-> Zájmena neurčitá s -to a -HHÔyflB Kto-to CTpauiHO xpanen, ho b TeMHore He 6uno bhaho kto. Někdo strašní chrápal, ale ve tmě nebylo vidět kdo. KTO-HHĎyflh/KTo-TO H3 Bac xpanHT? Chrápe někdo z vás? Bh he Bujenu 3ffecb Koro-Hn6yflb? - 3flecb HeflaBHO npoóoKa^ KaKoťi-TO le/iOBex. Neviděli jste tu někoho? - Před chvílí tu proběhl nějaký člověk. flaBaň y Koro-HHÔysb cnpocKM rropory! Zeptejme se někoho/kohokoliv na cestu. > Neurčitá zájmena končí na -to nebo -HHĎynb: kto-to - někdo, kdosi, KTO-HMĎyflb - někdo, kdokoliv mto-to - něco, cosi, iTO-HHÔyflb - něco, cokoliv KaKoň-to - nějaký, jakýsi, KaKOH-Hir6yflb - nějaký, jakýkoliv Meň-to - něčí, čísi, leíi-HMÓyflb - něčí, číkoliv -» -to naznačuje, že osoby, předměty a jejich vlastnosti jsou neznámé jak mluvčímu, tak posluchači, čili zájmenům dává význam „není známo kdo, co, jaký, čí": H efly b HoBropofl. Si oibiuian, hto kto-to TaM 6bin HeflaBHo. Tbi He 3Haeuib, kto? Hto-to He flaBa/io MHe noKon. OHa nouijia b khhjkhhh Mara3MH, cKa3ana, mto eň Hajio KynuTb KaxHe-To yMeÓHHKH. 3to HbH-TO coóaxa, y Heě ecTb omeiiHHK. -HKÓyflh dává význam „je to jedno, je lhostejné, kdo, co, jaký, čí": He BOflHyůcfl, KTo-Hn6yflb o6a3aTe/ibHo Te6e noMOMteT. HTO Tbi 6yfleiUb ITMTb? - hto-Hn6yflb. KaKoň-HHĎyflb Mara3HH 0Ó33aTenbH0 paôoTaeT b 3to BpeMH. Mm efleM Ha 3KCKypcnio. Hama yiHTenbHKiia CKa3ajia, mto ibH-HMÓyflb MaMa nonxna c HaMH noexaTb. Tm He Moraa 6h? V tázacích větách můžeme používat jak zájmena končící na -Hn6ym>, tak zájmena končící na -to. Zájmena s -hiiôvot, jsou používaná častěji než zájmena s -to ve větách tázacích, a zvlášť ve větách způsobu rozkazovacího: KTO-Hnóyflb/KTO-TO OTBeTHT Ha moíí Bonpoc? PaccKa*M HTO-HHÔynb o ce6e! Zájmena neurčitá mají všechny gramatické kategorie stejné jako zájmena tázací. Zájmena neurčitá kto-to, KTO-HHÔyflb, mto-to, 1t0-Hn6vflb se skloňují jako zájmena tázací kto, ito, zatímco zájmena KaKoií-ro, xaKaa-TO, Kanoe-io, xaKiie-To KaKoii-iiMÓyiib, KaKafl-UHÓyjib. KaHoe-iinňyiih, Kaniie--HiiôvAfc a HeÄ-TO, iba-To, ibě-TO, HbM-TO, ieň-HH6yflb, ibH-mióynb Hbe-HHÓyrib, 4bn Hiióyflb mají skloňování adjektivní: OHa ôbina He oflna, a c kcm-to. C KaKMM-To mo/iohum lenoBeKOM. Ceňiac ohm >KHByT b ibeň-To KBapTHpe. KaKMX-TO cbomx 3HaKOMbix, KOTopbie yexanH 3a rpaHHiry. OBVYKLÉ CHYBY Chybně: 06 stom MHe CKa3ajia KAKaa-HHĎy/ib KeHiiniHa. VYSVĚTLENÍ: Zvolena nesprávná partikule („není jedno, která žena, jen jsem ji neznal v danou chvílí, v tom momentu"). Správně: 06 3tom MHe CKa3ana KaKaa-to jKeHiuHHa. ypOK 110A TEIIEPb TBOH OHEPEflb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ! |, Použij buď-to, nebo -roifiynb. 