Římské monumentální umění a jeho programy
blok I. (JJ)
hadrianovské období
I. úvod
Publius Aelius Hadrianus (117-138)
Rodina:
Narozen v Italice (provincie Baetica).
Hadrianův děd si vzal za manželku Traianovu tetu.
Traianus - Hadrianuv ochrance (poručník).
Hadrianus si vzal za manželku Traianovu neteř Sabinu.
Za vlády císaře Traiana zastával celou řadu úřadů a účastnil se vojenských tažení.
Adopce
Problematická - Hadrianus byl favoritem císařovny Plotiny. Adoptován byl až den po
smrti císaře Traiana (8. 8. 117). Ta byla ohlášena až 11. 8.
Hlavní rysy vlády:
a) defensivní zahraniční politika - stažení vojsk z východních území
b) vnitřní politika vychází z Traianova konceptu, rozvoj císařské administrativy,
alimentace, atd.
c) stavební rozvoj v Římě a provinciích
d) cesty po provinciích
e) potlačení vzpour v provinciích (Iudea 132-135, Mauretania)
Hadrianus
adoptoval:
A) L. Ceionia Commoda
po adopci (136):
L. Aelius Caesar
B) T. Aurelia Fulva
Boionia Arria Antonina
po adopci (138)
Aelius Hadrinus
Antoninus Pius
II. architektura – referenční památky a jejich výzdoba
Chrám Venuše a Romy
Hadrianus - architekt
umístění na Via Sacra,
dokončen r. 140
novátorská stavba
I. netypický půdorys pro římský chrám
inspirace řeckou architekturou v Malé Asii.
peripteros, dekastylos, stupňovitá krépis,
stylobat, korintský řád
- výrazná přestavba po požáru (287) v roce 307
za císaře Maxentia (306-312).
- architekt Carius
-klenba s kazetovou výzdobou
a použití porfyrové výzdoby.
Pantheon
Stavba postavena v letech 113 (?) -125 na místě Pantheonu vybudovaného M. V. Agrippou
(původní nápis zanechán), a později Domitianem, od roku 608 křesťanský chrám.
Datace: většina cihel z roku 125, některé však již traianovské.
Architekt: Apollodorus z Damašku x Hadrianus. Diskuse.
Centrální stavba, výška a průměr 43,2 m "vepsaná koule".
Kombinace třech částí:
I. portikus (oktostylos) - korintský řad, II. středová část - "fasáda vítězného oblouku",
III. centrála-rotunda.
Stavba - exteriér:
I. z vnějšku obložena penthelským mramorem,
II. sloupy ze žuly z Egypta, štít bez nákladné výzdoby (římský orel)
III. bronzové pozlacené tašky - střešní krytina
(v 7. století odvezeno do Konstantinopole).
IV. Do dnes zachované bronzové antické dveře
1
2
3
Interiér
I. kupole - nebeská klenba - kazety nesly rosety "hvězdy"
II. kazety - odlehčení klenby - zmenšují se směrem k oculu
ty byly použity již u chrámu Fortuny z Palestriny.
III. oculus - průměr 9 m (jediný zdroj světla, kromě dveří)
starší tradice (viz Domus Aurea, Baiae).
IV. stěny členěny nikami a apsidami - rytmizace prostoru
V. podlaha vydlážděna barevnými kameny - opus sectile
konstrukce
I. použití betonu
II. postupné používaní materiálů - podle umístění na stavbě.
základ beton s příměsí nejtvrdších kamenů - vrchol klenby
pemza (stupňovitost).
III. kupoli nese těleso tamburu, zesílené části-pilíře a oblouky
římský orel
(stopy po
ukotvení)
Kontrasty a překvapení
- motiv překvapení je typický
pro hadrianovskou architekturu
- kupole není při frontálním
pohledu vidět
- exteriér x interiér
- oculus - počasí
Hadrianova vila v Tiburu (Tivoli) - nejrozsáhlejší císařská vila v římském světě.
architekt: Hadrianus
Hlavní rysy areálu:
I. vzpomínky z cest,
II. členění kleneb,
III. rozptýlená
zástavba
IV. eklektická
výzdoba.
V. Hadrianus
přenesl město na
venkov.
VI. zázemí pro
sloužící a vojsko
"(5) Sídlo v Tiburu postavil osobitým stylem a jeho části pojmenoval podle známých
provincií a různých míst jako Lykeion, Akadémie, Prytaneion, Kanópos, Poikilé, Tempé.
