TRENAŽÉR KONFERENCE ANOTACE 2. KOLO Tematické okruhy: - Nová média a instituce (umění, škola) - Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích - Remediace… (televize a viziální poezie) - High-Tech a touha po dokonalé iluzi - Inteligentní umění - Historie nových médií v umění - Sociální média a kolaps kategorií identita/image, práce/marketing Kombinované studium Nová média a instituce Karel Podlena Videohry jako (de)gradace vzdělávání Videohry se v dnešní době řadí mezi leadery zábavního průmyslu. Samotný videoherní průmysl vydělává celosvětově dokonce více peněz než filmový. Tento fakt hraje i velkou roli v tom, že většina dnešní generace dětí školou povinných tráví hraním videoher stále mnohem více času a mnohdy si z těchto videoher odnášejí i důležité poznatky a fakta. Jak tomu ale v zábavním průmyslu často bývá, fakta bývají deformována nebo degradována na úkor právě zábavy. Do jaké míry je tedy hraní her relevantní v rámci vzdělávání a potažmo i výchovy? Je jim přikládán dostatečný význam nebo se jedná pouze o marketingový tah, který přispívá k degradaci lidského intelektu podobně jako mnohá další nová média a informační technologie? Videohry jako (de)gradace vzdělávání[INS: ? :INS] Videohry se v dnešní době řadí mezi leadery zábavního průmyslu. Samotný videoherní průmysl vydělává celosvětově dokonce více peněz než filmový. Tento fakt [DEL: hraje :DEL] [DEL: i :DEL] [DEL: velkou roli :DEL] [INS: se odráží také :INS] v tom, že většina dnešní generace dětí školou povinných tráví hraním videoher stále [DEL: mnohem :DEL] více času[INS: . :INS] [INS: Videohry a princip hry obecně (gamifikace) jsou často využívány v :INS] [INS: :INS] [INS: rámci :INS] [INS: hledání :INS] [INS: nový :INS] [INS: ch :INS] [INS: :INS] [INS: vzdělávací :INS] [INS: ch :INS] [INS: metod, které mají vést ke zlepšení a prohloubení znalostí mladé generace v nejrůznějších oblastech lidského poznání. :INS] [DEL: a mnohdy si z těchto videoher odnášejí i důležité poznatky a fakta. :DEL] [DEL: Jak tomu ale v zábavním průmyslu často bývá, fakta bývají deformována nebo degradována na úkor :DEL] [DEL: právě :DEL] [DEL: zábavy. :DEL] Do jaké míry [INS: jsou :INS] [DEL: je :DEL] [DEL: tedy :DEL] [DEL: hraní her :DEL] [INS: video hry :INS] relevantní[INS: m nástrojem :INS] [DEL: v rámci :DEL] vzdělávání a potažmo i výchovy? [INS: Znamená zavádění herních principů :INS] [INS: a video her :INS] [INS: do vzdělávání hrozbu degradace vzděl :INS] [INS: ávacího procesu na pouhou zábavu (edutainment) nebo :INS] [INS: je naopak příležitostí k naplnění vize „škola hrou“? :INS] [INS: Na to se pokusím odpovědět ve svém příspěvku. :INS] [DEL: Je jim přikládán dostatečný význam nebo se jedná pouze o marketingový tah, který přispívá k degradaci lidského intelektu podobně jako mnohá další nová média a informační technologie? :DEL] 02 Videohry jako (de)gradace vzdělávání? Videohry se v dnešní době řadí mezi leadery zábavního průmyslu. Samotný videoherní průmysl vydělává celosvětově dokonce více peněz než filmový. Tento fakt [DEL: hraje i velkou roli :DEL] [INS: bezprosředně souvisí také s tím :INS] [DEL: v tom :DEL] , že většina dnešní generace dětí školou povinných tráví hraním videoher stále [DEL: mnohem :DEL] více času.[INS: (odkaz na výzkum nebo pouze – tráví hodně času) :INS] V rámci hledání nových vzdělávacích metod se čím dál častěji [INS: užívá také :INS] videoher a principu hry obecně (gamifikace), které mají vést ke zlepšení a prohloubení znalostí mladé generace v mnoha různých oblastech vzdělání. Do jaké míry jsou ovšem videohry relevantním nástrojem k vzdělávání a potažmo i k výchově? Znamená zavádění herních principů a videoher do vzdělávání hrozbu degradace vzdělávacího procesu na pouhou zábavu (edutainment) nebo je to naopak příležitost[DEL: í :DEL] k naplnění vize „škola hrou“? Ve svém příspěvku se na tyto otázky pokusím odpovědět. Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích Jitka Fukalová Skeptické myšlenky v teoriích Baudrillarda, Eca a Baumana Při přípravě diplomové práce jsem si prostudovala některá hlavní díla Jeana Baudrillarda (Dokonalý zločin, Rozhovory s Baudrillardem), Umberta Eca (Skeptikové a těšitelé, O zrcadlech a jiné eseje, Od hlouposti k šílenství: zprávy o tekuté společnosti) a Zygmunta Baumana (Tekutá modernita). Diplomová práce se zabývá hyperrealitou a je zpracovávána formou analýzy, při té příležitosti jsem vyvodila hlavní poznatek, že většina myšlenek, tedy hlavní pocit z četby, je značná skepse všech jmenovaných. Nejméně skeptický je Bauman, který jako sociolog dokládá vše příklady ze života. Ve svém příspěvku do konference bych se chtěla zabývat těmito autory a prokonzultovat s ostatními kolegy, jestli je moje úvaha správná. Skeptické myšlenky [H1] v teoriích Baudrillarda, Eca a Baumana Při přípravě diplomové práce jsem si prostudovala některá hlavní díla Jeana Baudrillarda (Dokonalý zločin, Rozhovory s Baudrillardem[H2] ), Umberta Eca (Skeptikové a těšitelé, O zrcadlech a jiné eseje, Od hlouposti k šílenství: zprávy o tekuté společnosti) a Zygmunta Baumana (Tekutá modernita). Diplomová práce se zabývá hyperrealitou[H3] a je zpracovávána formou analýzy[H4] , při té příležitosti jsem vyvodila hlavní poznatek, že většina myšlenek, tedy hlavní pocit z četby, je značná skepse všech jmenovaných[H5] . Nejméně skeptický je Bauman, který jako sociolog dokládá vše příklady ze života[H6] . Ve svém [INS: konferenčním příspěvku :INS] [DEL: příspěvku do konference :DEL] bych se chtěla zabývat těmito autory [H7] a prokonzultovat s ostatními kolegy, jestli je moje úvaha správná. 02 Skeptický obraz postmoderní [DEL: mediální :DEL] doby v dílech Baudrillarda, Eca a Baumana Při přípravě diplomové práce jsem si prostudovala některá díla Jeana Baudrillarda (Dokonalý zločin, Rozhovory s Baudrillardem), Umberta Eca (Skeptikové a těšitelé, O zrcadlech a jiné eseje, Od hlouposti k šílenství: zprávy o tekuté společnosti) a Zygmunta Baumana (Tekutá modernita). Tato díla zmiňují koncept hyperreality, a proto se stala základem teoretické části [INS: mé :INS] diplomové práce, která se zabývá primárně hyperrealitou. Diplomová práce je zpracovávána formou analýzy konceptu hyperreality, jak je definován a nahlížen jmenovanými teoretiky. Při té příležitosti jsem vyvodila hlavní poznatek o značné skepsi všech jmenovaných vůči postmoderní [DEL: mediální :DEL] době. Ve svém konferenčním příspěvku bych se chtěla zabývat výše jmenovanými autory a jejich pohledem na hyperrealitu jako jeden z důležitých pojmů postmoderní mediální doby. Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích Simona Kubiczková Filozofické aspekty psacího stroje pohledem F. Kittlera a M. Heideggera Referát konference k teoriím o psacím stroji dvou stěžejních kritiků, Kittlera a Heideggera, kteří se ve svých textech věnují vynálezu psacího stroje. V příspěvku bude vedle historických mezníků psacího stroje zkoumána technologie moderní typografie a s ní spojené filozofické aspekty, které přišly po nástupu psacího stroje, jakožto prostředku ulehčujícího člověku psaní rukou a předchůdce technického písma. V konferenci bude zároveň mapována oblast uměleckého využití psacího stroje, kterou představuje vizualizace obrazů pomocí typografických znaků psaných na stroji (typewriter art). Filozofické aspekty psacího stroje pohledem F. Kittlera a M. Heideggera [INS: (varianta nadpisu: Psací stroj z :INS] [INS: :INS] [INS: hlediska :INS] [INS: filozofie médií a techniky (Kittler a Heidegger) :INS] [INS: a jako umělecký prostředek :INS] [DEL: Referát konference k teoriím o :DEL] [INS: Ve svém příspěvku :INS] [INS: se zaměřím na :INS] [DEL: :DEL] psací[INS: ho :INS] [DEL: m :DEL] stroj[INS: e , jako nástroje technologizace psaní, jak o :INS] [INS: něm uvažují :INS] [DEL: i :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: dv :DEL] [DEL: ou :DEL] [INS: a přední :INS] [DEL: stěžejních :DEL] [DEL: kritiků :DEL] [INS: :INS] [INS: filozofové technického pokroku :INS] , Kittler[DEL: a :DEL] a Heidegger[DEL: a :DEL] [INS: . :INS] [DEL: , kteří se ve svých textech věnují vynálezu psacího stroje :DEL] . [DEL: V příspěvku bude v :DEL] [INS: V :INS] edle historických mezníků [INS: vývoje technologie :INS] psacího stroje [INS: bude :INS] [DEL: zkoumána :DEL] [INS: představena také :INS] technologie moderní typografie [INS: jako předchůdce technického písma, :INS] a s ní spojené filozofické [DEL: aspekty :DEL] [INS: otázky ??? nějaké zmínit???? :INS] [DEL: , které přišly po nástupu psacího stroje, jakožto prostředku ulehčujícího člověku psaní rukou a předchůdce technického písma :DEL] . [INS: Obra psacího stroje z hlediska filozofie médií bude doplněn příklady :INS] [DEL: V konferenci bude zároveň mapována oblast :DEL] uměleckého využití psacího stroje[INS: (tzv. :INS] [DEL: , kterou představuje vizualizace obrazů pomocí typografických znaků psaných na stroji ( :DEL] typewriter art). 02 Psací stroj z hlediska filozofie médií a techniky (Kittler a Heidegger) a jako umělecký prostředek Ve svém příspěvku se zaměřím na psací stroj jako nástroj technologizace psaní, jak o něm uvažují přední filozofové technického pokroku, Kittler a Heidegger. Vedle historických mezníků vývoje technologie psacího stroje bude představena také technologie moderní typografie jako předchůdce technického písma. Obraz psacího stroje z hlediska filozofie médií bude doplněn příklady uměleckého využití psacího stroje (tzv. typewriter art).[INS: :INS] Remediace Lucie Vašíková Sociální sítě jako platforma: místo k prezentaci? Mezi televizí a sociálními sítěmi vzniká proces remediace . V internetovém prostředí se zrychluje přísun informací, množí se vizuální podněty, zejména na sociálních sítích. To vše ovlivňuje vzrůstající požadavek na aktuálnost televizního zpravodajství. Televizní zpravodajství, ČT24 nevyjímaje se snaží držet krok se západními trendy využitím hypermediace. Reportéři využívají živých vstupů, které jsou k vidění na facebookových stránkách. Přejímá anglické názvy pořadů, v prostředí ČT24 například Newsroom, využívá výraznou grafiku. Využití sociálních sítí jako prostoru pro prezentaci svých pořadů, i jako kreativní prostředí pro tvorbu obsahu, je pro televizní prostředí standardem. Informační posun obsahu příspěvků je pro televizní vysílání nevyhnutelný. Po krátké chvíli, kdy událost vznikne, se objeví její různý popis, záznam. Od zprávy z ČTK, dalších agentur, přes aktivní redaktorskou práci, po iReportéra . Médium, které je nositelem informace ovlivňuje jeho další použití. Například psaný text je často v zájmu zjednodušení a zrychlení zprávy zkrácen nebo zařazen vedle informace s jiným obsahem. Může tak vést k vytržení, nebo změně kontextu. Facebook je nejvyužívanější sociální platformou ČT. Regionální cílení příspěvků, kratší střih, pohledy do zákulisí. To vše zvyšuje sdílitelnost příspěvku. Dalším trendem je video přehravatelné bez zvuku. Velká část uživatelů si pustí video bez zvuku, například v dopravním prostředku. Všechny sociální sítě, které jsou využívány, jako platforma, mají svá specifika a pravidla k užívání. Je potřeba vnímat rozdíly mezi Twitterem, Facebookem, Snapchatem, Instagramem a jejich možnostmi. Sociální [DEL: sítě :DEL] [INS: média :INS] jako [DEL: platforma: :DEL] místo k[DEL: :DEL] [INS: :INS] prezentaci[INS: televize :INS] [DEL: ? :DEL] Mezi televizí a sociálními [DEL: sítěmi :DEL] [INS: médii :INS] [DEL: vzniká :DEL] [INS: dochází k :INS] proces[INS: u :INS] remediace . V internetovém prostředí se zrychluje přísun informací, množí se vizuální podněty, zejména na sociálních sítích. To vše ovlivňuje vzrůstající požadavek na aktuálnost televizního zpravodajství. [H8] Televizní zpravodajs[INS: ké kanály :INS] [DEL: tví :DEL] , ČT24 nevyjímaje[INS: , :INS] se snaží držet krok se západními trendy využ[INS: ívání :INS] [DEL: itím :DEL] hypermediace. Reportéři využívají živých vstupů, které jsou k vidění na facebookových stránkách. Přejímá anglické názvy pořadů[H9] , v prostředí ČT24 například Newsroom, využívá výraznou grafiku. [H10] Využití sociálních sítí jako prostoru pro prezentaci svých pořadů, i jako kreativní prostředí pro tvorbu obsahu, je [INS: již :INS] pro televizní prostředí standardem. Informační posun obsahu příspěvků je pro televizní vysílání nevyhnutelný. [H11] Po krátké chvíli, kdy událost vznikne[H12] , se objeví její různý popis[H13] , záznam. Od zprávy z ČTK[H14] , dalších agentur, přes aktivní redaktorskou práci, po iReportéra . Médium, které je nositelem informace ovlivňuje jeho další použití. Například psaný text je často v zájmu zjednodušení a zrychlení zprávy zkrácen nebo zařazen vedle informace s jiným obsahem. Může tak vést k vytržení, nebo změně kontextu. [H15] Facebook je nejvyužívanější sociální platformou ČT. Regionální cílení příspěvků, kratší střih, pohledy do zákulisí. To vše zvyšuje sdílitelnost[H16] příspěvku. Dalším trendem je video přehravatelné bez zvuku. Velká část uživatelů si pustí video bez zvuku, například v dopravním prostředku. Všechny sociální sítě, které jsou využívány, jako platforma[H17] , mají svá specifika a pravidla k užívání. Je potřeba vnímat rozdíly mezi Twitterem, Facebookem, Snapchatem, Instagramem a jejich možnostmi. [H18] Prezenční studium Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích Hana Vašíčková Metatopia – jasný příklad toho, jak lze měnit svět skrze umění Prezentace se zaměří na jeden z dílčích projektů, nazvaný Metatopia, který je součástí evropského výzkumného projektu Metabody. Projekt Metabody započal v červenci roku 2013 a je koordinován španělskou transdisciplinární asociací Reverso, jejímž ředitelem je španělský umělec Jaime del Val. Zabývá se důležitostí neverbální komunikace a ztělesněných projevů kulturní rozmanitosti a kritikou kulturní homogenizace a globální kontroly v informační společnosti, kterou považují tvůrci projektu za neudržitelnou, a proto jedním z cílů, jež si kladou, je vyvinout nové komunikační technologie a architektonické struktury, naopak zdůrazňující rozdíly ve ztělesnění projevu a komunikaci. Metatopia spojuje dynamický pohyb těla a digitální architekturu s 3D a multisenzorickou imerzí a v konvergenci tělesných projevů, umění a technologií se uvedenými sociálními problémy zabývá v praxi. Metatopia[INS: . :INS] [DEL: – jasný příklad toho, jak lze :DEL] [INS: M :INS] [DEL: m :DEL] ěnit svět skrze umění Prezentace se zaměří na jeden z dílčích projektů[DEL: , nazvaný Metatopia, který je součástí :DEL] [INS: velkého :INS] evropského výzkumného projektu Metabody[INS: – Metatopia :INS] . Projekt Metabody [INS: byl zahájen :INS] [DEL: započal :DEL] v červenci roku 2013 a je