvyšší pravděpodobnosti (III.2.1-2)

f)        základní optické iluze a vnímání formy (III.2.3-4 – VK04e-f)


2)     Podíl pozorovatele (2. kap.)


Podíl/role pozorovatele/diváka (beholder´s share) je pojem, který použil E. H. Gombrich v knize
Umění a iluze pro označení souhrnu perceptivních a psychických aktů, jejichž prostřednictvím
pozorovatel vnímá či chápe obraz. Pozorovatel či divák = subjekt, který při vnímání obrazu vychází
ze zraku; kromě schopnosti vnímání mobilizuje své vědění, pocity či přesvědčení. Ty jsou
poznamenány příslušností k určitému historickému území (třídě, době, kultuře). Přes tyto rozdíly
existují v obecném vztahu člověka k obrazu transhistorické a mezi-kulturní konstanty a právě ty
jsou zkoumány. Co nám přinášejí obrazy a jak je pozorujeme?


a)      vztah obrazu ke skutečnosti a jeho funkce (viz I.1.1-2)

b)      „rozpoznávání“ a „upamatovávání“ (I.1.3, I.2.1-2)

c)      jak obraz působí na pozorovatele (I.2.3-4 – srov. VK01e)

d)      Gestaltteorie (Arnheim) a generativní teorie obrazu (I.3.1, I.3.3)

e)      podmínky iluze zobrazení (II.1, II.2)

f)        iluze, psychický odstup a věrohodnost (II.3)

g)      pudy a emoce pozorovatele, skoptofilie (III.1-3 – VK 10)


3)     Podíl dispozitivu (3. kap.)


Pojem dispozitivu je převzat z psychoanalytické filmové teorie, zde se však užívá v obecném smyslu
pro popis situace těla a percepce vzhledem k předmětu vnímání. Tento komplikovaný vztah je součástí
souhrnu determinancí obklopujících a ovlivňujících každý individuální přístup k obrazům. Zkoumány
jsou: prostředky a techniky produkce obrazů, způsob jejich oběhu či reprodukce, místa jejich
dostupnosti, jejich nosiče atd.


a)      tvárný prostor a divácký prostor (I.1, I.1.1)

b)      způsoby vidění, příklad detailního záběru (I.1.2-4)

c)      rám a rámec (I.2, I.3)

d)      obraz v čase a čas v obrazu, implicitní čas, temporalizovaný obraz (II.1-3 – VK03)

e)      technická determinance dispozitivu (III.2)

f)        sociologické, subjektivní a ideologické účinky dispozitivu (III.3)


4)     Podíl obrazu (4. kap.)


Smyslem takto nazvané kapitoly je podat zprávu o souhrnu všech výzkumů zobrazení, jež přisuzují
obrazu imanentní hodnoty. Hlavní zájem je věnován zobrazovací hodnotě obrazu, jeho vztahu k vnímané
skutečnosti.


a)      analogie – její hranice, indexy a stupně (viz I.1-2)

b)      realismus (I.3 – srov. VK02c)

c)      perspektiva (II.1 – VK04)

d)      otevřený a zavřený prostor, hloubka záběru (II.2)

e)      scéna a scénografie (II.3)

f)        zobrazený čas (III.1-2 – VK03)

g)      význam v obrazu (IV.1-2)


5)     Podíl umění (5. kap.)


V rámci zkoumání obrazu se Aumont zaměřuje především na obrazy umělecké. Zdůvodňuje to tím, že tyto
obrazy jsou zajímavější než jiné (originálnější, silnější atd.), s vyšší mírou in-vence. Většina
ostatních obrazů umělecké obrazy napodobuje a více či méně vědomě přejímá.


a)      výtvarné a ikonické, abstraktní obraz (viz I.1, I.2.1)

b)      výtvarná „gramatika“ (I.2.2-3)

c)      expresívní obraz (II.1-3)

d)      umělecká aura (III.1)

e)      estetické problémy obrazu (III.2)

f)        fotogenie (III.3 – srov. VK03b)


 B. Zkušební otázky podle prezentací


1)      Vizuální kultura – úvod /prezentace VK01, část 01,02/

a)      rozdíl mezi pojmy výtvarné umění a vizuální kultura

b)      teorie vizuální kultury: předmět a metody, rozdíly v pojetí

c)      lingvistický a obrazový obrat

d)      rozšiřování předmětu dějin umění v 19. a 20. století

e)      problém zobrazení u E. H. Gombricha, kritika konceptu „nevinného oka“

f)        Beltingova antropologie obrazu

g)      formy reflexe vizuální kultury a příklady „prehistorie“ vizuálních studií – role zraku u F.
X. Šaldy, B. Markalouse a F. Kovárny

h)      proměny vizuálního paradigmatu: tři ideje obrazové racionality dle A. Gehlena a tři způsoby
vizuální reprezentace reality dle N. Mirzoeffa

i)        pravda uměleckého zobrazení od I. Kanta po A. C. Danta

j)        výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 01: 7-8, 10, 12, 14-17, 02: 3-4, 6


