Praktická frazeologie nizozemštiny - Úvod Mgr. Kateřina Křížová, Ph. D. (katerina.krizova@upol.cz, kamalkova@hotmail.com) Ustálená slovní spojení neboli kolokace (collocaties) vznikají procesem zvaným lexikalizace (lexicalisatie). Lexikalizací[1] vzniká z volného spojení slov nová lexikální jednotka – komplex s jednotným významem (např. dikke darm – tlusté střevo, zwarte markt – černý trh), který bývá v nizozemštině nazýván pojmem gelexicaliseerde woordgroep, tj. lexikalizované slovní spojení (srov. Van Sterkenburg 1993). V širším pojetí se mezi ustálená slovní spojení řadí jednak neidiomatická víceslovná pojmenování, jednak frazémy. Za frazém neboli frazeologismus (fraseologisme) je tradičně považováno ustálené spojení minimálně dvou slov, jehož význam se nedá odvodit z významu jeho jednotlivých složek – v nizozemštině např. het stalen ros (doslova: ocelový oř, tj. žertovné označení pro kolo), groene vingers hebben (doslova: mít zelené prsty, tj. být dobrý zahradník), dat is mosterd na de maaltijd (doslova: to je hořčice po jídle, tj. přijít s křížkem po funuse, příliš pozdě). Černý (1998: 30) podotýká, že „frazeologismy vznikají nejčastěji v hovorovém jazyce na základě metaforického přirovnání a postupně se mohou stát trvalou součástí daného jazyka.” V nizozemské odborné literatuře se ovšem setkáváme s jistou terminologickou nejednotností – namísto termínu frazeologismus (fraseologisme) se často používá termín vaste verbinding (tj. ustálené spojení), a to jak synonymně s pojmem frazeologismus, tak i v mnohem širším slova smyslu – srov. Van Sterkenburg (1986, 1991a), Kleijn (1988), Verstraten (1988, 1992), Klimaszewska (1990, 1992)[2], Mollay (1992) či Kowalska-Szubert (1996). Různé typy nizozemských frazémů jsou však v nizozemštině označovány i dalšími termíny – např. (vaste) uitdrukkingen (ustálená vyjádření), idiomen (idiomy) či idiomatische verbindingen[3] (idiomatická slovní spojení), gezegden (rčení) a spreekwoorden (přísloví). Termínem frazeologie (fraseologie) pak se označuje jednak soubor různých typů frazémů (resp. idiomů[4]) ve slovní zásobě určitého jazyka, jednak lingvistická disciplína zabývající se studiem a popisem frazémů (resp. idiomů) (srov. Klimaszewska 1992). Mezi nejvýraznější strukturní typy nevětných (tj. kolokačních) frazémů patří v nizozemštině: - Nominální frazémy (nominale vaste verbindingen), jejichž hlavní složku tvoří podstatné jméno a jež ve větě plní funkci jména – např. Jan met de pet (doslova: Jan s čepicí, tj. obyčejný člověk), het zwarte schaap (černá ovce), een gebroken hart (zlomené srdce), een bittere pil (hořká pilulka) nebo kouwe kikker (doslova: studená žába, tj. člověk, který nedává najevo své emoce). - Verbální frazémy (verbale/werkwoordelijke vaste verbindingen), které obsahují sloveso a ve větě plní funkci verba – např. met de gebakken peren zitten (doslova: sedět s pečenými hruškami, tj. mít problémy), zijn schepen achter zich verbranden (doslova: spálit za sebou své lodě, tj. spálit za sebou všechny mosty)[5], met het hoofd tegen de muur lopen (jít hlavou proti zdi), een mug van olifant maken (doslova: dělat z komára slona, tj. dělat z komára velblouda), vlinders in zijn buik hebben[6] (doslova: mít motýlky v břichu, tj. být zamilovaný nebo lehce nervózní), een kat in de zak kopen (doslova: koupit kočku