koordinován španělskou transdisciplinární asociací Reverso, jejímž ředitelem je [DEL: španělský :DEL] umělec Jaime del Val. [INS: Cílem projektu je zkoumat :INS] [INS: a rozvíjet :INS] [DEL: Zabývá se důležitostí :DEL] [INS: projevy :INS] neverbální komunikace a ztělesněn[INS: é :INS] [DEL: ých :DEL] projev[INS: y :INS] [DEL: ů :DEL] kulturní rozmanitosti[INS: . Zaměření projektu je výrazem kritiky :INS] [DEL: a :DEL] [INS: tendence ke :INS] [DEL: kritikou :DEL] kulturní homogenizac[INS: i :INS] [DEL: e :DEL] a globální kontrol[INS: e :INS] [DEL: y :DEL] v informační společnosti, kterou považují tvůrci projektu za neudržitelnou[INS: . :INS] [DEL: , a p :DEL] [INS: P :INS] roto [INS: je :INS] jedním z cílů, jež si kladou,[DEL: je :DEL] vyvinout nové komunikační technologie a architektonické struktury, [DEL: naopak :DEL] [INS: které budou :INS] zdůrazň[DEL: ující :DEL] [INS: ovat :INS] rozdíly ve ztělesněn[INS: ých :INS] [DEL: í :DEL] projev[INS: ech :INS] [DEL: u :DEL] a komunikac[DEL: i :DEL] [INS: e :INS] . [INS: :INS] [INS: Název :INS] Metatopia [INS: označuje umělecký experimentální výzkum dané problematiky :INS] [INS: založený na konvergenci tělesných projevů, umělecké tvorby a technologií. Projekt :INS] spojuje dynamický pohyb těla a[DEL: :DEL] [INS: 3D :INS] digitální architekturu [DEL: s 3D a :DEL] [INS: , :INS] [INS: čímž :INS] [INS: autor :INS] [INS: dosahuje zážitku :INS] [DEL: :DEL] multisenzorick[INS: é :INS] [DEL: ou :DEL] imerz[DEL: í :DEL] [INS: e :INS] [DEL: a :DEL] [H19] [DEL: v konvergenci tělesných projevů, umění a technologií se uvedenými sociálními problémy zabývá v praxi. :DEL] 02 Metatopia. Měnit svět skrze umění Prezentace se zaměří na jeden z dílčích projektů, velkého evropského výzkumného projektu Metabody – Metatopia. Projekt Metabody byl zahájen v červenci roku 2013 a je koordinován španělskou transdisciplinární asociací Reverso, jejímž ředitelem je umělec Jaime del Val. Cílem projektu je zkoumat a rozvíjet projevy neverbální komunikace a ztělesněné projevy kulturní rozmanitosti. Zaměření projektu je výrazem kritiky tendence ke kulturní homogenizaci a globální kontrole v informační společnosti, kterou považují tvůrci projektu za neudržitelnou. Proto je jedním z cílů, jež si kladou, vyvinout nové komunikační technologie a architektonické struktury, které budou zdůrazňovat rozdíly ve ztělesněných projevech a komunikaci. Název Metatopia označuje umělecký experimentální výzkum dané problematiky založený na konvergenci tělesných projevů, umělecké tvorby a technologií. Projekt spojuje dynamický pohyb těla a 3D digitální architekturu, čímž aktér dosahuje zážitku [DEL: – :DEL] multisenzorické imerze. Tato imerze souzní s kritikou homogenizace informační společnosti tím, že umožnuje zcela svobodný, nepředvídatelný a nekontrolovaný projev i rozmanitost pohybů těla. High-Tech a touha po dokonalé iluzi Tomáš Lachký Stereoskopia a jej využitie v praxi So stereoskopiou a jej využitím v praxi sa stretávame čoraz častejšie a to bez toho, aby sme si to vôbec uvedomovali. Poznáme už mnoho technológií, ktoré stereoskopiu využívajú. Stretávame sa snimi v umení, reklame, školstve, PC hrách a inde. V nasledujúcom príspevku vám niekoľko z nich predstavím. Tieto technológie majú určite potenciál a v budúcnosti sa s nimi budeme stretávať čoraz častejšie. Stereoskopia a jej využitie v praxi So stereoskopiou a jej využitím v praxi sa stretávame čoraz častejšie a to bez toho, aby sme si to vôbec uvedomovali. Poznáme už mnoho technológií, ktoré stereoskopiu využívajú. Stretávame sa snimi v umení, reklame, školstve, PC hrách a inde. V nasledujúcom príspevku vám niekoľko z nich predstavím. Tieto technológie majú určite potenciál a v budúcnosti sa s nimi budeme stretávať čoraz častejšie. 02 Stereoskopia a jej využitie v praxi So stereoskopiou a jej využitím v praxi sa stretávame čoraz častejšie a to bez toho, [DEL: aby :DEL] [INS: že by :INS] sme si to vôbec uvedomovali. Poznáme už mnoho technológií, ktoré stereoskopiu využívajú. Stretávame sa snimi v umení, reklame, školstve, PC[INS: (video?) :INS] hrách a inde. V príspevku predstavím niekoľko z nich. [INS: Pokusím se ukázat, že :INS] [DEL: T :DEL] [INS: t :INS] ieto technológie majú [DEL: určite :DEL] [INS: velký :INS] potenciál a v budúcnosti sa s nimi [INS: praudepodobne :INS] budeme stretávať čoraz častejšie.[INS: :INS] [INS: :INS] Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích Michal Nezval Aura uměleckého díla v diskurzu médií nových, i starých Příspěvek má za úkol zmapovat diskuzi vedenou na téma „aura uměleckého díla“. Tomuto pojmu dal vzniknout Walter Benjamin ve své slavné eseji „Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti“, kterou publikoval v původní verzi již v roce 1935. Na jeho uchopení aury, tedy „zde a nyní“ uměleckého díla, však navazují nejen teoretici 20. století, ale také ti současní. Benjaminova aura našla uplatnění nejen v jednom z definujících textů nových médií „The language of new media“, či v textu Douglase Davida o uměleckém dílu v době post-mechanické reprodukce, ale také v textu Davida G. Thomase s názvem „Walter Benjamin’s Aura: a key concept for implicit religion“, ve kterém autor aplikuje auru také v kulturních fenoménech, jako je sport, žurnalismus, cestopisectví, nebo náboženské praktiky. Kritičtější pohled pak přidává Andrew Benjamin s dílem „The Decline of Art: Benjamin's Aura“. Benjaminova aura se rozvinula do různých směrů, cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na její různé výklady. Aura uměleckého díla v diskurzu médií nových[DEL: , :DEL] i starých Příspěvek [DEL: má za úkol zmapovat :DEL] [INS: představí :INS] diskuzi [DEL: vedenou :DEL] [DEL: na téma :DEL] [INS: o :INS] „au[INS: ře :INS] [DEL: ra :DEL] uměleckého díla“[INS: , jak ji popsal Walter Benjamin :INS] [DEL: . Tomuto pojmu dal vzniknout Walter Benjamin :DEL] ve své slavné eseji „Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti“[INS: (1935-36). :INS] [DEL: , kterou publikoval v původní verzi již v roce 1935 :DEL] . [DEL: Na jeho uchopení :DEL] [INS: Jeho charakteristika :INS] aury[INS: jako :INS] [DEL: , :DEL] [DEL: tedy :DEL] „zde a nyní“ uměleckého díla[INS: a její ztráta v procesu jeho reprodukce (fotografické nebo filmové) iniciovala diskusi o vlivu technických aparátů na umění, která neustává ani ve 21. století. :INS] [DEL: , však navazují nejen teoretici 20. století, ale také ti současní. :DEL] Benjaminov[INS: ou „aurou díla“ se zabývá Lev Manovich :INS] [DEL: a :DEL] [DEL: aura našla uplatnění nejen :DEL] v jednom z definujících textů nových médií „The language of new media“[INS: (2001) :INS] , či v textu Douglase Davi[INS: se :INS] [DEL: da :DEL] [DEL: o :DEL] [DEL: u :DEL] [INS: U :INS] mělecké[DEL: m :DEL] díl[DEL: u :DEL] [INS: o :INS] v době post-mechanické reprodukce[INS: (rok) :INS] , ale také v textu Davida G. Thomase [DEL: s názvem „ :DEL] Walter Benjamin’s Aura: a key concept for implicit religion[INS: (rok) :INS] [DEL: “ :DEL] , ve kterém autor aplikuje auru také [DEL: v :DEL] [INS: na :INS] kulturní[DEL: ch :DEL] fenomén[INS: y :INS] [DEL: ech, :DEL] jako je sport, žurnalismus, [INS: psaní :INS] cestopis[INS: ů :INS] [DEL: ectví :DEL] , nebo náboženské praktiky. Kritičtější pohled pak přidává Andrew Benjamin s dílem „The Decline of Art: Benjamin's