Charakteristiky postav Téměř všechny postavy jsou zcela reální lidé, nejde tedy o karikatury či věšáky na filosofické abstrakce. Boëthius Čestný, vzdělaný, důstojný a kultivovaný muž. Nic na tom nemění fakt, že je mrtvý. Chce dosáhnout svého cíle – utěšit a předat štafetový kolík útěchy, ale v žádném případě nevolí pokoutné či nečestné prostředky. Ovšem ví mnohem více, než to na první pohled vypadá a má vše plně pod kontrolou. Reálná historická postava. Andrea/Andrej Představitel/ka praktického života. Tato postava je rázná a rozhodná, v jednání s lidmi vůdčí typ, přijímá na sebe zodpovědnost. Je i nejinteligentnější ze studentů, avšak samotné přemýšlení či poznání pro ni není to nejdůležitější – chce dosáhnout toho, co Aristotelés nazývá mravní ctností. Zároveň má vynikající praktické rozumové schopnosti. --- Přesněji – jedná se o „dorostence“ tohoto typu života, tj. mladého člověka, který k takovému životu ze své povahy i záměrně směřuje. Matěj (Jméno je pracovní, jen velmi nejasně odkazující na mathésis jakožto studium, učení. Bylo by vhodné najít lepší jméno.) Představitel/ka teoretického života. Postava chce poznávat, zajímá ji cokoli, chce porozumět všemu, co pozoruje. Je nadšeným pozorovatelem. O praktické záležitosti se příliš nestará. Není až tak inteligentní a chápavá jako And. Čistá duše. --- Přesněji – jedná se o „dorostence“ tohoto typu života, tj. mladého člověka, který k takovému životu ze své povahy i záměrně směřuje. Hédonik (Opět jen pracovní jméno, které je třeba nahradit. – Nebo definitivní přezdívka?) Představitel/ka hédonistického, tj. požitkářského života. Velmi jednoduchá postava, ale přitom nabízí pestré herecké možnosti. Zajímá ji jen to, co je slastné a příjemné, a to všem jejím smyslům – jídlo, pohodlné spaní, vůně atd. Vůbec ji nezajímá podstata věcí, netouží poznávat. Nejsou pro důležití ani ostatní lidé, jen jídlo, pití atd. Proto ani není zjevná úroveň jejích intelektuálních schopností, ty se nikdy nedostanou ke slovu, protože přemýšlení je náročné, a tedy nepříjemné. --- Přesněji – jedná se o „dorostence“ tohoto typu života, tj. mladého člověka, který k takovému životu ze své povahy i záměrně směřuje. Bibliofil (I tentokrát je třeba najít jméno.) Postava je milovníkem knih, leží v nich od rána do večera a zřejmě i po nocích. Zná vše, co je v knihách, ale vůbec nezná skutečnost. Její znalosti jsou tedy „knižní“, „teoretické“ (v běžném slova smyslu. Představuje vzdělání, které je příliš akademické, a proto také u kolokvia neuspěje. Doktor Velmi přísný, má striktní požadavky, se studenty se nemazlí. Ovšem je spravedlivý a ocení znalosti. Navzdory výše řečenému doktor je poněkud karikovanou a stereotypní postavou. Proxenos Starší muž, vlídný, přátelský. Jeho charakter však nemá příležitost se příliš projevit. Reálná historická postava. Platón Reálná historická postava, která však není otevřeně identifikována. Je totiž zdůrazněna Platónova ironie a básnická fantazie, již užívá ve svých spisech, často dokonce v rozměru, který lze nazvat záměrnou mystifikací. Postava si se svými hosty vědomě zahrává a klame je. Ovšem nikoli s postranními úmysly, spíše se dá říct, že je zkouší. Aristotelés Pozorovatel, vzor teoretika, stejně jako jeho přítel Theofrastos. Postava ovšem nemá možnost se příliš projevit. Stejně jako Platón není identifikována, diváci se musejí domyslet. Theofrastos Pozorovatel, vzor teoretika, stejně jako jeho přítel Aristotelés. Postava ovšem nemá možnost se příliš projevit. Žalářník Úsměvná figurka, opět stereotyp. Sadista, cynik, má svou práci rád a je v ní dobrý.