Aby tu bylo všechno dal vystavět i Hádés". HA, VH, Portréty světovládců I. Životopis
Hadrianův 26/5
"Teatro Marittimo"
- císařský apartmán /vila ve vile/ na umělém ostrově - izolace od okolí - relaxace.
porticus
příkop
obytná část
dvůr s fontánou
- Symetrie vnitřního prostoru
- zvlněné stěny - tvarová dynamika prostoru
- prosvětlenost
- nezávislost na těžkém opěrném
systému zdí
průměr 44 m
Serapeum
jídelní komplex inspirovaný chrámem boha Serapida
v Alexandrii
spojené s kanálem Canopus
(kanál spojující Nil a Serapidův
chrám v Alexandrii)
výzdoba: portikus sochy:
Mars, Mercur, Minerva
podélné strany: karyatidy
(prý s Agrippova Pantheonu)
na umělém podiu v Canopu
sousoší Scylly (inspirace Sperlongou)
umělá
jeskyně
segmentovaná - "melounovitá klenba"
"Jdi odtud a kresli si své dýně, ty těmto problémům
nerozumíš"" (RH, CD, 69.4.1-5)
Hadrianus x Apollodorus z Damašku
prameny: Cassius Dio Cocceianus
Císař A z D poté co se kriticky vyjádřil k plánům chrámu
V a R, poslal nejprve do vyhnanství a poté ho popravil.
Sochařská výzdoba
Serapea
Inspirace Egyptem
prostor mohl sloužit i
k uctívání Antinoa
Isis/Demeter
Ptah
Nil
Piazza d´Oro vestibul
coenatio
segmentovaná
"melounovitá
klenba"
mozaiková výzdoba
inspirace řeckou mozaikou (mistr Zeuxis, kolem roku 400 př K.)
mosaika s mísou s holuby – Hadriánova vila v Tivoli
Hadrianovo mauzoleum
vzor v Augustově mauzoleu - "tumulus", ke stavbě vede most - Pons Aelius
dokončeno až za Antonina Pia (139).
propagandistické navázaní na odkaz císaře Augusta
pohřby od Hadriana po Caracallu (217)
obložení mramorem, tumulus korunován sousoším
Hadriana na kvadrize.
hrobová komora
8 m2, 10,2 m vysoká
reliéfní výzdoba tamburu (?)
architektonická dekorace
pódia z lunského mramoru
(bukrania, girlandy, obětní
misky)
Dekor byl uplatněn např. na Ara Pacis.
vnitřní výzdoba
ohradní zdi
bukrania, girlandy
obětní misky
anthemion
„palisáda“
Ara pacis Augustae
13. př. K. – po návratu z Galie a
Hispanie. Výstavba 13 až 9 př. K.
bronzový pozlacený páv (symbol věčnosti)
výzdoba oplocení mauzolea
Části sochařské výzdoby byly zničeny
v roce 537 při obléhání Říma Góty.
Římané házeli na obléhatele kusy soch.
(Iustinianus x Gótové (Vitiges).
"Nahoře stojí nádherné sochy mužů
a koní...
..Na konec se domluvili a porozbíjeli
největší část soch, které byly dost veliké:
oběma rukama vyzdvihli odtud velké
balvany a vrhli je hlavu nepřátel."
(Prokopios kn. I/22)
idealizovaná rekonstrukce
Hadrianova knihovna v Athénách
30. léta 2. století, poničena ve 3. století
vpádem Herulů (267).
"..nad jiné vyniká sto sloupů z fryžského
mramoru; z téhož kamene jako sloupy
jsou vybudovány také zdi. Místnosti uvnitř
jsou ozdobeny pozlaceným stropem a
alabastrem, navíc pak sochami a malbami.
Tam jsou chovány knihy" Pausanias I/18.
propylaje
členění
fasády
Olympieion
Stavbu začali
Peisistratovci (6. stol.)
pokračoval
Antiochos IV. (175 –164 BC)
Hadrianus stavbu dokončil v letech 131-
132 (III. návštěva Athén).
Nové korintské hlavice. L. C. Sulla ukořistil
a odvezl do Říma ty staré předešlé.
Hadrianův oblouk v Athénách
odděluje řeckou a římskou čtvrť.
vystavěn athénskými občany
roku 131, na počest H. skutků
pro město
vítězné
oblouky
Hadrianův oblouk v Gerase (provincie
Arabia, Jordánsko)
129-130, postaven na oslavu návštěvy
císaře.
patky - akanthové kalichy
Celsova knihovna v Efesu
114-117
Knihovnu zřídil konzul Tiberius Iulius Aquila pro
svého otce bývalého konzula a prokonzula
provincie Asie Tiberia Iulia Celsa Polemaeana.
Podzemní část složila jako
hrobka - umístění sarkofágu T. I. Celsa P.
Zničena zemětřesením roku 262 a invazí Gótů.
V roce 400 přestavěna na nymfeum.
Fasáda připomíná scénu divadla. V nikách byly
umístěny sochy personifikací.
