Architektura Egeidy 4 Minojská města Období prvních paláců -města prvního protopalácového období byla plánována a stavěna ve stejnou dobu jako paláce samotné – vycházely ze starších sídlišť -jejich celková rozloha není zcela známa - pozdější zástavba -někdy určována na základě polohy pohřebišť, která se nacházela po jejich okrajích -poloha a velikost města byly určeny polohou paláce samotného - Knossos -město se rozkládalo po celém obvodu paláce -západní část města -spojena s palácem Královskou cestou -dosahovala až k pahorku, kde se později nacházela akropolis města z klasického období - -východní část -dosahovala až za řeku Kairatos, kde na svahu kopce Ailias byly nalezeny monumentální struktury - možná zdi teras -jižní část -na Gypsadhes objeveny domy z novo-palácového období – nálezy starší keramiky pod podlahou těchto objektů naznačují dřívější zástavbu - -severní část -stopy města z proto-palácového období nejsou známy – zástavba klasickým a římským městem - -celková populace města se odhaduje na základě novo-palácového období na asi 12 000 obyvatel Faistos - -poloha paláce naznačuje větší separaci od jeho města – spojení s městem skrze západní nádvoří - -stopy po proto-palácovém městě byly nalezeny na západě, severu a v oblasti Hagia Fotini na severovýchodě -na těchto stranách mohla být plocha města větší -pravděpodobně však na všech stranách - -domy na západě dlouhé a úzké - paralely v Malii - -domy špatně dochovány = problém s určením jejich funkce domy na západě Mallia - -z města odkryto více než v Knossu a Faistu -v některých částech města doloženy aktivy spojované s palácem - Quartier Mu -v některých částech, které přiléhaly k paláci možná veřejné funkce -> budovy na severozápadě - tzv. Centre Politique -dvě části - tzv. Hypostyle crypt a L‘Agora -Agora - otevřené prostranství – 39,1 x 39,8 m -vystavěna v MM IB nebo MM II -hranice prostranství na několika stranách ohraničeno bílými orthostaty a základy pro sedadla -v několika rysech je agora podobná „divadelním oblastem“ u jiných paláců -> portik (zde na západě), leží na spojnici cest, kernos -přístup skrze široký vstup na jihovýchodě a užším vstupem na severu - na severu křižovatka cest vedoucích k moři, do dalších částí města a patrně k pohřebištím na severu -na východě a jihu od agory městské domy z MM III, na západě přístup k „Hypostylové kryptě“ skrze oblast s (patrně) obchody - -přesná funkce agory není známa -politická - místo pro shromáždění -místo konání her s býky -Hypostylová krypta -interpretována jako síň rady s přilehlým skladištěm – funkce nicméně neznámá -samotná krypta je podlouhlá úzká budova rozdělená do 4 místností -zapuštěna z části do země -asi sklepní prostory -budova měla druhé patro - vchod asi z Portique Coudé -pečlivé provedení stavební konstrukce -stavební materiál - opracované kvádry pískovce, sušené cihly a dřevo - paralely ve způsobu použití dřeva v druhém palácovém období -dochována velká část omítky - -v místnosti 1 a 4 nalezeny vybudované lavičky - -skladiště - stejná orientace jako zbytek budovy -stejný systém sběrných kanálků jako u jiných skladišť - -Agora i Hypostylová krypta přestaly být využívány v období druhých paláců Quartier Mu -sestával z 2 velkých budov – budova A a budova B, přilehlých dílen, dvorů a cest -budovy byly postaveny na počátku a zničeny na konci MM II Budova A -dvě hlavní fáze výstavby - severní část starší (rozloha – původní cca 450 m2 – později cca 800 m2) -různé fáze výstavby nejlépe viditelné na západní straně – vstup -severní část je vystavěna z opracovaných bloků pískovce -jižní, která na ní navazuje, ze sušených cihel -malý dvůr a na něm vyvýšené stezky na západní straně -paralely k architektuře paláce – na západě severní části -předsíň s dvěma sloupy, světlíkem a ranou formou Lustral Basin (téměř 2 m hluboký) ve vedlejší místnosti; skladiště -v místnosti dále na západě ohniště s kruhovou prohlubní – spojováno se svatyněmi -jižní část -silné, hrubě