Aura“[INS: (rok) :INS] . [INS: Diskuse o auře :INS] [DEL: Benjaminova aura :DEL] se rozvinula do různých směrů[INS: . :INS] [DEL: , cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na její různé výklady. :DEL] [INS: V příspěvku poukážeme na některé z :INS] [INS: :INS] [INS: nich. :INS] [INS: :INS] 02 Aura uměleckého díla v diskurzu médií nových i starých Příspěvek představí diskuzi o „auře uměleckého díla“, jak ji popsal Walter Benjamin ve své slavné eseji „Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti“ (1935-36). Jeho charakteristika aury jako „zde a nyní“ uměleckého díla a její ztráta v procesu jeho reprodukce (fotografické nebo filmové) iniciovala diskusi o vlivu technických aparátů na umění, která neustává ani ve 21. století. Benjaminovou „aurou díla“ se zabývá Lev Manovich v jednom z definujících textů nových médií „The language of new media“ (2001), či Douglas Davis v textu „Umělecké dílo v době post-mechanické reprodukce“ (1995), ale také David G. Thomas. Ten v díle „Walter Benjamin’s Aura: a key concept for implicit religion“ (2001) aplikuje auru také na kulturní fenomény jako je sport, žurnalismus, psaní cestopisů, nebo náboženské praktiky. Kritičtější pohled [DEL: pak přidává :DEL] [INS: reprezentuje text :INS] [DEL: :DEL] Andrew Benjamin[INS: a :INS] [DEL: s dílem :DEL] „The Decline of Art: Benjamin's Aura“ (1986). Diskuse o auře se rozvinula do různých směrů. V příspěvku poukážeme na některé z nich.[INS: :INS] Marketing … Dominik Moser Product placement značky Apple v prostředí nových médií Tento příspěvek se zaměřuje na jeden z marketingových nástrojů - na product placement. Zkoumáno je především umisťování product placementu v prostředí nových médií, ale také i ve filmech, které představují jednu z hlavních forem product placementu. V první části představuje příspěvek teoretické ukotvení problematiky product placementu a slouží jako podklad pro analytickou část příspěvku. Hlavním cílem je porovnání strategie v umisťování product placementu společnosti Apple v jednotlivých fázích životního cyklu jejich výrobků. Tohoto hlavního cíle je dosaženo pomocí analýzy vybraných médií používajících product placement jako skrytou reklamu pro propagaci výrobků firmy Apple. Product placement značky Apple v prostředí nových médií Tento příspěvek se zaměřuje na jeden z marketingových nástrojů - na product placement. Zkoumáno je především [DEL: umisťování :DEL] [INS: využívání :INS] product placementu v [DEL: prostředí :DEL] [INS: nových formátech sociálních :INS] [DEL: nových :DEL] médií[INS: (příklady – you tube videa, instagram?) :INS] , ale také [DEL: i :DEL] ve filmech, které představují [DEL: jednu z hlavních for :DEL] [INS: již klasickou platformu pro využití :INS] [DEL: em :DEL] product placementu. [DEL: V první části představuje příspěvek teoretické ukotvení problematiky product placementu a slouží jako podklad pro analytickou část příspěvku. :DEL] [INS: V příspěvku představím výsledky analýzy využívání product placementu firmou Apple. :INS] [DEL: Hlavním cílem je :DEL] [INS: Zaměřím se na :INS] porovnání strategie [DEL: v umisťování :DEL] product placementu [DEL: společnosti Apple :DEL] [INS: této společnosti :INS] v jednotlivých fázích [INS: „ :INS] životního cyklu[INS: “ :INS] jejich výrobků. [DEL: Tohoto hlavního cíle je dosaženo pomocí analýzy vybraných médií používajících product placement jako skrytou reklamu pro propagaci výrobků firmy Apple. :DEL] [H20] 02 Dominik Moser Product placement značky Apple v prostředí nových médií Tento příspěvek se zaměřuje na jeden z marketingových nástrojů - na product placement. V příspěvku představím různé využití product placementu firmy Apple (v nových formátech sociálních médiích – např. youtube videa; také ve filmech, které představují klasickou platformu pro využití product placementu). V této souvislosti bych chtěl prezentovat jednu z možností zkoumání product placementu a to v závislosti na „životním cyklu“ výrobků firmy Apple. [DEL: :DEL] Inteligentní umění Alžběta Slámová Úvod do artificial intelligence art Umělá inteligence v současné době zasahuje téměř do všech odvětví, ať už jde o automobilový průmysl, každodenní lidské činnosti nebo třeba lékařství. V pozadí tak nezůstala ani oblast umění, kde se poměrně nedávno začalo využívat principu umělé inteligence k tvorbě uměleckých děl. V umění nových médií je pojem “artificial intelligence art” zcela nový a neprobádaný. Konferenční příspěvek tak stručně představí pojem umělá inteligence a představí účastníkům několik zajímavých případů, kde bylo využito umělé inteligence k tvorbě umění. [INS: :INS] Úvod do [INS: umění umělého života (?) :INS] [DEL: artificial intelligence art :DEL] Umělá inteligence v současné době zasahuje téměř do všech odvětví, ať už jde o automobilový průmysl, každodenní lidské činnosti nebo třeba lékařství. V pozadí tak nezůstala ani oblast umění, kde se poměrně[H21] nedávno začalo využívat principu umělé inteligence k tvorbě uměleckých děl. V umění nových médií je pojem “artificial intelligence art[H22] ” zcela nový a neprobádaný. Konferenční příspěvek tak stručně představí pojem umělá inteligence a představí účastníkům několik zajímavých [DEL: případů, kde bylo :DEL] [INS: příkladů :INS] [DEL: :DEL] využit[INS: í inteligentních systémů :INS] [DEL: o umělé inteligence :DEL] [INS: v umělecké tvorbě. :INS] [DEL: k tvorbě umění. :DEL] [DEL: :DEL] Umělá inteligence v umění: neuronová síť Umělá inteligence v současné době zasahuje téměř do všech odvětví, ať už jde o automobilový průmysl, každodenní lidské činnosti nebo třeba lékařství. [DEL: V pozadí tak :DEL] [INS: Pozadu :INS] nezůstala ani oblast umění, kde se v dnešní [DEL: v dnešní době :DEL] princip[DEL: u :DEL] umělé inteligence taktéž využívá. Konferenční příspěv[DEL: ě :DEL] [INS: e :INS] k představí jeden z výpočetních modelů umělé inteligence, takzvané neuronové sítě[INS: , :INS] a konkrétní projekty, [DEL: ve kterých :DEL] [INS: v nichž se :INS] [DEL: se tohoto principu :DEL] využívá k tvorbě umění. Historie nových médií v umění Marek Holášek Tvůrčí dopady návštěvy Pierra Schaeffera v ČSSR roku 1966 Tato práce studuje ovlivnění československé hudební scény návštěvou Pierra Schaeffera a GRM, zakladatele konkrétní hudby, jenž roku 1966 navštívil Československou socialistickou republiku v rámci třetího semináře elektroakustické hudby. Práce se zaměřuje na sledování vlivu v tvorbě skladatelů komponujících konkrétní hudbu, rovněž na analýzu teoretických a publicistických reflexí. Tvůrčí dopady návštěvy Pierra Schaeffera v ČSSR roku 1966 [DEL: Tato práce :DEL] [INS: V příspěvku se budu věnovat :INS] [INS: vlivu :INS] [INS: návštěvy Pierra Schaffera, zakladatele konkrétní hudby, v :INS] [INS: :INS] [INS: bývalé :INS] [INS: ČSSR. Schaffer se :INS] [INS: v roce 1966 :INS] [INS: zúčastnil 3. semináře elektroakustické hudby (pořádaného? Kým a kde?), na kterém (co prezentoval :INS] [INS: …). :INS] [DEL: studuje ovlivnění československé hudební scény návštěvou Pierra Schaeffera a GRM, zakladatele konkrétní hudby, jenž roku 1966 navštívil Československou socialistickou republiku v rámci třetího semináře elektroakustické hudby. :DEL] [DEL: Práce se :DEL] [INS: :INS] [INS: V příspěvku p :INS] [INS: ředstavím ohlasy jeho návštěvy v :INS] [INS: českých :INS] [INS: médiích, v :INS] [INS: :INS] [INS: teoretických :INS] [INS: pojednáních :INS] [INS: a v :INS] [INS: hudební produkci :INS] [INS: ve stylu konkrétní hudby na území naší republiky. :INS] [DEL: zaměřuje na sledování vlivu v tvorbě skladatelů komponujících konkrétní hudbu, rovněž na analýzu teoretických a publicistických reflexí. :DEL] [DEL: Historické poznatky ohledně :DEL] [INS: N :INS] [DEL: n :DEL] ávštěv[INS: a :INS] [DEL: y :DEL] Pierra Schaeffera v ČSSR [DEL: roku :DEL] [INS: roce :INS] 1966 V příspěvku se budu věnovat informacím týkajících se návštěvy Pierra Schaeffera, zakladatele konkrétní hudby, v bývalé ČSSR. Roku 1966, v období [DEL: volnějšího :DEL] [INS: uvolnění totalitního :INS] režimu, se Schaeffer zúčastnil třetího semináře experimentální hudby konaného v Praze. Návštěvu zaštiťoval Československý rozhlas a Výzkumný ústav rozhlasu a televize. V příspěvku představím také informace o neuskutečněné návštěvě Schaeffera na československém festivalu U.N.I.A.T.E.C., které předcházel[DEL: y :DEL] [INS: a :INS] [DEL: dopisní :DEL] [INS: písemná :INS] korespondence mezi Schaefferem a československou stranou[H23] . Skeptikové a těšitelé: myšlení o (post)moderních technologiích Vendula Bendová Spojení vědy a umění: Naplnění moderny Práce se zaměřuje na spojení vědy a umění v kontextu postmoderní filosofie. Má práce vychází především z myšlenek Wolfganga Welsche o pluralitě v postmoderním světě, ty tvoří širší kontext, ve kterém se budu tématem syntézy vědy a umění zabývat. V této práci se budu zabývat například myšlenkou, zda je toto spojení obranným mechanismem k přežití umění v 21. století? Nebo vede snad k tomuto spojení těchto oborů společná touha po poznání? Jaký je vztah mezi umělcem a vědcem v jejich spolupráci? Toto jsou příklady výzkumných otázek, kterými se budu v práci zabývat. Mým cílem však není na tyto otázky jednoznačně odpovídat, ale zabývat se těmito myšlenkami jako takovými a čtenáři umožnit totéž. Spojení vědy a umění: Naplnění moderny Práce se zaměřuje na spojení vědy a umění v kontextu postmoderní filo[INS: z :INS] [DEL: s :DEL] ofie[JH24] . [DEL: Má práce vychází :DEL] [INS: Vycházím při tom :INS] především z myšlenek Wolfganga Welsche o pluralitě [INS: jako základním rysu :INS] [DEL: v :DEL] [INS: :INS] postmoderní[DEL: m :DEL] [INS: doby :INS] [DEL: svět :DEL] [DEL: ě :DEL] [INS: . :INS] , [DEL: ty tvoří širší kontext :DEL] [JH25] [DEL: , ve kterém se budu tématem syntézy vědy a umění zabývat. :DEL] [INS: Budu hledat odpovědi na otázky: Je spojení vědy a umění :INS] [DEL: V této práci se budu zabývat například myšlenkou, zda je toto spoj :DEL] [DEL: ení :DEL] obranným mechanismem[INS: , který má vést :INS] [DEL: :DEL] k přežití umění v 21. století? Nebo [INS: je :INS] vede[INS: na tendence :INS] [DEL: snad k tomuto :DEL] spoj[INS: ování :INS] [DEL: ení :DEL] těchto oborů společn[INS: ou :INS] [DEL: á :DEL] touh[INS: ou :INS] [DEL: a :DEL] po poznání? Jaký je vztah mezi umělcem a vědcem v jejich spolupráci? [DEL: Toto jsou příklady výzkumných otázek, kterými se budu v práci zabývat. :DEL] Mým cílem [DEL: však :DEL] není na tyto otázky jednoznačně odpov[INS: ědět :INS] [DEL: ídat :DEL] , ale zabývat se těmito myšlenkami jako takovými a [INS: posluchačům :INS] [DEL: čtenáři :DEL] umožnit totéž. [JH26] 02 Spojení vědy a umění: Naplnění moderny Příspěvek se zaměřuje na spojení vědy a umění z hlediska postmoderní filozofie. Má prezentace vychází především z myšlenek Wolfganga Welsche o pluralitě v postmoderním světě, ty tvoří širší kontext, ve kterém se budu tématem syntézy vědy a umění zabývat. Příspěvek by měl představit několik tezí,[DEL: které byly publikovány :DEL] na téma spojení vědy a techniky[INS: , kterými budu ilustrovat :INS] [DEL: . Tento konferenční příspěvek je tak prezentací :DEL] způsob[INS: y :INS] [DEL: ů :DEL] současného uvažování o spojení vědy a umění. Nová média a instituce (umění, škola) Michal Pečar Institucionální teorie umění – labelling ve světě umění Institucionální teorie umění je založena na tvrzení, že instituce světa umění (muzea, galerie, koncertní sály) a jejich „agenti“ (kurátoři, dramaturgové, producenti, kritici, umělci atd.) mohou diktovat, co je umění a co ne. Instituce světa umění však nejsou pouze ony fyzické objekty a subjekty, nýbrž se jedná o teoretický rámec, vnášející do popředí smysly nepostřehnutelné vlastnosti děl, který jim umožňuje získat status umění. Přestože asi nejznámější institucionální teorií zůstává „institucionální analýza“ George Dickieho, principálně se sem řadí i další umělecko-sociální teorie. Paralelu principu institucionální teorie umění představuje teorie labellingu (nálepkování), kterou uvedl americký sociolog Howard Becker ve spojení se sociálními deviacemi, a jež je nedílnou součástí mé práce a přehledu teorií aplikovatelných ve snaze o definici umění. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehled a analyzovat teorie, které mohou být označeny jako institucionální teorie. V druhé části se pokusím tyto teorie aplikovat na umění nových médií, které česká filozofka a designérka Denisa Kera rozděluje do tří období: meziválečné umělecké avantgardy; rozvinutý videoart a počítačové/digitální umění. Institucionální teorie umění[INS: . :INS] [DEL: – l :DEL] [INS: L :INS] abelling ve světě umění[INS: ( :INS] [INS: podtitul? / Institucionální :INS] [INS: teorie jako popis praxe labeling :INS] [INS: u :INS] [INS: ve světě umění. :INS] Institucionální teorie umění [DEL: je založena na tvrzení :DEL] [INS: tvrdí :INS] , že instituce světa umění (muzea, galerie, koncertní sály) a jejich „agenti“ (kurátoři, dramaturgové, producenti, kritici, umělci atd.) mohou [DEL: diktovat :DEL] [INS: určovat :INS] , co je umění a co ne. Instituce světa umění však nejsou pouze ony fyzické objekty a subjekty, nýbrž se jedná o teoretický rámec[JH27] , v[INS: y :INS] nášející do popředí smysly nepostřehnutelné vlastnosti děl,[INS: :INS] [DEL: :DEL] který jim umožňuje získat status umění. Přestože asi nejznámější institucionální teorií zůstává „institucionální analýza“ George Dickieho, principálně se sem řadí i další umělecko-sociální teorie. Paralelu [INS: k :INS] principu institucionální teorie umění představuje [INS: například :INS] teorie labellingu (nálepkování), kterou uvedl americký sociolog Howard Becker ve spojení se sociálními deviacemi, [INS: kterou ve svém příspěvku představím. (?) :INS] [DEL: a jež je nedílnou součástí mé práce a přehledu teorií aplikovatelných ve snaze o definici umění. :DEL] Cílem této diplomové práce je vytvořit přehled a analyzovat teorie, které mohou být označeny jako institucionální teorie. [DEL: V druhé části :DEL] [INS: Ve svém příspěvku :INS] se pokusím tyto teorie aplikovat na umění nových médií, [INS: jak je definovala :INS] [DEL: které :DEL] česká [DEL: filozofka a designérka :DEL] [INS: teoretička médií :INS] Denisa Kera[INS: . :INS] [DEL: rozděluje do tří :DEL] [DEL: období: meziválečné umělecké avantgardy; rozvinutý videoart a počítačové/digitální umění. :DEL] 02 Institucionální teorie jako popis praxe labellingu ve světě umění Institucionální teorie umění tvrdí, že instituce světa umění (muzea, galerie, koncertní sály) a jejich [DEL: „ :DEL] agenti[DEL: “ :DEL] (kurátoři, dramaturgové, producenti, kritici, umělci atd.) mohou určovat, co je umění a co