2)      „Pravdivý obraz“: Otisk skutečnosti v malířství a sochařství /prezentace VK02/

a)      teorie mimesis

b)      odlišení zobrazení a obrazu

c)      veristické postupy v malířství 19. a 20. století, malovaná panoramata

d)       „otisk skutečnosti“: posmrtné masky, skiagrafie, obraz neudělaný lidskou rukou, hypotéza o
využití projekčních optických pomůcek v malířství

e)      výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 1, 4-5, 7-20


3)      Teorie fotografického obrazu /prezentace VK03/

a)      počátky fotografie (camera obscura, daguerrotypie, kalotypie)

b)      fotogenie a možnosti jejího dosažení

c)      teorie fotografie: Ch. Baudelaire, W. Benjamin, R. Barthes, S. Sonntagová, H. Belting

d)      soutěžení fotografie a malířství (piktorialismus, fotorealismus), intermediální obrazy

e)      rozšíření média – fotožurnalismus, éra humanistické a reportážní fotografie

f)        výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 9-26, 34-39, 41-42


4)      Zobrazení prostoru a optické iluze /prezentace VK04/

a)      definice perspektivy, uplatnění euklidovské perspektivy ve výtvarném umění,

k tomu: výtvarná díla na snímcích 1-7

b)      různé druhy perspektivy (m. j. atmosférická perspektiva, anamorfóza) i jejich prolínání, k
tomu: výtvarná díla na snímcích 8-10, 15-17

c)      perspektiva jako symbolická forma a prostředek k ovládnutí světa (sn. 11-12, 18)

d)      umělá a syntetická perspektiva (sn. 14)

e)      perspektivní iluze

f)        optické iluze založené na vztahu figury a pozadí, k tomu: výtvarná díla na snímcích
21-22, 26-28

g)      reverzibilní obrazy (viz sn. 24-25)


5)      "Vizuální jazyk" a nonverbální komunikace /prezentace VK05/

a)      obrazová písma, ideogramy a fonogramy, design vizuální komunikace

b)      obřadná gesta v křesťanství a buddhismu, výsměšná gesta

c)      využití gest v malířství a sochařství – snímky 4, 8, 13

d)      Warburgův obrazový atlas Mnemosyné

e)      nonverbální a modifikovaná verbální komunikace

f)        zkoumání duševních vlastností lidí prostřednictvím tělesných znaků


6)      Nauka o barvách /prezentace VK06/

a)      nauka o barvách od antiky po 19. století

b)      empirické dělení barev (odstín, sytost, světlost), barevná koule Ph. O. Rungeho, primární,
druhotné a terciární barvy

c)      paobraz a simultánní kontrast

d)      Umění barvy J. Ittena, rozdělení barevných kontrastů

e)      rovnovážné proporce barev

f)        analogie kolorismu a hudby

g)      výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 8, 10, 12, 14, 23-34



7)      „Vysoké a nízké“ ve vizuální kultuře /prezentace VK07/

a)      vznešené jako filosofická a estetická kategorie

b)      posvátný prostor a podoby numinózního (R. Otto, M. Eliade)

c)      výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 1-2, 4-11, 13-15

d)      periferní oblasti výtvarné kultury (Nejskromnější umění J. Čapka, dokumentace fenoménu
chatařství)

e)      „vysoké umění“ avantgard a jeho situace ve 40. letech

f)        pop art a příbuzné tendence v postmoderní architektuře – díla na sn. 16-21

g)      „preventivní kýč“ (R. Scruton)

h)      „kulturní jamming“ v antireklamě


8)      Idea ve výtvarném umění /prezentace VK08/

a)      umění jako spojení techné a inventio

b)      konceptuální umění v širším smyslu (od manýrismu) a programově konceptuální umění

c)      umělecké dílo utvářené interpretací (A. C. Danto)

d)      výtvarná díla reprodukovaná na snímcích 1, 3, 5-19


9)      Teorie architektury a urbanismu /prezentace VK09/

a)      antická a renesanční teorie architektury

b)      otázky stylu a urbanismus v 19. století, koncept zahradních měst

c)      modernistická a postmoderní teorie architektury (sn. 14-16, 19-23)

d)      odcizení (sn. 17-18) a existenciálně-fenomenologická teorie architektury


10)   Skopofilie/voyeurství, genderové role a jejich feministická kritika /prezentace VK10/

a)      motiv „nahé pravdy“ u G. L. Berniniho, Gustava Klimta a jiných umělců

b)      tradice zobrazení aktu, vztah umění a pornografie (snímky 1, 5-12)

c)      koncept pohledu (the gaze)

d)      feministické teorie: Linda Nochlin, Laura Mulvey, Patricia Mathews

e)      proměny chápání genderové identity ve výtvarném umění, filmu a reklamě


11)   Virtuální realita a simulakra, kritika masmédií /prezentace VK11/

a)      definice virtuality, „virtuální starověk“

b)      simulace a simulakra podle Jeana Baudrillarda

c)      modernistické a postmoderní vizuální citace a variace

d)      kritika televize (G. Anders, N. Postman) a situace médií v postindustriální společnosti (M.
McLuhan, L. Manovich)

e)      ústřední otázka Antropologie obrazu Hanse Beltinga: vztah médium – obraz – tělo

f)        virtuální těla