v pytli, tj. kupovat zajíce v pytli). - Adjektivní frazémy (adjectivische vaste verbindingen), jejichž hlavní složku tvoří přídavné jméno a jež ve větě plní funkci adjektiva – např. ten hemel schreiend (do nebe volající). Adjektivní frazémy mají v nizozemštině většinou podobu přirovnání. Přirovnání (vergelijkingen) jsou nepřímá pojmenování založená na vyjádření podobnosti – např. zo rood als een kreeft (rudý/červený jako rak), zo gezond als een vis (zdravý jako ryba/rybička), zo licht als een veertje (lehký jako pírko), groeien als kool (doslova: růst jako zelí, tj. růst jako z vody), werken als een paard (doslova: pracovat jako kůň, tj. dřít jako kůň). Levou část přirovnání, která stojí před komparátorem (formální znak, v nizozemštině výraz als), tvoří nejčastěji adjektivum nebo verbum. K často užívaným kolokačním frazémům patří v nizozemštině též binominály (tzv. tweelingformules). Tyto konstrukce jsou tvořeny dvěma (výjimečně třemi) většinou sémanticky příbuznými slovy stejného slovního druhu, která jsou spojena spojkou a/nebo předložkou, např. stap voor stap (krok za krokem), dag en nacht (dnem i nocí), op leven en dood (na život a na smrt), van tijd tot tijd (čas od času), kort en krachtig (krátce a stručně) (srov. Křížová 2007). Některé binominály jsou součástí verbálních frazémů: iemand met raad en daad bijstaan (být někomu nápomocen radou i činem), iets in geuren en kleuren vertellen (doslova: něco vyprávět ve vůních a barvách, tj. barvitě), zich met hand en tand verzetten tegen iets (doslova: bránit se rukou a zubem, tj. bránit se zuby nehty). Z frazémů, které mají podobu věty, eventuálně souvětí, patří v nizozemštině k nejužívanějším přísloví (spreekwoorden)[7]. Přísloví obsahují nějakou životní moudrost či odkazují na nějakou morální zásadu: Wie A zegt, moet ook B zeggen. (Kdo řekne A, musí říct i B.) De appel valt niet ver van de boom. (Jablko nepadá daleko od stromu.) Blaffende honden bijten niet. (Pes, který štěká, nekouše.) Het is niet alles goud wat er blinkt. (Není všechno zlato, co se třpytí.) Als de kat van huis is, dansen de muizen op tafel.[8] (Když není kocour doma, myši mají pré.) Dalšími typy větných frazémů jsou např. pranostiky (weerspreuken) – Donder in maart, vorst in april. (Hrom v březnu, mráz v dubnu.). Tzv. idiomatická kompozita (idiomatische samenstellingen), která se v nizozemštině vyskytují poměrně často a jimž v češtině obvykle odpovídá frazeologické slovní spojení, eventuálně tzv. lexikální frazém (srov. proefkonijn – pokusný králík, kaartenhuis – domeček z karet, bliksemsnel – bleskurychlý, rychlý jako blesk), nejsou v odborné nizozemské literatuře považována za frazémy, neboť se formálně jedná pouze o jedno slovo, nikoliv o slovní spojení. Pro nizozemštinu je typické, že se v ní vyskytuje řada frazémů, které souvisí s námořnictvím, např. aan het roer staan (být u kormidla), schoon schip maken (doslova: uklidit loď, tj. vyřešit těžkosti, nepříjemnosti), alle zeilen bijzetten (napnout všechny plachty), uit de boot vallen (doslova: vypadnout ze člunu, tj. ztratit svoji pozici). V některých frazémech se může odrážet nizozemská realita (např. zich de kaas niet van het brood laten eten – doslova: nenechat si sníst sýr z chlebu, tj. stát si na svém, nedat si něco vzít), řada frazémů však byla přejata z jiných jazyků a je společná více jazykům – k nim patří mj. frazémy biblického původu, tzv. biblismy (např. ongelovige Thomas – nevěřící Tomáš, het verloren schaap – ztracená ovce, zbloudilá ovečka, de verboden vrucht – zakázané ovoce, een wolf in schaapskleren – vlk v rouše beránčím). Citováno z: KŘÍŽOVÁ, Kateřina, Kluková, Markéta, Bossaert, Benjamin, Horst, Pim van der & Wilken Engelbrecht (2017): Capita selecta z nizozemské lingvistiky. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. (V tisku.) Literatura k tématu: Cox, Heinrich L. a kol. (2007): Groot Spreekwoordenboek:Nederlands, Fries, Afrikaans, Engels, Duits, Frans, Spaans, Latijn. Utrecht [etc.]: Van Dale Lexicografie. Černý, Jiří (1998): Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico. Encyklopedický slovník češtiny (2002). Praha: Lidové noviny. Zkratka: ESČ. Groot, Hans de a kol. (1999): Idioomwoordenboek. Verklaring en herkomst van uitdrukkingen en gezegden. Utrecht/Antwerpen : Van Dale Lexicografie; Amsterdam/Brussel: Reader's Digest Groot, Hans de a kol. (2006): Van Dale Groot uitdrukkingenwoordenboek. Verklaring en herkomst van moderne uitdrukkingen. Utrecht: Van Dale Lexicografie Van Dale Elektronisch groot woordenboek van de Nederlandse taal, versie 14.6 (2010). 14e, herziene uitgave. Boon, Ton den & Ruud HENDRICKX (eds). Utrecht/Antwerpen: Van Dale Lexicografie. Zkratka: GWNT. Hrnčířová, Zdenka (2004): Somatische fraseologische uitdrukkingen in het Nederlands en het Tsjechisch. In: Stefan Kiedron & Agata Kowalska-Szubert (eds.): Thesaurus polyglottus et flores quandrilingues. Festschrift für Stanislaw Prendota zum 60. Geburtstag. Wroslaw: Oficyna Wydawnicza ATUT – Wroclawskie Wydawnctwo Oswiatowe, 151 – 158. Kleijn, P. de (1988): ‘Kennis van vaste lexicale verbindingen’. In: Neerlandica Extra Muros 50, 2–7. Klimaszewska, Zofia (1990): Verbale Phraseologie des Niederländischen. Habilitační práce. Warschau. Klimaszewska, Zofia (1991): Fraseologie en het onderwijs Nederlands als Vreemde Taal. In: Th. Hermans, Th.A.J.M. Janssen, P.G.M. de Kleijn (eds.): Handelingen Elfde Colloquium Neerlandicum. Colloquium van docenten in de neerlandistiek aan buitenlandse universiteiten. Woubrugge: Internationale Vereniging voor Neerlandistiek, 93–106. Kowalska-Szubert, Agata (1996): De kool en de geit. Nederlandse vaste verbindingen met een dier- en plantelement. Disertační práce. Utrecht: LEd. KŘÍŽOVÁ, Kateřina (2007). 'Het gebruik van tweelingformules in het Nederlands en het Tsjechisch'. In: FENOULHET, J. GELDERBLOM, A. KRISTEL, M. LALLEMAN, J. MISSINNE, L. PEKELDER, J. Neerlandistiek in Contrast. Bijdragen aan het Zestiende Colloquium Neerlandicum. Amsterdam : Rosenberg Publishers, s. 305–312. Lotko, Edvard (2003): Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita Palackého. Mollay, Erzsebet (1992): De verhouding tussen fraseologismen en idiomatische komposita. Een stiefkind in de taalkunde. In: Th. Hermans, Th.A.J.M. Janssen, P.G.M. de Kleijn (eds.): Handelingen Elfde Colloquium Neerlandicum. Colloquium van docenten in de neerlandistiek aan buitenlandse universiteiten. Woubrugge: Internationale Vereniging voor Neerlandistiek, 121–128. Van Sterkenburg, Piet J.G., (1986) ‘Vaste woordverbindingen (fraseologismen) en GWHN’. In: Neerlandica Wratislaviensia III. Wroclaw, 27–69. Van Sternkenburg, Piet J. G. (1991a) ‘Naar een basis-fraseologie voor niet-moedertaalsprekers’, Forum der Letteren 32, č.1, 35–46. Van Sterkenburg, Piet J. G. (1993): Gelexicaliseerde woordgroepen van het type A + N. Tabu, č. 23, 131–142. Verstraten, Linda P.