KREATIVNÍ PRÁCE
S INFORMACEMI
TÉMA 2
Kreativita
Po nastudování byste měli:
»» vědět, co je to kreativita,
»» chápat rozdíl mezi kreativní schopností, postojem a procesem,
»» znát, čím se vyznačuje kreativní osobnost,
»» znát základní bloky kreativity.
Proč jsme zařadili toto téma? K čemu slouží
Žijeme ve věku inteligence. Vědci jsou fascinování mozkem a jeho možnostmi. Věk
inteligence se stal zdrojem rozsáhlého neurologického výzkumu.
Žijeme také v době, která ohrožuje kreativitu. Mluví se, že hrozí krize kreativity. Kreativita
je upozaďována, někdy i potlačována. Pro pokrok a přo řešení problémů je však velice
potřebná, ale kreativnímu myšlení často brání různé vnitřní i vnější bloky a požadovaného
výsledku se nelze dobrat. Krize není způsobena tím, že bychom neměli dostatek zdrojů
kreativity, ale spočívá ve špatném zacházení s něčím, co je v podstatě nevyčerpatelné. Stačilo
by naučit se pracovat se znalostmi, umět je ukládat, shrnovat, tvořit, přemýšlet o dostupných
informacích a řešit problémy z různých úhlů pohledu.
Kreativitu lze trénovat. Při cvičení různých druhů myšlení si zdokonalujeme tvorbu
vlastních myšlenek, argumentů a nápadů. Na kreativní a kritické myšlení je kladen v dnešní
době velký důraz jak ve školství, tak v pracovním i soukromém životě.
Klíčové pojmy
Kreativita myšlení, pomocí kterého vzniká něco nové
a přínosné.
Bloky kreativity nemožnost najít kreativní řešení kvůli různým
příčinám.
2
Teorie
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj definuje kreativitu jako:
schopnost
»» představit si nebo vymyslet něco nového,
»» tvořit nápady, řešení, díla atd. za použití kombinace, změny či reaplikace existujících
nápadů;
postoj
»» souhlas, přijetí změny,
»» ochota hrát si s nápady a myšlenkami,
»» flexibilita;
proces charakterizovaný
»» tvrdou prací,
»» prostorem pro improvizaci,
»» kontinuální myšlenkovou činností.
Obecně lze říci, že kreativita je styl myšlení, přičemž vzniklé dílo či řešení problému je
nové, užitečné, správné, přínosné a objevné.
Kreativní osobnost
Na člověka můžeme z pohledu kreativity pohlížet podle dispozic (vlastnosti, nadání apod.)
a procedur (jednání, činy, uvažování). Mnozí psychologové definovali rysy kreativní
osobnosti. Podívejte se na ty nejčastěji uváděné.
•	 Flexibilita – schopnost člověka opustit staré řešení a postoupit k dalšímu.
•	 Odvahaaochotariskovat–vědomítoho,ženevždybudevýsledekohromující,vyhovující
a funkční.
•	 Oproštění od stereotypů a předsudků. A to jakýchkoliv.
•	 Vytrvalost – můžete provést 1000 neúspěšných pokusů, než se vám povede dokonalý
výsledek.
•	 Vystoupení z hranic – neomezovat se limity (a to jak limity vnějšími, tak těmi, které si
tvoříme sami) a schopnost vidět věci z jiných úhlů, nahlížet na věci jinak.
Lineární a laterální kreativita
Kreativitu můžeme také rozdělit na kreativitu lineární a laterální. Lineární kreativita vytváří
logická spojení. Pomáhá v rozhodování a hledání optimálního řešení. Řídí se vzorcem dobré
x špatné. Laterální kreativita je spíše intuitivní, nesrovnává, ale tvoří nové vazby a vztah
definuje k nově příchozímu elementu. Řídí se vzorcem líbí x nelíbí.
3
Příklad
Než se v několika modulech pustíme do různých kreativních technik, přečtěte si příběh
o jednom skutečném kreativním jedinci.
Jak vypočítat výšku mrakodrapu pomocí barometru?
Při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani dostal jeden ze studentů následující zadání:
„Popište, jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru.“ Student velmi rychle odpověděl:
„Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr ze střechy
mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.“
Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se
odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala
nezávislého arbitra, aby případ rozhodl. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná,
ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat
studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních
odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se
základními principy fyziky.
Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením.
Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to
odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí,
ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo
doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl:
„Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit
ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat
podle vzorce H = 0,5 g t2
. Pro barometr to ale bude smůla.
Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit
délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí
pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu.
„Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku
k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu.
Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle. Nebo jestli má mrakodrap venku únikové
schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky
barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli
použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom
převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy a dostali byste tak výšku budovy.
Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali
vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu:
Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu.“
Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku.
Vyzkoušejte si spojit čtyřmi rovnými čarami těchto devět bodů.
Přímky na sebe musí navazovat (udělejte to tedy jedním tahem).
Řešení najdete na konci modulu.
4
5
Tipy a triky
Při kreativním procesu se můžete setkat se situací, kdy budete motivovaní, budete mít cíl,
ale přesto nebudete moci najít kreativní řešení (nebude použitelné, bude nesprávně apod.).
J. L. Adams mluví o tzv. blocích a ve své knize Conceptual Blockbusting se věnuje jejich
odstraňování.
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj popisuje tyto příčiny překážek tvořivosti:
»» Kritická povaha – jedinec s příliš kritickou povahou většinou nemění své názory
a přesvědčení a přistupuje k problému s přesně danými kritérii.