postavené zdi na východní straně -> nosné pro druhé patro (druhé patro i nad severní částí - dostupné schodištěm tamtéž) -spodní část možná určena pro zvířata -v horní části „kanceláře“ – nálezy tabulek a otisků pečetidel Budova B -patrně dřívější než budova A -rozloha asi 570 m2 -přístup ze západního dvora – vlastní vstup na jihu -centrem je velká místnost na úrovni země -> přístup do dalších místností a částí budovy, včetně horního patra a sklepa -zdi sklepních místností na jihovýchodě velice dobře dochovány – až do výše 2 m - téměř jejich původní výšky -v místnostech nalezeny prvky, které se dochovají jen velmi výjimečně – zbytky dveří, oken, nik, „skříní“ a dřevěných trámů Dílny -patrně sloužily nejen jako dílny, ale také jako obydlí pro řemeslníka a jeho rodinu -podobné domy nalezeny i v okolí, ale nebyly prozkoumány celé -jedna z dílen sloužila k výrobě kamenných pečetidel -velikost pracovní místnosti asi 3 x 3 m – odhaduje se, že sloužila pro asi 2-3 dělníky - -v další byla vyráběna keramika -> nález hrnčířského kruhu, ale ne vypalovací pece - -ve třetí byly nalezeny doklady pro výrobu bronzových předmětů – opět nenalezena pec nebo výheň - -v poslední, jižní, dílně doklady výroby kamenných nádob - -všechny domy se nijak zásadně neodlišovaly od jiných z tohoto období -sestávaly ze skladišť a obytných prostor -pracovní prostory odděleny od obytných – často s vlastním vchodem - -sdružování určitých specializovaných dílen Období nových paláců -dochází k přestavbám nejen zničených paláců, ale i měst -některé budovy nebo části měst z proto-palácového období jsou opuštěny, přestavěny, nebo nejsou nadále využívány - -v době nových paláců také nastává období, které McEnroe nazývá jako palatialization - tedy volně přeloženo asi jako „popalácovací“ -počátek tohoto období bývá datován do LM IA, přičemž pokračuje až do LM IB -během této doby přejímají významné domy prvky, které jsou běžně spojovány s tzv. rezidential quarter minojských paláců -domů s prvky palácové architektury je známo asi 2 desítky (tedy asi méně než 10% z celkového počtu známých domů) a jsou nalézány po celém ostrově Knossos -blízké okolí paláce se od ostatních odlišovalo - zatímco ostatní paláce obklopovaly jejich města, u Knossu stály v jeho blízkosti výstavní domy -> pravděpodobně domy vládnoucí elity -domy nespadají do jediného období - některé byly vystavěny již v počátku MM III, některé do MM IIIB a jiné až do LM IA -na jihu je nejznámějším domem tzv. Jižní dům -dům byl součástí série několika hlavních stavebních struktur ležících podél jižního křídla paláce -leží při jihozápadním rohu paláce -výstavba po zemětřesení v MM IIIB – v průběhu jeho užívání došlo k několika úpravám -> zničen v LM IA a poté již neobýván -půdorysně zasahuje do dřívějšího jižního koridoru -velmi dobře dochován – konstrukce zasahuje hluboko do podloží - sklep, první a druhé podloží mohlo být restaurováno - -některé části domu sloužily k náboženským účelům - krypta s pilířem a lustral basin -součástí domu jsou prvky typické pro paláce – minojská hala s předsíní a světlíkem, lustral basin, polythyra, toaleta, atd… - > situování místností do jednoho celku připomíná Královnino megaron v samotném paláci -poloha vstupu není známa - pravděpodobně na západě skrze horní podlaží -místnost s jedním sloupem uprostřed – vestibul -v severozápadním rohu vestibulu schodiště vedoucí na střechu – na západním konci schodiště balustráda se sloupem – paralela k paláci -na opačné straně místnosti – křídlo se schodištěm vedoucím do Pillar Crypt ležící přímo pod vestibulem -v horním podlaží moha být veranda -pod centrální částí se nacházel sklep s dvěma místnostmi s třemi pilíři – sloužil jako skladiště -konstrukce domu byla na velmi vysoké úrovni -na severní a východní straně bylo použito kvádrové zdivo -vnitřní zdi v přízemí z kamenné sutě pokryté malovanou omítkou -v horním podlaží použity sušené cihly -většina místností byla ve spodní části obložena deskami