ne. Přestože asi nejznámější institucionální teorií zůstává „institucionální analýza“ George Dickieho, principálně se sem řadí i další umělecko-sociální teorie. Paralelu k principu institucionální teorie umění představuje teorie labellingu (etiketizace/nálepkování), již uvedl americký sociolog Howard Becker ve spojení se sociálními deviacemi, kterou krátce představím. Ve svém příspěvku se pokusím teorie, které mohou být označeny jako institucionální, aplikovat na umění nových médií, jak je definovala česká teoretička Denisa Kera. Inteligentní umění Dominika Dvořáková Když počítače tvoří Schopnost tvořit už není omezena pouhým talentem a kreativně se vyjádřit může kdokoliv, kdo si zvolí vhodné médium. Díky neustále se objevujícím novým možnostem se do pozice tvůrce díla dostávají i počítače. Tento příspěvek představí pět děl, které spadají právě pod tvorbu, která k uměleckému procesu využívá počítačových programů s umělou inteligencí. Práce se tak zaměří na projekty, jako je například AI program DeepDream společnosti Google, nebo práci Sama Kronicka. Když počítače tvoří[INS: . (Myslím, že pro DP by to chtělo i nějaký upřesňující podtitul.) :INS] [DEL: Schopnost tvořit už není omezena pouhým :DEL] [DEL: [DEL: [JH28] :DEL] :DEL] [DEL: talentem a kreativně se vyjádřit může kdokoliv, kdo si zvolí vhodné médium. Díky neustále se objevujícím novým možnostem se :DEL] [INS: D :INS] [DEL: d :DEL] o pozice tvůrce [INS: uměleckých děl se stále častěji :INS] [DEL: díla :DEL] dostávají [DEL: i :DEL] počítače[INS: (výpočetní technika? ICT?) :INS] . Tento příspěvek představí pět děl, kter[INS: á :INS] [DEL: é :DEL] [DEL: spadají právě pod tvorbu, která k uměleckému procesu :DEL] [INS: která byla vytvořena :INS] [DEL: využívá :DEL] počítačový[INS: mi :INS] [DEL: ch :DEL] program[INS: y :INS] [DEL: ů :DEL] s umělou inteligencí. Práce se tak zaměří na projekty, jako je například AI program DeepDream společnosti Google[DEL: , :DEL] nebo prác[INS: e :INS] [DEL: i :DEL] Sama Kronicka. 02 Když počítače tvoří Nacházíme se v době, kdy se do pozice tvůrce uměleckých děl stále častěji dostává kromě člověka i výpočetní technika. Tento příspěvek představí pět děl, která spadají pod tvorbu vznikající [INS: prostřednictvím :INS] počítačových program[INS: ů :INS] [DEL: ech :DEL] s umělou inteligencí. [DEL: Práce se tak z :DEL] [INS: Z :INS] aměří[INS: m se :INS] [DEL: :DEL] na projekty, jako je například AI program DeepDream společnosti Google[DEL: , :DEL] nebo[DEL: :DEL] [INS: :INS] prác[INS: e :INS] [DEL: i :DEL] Sama Kronicka.[INS: :INS] [INS: :INS] Sociální média a kolaps kategorií identita/image, práce/marketing Aleš Jiroušek Crowdsourcing v kontextu teorie interaktivních médií Cílem prezentace je komplexně obeznámit čtenáře s crowdsourcingem jako takovým a pokrýt relevantní informace o jeho funkci a využití, výhodách i rizicích a také jej zasadit do historického i současného kontextu v rámci teorie interaktivních médií. V rámci dialogu o všeobecném diskurzu crowdsourcingu bych chtěl charakterizovat crowdsourcing jako propojení medií a umění (grafický design, programování, audiovizuální produkce).[INS: :INS] [INS: :INS] Crowdsourcing v kontextu teorie interaktivních médií Cílem prezentace [JH29] je komplexně obeznámit čtenáře s crowdsourcingem jako takovým a pokrýt relevantní informace o jeho funkci a využití, výhodách i rizicích a také jej zasadit do historického i současného kontextu v rámci teorie interaktivních médií. V rámci dialogu o všeobecném diskurzu crowdsourcingu bych chtěl charakterizovat crowdsourcing jako propojení m[INS: é :INS] [DEL: e :DEL] dií a umění (grafický design, programování, audiovizuální produkce).[INS: :INS] [INS: :INS] 02 Crowdsourcing z pohledu komerční i nezávislé praxe Crowdsourcing nabízí v současné době velmi efektivní způsob skupinového řešení problémů, na kterém lze navíc fakticky testovat kolektivní inteligenci. Nejen že je tento způsob realizování projektů méně nákladný, ale díky bohaté základně digitálně zručných jedinců, se zadavateli dostává objektivního vstupu zvenčí. Ačkoliv je crowdsourcing pojmem známým, ne každému je jasné, o co se jedná. Cílem tohoto [DEL: souhrnu :DEL] [INS: příspěvku :INS] je [DEL: posluchači :DEL] [DEL: nastínit funkci :DEL] [INS: představit funcki :INS] crowdsourcingu [INS: v rámci :INS] [DEL: a vytvořit malý exkurz do sféry :DEL] komerční[DEL: ho :DEL] a nezávislé[INS: :INS] [DEL: ho využití tohoto nástroje :DEL] [INS: praxe :INS] .[INS: :INS] [INS: :INS] High-Tech a touha po dokonalé iluzi[INS: :INS] Adam Mihalov Úvod do motion dizajnu Vo svojej prezentácii by som sa rád zameral na motion dizajn, čoby modernú formu animovaného grafického dizajnu. Hlavným problémom a cieľom mojej prezentácie bude teda samotný motion design, teda teoreticky minimálne zmapovaná oblasť a v rámci mojej prezentácie by som rád spravil úvodnú prednášku o tejto problematike. Mojím cieľom tak bude predstaviť motion design ako oblasť v ktorej sound dizajn tvorí základnú zložku v rámci multimediálneho/intermediálneho diela tvoreného grafickým dizajnom, animáciou a sound dizajnom. Cieľom tak bude aj poukázanie na doležitosť sound dizajnu a jeho role v rámci motion dizajnu či už po stránke imerzie, storytellingu či dodania významu jednotlivým scénam. Motion dizajn je veľmi zaujímavým odvetvím a v súčasnosti získava na veľkej popularite. Motion dizajn aj v rámci českej republiky zažíva boom a svedčí o tom aj festival Mouvo, a teda festival motion dizajnu usporiadávaný štúdiom Oficina v Prahe od roku 2016, ktorý v rámci prezentácie rovnako predstavím. Úvod do motion dizajnu [JH30] Vo svojej prezentácii [DEL: by som sa rád :DEL] [INS: sa :INS] zamer[INS: i :INS] a[DEL: l :DEL] [INS: m :INS] na motion dizajn, čoby modernú formu animovaného grafického dizajnu. [DEL: Hlavným problémom a cieľom mojej prezentácie bude teda samotný :DEL] [INS: M :INS] [DEL: m :DEL] otion design[INS: je :INS] [DEL: , teda :DEL] teoreticky minimálne zmapovaná oblasť a v rámci mojej prezentácie by som rád spravil úvodnú prednášku o tejto problematike. Mojím cieľom tak bude predstaviť motion design ako oblasť v ktorej sound dizajn tvorí základnú zložku v rámci multimediálneho/intermediálneho [JH31] diela tvoreného grafickým dizajnom, animáciou a sound dizajnom. Cieľom tak bude aj poukázanie na doležitosť sound dizajnu a jeho role v rámci motion dizajnu či už po stránke imerzie, storytellingu či dodania významu jednotlivým scénam. Motion dizajn je veľmi zaujímavým odvetvím a v súčasnosti získava na veľkej popularite. Motion dizajn aj v rámci českej republiky zažíva boom a svedčí o tom aj festival Mouvo, a teda festival motion dizajnu usporiadávaný štúdiom Oficina v Prahe od roku 2016, ktorý v rámci prezentácie rovnako predstavím. 