»» Špatná dieta – špatná životospráva může mít vliv na myšlenkový proces jednotlivce.
Nebezpečné je především přijímání jednoduchých sacharidů. Zaměřte se na
konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce a nepražených nesolených ořechů.
»» Špatná tělesná kondice – při únavě se špatně myslí, stejně tak má na myšlení neblahý
vliv nemoc, těžký vzduch (větrejte), dlouhodobě sedavá činnost a práce bez
přestávky.
»» Strach – strach je emocí, která může mít na myšlení pozitivní i negativní vliv. Může
se jednat o strach:
»» z odmítnutí řešení,
»» z nezvládnutí úkolu,
»» z osobního zesměšnění,
»» ze ztráty hrdosti,
»» z nedostatečně kreativního procesu a výstupu.
»» Tendence k osobnímu prospěchu – obecná tendence „urvi, co můžeš“ nepodporuje
tvůrčí myšlení. Nejlepší je strategie win-win (výhra/přínos pro obě strany), při
kterém jde o konstruktivní jednání a obě strany se považují za užitečné a vítězné.
»» Špatný stav skupiny – je potřeba dbát na celkové naladění skupiny a její celkovou
náladu. Pracujete-li ve skupině s jedincem, který způsobuje špatné naladění skupiny,
dojdete k řešení velmi složitě.
»» Vysoce vyvinuté superego – na škodu je také příliš aktivní svědomí plné zákazů
daných výchovou, vzděláním, kulturním prostředím atd.
»» Konzervativní zvyklosti – problémem je obava z narušení status quo. Mnohdy
se jedná o strach z toho, že budeme muset vystoupit z našich zvyklostí a aktivně
provést změnu.
»» Nevhodný způsob dotazování – pokud techniku či kreativní proces nechápeme
dobře, nemůže nás nikdy dovést k správnému výsledku.
»» Myšlenková nepružnost a neschopnost změnit úhel pohledu – je vhodné prosazovat
myšlení ve více rovinách, měnit způsoby uvažování, hodnocení, být flexibilní.
To platí i pro aplikování technik, neboť i sám kreativní proces se může stát nepružným
(např. kyž budeme stále provádět techniku brainstorming, a nic jiného).
»» Časová tíseň – nedostatek času (i jiných zdrojů) je limitem pro kreativní myšlení.
A limity nejsou v kreativitě žádány. Není proto vhodné kreativní technice věnovat
kratší čas, než jaký je doporučován. Nedošlo by tak k úplnému naplnění.
Pokud zjistíte, že jste blokovaní, měli byste si definovat, o jaké bloky se jedná, najít příčinu
a tu odstranit. Většinu bloků odstraníte tréninkem a praktikováním různých kreativních
rozcviček (tak můžete např. měnit svůj postoj, stereotypy či strach). Jiné příčiny můžete
odstranit jinak (změna času, stravy, pracovní skupiny).
Pokud vás tato problematika zajímá, nalistujte si u Petra Žáka strany 48 – 72. V průběhu
kurzu se budeme odstraňování různých bloků částečně věnovat při učení se jednotlivým
kreativním technikám. Pokud někdy dostanete zadání, abyste vyřešili nějaký úkol, zkuste
se nad ním zamyslet kreativně. Řídit se můžete např. naším desaterem.
10 rychlých tipů, jak být kreativní
1.	 Nehodnoťte. Kvantita je v počátku důležitější než kvalita. Na kvalitu se zaměřte až
později.
2.	 Přepněte se do stavu jiného myšlení. Kreativita není o talentu, ale o myšlení. Buďte
otevření novým možnostem.
3.	 Najděte, co vás blokuje. Jsou to předsudky? Čas? Ztráta hravosti?
4.	 Hledejte různé kličky. Nefixujte se na obvyklé věci, nebojte se alternativ. Pokládejte si
různé otázky k problému.
5.	 Najděte si inspirativní místo. Vyhovuje vám více chaos? Dáváte přednost pohodlí?
Potřebujete hudbu, nebo ticho? Hledejte nejlepší místo.
6.	 Ptejte se. Využijte ostatních lidí a nechejte se inspirovat jejich nápady.
7.	 Používejte různé kreativní techniky. Jsou tu pro vás, tak se jich nebojte. Pomohou vám
odrazit se dál.
8.	 Hrajte si. Připadejte si chvíli jako blázen nebo malé dítě. Nebo pobuďte chvíli s nějakým
dítětem.
9.	 Zbavte se negativních okolností. Nemluvte negativně, neptejte se negativních lidí. Přemýšlejte
tak, jako byste měli úspěch zaručen.
10.	Pohybujte se. Dodejte mozku kyslík. Rozprouděte myšlení. Jděte na procházku nebo
se aspoň zvedněte ze židle.
Zdroje
1.	 ADAIR, John. Umění kreativního myšlení. Brno: BIZBOOKS, 2011.
2.	 BUZAN, Tony a Chris GRIFFITHS. Myšlenkové mapy v byznysu. Brno: Computer Press,
2011
3.	 CLEGG, Brian a Paul BIRCH. Kreativita. Změňte způsob své práce. Brno: CP Books, 2005.
4.	 CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Brno: CP Books, 2005.
5.	 ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012.
6.	 MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012.
7.	 STANIER, Michael Bungay. Pracujte méně, udělejte více. Brno: BizBooks, 2012.
8.	 WOLFF, Jurgen. Soustřeď se. Brno: BizBooks, 2011.
9.	 ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004.
Řešení úkolu
6