T. Iulius Celsus P.
východořeckého původu, ze Sard
Náklady na výstavbu knihovny
hradil sám.
Arete - virtus
III. Sochařství, a) reliéfy
Tonda na Konstantinově vítězném oblouku - pochází z neznámého H. monumentu.
výjevů
Hadrianus přesochaný na Konstantina Velikého.
náměty: lov (kanec, lev, medvěd)
obětní scény (Diana, Silvanus, Apollon, Herkules)
profectio
Hadrianus - vášeň pro lov.
Lov - virtus /statečnost/odolnost/síla vč. morální v době míru/
Lov - vítězství nad šelmou - symbolické vítězství nad smrtí /heroizace/ (viz sarkofágy)
Oběť - demonstrace pietas "úcty k bohům" a svědomitému plnění povinností.
kolem roku
130
(smrt Antinoa)
Na Hadrianově památníku
byla spojena:
a) soukromé hledisko
b) oficiální hledisko
Medailony ražené Hadrianem
130-138
Virtuti Augusti
Profectio
odjezd císaře na lov
Antinoos (?) vedoucí
loveckého psa
Hadrianus
Antinoos
nakadeřený účes
lov na kance
oběť Dianě
venkovská svatyně v přírodě
stromy - helénistické prototypy
oběť kance
lov na medvěda
vzdutá drapérie - rychlá jízda
(předloha klasické obd. řeckého umění)
Antoninus Pius (?)
oběť Silvanovi
venkovská svatyně v přírodě
oběť medvěda
zakončení lovu na lva
oběť Herculovi
Antoninus Pius (?)
oběť Apollonovi
Hadrianus
- Socha sedícího Hercula na skále v horní části reliéfu v ruce drží Victorii
Hercules Invictus - vítěz v bitvě, na lovu a nad smrtí
- dva anatomicky tvarované pancíře
AP H
Apotheosa Sabiny
Arco di Portogallo 5. století
zahrnoval i starší práce.
nedaleko portugalské ambasády.
První známé vyobrazení
apotheosy ženy.
Geniové věčnosti (Aeternitas) a
Martova pole
Ustrinum
Datace:
136 až 138
kompozice a sošné typy inspirace
klasickým obd. řeckého
umění
Hadrianus - pronáší pohřební řeč.
svitek v ruce
Geniové lidu římského a senátu.
Reliéf se zobrazením provincií
pozdně hadrianovské
Anaglypha "Traiani" - "Hadriani" - chybí hlavy císařů
parapet roster na Foru Romanu
časně hadrianovské obd.?
klasicistická forma (podobně jak předchozí ukázky)
císař na rostrech a liktoři, senátoři a dav, Italia s dítětem,
adlocutio sedící Traianus - alimentatio
(sousoší ?)
Navázání na Traianovu domácí politiku.
kontinuita v nástupnictví
basilica Aemilia
Marsyás
argument pro zařazení do hadrianovského obd.
pálení dlužních úpisů se podle zachovalých zpráv konalo v roce 118.
vojáci přináší záznamy
pálení
před zraky
císaře
?lokalizace na FR, podle pramenů však na Traianově foru?
Marsyás
Basilica Iulia, Saturnův chrám, chrám V. a T. a chrám svornosti
b) portréty a volná plastika
Hadrianus
Idealizace věku - zobrazován podobně jako Traianus ve zralém věku. Tvář je zcela
hladká bez vrásek.
Klasicistické tendence - mandlovité oči, formování očí, nosu a čela.
Umělci rozvíjejí tradici kontrastu masy vlasů a hladké tváře - viz flaviovské dámy.
typické znaky:
a) vousy, krátce střižené, "řecký filosof a státník", zakrytí kožní vady?
b) delší kadeřené vlasy (použití vrtáku)
c) plné tváře
d) přimhouřený pohled
e) mandlovité oči (ke konci vlády kolem roku 130 širší rozšíření vrtání duhovek)
Propaganda
císař - intelektuál, klidný, duchovní orientace
V hadrianovském období nastartování spirituálních tendencí - vrtání duhovek - vnitřní život
typ Delta Omikron
mladý Hadrianus před nástupem
do úřadu
portrét je kopírován v průběhu celé
vlády
Rolllocken typus
účes vychází z tradice neronovsko-
flaviovské
celkem 7 typů
Hlava z kolosální sochy ze
Sagalassu (Turecko)
časně hadrianovská
výrazné klasicistické tendence
typ Stazione Termini
po nástupu na trůn, těsně po
adopci
117-120
Torzo sochy z lokality Scythopolis Tel Shalem (Izrael)
tábor 6. legie
hlava odlita z jednoho kusu
ryté zorničky
ofina složená z drobných loken
pancíř zdoben mytologickou
bitvou námět z Aeneidy.
pancíř pravděpodobně
sekundárně použit
Hierapytna (Kréta)
porobený barbar, oblíbený
motiv od 1./2. století.
