Iva Svobodová ÚRJL FFMU Brno 16.4.2016 ČLEN A JEHO DVOJÍ PŘÍZNAKOVOST ÚVOD —Byla zjištěna příznakovost členu na úrovni: 1.mikrojazykové (základní jazykovědné vrstvy: fonetické, morfologické a syntaktické) 2.a makrojazykové (stylistické, pragmatické, kognitivní, atd.) mikrojazykové vlastnosti členu — —člen podle B.Zavadila = satelitní premorfém, který vstupuje do nominální konstrukce za podmínky shody v rodě a čísle s jádrem SN. klasifikace morfémů podle pražské romanistiky (B.Zavadil+P.Čermák) —na základě dvou faktorů: — —1. morfemická struktura jazykové jednotky —2. lexikální význam morfému. — klasifikace morfémů —MORFÉMY VOLNÉ oautonomní osatelitní — —MORFÉMY VÁZANÉ obázové oderivační ospojovací odesinenciální morfémy volné — mají podobu slov (jsou to jednoty graficky oddělitené a přemístitelné) — — autonomní = morfémy lexikální povahy — = L- morfémy, které tvoří samostatný — nesegmentovatený lexém: — = hoje, cá, porque, etc. — — satelitní = auxilianty — = (G-morfém), morfémy gramatické povahy, — které mají podobu oddělitelných slov — = desatou a rir, tenho falado, o guia) — — morfémy vázané — —= morfémy svázané s jinými morfémy v 1 slově — — bázové = Lmorfém — = zapojený do vnitřní struktury lexému — = věcný význam — = cavalo —derivační = L morfém — = opřený o bázový morfém — = dotváří význam — = cavaleiro —spojovací =nejsou nositeli žádného významu — = spojovací morfémy mezi lexikálními základy v kompozitech — = chá-l-eira —desinenciální = G-morfémy, který se nachází za lexikální složkou — = falarei — generativní přístup —člen = slovní druh autonomní, protože je syntakticky nezávislý — — a casa + strukturalistický přístup —člen= slovní druh závislý, který je sice součástí nominální konstrukce v širším slova smyslu (je operátorem determinačních procesů), ale je premorfémem podstatného jména a nachází se na periferii nominálního syntagmatu přijímá jeho gramatické vlastnosti: generické a numerické flektivní rysy. casa a regresivní pohyb —člen= přijímá gramatické vlastnosti N: generické a numerické flektivní rysy. To znamená, že jde o REGRESIVNÍ POHYB. N = casa a progresivní pohyb —Někdy ale dochází k situaci opačné, kdy podstatné jméno přijímá generické a numerické flektivní rysy členu to znamená, že jde o POHYB progresivní. V tom případě se jméno se posouvá v syntagmatickém spojení z hlediska sémantického mírně z pozice jádra a člen se k ní zase přibližuje. a casa příznakovost [+/-] — (teorie: M.Krčmová) — —příznakovost + kanonická funkce (v tomto případě regresivní pohyb) — —příznakovost - opačný význam, agramatičnost, neobvyklost, odchylka od normy makrojazykové vlastnosti členu —Na úrovni stylistické je člen možno vnímat jako stylém, což je pojem, který zavedl Ján Findra a znamená j akýkoliv stylistický prostředek, který je schopen aktivovat či deaktivovat stylistický profil. Má dvě složky: — —informém (stylisticky pasivní složka, objektivní a informačně věcná) — —pragmém (stylisticky aktivní složka, subjektivní, expresivní, emotivní, apod). — transparence členu —Stylistické složky členu implikují různou míru transparence. — —Zatimco nocionální význam členu, tedy informém, je pouze nepříznakový, pak pragmatická složka členu, zvaná pragmém, která může pozměnit stylistický profil, není vždy úplně transparentní, protože implikuje různé stupně familiarity, expresivity, atd. transparence — O José (-) José > A casa informém vs. pragmém povaha: kanonická bezpříznakový povaha: NEkanonická BEZpříznaková význam: neutrální věcný objektivní význam: pragmatický expresivní subjektivní transparence MAX + transparence MIN - morfologická příznakovost členu —ve dvou rovinách: — — 1. la langue, pohyb, v němž dochází ke gramatické shodě a možnost kompatibility s jinými slovními druhy než N při nevlastní derivaci. — —2. la parole, především pak v konkrétních morfologických tvarech stažených s předložkami. příznakovost na úrovni la langue —Vychází z exponentní funkce členu, který přijímá generické a numerické rysy N. — —Exponent je pojem zavedený Vladimírem Skaličkou a je to lingvistický prostředek, který je schopen vyjádřit gramatické kagegorie. — —Často v Pražském kroužku nahrazuje pojem gramatický morfém nebo gramém. shoda progresivní —Progresivní shoda byla shledána, když se člen staví před následující N: — 1.uniformní bigenerické ( o/a pianista) 2.uniformní binumerické ( o/os atlas). 