ze sádrovce – u některých i podlaha -široké použití dřeva – jako u paláce -významné domy neležely pouze v blízkosti paláce – na východ od paláce, dostupné po královské cestě ležely dvě významné budovy tzv. Little Palace a Unexplored Mansion, na severu pak Royal Villa - Little Palace -po paláci samotném nejmonumentálnější dům v Knossu – rozloha asi 990 m2 -postaven v LM IA -stejně jako u Jižního domu a jiných, vnitřek budovy obsahuje sadu místností, které jsou typické pro rezidenční části paláců => zdvojený polythyron = dvě minojské haly, peristylovou halu tvořící světlík a Lustral Basin -sloupy u Lustral Basin byly žlábkované jak ukazují obtisky v jílu = velice vzácný typ sloupu -v jižní části domu tři haly s pilíři (ve sklepních prostorách) -na východě kombinace pilířů a cist v podlaze -> náboženské účely -na západě doklady kultu – nalezen rhyton v podobě býčí hlavy Unexplored Mansion -součástí Little Palace, se kterým je propojena malým mostem -„rezidence“ byla budována až po Little palace a nikdy nebyla dokončena -centrem budovy je místnost se čtyřmi pilíři - celkově však v budově chybí obvyklé prostory spojované s podobnými domy –> porovnání se samotným Little Palace => dvě teorie o funkci domu -pro kultovní / náboženské účely -skladiště a „výrobní komplex“ – pozdější teorie - -nálezy fragmentů fresek z horních podlaží => jiná funkce Faistos -kromě „villy“ v Haghia Triada nebyly nalezeny další domy podobné těm v Knossu -domy, které patrně patřily k městu byly nalezeny v oblasti Chalara na úbočí svahu na jihozápadě paláce a dále v oblasti Hagia Fotini na severovýchodě - Haghia Triada (35.059082, 24.792766) -asi 3 km od paláce ve Faistu na západním konci stejného hřebene -vybudována asi v MM III nebo LM IA – nálezy potvrzují starší osídlení -vila není dochována celá – situaci navíc komplikuje přítomnost pozdějšího využívání oblasti -> v centru vily byly nalezeny základy mykénského megara -půdorys ve tvaru písmene L -budova rozdělena do 4 částí -každá část v horním podlaží zahrnovala prostory, které sloužily specifickému účelu – prostory pro skladiště, kult a obývání -ve vnitřní prostorách jsou opět přítomny místnosti typické pro paláce -vila byla zničena požárem - zčernalé sádrovcové dláždění - -nálezy tabulek s lineárním písmem A naznačují minimálně administrativní funkci komplexu -vztahy se sousedním palácem nejsou zcela jasné Místnost na západním konci vily -lavičky a obložení stěn ze sádrovce -v mezerách mezi panely původně dřevěné trámy Mallia -stejně jako v předchozím období, i nyní je Mallia nejlepším místem pro poznání palácových měst -několik typů domů v několika oblastech -největší Dům E(psilon) leží asi 170 m jižně od paláce -počátek výstavby v MM III – samotná interpretace domu je nicméně složitá, neboť do budovy je začleněna starší stavební konstrukce z MM I a několik pozdějších modifikací – nakonec opuštěn během LM IIIB -rozměry asi 50 x 35 m – cca 3000 m2 -> v literatuře označován také jako Little Palace = podobnost s budovou stejného jména v Knossu -vnitřní prostor tvoří nepravidelné místnosti -vstup na severu a jihu -ze severu se vstupuje do vestibulu a koridoru vedoucího do velkého dlážděného dvora a menšího dvora na severozápadě s kolonádou ve tvaru L se 4 sloupy -dále na severozápadě dílny a skladiště -na jihozápadě malý dvůr s pilíři po všech čtyř stranách -v jižní části obytné prostory zahrnující koupelnu - hlavní obytná místnost nemá typické znaky tzv. Minoan Hall -nebyly nalezeny stopy po schodišti do horního patra -další domy byly odkryty na východ od paláce v části nazývané Zeta a Delta - -domy v těchto částech v sobě zahrnují pouze některé prvky minojských paláců – zvláště pak minojskou halu (v domě Zb byla přidána k již stojícímu domu) -> paralely u domů v jiných částech Kréty – např. v Tylissu, Nirou Chani a i v Haghia Triada -domy z těchto nalezišť se odlišují od těch budovaných v Knossu dalšími prvky -křídla se zaměřením na zemědělskou výrobu a