(1988): Vaste verbindingen en compositionaliteit. Tabu, č. 18, 212–224. Verstraten, Linda P.(1992): Vaste verbindingen. Een lexicologische studie vanuit cognitief-semantisch perspectief naar fraseologismen in het Nederlands. Disertační práce. Leiden. Internetové zdroje Instituut voor de Nederlandse taal. [cit. 2016-10-18]. Dostupné z: http://ivdnt.org/ Spreekwoord. [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: www.spreekwoord.nl Spreekwoorden. [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: www.spreekwoorden.nl TST-Centrale. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: http://tst-centrale.org/nl/ ________________________________ [1] V ESČ (2002: 242) je lexikalizace definována jako „přeměna morfémů či slov v ustálený komplex s jednotným významem, v jednotku lexikonu (…)“, přičemž „lexikalizace provázená anomálností je označována jako idiomatizace“. [2] Klimaszewska (1992) řadí k nizozemské frazeologii např. i ustálená spojení sloves s předložkou (wachten op iemand – na někoho čekat, denken aan iemand – na někoho myslet) či verbálně nominální spojení s funkčními slovesy, která se v němčině označují jako Funktionsverbgefüge (např. een vraag stellen – dát otázku, zeptat se; een voorstel doen – udělat návrh, navrhnout). Termíny idiomatisatie (idiomatizace) a idiomatisch (idiomatický) pak chápe v užším slova smyslu než termíny fraseologisatie (frazeologizace) a fraseologisch (frazeologický). [3] V elektronické verzi lexikonu Groot woordenboek van de Nederlandse taal (GWNT 2010) je idiomatické slovní spojení definováno jako „vaste combinatie van woorden die als geheel een figuurlijke betekenis heeft“. [4] Je-li ustálené slovní spojení (frazeologická jednotka) analyzováno z formálního hlediska, mluví se v české odborné literatuře o frazému, při analýze sémantické se používá pojem idiom (ESČ 2002: 139). V širším slova smyslu se však pojem idiom užívá synonymně s termínem frazém, přičemž se zdůrazňuje, že se jedná o slovní spojení typické pro nějaký jazyk, zpravidla nepřeložitelné (viz heslo idiom v SSJČ dostupném na: http://ssjc.ujc.cas.cz). Nizozemské slovo idioom se používá jednak v tomto širším slova smyslu, jednak ve významu „styl“ nebo jazyková zvláštnost (nějakého autora), příp. dialekt (viz GWNT 2010). [5] V lexikonu Idioomwoordenboek (Groot et al. 1999: 742) se uvádí, že „lodě“ se pálí i v jazycích dalších námořních velmocí, např. v angličtině (burn one’s boats) či ve španělštině (quemar las naves), zatímco např. v němčině či ve francouzštině se pálí „mosty“ – alle Brücken hinter sich abbrechen, brûler (couper) les ponts derrière soi. [6] Podle lexikonu Idioomwoordenboek (Groot et al. 1999: 925) se tento frazém začal v nizozemštině používat teprve na začátku 80. let 20. století; uvažovat lze přitom o vlivu angličtiny, neboť se v ní používá slovní spojení to have butterflies in one’s stomach. [7] Nauka o příslovích se nazývá paremiologie (paremiologie) – srov. GWNT a Lotko (2003: 77). Nizozemským příslovím je tradičně věnována velká pozornost. [8] Doslova: „Když není kočka doma, tancují myši na stole.“