3.uniformní bigenerická polisemantické ( o/a capital, o/a guarda, o/a lente). 4.v některých případech hrál roli faktor historický: o/a eczema, o/a laringe, o/a entorse — generická progresivní shoda —člen může také lokalizovat N do různých variant a dialektů portugalštiny: Zde bychom mohli hovořit o diatopické relevanci členu: — o árvore (dial.) x a árvore (PE,PB) —o grama (PB) x a grama (PE) — o media (PE) x a mídia (PB) —o duche (PE) x a duche (PB) — o gangue (PE) x a gang (PB) — geografická lokalizace prezence x absence členu — —Někdy to není rod substantiv, ale jen pouhá přítomnost členu: — — (-) Lagoa (PE) x a Lagoa (PE dos Açores) —em (-) África (PE) x na África (PB) —em (-) Itália (PE) x na Itália (PB) — morfologická příznakovost — —spočívá tedy v progresivním pohybu shody, kdy rod, číslo, lexikální význam či diatopické vymezení je dáno členem bezpříznakovost sentido regressivo ◄◄◄◄◄◄◄◄◄◄◄◄◄ o artigo assume o género e o número do nome (núcleo do SN) nome o amigo a amiga os amigos as amigas příznakovost determinação progressiva ►►►►►►►►►►►► o nome (núcleo do SN) assume o género ou o número do artigo nome o pianista a pianista o lápis os lápis příznakovost movimento progressivo ►►►►►►►►►►►►►►►►► o nome (núcleo do SN) assume o sentido de acordo com o género do artigo nome o lente a lente příznakovost artigo movimento progressivo ►►►►►►►►► o artigo (núcleo do SN) localiza o nome diatopicamente numa das variedades de Português nome o sanduíche (Português do Brasil) a sanduíche (Português Europeu) příznakovost artigo movimento progressivo ►►►►►►►►►►►► o artigo (núcleo do SN) restringe diatopica e semânticamente a significação do nome, no sentido progressivo nome o componente (PB) a componente (PE) nevlastní derivace — další typ morfologické příznakovosti: na slovním druhem jiným, než je podstatné jméno jde o jakousi anomálii, která vykazuje jak funkční tak stylistickou aktivitu. — —Podle Zavadil, Čermák (2010:172) hovoří o: —morfologické nominalizaci a —syntaktické nominalizaci — morfologická nominalizace —morfologická nominalizace je kompletní, tzn: jiný slovní druh přijímá gramatické kategorie a mohou být součástí slovesné valence. — —a) přímo, tedy podle morfologické struktury daného slova: (os prós, o que) — —b) nebo nepřímo, podle sémanticky původního jmenného ekvivalentu. (o sim x os sim, o não x os não). — morfologické nominalizace —časté: —deadjektivní (negro→o negro) —deverbální infinitní a participijná (jantar→o jantar; morto→o morto). —okazionální: —spojky (o onde, o quando, o como ou o porquê) —negativní, pozitivní azpůsobová adverbia (o não, o sim, o bem) —předložky (os prós e os contras) —citoslovce (o oxalá) — syntaktická nominalizace —časté: —nominalizace infinitivních vět -Agradeço-lhe o ter-me convidado para os Dias de Cultura. -O eles terem fumado demasiado prejudicou-lhes a saúde. —O terem aparecido tantas pessoas na manifestacao indica o grau de descontentamento dos trabalhadores. — —okazionální (hovorově) — nominalizace finitních sloves (É o vens!). — — stylistická aktivita na úrovni morfologické — —Nominalizované slovní druhy, jako jsou spojky, předložky, citoslovce, atd... jsou na straně jedné ikonické, sémanticky jednoznačné. — —Na straně druhé ale působí gramaticky anomálně, což upoutává větší pozornost čtenáře a přispívá tak k dynamičtějšímu a snad asi i většímu důrazu na daná pojmenování ve srovnání s jeho ekvivalenty kanonickými. pragmém x informém — —o sim = o acordo —o não = o desacordo —o onde = o lugar —o quando = o