skladování jsou oddělena od zbytku domu – ve většině případů je přístup do této části možný pouze jedinými dveřmi; navíc byla vybudována v prostším stylu, bez okázalých prvků nalézaných v obytných křídlech - kamenná suť nebo sušené cihly -druhé patro se nalézalo ve velké míře pouze nad skladišti a výrobními prostory Města nebo výstavní domy nebyly pouze součástí okolí paláců, ale byly nalezeny v různých částech Kréty. Součástí některých těchto měst byly dominantní budovy, které patrně sloužily jako domov místní elity. Většina měst ležela v úrodných oblastech, zatímco některá sloužila jako přístavy. Mezi známá naleziště patří např. Pseira na malém ostrově nedaleko severního pobřeží Kréty, Palaikastro zcela na východě, dále také Mochlos a Kommos na jihu v západní části planiny Messara. Nejlepším příkladem Krétského města mimo palácová centra však zůstává Gournia. Palaikastro Gournia (35.109496, 25.792761) -jeden z nejlepších příkladů minojského města – rozkládá se v severní části isthmu Ierapetra -odkrytá plocha činí asi 25000 m2 - odhadovaná populace: asi 1400 -nejstarší známky osídlení spadají již do neolitu, postupně pak město rostlo – hlavní vývoj města spadá do EM II – LM III, největší prosperitu zažilo během LM IA -v této době byla postavena budova nazývaná obvykle jako palác (někdy jako sídlo správce/guvernéra) -odkryto více než 40 domů – většina o užitné ploše kolem 80-100 m2 -samotné domy se lišily jeden od druhého -konstruovány byly podle potřeb lidí, kteří v nich žily – v základních rysech nicméně podobné -konstrukce domů byla podobná předchozím obdobím -základ byl vždy postaven z kamene - zdi z kamene nebo sušených cihel - střechy byly ploché -většina domů měla několik místností a zcela běžná byla horní podlaží -typickým příkladem je dům Ck -jeden z pozdějších, vybudovaný na východním svahu -před vstupem 4 stupňové schodiště -dále vestibul, který spojoval zbylé místnosti v domě -hlavní a největší místnost v centru budovy - obytná -zbylé místnosti sloužily jako skladiště nebo výrobní prostor -součástí domu bylo druhé podlaží přístupné skrze dvoje schodiště -ulice byly dlážděné a v místech, kde to vyžadoval terén přechází do schodišť 1.Východní stoupání (The East Ascent) - ulice, která poskytovala přístup k veřejnému prostranství od východu - použito schodiště 2. 2.Dlážděná cesta (Valley Road) podél východní strany města 3. 3.Veřejné prostranství 4. 4.Schodiště - možná menší obdoba schodišťového hlediště jako u velkých paláců - schodiště vedlo do paláce 5. 5.Palác - zachovaly se pouze spodní části; použito kvádrového zdiva 6.Skladiště - nálezy pithoi; dlouhé a úzké zásobnice přiléhají na západě 7. 7.Západní cesta (West Ridge Road) 8. 8.Svatyně - postavena v LM III. Malá místnost se soškami bohyň 9. 9.Severní příkop - skládka pro keramiku - od EM III do MM IA (umístěna zde po zničení města) 10. 10.Vnitřní cesta (East Ridge Road) - řídí dopravu mezi bloky domů a centrem města Palác Gurnia - foto 01.jpg Gurnia - foto 02.jpg Palác – vstupní schodiště Palác západní nádvoří a fasáda severovýchodní ulice ulice na východě Bibliografie: Poznámka: literatura uvedená v prezentaci Egeida 2 zde není uvedena, i když obsahuje texty použité pro tuto a předchozí prezentaci – zvláště pak z položky Obecná !!! Knossos: Evans, A. J. 1921–1936. The Palace Of Minos: A Comparative Account Of The Successive Stages Of The Early Cretan Civilization As Illustred By The Discoveries At Knossos. Macmillan, London. (online: http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/evans1921ga ) Hatzaki, E. M. 2005. Knossos The Little Palace. B.S.A. Supplementary Volume 38., Thames and Hudson, London. (online: http://www.jstor.org/stable/40856108 ) Hood, S. – Taylor, W. 1981. The Bronze Age Palace At Knossos: Plan And Sections. B.S.A. Supplementary Volume 13., Thames and Hudson, London. (online: http://www.jstor.org/stable/40855976 ) Mountjoy, P. A. – Burke, B. – Christakis, K. S. – Driessen, J. M. – Evely, R. D. G. – Knappett, C. – Krzyszkowska, O. H. 