Pancíř:
a) triumf Řecka nad Římem?
b) spojení civilizovaného světa Ř a Ř
nad barbarikem?
Sabina
často zobrazováno jako
Venuše
idealizace
předlohy klasické obd.
řeckého umění
Afrodita Fréjus
římská kopie řeckého originálu
kolem roku 410
Sabina z Ostie
časný portrét přechod
od F.-T. k novému pojetí
odklon od fláviovské
tradice
Sabina
Řím nalezeno nedaleko císařských for.
pozdější práce
stopy po barvení
vlasy černé
oči hnědé
vrtané zorníčky
Lucius Aelius Caesar (101-138)
adoptovaný následník
kolem poloviny 2. století
Amor - rysy Lucia Vera (?)
M Louvre
Ermitáž
denár
L. A. Caesara
Antinoos (?123/124 - 130)
bithýnský mladík - milenec císaře Hadriana
po smrti divinisován
znázornění - idealizovaný mladý muž
mezi jinošstvím a dospělostí
vzory: řecké umění (klasické), egyptské umění
pro egyptizující plastiky.
Znaky:
plná tvář
kučeravé vlasy
plné rty
mandlovité oči
Antinoos - Silvanus
signovano: Antonianos
z Afrodisia (Řím)
M Delfy
Antinoos - Apollon
kontrapost
Apollona
vytvořeného
Feidiem
Antinoos - faraón
Hadrianova vila v Tiburu
balsamaria a Antinoos
soukromý portrét
Dopad módy císařské rodiny.
popularita vousů
použití vrtáku
kolem roku 130
125-150
IV. Mozaiky - malířství
Hadrianova vila v Tivoli
Ostia - lázně, mozaika vozů - mecenášů
mytologické náměty
mecenáši
architektonické
černobílé - italská škola
rozvoj od konce 1. století - reakce
na řecké práce
Ostia
lázně - nechal vystavět Hadrianus
Neptunova mozaika
kolem roku 139
dobře zvládnutá anatomie
možnost několika pohledů
Pohřební portréty - malby na dřevě a plátně
Desky překrývaly hlavy mumii.
tradice
egyptská - vlastní rituál - mumifikace
řecká - barvy
a římská - malba - kult předků součást pohřbu
dva typy barev:
enkaustika (základ vosk)
a tempera (základ vejce)
Fajjúm, Hawara
Artemidorus z Hawary
tradiční egyptské motivy
(Anubis, mumifikace, Osiris)
účes ovlivněný traianovskou
módou.
Aline z Arsinoe , 98-117
malba - tempera, štukování
110-120 - inspirace raným účesem
císařovny Sabiny, enkaustika
Shrnutí:
1. Hadrianovské období - oživení zájmu o vše řecké.
2. Architektonická revoluce: nové formy a projekty.
3. Nástup spiritualismu (portréty - počátek vrtání zorniček, sarkofágy, atd.). Odklon od
těžkostí tohoto světa k východním kultům. Zvýšený zájem o filosofii.
4. Počátky spirituálního portrétu - snaha o zachycení vnitřního života.
5. V umění lze zachytit tendenci: Dobré je to co je krásné. Sentiment - vzpomínání.
Řecké umění opačný přístup. Vnějškový přístup - důležitost formy.
4. Klasicismus - vzor především umění řeckého klasického období (5. století a poč.
4. století).
5. Obrat od veřejného k soukromému (otium), v kontrastu s traianovským obdobím.
6. Propaganda: a) navázaní na Traianovu vnitřní politiku - starost o Itálii a provincie.
b) vyzdvihnutí Augustova odkazu (mauzoleum, úcta k tradicím a předkům - Pantheon)
oficiální císařské umění (výzdoba commemorativních památníků)
/Řím/Itálie/provincie/
umění "soukromé" /Řím/Itálie/provincie/
místo funkce
účel
doba vzniku
politická situace
výtvarná
tradice
dílny/umělecká
zdatnost
aktuální stylové
tendence
shrnutí
studijní literatura - hadrianovské obd.
- povinná:
umění
Ramage, N. H. – Ramage, A. 2015: Roman Art. Romulus to Constantine. Upper
Saddle River.
Tuck, S. L. 2015: A history of Roman art. Chichester, West Sussex.
Klečková, P. 2010: Konstatinův oblouk v Římě. rkp. mgr. diplomové práce uložené
na FF MU. Brno.
-volitelná:
Andreae, B. 1999: Die Römische Kunst. Freiburg-Basel-Wien.