02 Motion design ako multimediálny fenomén Vo svojej prezentácii sa zameriam na motion dizajn, čoby modernú formu animovaného grafického dizajnu. Mojím cieľom tak bude predstaviť motion design ako oblasť v ktorej sound dizajn tvorí základnú zložku v rámci diela tvoreného grafickým dizajnom, animáciou a už spomínaným sound dizajnom. Poukážem na doležitosť zvukového dizajnu a jeho role či už po stránke imerzie, storytellingu či dodania významu jednotlivým scénam. Motion dizajn [DEL: je veľmi zaujímavým odvetvím a :DEL] v súčasnosti získava na veľkej popularite vo svete, no aj u nás o čom svedčí aj festival Mouvo[DEL: , a teda festival :DEL] usporiadávaný štúdiom Oficina v Prahe od roku 2016, ktorý v rámci prezentácie rovnako predstavím. Sociální média a kolaps kategorií identita/image, práce/marketing Táňa Breczková Sociální identita V současnosti hrají sociální média podstatnou roli v našich životech. Sociální bariéry se díky nim odstraňují a vznikají nové prostory pro sebeprezentaci. Jedním z nich je sociální platforma Instagram. Instagram byl původně navržen pro sdílení fotografií, dnes zde můžeme také sdílet krátká videa. Pro uživatele této platformy je to výzva k vytvoření identity podle svých představ. Tuto identitu tvoří prostřednictvím fotografie. Konferenční příspěvek se zaměřuje na sociální identitu tak, jak ji definoval Erving Goffman (2013). Sociální identita [INS: (Zlepšit název: Konstrukce sociální identity na Instagramu) :INS] V současnosti hrají sociální média podstatnou roli v našich životech. Sociální bariéry se díky nim odstraňují a vznikají nové prostory pro sebeprezentaci. Jedním z nich je sociální platforma Instagram. Instagram byl původně navržen pro sdílení fotografií, dnes zde můžeme také sdílet krátká videa. Pro uživatele této platformy je to výzva k vytvoření identity podle svých představ. Tuto identitu tvoří prostřednictvím fotografie. Konferenční příspěvek se zaměřuje na sociální identitu tak, jak ji definoval Erving Goffman (2013). [JH32] [INS: Konstrukce :INS] [DEL: S :DEL] [INS: s :INS] ociální identit[INS: y :INS] [DEL: a :DEL] na příkladu sociální sítě Instagram [DEL: Anotace: :DEL] V současnosti hrají sociální média podstatnou roli v našich životech. Sociální bariéry se díky nim odstraňují a vznikají nové prostory pro sebeprezentaci. Jedním z[DEL: :DEL] [INS: nejrozšířenějších sociálních médií :INS] [DEL: nich :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: je sociální platforma :DEL] [INS: je :INS] Instagram. Instagram byl původně navržen pro sdílení fotografií, dnes zde můžeme sdílet i krátká videa. Pro uživatele této platformy je to výzva k vytvoření identity podle svých představ. Tuto identitu tvoří prostřednictvím fotografi[INS: í :INS] [DEL: e :DEL] a videí. Konferenční příspěvek se zaměří na [INS: terii konstrukce :INS] sociální identit[INS: y :INS] [DEL: u tak :DEL] , jak ji definoval Erving Goffman (1959)[INS: , :INS] [DEL: :DEL] a aplikuje ji na konstrukci identity na Instagramu.[INS: :INS] Inteligentní umění Paula Zámečníková Federico Díaz. Analogie ideových a tvarových prvků u projektů Resonance, Adhese a Pulsar. V tvorbě Federica Díaze lze časově vystopovat určité ideové a tvůrčí podobnosti. Témata, která Díaz ve svých dílech řeší, jsou napříč prostoupena, málokdy existují izolovaně. Díaz se ve své tvorbě často navrací ke svým původním zdrojům a dílům, která dále rozvíjí a posouvá jejich prvotní určující význam. Sjednocující prvkem projektů Resonance, Adhese a Pulsar je vizualizace a systematizace energických toků. Díaz zde čerpá inspiraci z algoritmu založeném na Lindenmayerově systému, který byl původně použit pro popis modelu růstu rostlin. U všech třech děl zde estetické rozhraní funguje jako komunikační prostředek záznamu základních enviromentálních a sociálních problémů. Jde o zhmotněné znázornění trajektorie energií, která jsou pouhým okem nezachytitelná. Konferenční příspěvek se tedy zaměří na podrobné představení těchto projektů a na jejich vzájemné souvislosti. Příspěvek bude mapovat jednak ideové podobnosti, stejně jako podobnosti čistě technické či estetické. Federico Díaz. Analogie ideových a tvarových prvků u projektů Resonance, Adhese a Pulsar. V tvorbě Federica Díaze lze časově[JH33] vystopovat určité ideové a tvůrčí podobnosti. Témata, která Díaz ve svých dílech řeší, jsou napříč prostoupena[JH34] , málokdy existují izolovaně. Díaz se ve své tvorbě často navrací ke svým původním zdrojům [JH35] a [INS: předchozím :INS] dílům, která dále rozvíjí a posouvá jejich [DEL: prvotní :DEL] [INS: původní :INS] [DEL: určující :DEL] význam. Sjednocující prvkem projektů Resonance, Adhese a Pulsar je vizualizace a systematizace energických toků. Díaz zde čerpá inspiraci z algoritmu založené[INS: ho :INS] [DEL: m :DEL] na Lindenmayerově systému, který byl původně použit pro popis modelu růstu rostlin. U všech třech děl [DEL: zde :DEL] [INS: funguje :INS] estetické rozhraní [DEL: funguje :DEL] jako komunikační prostředek záznamu základních enviromentálních a sociálních problémů. Jde o [DEL: zhmotněné :DEL] znázornění trajektori[INS: í :INS] [DEL: e :DEL] energií, kter[INS: é :INS] [DEL: á :DEL] jsou pouhým okem nezachytitelná[INS: (neviditelné) :INS] . Konferenční příspěvek se tedy zaměří na podrobné představení těchto projektů a na jejich vzájemné souvislosti. [DEL: Příspěvek bude mapovat jednak :DEL] [INS: Porovnávány budou konceptuální :INS] [DEL: ideové :DEL] podobnosti, stejně jako podobnosti [DEL: čistě :DEL] technické[INS: ho řešení :INS] či estetické[INS: ho vyznění/pojetí :INS] . 02 Federico Díaz. Analogie ideových a tvarových prvků u projektů Resonance, Adhese a Pulsar V dílech Federica Díaze lze vystopovat určité ideové a tvůrčí podobnosti. Díaz se ve své tvorbě často navrací k[DEL: e svým :DEL] původním [INS: inspiračním :INS] zdrojům a[INS: ke svým :INS] předchozím dílům, která dále [INS: v nové tvorbě dále :INS] rozvíjí a posouvá jejich původní význam. [INS: Tuto tvůrčí metodu budu ilustrovat srovnáním :INS] [INS: :INS] [INS: projektů Resonance, Adhese a Pulsar. :INS] [DEL: :DEL] Sjednocujícím prvkem [DEL: projektů :DEL] [INS: je v tomto případě :INS] [DEL: Resonance, Adhese a Pulsar :DEL] [DEL: je :DEL] vizualizace a systematizace energických toků. Díaz zde čerpá inspiraci z algoritmu založeného na Lindenmayerově systému, který byl původně použit pro popis modelu růstu rostlin. U všech třech děl funguje estetické rozhraní jako komunikační prostředek záznamu základních enviro[INS: n :INS] mentálních a sociálních problémů. Jde o znázornění trajektorií energií, které jsou pouhým okem neviditelné. [DEL: :DEL] Konferenční příspěvek se [DEL: tedy :DEL] zaměří na [DEL: podrobné :DEL] představení těchto projektů a na jejich vzájemné souvislosti. Porovnávány budou konceptuální podobnosti, stejně jako podobnosti technického řešení či estetického pojetí. Nová média a instituce (umění, škola)[DEL: :DEL] Dominik Jícha Uměleckost média digitálních her: svébytnost herního jazyka, syntéza expresivity, heteronomie estetické hodnoty a etnografie českých vývojářů Přednáška se věnuje uměleckosti digitálních her Samorost 3, Rememoried a Dark Train skrze kritickou analýzu jejich specifického jazyka (herní mechaniky, pravidla a fikce) v souvislosti s funkcionálními definicemi uměleckého díla (Goodman, Mukařovský). Dále rozebírá systém svobodného umění tzv. „Gesamtkunstwerk“ a jeho přítomnost v médiu digitálních her s využitím estetické teorie o multimédiích (Jordan, Packer). V poslední části představuje výsledky kvalitativních rozhovorů soustředící se na etnografii výše představených herních studií, jejichž díla na poli české herní produkce prezentují aktuální uměleckou vlnu. Cílem příspěvku je v rámci současné herní produkce představit aktuální poznatky z oblasti estetiky, sociologie a etnografie s úkolem zodpovědět zda a kdy je platná umělecká svébytnost