2003. Knossos The South House. B.S.A. Supplementary Volume 34., Thames and Hudson, London. (online: http://www.jstor.org/stable/40856051 ) Panagiotaki, M. 1999. The Central Palace Sanctuary At Knossos. B.S.A. Supplementary Volume 31., Thames and Hudson, London. (online: http://www.jstor.org/stable/40800524 ) Popham, M.R. – Betts, J. H. – Cameron, M. – Catling, H. W. – Evely, D. – Higgins, R. A. – Smyth, D. 1984. The Minoan Unexplored Mansion At Knossos. B.S.A. Supplementary Volume 17., Thames and Hudson, London. (online: text: http://www.jstor.org/stable/i40038248 ; obrázky: http://www.jstor.org/stable/40855994 ) Faistos a vila v Haghia Triada: Caloi, I. 2011. Middle Minoan IB Houses at Phaistos: Function and Relationship to the Community Palace. In: Glowacki, K. T. - Vogeikoff-Brogan, N. (eds.) ΣТΕГА: The Archaeology of Houses and Households in Ancient Crete. Hesperia Supplements 44, American School of Classical Studies at Athens, Princeton, New Jersey, s. 71-80. (online: http://www.jstor.org/stable/i40065833 - http://www.jstor.org/stable/41363141 ) Watrous, L. V. 1984. Ayia Triada: A New Perspective on the Minoan Villa. AJA Vol. 88, No. 2, s. 123-134. (online: http://www.jstor.org/stable/504992 ) Mallia: Effenterre, H. van – Effenterre, M. van 1969. Fouilles exécutées à Mallia. Le centre politique. I : L‘Agora (1960-1966). Études crétoises 17, École Française d'Athènes, Paris. (online: http://cefael.efa.gr/detail.php?site_id=1&actionID=page&serie_id=EtCret&volume_number=17&new_lang=e n_US&x=4&y=11&ce=spja3424k34br5k0mughsvq711bfi8em&sp=1 – na této stránce jsou k dohledání další materiály, bohužel ne všechny) Gournia: Veškerá dostupná bibliografie k této lokalitě je vypsána na oficiálních stránkách projektu: http://www.gournia.org/ (4.4.2015) Jelikož je té literatury opravdu hodně, vyhledání dostupnosti nechám na vás. Víceméně: Hawes, H. B. 1908. Gournia: Vasiliki and other prehistoric sites on the isthmus of Hierapetra, Crete ; excavations of the Wells-Houston-Cramp expeditions, 1901, 1903, 1904. American Exploration Society, Philadelphia. (online: http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/hawes1908/0001?sid=43cb55e33b9628547e1a40a4d8297c24 ) Soles, J. S. 1979. The Early Gournia Town. AJA Vol. 83, No. 2, s. 149-167. (online: http://www.jstor.org/stable/504898 ) Gournia (pokračování): Soles, J. S. 1991. The Gournia Palace. AJA Vol. 95, No. 1, s. 17-78. (online: http://www.jstor.org/stable/505157 ) Obecná/přehledy k palácům, architektuře a urbanismu: Branigan, K. (ed.) 2002. Urbanism In The Aegean Bronze Age. Sheffield Academic Press, London. (online: http://eds.a.ebscohost.com/eds/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzM3Nzc0Ml9fQU41?sid=cff73a69-2121-4bbf-84 53-d36c0e1b15b7@sessionmgr4003&vid=4&format=EB&rid=1 ) Graham, J. W. 1987. The Palaces of Crete: Revised Edition. Princeton University Press, Princeton, New Jersey. (v osobním vlastnictví – na požádání možná půjčím :-)) -Graham také publikoval několik článků ohledně paláců v American Journal of Archaeology, které tady nebudu vypisovat, naleznete je online: http://www.jstor.org/action/doBasicResults?acc=on&wc=on&fc=off&group=none&Query=au:%22J.+Walter+Gra ham%22&hp=10&si=1 - McEnroe, J. 1982. A Typology of Minoan Neopalatial Houses. AJA Vol. 86, No. 1, s. 3-19. (online: http://www.jstor.org/stable/504290 ) Shaw, J. W. 2009. Minoan Architecture: Materials and Techniques. Studi di Archeologia Cretese VII. Bottega d’Erasmo, Padova. (mám nafoceno = kdo bude mít zájem mohu poskytnou) Shaw, J. W. 2011. Tracing the Ancestry of the Minoan Hall System. BSA 106, s. 141-165. (online: http://www.jstor.org/stable/41721706 nebo https://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=8440941&fulltextType=RA&f ileId=S0068245411000049 ) Literatura navíc – tzn. pro zájemce o téma ;-) Palaikastro: Velké množství literatury, zvláště zprávy o výzkumech na Jstor.