tempo —o pró = a vantagam —o porquê = a causa —o contra = a desvantagem — příznakovost na úrovni la parole — —příznakovost konkrétního morfologického tvaru: tedy neurčitého členu s předložkou de — —zjištěna vysoká frekvence jak stažených tak nestažených tvarů v různých typech textu — tvar dum/duma x de um/ de uma — — —de um / de uma je obligatorní jen když je člen název titulu či součástí podmětu osobního infinitivu. — —porovnáme-li bez hlubší analýzy , výsledky signalizují vyšší frekvenci tvaru „de um“ (CETEM PÚBLICO) — —„de“ „um“ 50 780 výskytů > „dum“ 580 výskytů — —příklady: —as armas de uma luxuosa arte —Nessa altura o desporto era encarado de uma maneira diferente.). — — — hypotéza 1.Domníváme se, že nestažené tvary jsou povědomě používány mluvčími pro enfatizaci kvality podstatného jména, které následuje. Podle M.R. Lapy (1989:122), totiž má člen neurčitý schopnost emfatizovat kvalitu skutečnosti. 2. 2.Tato funkce valorizační je viditelnější, když neurčitý člen figuruje v textu jako samostatná jednotka (tedy v nestaženém tvaru). Zároveň však mohou nestažené tvary souviset s pomalejším tempem promluvy. 3. 3.v tomto duchu bychom mohli hovořit o enfatizující a stylisticky příznakové povaze nestaženého tvaru v porovnání s tvarem staženým. — Porovnání stažených a nestažených tvarů s předložkou em —num/numa 26780/25762 výskytů —> —em um/uma 203 /56 výskytů — — —„dum“/duma 580/618 výskytů —> —de um/de uma 50 780 /43725 výskytů — porovnání příznakovosti nestažený tvar ► de um de uma em uma em um gramaticky správný morfologicky nepříznakový, ale stylisticky aktivní stažený tvar ► dum duma num numa gramaticky správný morfologicky nepříznakový, stylísticky pasivní porovnání frekvence nestažený x stažený tvar ► ► de um de uma num numa stylisicky aktivní stylisticky pasivní vyšší frekvence nestažený x stažený tvar ► ► em um em uma dum duma stylisticky aktivní stylisticky pasivní nižší frekvence agramatické vazby/odchylky od normy — —Zajímavé jsou také morfologicky příznakové tvary agramatické, které by podle našeho mínění mohly pro svou frekvenci použití být považovány za odchylku od normy. — —Použití kratických tvarů i v případě, že člen byl součástí SN [podmět osobního infinitivu]. — příklady —...é o facto dos alunos que frequentam colégios particulares, conseguirem alcançar médias que nunca conseguiriam alcançar no ensino público…. (CD, Português falado, Vida de estudante) — —A referida placa só terá inaugurada em 1911, quando em Lisboa decorreu um conjunto de iniciativas dedicado ao autor dos Lusíadas (CETEM Público, linguateca.pt:par=ext1281121-soc-97b-2) — —Sintoma da gravidade da situação é o facto dos militares estarem divididos entre as duas facções... — (CETEM Público, linguateca.pt: par=ext525938-pol-92a-2) — porovnání příznakovosti stažený tvar ► dum duma do da agramatický (odchylka od normy) morfologicky příznakový nestažený tvar ► de um de uma de o de a gramatický morfologicky nepříznakový stylistická příznakovost — —navrhujeme rozdělit hodnotu členu na: — 1.konstantní 2.inherentní 3.adherentní konstantní hodnota — —systematicky stejné používání členu — látkové podstatné jméno ve funkci předmětu je bez členu: — Bebeu (-) água fria./ Não há (-) salmonetes no mercado. —látkové podstatné jméno ve funkci podmětu je se členem: — A água é indispensável para a vida. —podstatné jméno označujíci profesi v sekundární predikaci je bez členu: Ele é (-) médico./ —používání eliptického členu v titulcích zpravodajství — (Médico segura coração de bebé). —A T D..... — —“Gramática Construtural da Língua Portuguesa” definuje “constâncias” jako „ konstantní jednotky, jejichž záměna by mohla způsobit nedorozumnění. (Back, Mattos: 1972). — adherentní hodnota — —může spočívat i ve vyšší stylistické aktivitě. —člen má kromě funkce aktualizační (determinační) také kontextovou, stylistickou funkci: — —É o vens! —As crianças são uns piratas! —Ela tem uns olhos! inherentní hodnota — —má pouze komunikační informativně věcnou funkci. —člen je nositelem pouze nocionálního, objektivního významu. —nevykazuje pragmatickou funci —součástí terminologických názvů — —(a cirurgia x *uma cirurgia). — cíl výzkumu — — — —zkoumat adherentní hodnotu členu — —toponym a antroponym: — variabilita členu v PB —variabilita úzusu je v PB méně stabilní,jelikož společnost je sociolingvisticky variabilněnější —v PB se v mluveném jazyce člen s antroponymy používá v závislosti na věku a pohlaví mluvčího, ale také na stupni familiarity mezi mluvčími —v psaném jazyce se členu s antroponymy v PB téměř nevyskytuje , zde člen vykazuje větší stabilitu než v PE. — použití členu s antroponymy názory — — —“Em português europeu, os nomes próprios de pessoa (quando usados referencialmente) são obrigatoriamente precedidos de um artigo definido ... todos os nomes próprios se encontram submetidos a este comportamento.” (Soares 1999: 496). — použití členu s antroponymy názory — —V PE se však člen vyskytuje podle toho, o jaký stylistický žánr se jedná. — —formální diskurs, psaný formální jazyk (reportáže, kritiky, recenze na literární či filmová díla) – elipse členu: — —(objektivita autora, nutnost autora udržet si odstup od osob či postav, které jsou předmětem díla či zprávy. porovnání — —2 věty se stejným nocionálním významem ale v jiném registru: — —O Marko estuda agricultura tecnológica e a Iva prepara-se para concluir gestão. (registo oral) — —Marko estuda agricultura tecnológica e Iva prepara-se para concluir gestão. — (registo jornalístico) historické osobnosti — —jména historických osobností podle (Soares 1999: 49) nepřipouští použití určitého členu. —x —v neformálním diskurzu je ale použití členu zcela běžné příklad — —…a dona Ana era uma senhora da, eh, da alta sociedade que, eh, oferecia muitos banquetes, e sobretudo lanches ao, ao, ao Garrett, ao, ao Guerra Junqueiro, e. ao Dom António Feliciano de Castilho - …. …, o Camilo tinha que sustentar isso e ela então com as suas fidalguias, com as suas burguesias, lá sustentava, ia-se polindo… (CD Português falado, Amores de Camilo) — — —téma rozhovoru je portugalská literatura. mluvčí mluví o spisovateli, jehož život a dílo velmi dobře zná). a používá přitom člen. — — příklad —to stejné platí také o jménech osob, které patří do určité komunity přátel, kolegů atd... — —Pedro Rodrigues é o nosso novo colega. (formálně) — —O Pedro Rodrigues está à nossa espera. (neformálně) — konstanta nebo adherence v PE? —Zde je na místě se ptát, v kterých diskurzech je člen informémem a ve kterém pragméme. —domnvíáme se, že přestože Lapa (1984:120) definuje člen s křestními jmény jako prvek, který signalizuje vysoký stupeň familiarity a expresitivy, pak vzhledem k častosti použití by měl být definován spíše jako konstanta. Jeho původně pragmatická hodnota se v tomto případě automatizuje a aktivuje se v takových sděleních, jako je o Camoes, o Camilo Castelo Branco, o José Vasco... — konstanta nebo adherence v PB? —člen s křestními jmény je dán sociolingvistickými faktory. Proto není automatický. Více jej používají například ženy a méně muži. — —Když se vyskytne, tak vždy vynikne jeho příznaková hodnota expresivní, subjektivní atd. — PE x PB Português Europeu Português do Brasil (-)Déreck não se esquece nuncas do seus deveres. (-)Déreck não se esquece nuncas do seus deveres. pragmema na linguagem oral informema na linguagem escrita informema na linguagem escrita e oral [1 PE x PB Português Europeu Português do Brasil O Déreck estuda aplicadamente as lições. O Déreck estuda aplicadamente as lições.. informema na linguagem oral pragmema na linguagem formal (literária, etc) pragmema na linguagem oral e escrita závěr —morfologická a stylistická přáznakovost —morfologická příznakovost l. la langue x la parole. —stylistická příznakovost : pragmém a informém — —A nossa pesquisa completa encontra-se no link: https://is.muni.cz/www/9255/articles/ —