1. 3flecb ecTb kto-_? 2. Kto-_MomeT oTKpwTb okho? OieHb AyuiHo! 3. MHe noKa3ajiocb b TeMHOTe, mto 3a mhou kto-_Hflěx, h a wcnyra/iacb. 4. Kto-_ _ MHe noMOJKeTí 5. )KeHiiinHe Ha ynmie CTano mioxo, kto-_ 6. fleBoiKa M3 OKHa Maxana KOMy-_pyKoň. 7. JleHU HeT, OHa k KOMy-_yrnna, He 3Haio k komv. Bbi3Ban cKopyio noMouih. II. Použij buď-to, nebo -Hn6y«b. 1. fíébi mto-_cbena, a tm? 2. Henb3H CKa3aTb, mto Bcě xopoino, ho mto-. 3. y sac ecTb mto-_ot ronoBHoň 6onn? 4. Tw Kynnri mto-. . Ha yjKKH? _M3MeHHH0Cb B TtyMlHyK) CTOpOHy. KaaceTca, mto-_ecTb. _CnyMHMCb. 5, IloCMOTpH, CKOMbKO HapOfly, BHflHO mto-_ 6. flaň MHe mto-_noMHTarb! Bcě paBHO mto, nniiib 6w iiHTepecHoe. III Použij buď -to, nebo -Hn6y,nb 1. flaBaňTe cnoěM KaKyio-_KO/i>iflKy! 2. Mw ocTaHOBMjiMCb b KaKOM-_fleuieBOM oTene. 3. Tm HHTan KaKyio-_KHury 3Toro nHcaTejra? 4. MHe CTa;io nnoxo, Kanaa-_ 5. HoBbiň ron Mbi OTMeianH y KaKOro-_ 6. CBeTnaHa aaMenina, mto 3a Heň w^yT KaKne-_ 7. Oh Bcerfla npHxoflMT k HaM c KaKMM-_ _ ateHiitHHa noMoraa MHe homtii ao «OMa. _ npiiflTej™ Čepenu. _napHH. nonapKOM. KOHcneKTbi. Kto MoaceT oaonjKHTb? IV. Použij buď-to, nebo -HHÔyflb. 1. MHe Hy)KHbI Hbll-_ 2. Hb>i-_MauiMHa 3aropoflMna Bbie3H M3 rapaaca 3. HbM-_orpoMHbie raa3a CMOTpejiM Ha MeHH. 4. OHa Bbiinra 3aMy* 3a Mbero-_npn>iTenH. 5. B ayflHTopMH ^okht Meň-. yneÔHHK. HaBepHoe, kto-to H3 CTyfleHTOB ocTaBMJi. \ř. Najdi chyby (i gramatické). Některé věty jsou správně. 1. O iěM oh n TaK flo/iro roBopHT? - OHa eň paccKa3WBaeT o MbĚM-HHĎynb peóěHKe, KOTopbiň noTepancH Ha nnaate, a OHa ero Hainna. 2. HaBaíí CXOflHM K KOMy-TO H3 3HaKOMbIx! 3. MHe KaKOH-HHÔyflb 3bohhji? 4. MyaciHHbi o MěM-TO rpoMKO pa3roBapnBanw. 5. H Mory BaM MeM-Hn6y«b noMOMb? 6. Eň cKynHo b 6onbHnn.e, OHa npocwna npnHecTM KaKwe-TO »:ypHajibi, Bcě paBHO KaKiie. 7. Cfle^aň MHe c HeM-TO 6yTep6pofl! ^ffiB I. 1. -Hn6ysb 2. -hh6>w. 3. -to 4. -HHÚyflb 5. -to 6. -to 7. -to II. 1. -hh&yafc 2. u. 3. -h«6yBb, -TO4. -HHÔyab 5. |^^^^ 6. -HH6ysb Ml. 1. -Hn6yBb 2. -to 3. -Hn6yju> 4. -to 5. -to 6. -to 7. -tmůyw W. 1. -Hn6ynb 2. -to 3. -to 4. -to 5. ». 1. iběM-to 2. K0My-HJi6vÄb 3. kto-HačyRb 4. - 5. - 6. KaKMe-HM6yflb 7. tom-HHÓyflb urcna pnsiovce s -to a -Hiioyab Ohh rfle-HHĎyflb 6mtih b oraycKe? - Ifle-To 6bmn, ho a He 3Hato tohho me. Byli někde na dovolené? - Někde byli, ale nevím přesné kde. MHe KíDKeTCH, bw xoTenu Kyaa-To noexaTb. - fla, Mbi xoTe™ noexaTb b Bhtohioc, ho HaM He yflanocb y Hac bo3hhkjim HeoaoiaaHHbie npo6iteMbi. Zdá se mi, že jste chtěli někam