Dějiny Balkánu z lingvistického hlediska
I. – Paleolit, mezolit a neolit


Pravěk (počátek paleolitu – 8. stol. př. n. l.)
´Balkán jako jeden z prvních člověkem osídlených evropských regionů.
´Přítomnost Homo Sapiens před cca 45 000 lety.
´V době posledního glaciálu Balkán jako jedno z tzv. útočišť, v nichž byla soustředěna větší část
tehdejší evropské populace. ´S výjimkou hor (Stara Planina, Rila, Dinárské pohoří) byl Balkán bez
ledovce. Přechod mezi paleolitem a mezolitem pozvolný, hovoří se i o přechodu z paleolitu do
neolitu přes pozdní paleolit. ´Balkán jako první evropský region zasažen přílivem neolitických
kultur – tj. prvních farmářů i farmaření (cca 7 000 př. n. l.).













Pravěk (počátek paleolitu – 8. stol. př. n. l.) kultura Vinča (5700 – 4500 př. n. l.)
´Navazuje na starší kultury, případně souvisí s kulturami anatolských zemědělců.
´Intenzivnější zemědělství (chov dobytka, pastevectví, sběračství, pěstování pšenice, ovsa,
ječmene, nepřímé doklady použití pluhu).
´Keramické nádoby.
´První doklady o použití mědi – rituální předměty, ozdoby, ne nástroje.
´Vinčské symboly – jeden z nejstarších psacích systémů na světě. Jednak piktogramy zvířat, jednak
abstraktní značky. Za písmo se nepovažuje.

•Pravěk (počátek paleolitu – 8. stol. př. n. l.) Tabulka z Tărtăria (5500 – 5300 př. n. l.)
•





Pravěk (počátek paleolitu – 8. stol. př. n. l.) Varnenská kultura(4400 – 4100 př. n. l.)
´Kultura pozdní doby měděné.
´Přetrvává používání pazourku, kostí a škeblí
´Zpracování mědi i zlata – jedny z nejstarších zlatých šperků na světě.
´Dálkový obchod (řecké ostrovy, Volha).
´Jazyky neolitické, předindoevropské Evropy neznámé, jejich stopy možné zachytit v hydronymech.










Pravěk (počátek paleolitu – 8. stol. př. n. l.)
Indoevropská expanze, doba bronzová (3500 – 1100 př. n. l.)
´Již kolem 4200 př. n. l. vstupují na Balkán Indoevropané – kočovníci, pastevci, domestifikovali
koně. ´Osídlení údolí Dunaje, přechod do Anatolie, zde vývin prvního písemně zaznamenaného IDE
jazyka - Chetitštiny. ´Údolí Dunaje jako jedno z možných míst dalšího dělení západních
indoevropských jazyků (kole 3500 př. n. l.) ´Indoevropské jazyky postupně nahrazují dosavadní
jazyky neolitické populace, samy ale přijímají některé rysy svých předchůdců (lexikum Liburnštiny).
´Cca 3650 – 1450 př. n. l. vyspělá kultura na Krétě, lineární písmo alfa, jazyk neznámý,
nezařazený, téměř jistě neindoevropský. ´Rozvoj základů řečtiny a pozdějších tzv. paleobalkánských
jazyků: Dáčtiny, Thráčtiny, Illyrštiny, Paionštiny, Venetštiny (SZ okraj Balkánu), Frýžštiny,
Mýzštiny a Messapštiny.
´