média digitálních her s ohledem na heteronomii estetické hodnoty. (Zahrádka). [INS: :INS] Uměleckost média digitálních her: svébytnost herního jazyka, syntéza expresivity, heteronomie estetické hodnoty a etnografie českých vývojářů [JH36] [INS: V přednášce poukáži na :INS] [DEL: Přednáška se věnuje :DEL] [INS: „ :INS] uměleckost[INS: “ :INS] [DEL: i :DEL] digitálních her Samorost 3, Rememoried a Dark Train[INS: . :INS] [DEL: s :DEL] [DEL: krze :DEL] [INS: Využiji :INS] kritickou analýzu jejich specifického jazyka (herní mechaniky, pravidla a fikce)[INS: a aplikaci :INS] [DEL: :DEL] [DEL: v souvislosti s :DEL] funkcionálními[JH37] definicemi uměleckého díla (Goodman, Mukařovský). Dále rozebírá systém svobodného uměn[JH38] í tzv. „Gesamtkunstwerk“ a jeho přítomnost v médiu digitálních her s využitím estetické teorie o multimédiích (Jordan, Packer). V poslední části představuje výsledky kvalitativních rozhovorů soustředící[INS: ch :INS] se na etnografii výše představených herních studií, jejichž díla na poli české herní produkce prezentují aktuální uměleckou vlnu. Cílem příspěvku je v rámci současné herní produkce představit aktuální poznatky z oblasti estetiky, sociologie a etnografie s úkolem zodpovědět zda a kdy je platná umělecká svébytnost média digitálních her s ohledem na heteronomii estetické hodnoty. (Zahrádka). Historie nových médií a umění Jiří Mucha …. 02 Jiří Valoch - výstava Computer Graphics z roku 1968. [INS: :INS] [INS: Computer Graphic (1968). Rekonstrukce první výstavy počítačem generovaného umění :INS] [INS: v bývalém Československu :INS] [INS: :INS] [DEL: Jiří Valoch a jeho výstava :DEL] [INS: Výstava počítačem generovaného umění :INS] Computer Graphic[DEL: s :DEL] [DEL: z roku 1968 :DEL] [INS: kurátora Jiříh :INS] [INS: o :INS] [INS: Valocha :INS] [INS: , která se uskutečnila roce 1968 v Domě umění města Brna, :INS] je první [DEL: expozice :DEL] [INS: výstavou :INS] [DEL: na poli nových médií :DEL] [INS: počítačového umění :INS] [DEL: :DEL] [INS: :INS] v[INS: tzv. :INS] [DEL: e :DEL] [DEL: v :DEL] [INS: V :INS] ýchodním bloku tehdejší Evropy[INS: . :INS] , [DEL: jenž se uskutečnila v Domu umění města Brna. :DEL] [INS: Kromě rekonstrukce výstavy založené na tradiční historiografické metodě se zaměřím také na :INS] [INS: experimentální :INS] [INS: využití nových nástrojů :INS] [INS: při :INS] [INS: rekonstrukci :INS] [INS: této události. :INS] [DEL: Jednou z částí mé práce bude také :DEL] [INS: Na základě :INS] [INS: :INS] [INS: dochovaných materiálů, získaných v archivu Moravské galerie města Brna :INS] [INS: /a jidne…/, :INS] [INS: :INS] [DEL: vytvoření :DEL] [INS: bud vytvořen :INS] virtuální[DEL: c :DEL] h model[DEL: ů :DEL] ve 3D, [INS: který by měl byl projektován na stěny galerie, v :INS] [INS: e které se výstava konala. :INS] [DEL: které vypracuji na :DEL] [DEL: základě dochovaných materiálů, jenž jsem získal v archivu Moravské galerie města Brna. :DEL] Konferenční příspěvek tedy bude zaměřen na [DEL: danou :DEL] [INS: tuto :INS] rekonstrukci[INS: , jejímž cílem je přiblížit podobu výstavy a prozkoumat využití IT nástrojů :INS] [INS: v hudmanitních vědách (jedna z podob digital humanities). :INS] [DEL: a postupy, jenž jsem při práci volil. :DEL] [INS: https://monoskop.org/Computer_Graphic :INS] Remediace … vizuální poezie Ivana Piteľová …. Z papiera na obrazovku počítača: remediácia vizuálnej poézie v prostredí internetu Cieľom práce je analýza špecifík remediovaných diel oproti ich tlačeným originálom, a to, ako dané médium vo vzťahu k forme a materialite diela utvára obsah, ktorý neskôr čitateľ vníma. Práca je koncipovaná ako prípadová štúdia, kde skúmaným objektom je webová stránka vytvorená zo zbierky vizuálnej poézie od rôznych švédskych autorov (http://www.afsnitp.dk/galleri/konkretpoesi/). Práca by mala byť vystavaná na vybranej analýze (v tomto prípade MSA - media specific analysis), ktorá by mala byť vhodným prostriedkom k preskúmaniu toho, ako, v čom a či vôbec sa čitateľov zážitok líši v závislosti od média a formy (teda tlačená podoba vybraných diel vs. ich digitálna podoba). Vo svojom príspevku sa bližšie zameriam jednak na predstavenie samotnej webovej stránky, ktorá slúži ako databáza týchto diel, rovnako sa budem snažiť priblížiť MSA - mediálne špecifickú analýzu a poukázať na jej výhody a nevýhody oproti iným, bežne využívaným metódam analýzy (digitálnej) poézie. ________________________________ [H1]Skeptické ve vztahu k čemu? Skeptický obraz postmoderní mediální doby v dílech ….??? [H2]To asi nebude hlavní dílo JB Spíše bych uvedla knihu Simulacra and Simulations (?) [H3]Zde chybí navázání mezi první a druhou větou… Proč zrovna výše uvedení autoři? Proč ne Virilio nebo Gilles Lipovetsky, kteří jsou vedle Baudrillarda považováni za hlavní skeptiky postmoderní doby. Nebo třeba Guy Debord a jeho Společnost spektáklu? [H4]Analýzy čeho? [H5]Skepse vůči čemu? U Baudrillarda a Baumana je to známá věc. Eco je brán jako autor méně vyhraněný. [H6]Této větné konstrukci nerozumím. Příklady z něj dělají optimistu? [H7]V jakém smyslu? Neměla byste spíše představit koncept hyperrealisty, jak je definován a nahlížen jmenovanými teoretiky? – Diskutovat budeme určitě J [H8]Tyto dvě věty nerozvíjejí větu první. Popište, v čem dochází k vzájemnému ovlivňování? Nebo jde spíše o proces konvergence? Popište základní vlastnosti obou médií a projevy jejich remediace – vzájemného ovlivňování na úrovni formy. [H9]Toto zrovna s remediací nesouvisí [H10]? Toto patří spíše do remediace TV a reklamy? [H11]Nesrozumitelná věta. Jaký posun nebo kam? [H12]Se stane? [H13]??? [H14]Dřív bude jistě nějaká zpráva na Twitteru nebo FB od náhodného kolemjdoucího nebo reportéra, řekla bych. [H15]Nesrozumitelné věty…Zkuste vše formulovat jednoduše. [H16]Počet sdílení příspěvků? [H17]A které ne? [H18]Zde bych spíš očekávala, že ukážete na jedné zprávě ČT24, jak je zpracována pro TV a pro ostatní média, včetně časového posunu, délky, poměru text+obrázek atd. Tak byste mohla dobře ukázat, jak médium ovlivňuje formu, a tedy i obsah sdělení. [H19]Ještě jednu větu, v čem se multisenzorická imerze vztahuje ke kritice homogenizace informační společnosti. [H20]Zkuste to formulovat jednodušeji. Věty se jakoby opakují. [H21]To znamená kdy? Jak definujete umělou inteligenci? [H22]Skutečně? Upozorňuji na DP Radka Návrata (TIM) i jiné… [H23]Přesněji…to je co? [JH24]Co si pod tím mám představit? [JH25]Je řečeno první větou. [JH26]??? Toto asi nemůže být výzkumný projekt. Spíše napište, jaké metody výzkumu použijete? [JH27]Napište, co tím myslíte. Estetické teorie? Ty také píší agenti institucí přece… [JH28]Pouhým? A jak definujete „tvoření“? [JH29]Vůbec nerozumím, o čem příspěvek bude. Teorie nových médií jako produkt crowdsourcingu? Nebo tuto praxi vztáhnete k jiným konceptům teorie interaktivních médií: produsage, prosumer technologies atd.? [JH30]Doporučuji zlepšit název. Např. Motion design jako multimediální problém / fenomén [JH31]Zde se rozhodujete o vhodném pojmu? [JH32]Kterou budete aplikovat na konstrukci identity na Instagramu? [JH33]? [JH34]? [JH35]? [JH36]Vůbec nerozumím této kumulaci slov!? Nechcete to říci jednodušeji? To vše chcete za 20 minut probrat? [JH37]Nemyslíte funkcionalistické nebo strukturalistické definice? [JH38]Co je to za pojem? Liberal Arts?