jet. - Ano, chtěli jsme jet do Vilniusu, ale nepovedlo se nám to, objevily se nečekané problémy. Th KorAa-HHÓyab 6hm Tain? - Koraa-xo 6bm. Byl jsi tam někdy? Kdysi jsem tam byi. Korna-To Ha 3tmx TeppwTopHJix jkmíim nneineHa neieneroB. Kdysi na těch územích žily kmeny Pečeněgů. —* Neurčitá příslovce se tvoří od výrazů rae, Kyaa, omyna, Koraa pomocí partikule -to nebo -Hiióyflb a vyjadřují neurčitost. Stejně jako příslovce se neskloňují. —> -to a -HHÔynb dává příslovcím stejný význam jako neurčitým zájmenům: rfle-TO - vmiste, které mluvčí momentálně nezná Kyaa-TO - na místo, které mluvčí momentálně nezná oTKyna-to - z místa, které mluvčí momentálně nezná Korfla-to - v době, kterou mluvčí momentálně neví rne-HHÔyflb - je lhostejno kde/na kterém místě Kyfla-HHÓyflb - je lhostejno kam/na které místo 0TKyna-Hn6yflb - je lhostejno odkud/ze kterého místa Korna-Hn6yflb - je lhostejno kdy/v jaké době Podobně jako v případů neurčitých zájmen se ve větách tázacích či větách rozkazovacích používají příslovce končící na -Hn6yai>: Bbi Korfla-HMÓyflb/Korsa-TO BCTpenanHCb? flaBart rfle-Hja6yflb KynMM MaaeHbKHK aomhk! Výraz Koraa-To se používá také ve významu „kdysi dříve". Chybně: Mm oóímTenbHO rae-Hn6yflb noefleM B 3TOM rofly. VYSVĚTLENÍ: Nesprávně zvolené příslovce. Sloveso použité ve větě je slovesem pohybu. Správně: Mm o6fl3aTe;ibHO Kyaa-HMÓyab noefleiw b stom rofly. Chybně: Mhi o6a3arenbHO Kyaa-to noeaeM B 3T0M roay. VYSVETLENÍ: Nesprávné vybraná partikule (smysl věty: určitě někam pojedeme, je nepodstatné kam). Správně: Mbi o6a3aTe/ibH0 Kyfla-HMĎyab noe^eM b stom rofly. |, Vyber vhodnou partikuli. _ yuijia. MapHHa noMa? - HeT, oHa Kyaa-_ Kyna th nonroKMTia moíí 30htmk? - Oh neyum rae-. ÍI CMOTpiO, MOM COCeflH CT3JIH ÔOraTO >KMTb, y HHX OTKyfla-_ Bm ne 3HaeTe, Mama ycTpoHaacb Kyaa-_Ha paóory paôoxaeT. Tbi Korná-_ôyaeuib c/ieflKTb 3a nopsjncoM b CBoefl KOMHaTe? b uiKaKHa. 9. 10. _Mbi jkhjim b stom ropoae, h 6bia TOrfla ManeHbKHii h Mano HTO nOMHK). Mbi »cm™ rae-_Ha 3Toň ynHiie, ITpHHecH MHe 6bicxpo oTKyaa-_Tparmy! fl pa3jin;ia Bony Mx CHH rfle-By3e. y'íMTCH? - Ha, KaaceTca b KaKOM- , Do dialogů doplň jeden z uvedených výrazů, 1. rne-HHĎynb, Kyfla-Hii6ynb, Koraa-TO, Kyaa-TO, «rro-mi6yflb A. Hto-to a gaBHo He BMfleji Ctaera. Tu He 3Haenib, ito c hmm? B. H CTibmiaji, oh yexaa 1)_. A. Koraa a pa3roBapMBaa c hmm HecKonbKo Mecaues Ha3aa, oh cica3a;i, ito xoneT yexaTb 2)_3a rpaHMiry. B. fla, m MHe oh 3)_roBopwn 06 stom. A. IlocTapaiocb 4)_y3HaTb o hěm 5)_. 2. na KaKoň-TO, Koraa-HHÓynb, oncyna-To, y KaKoů-To, KaKoň-HHÔyjib, rae-TO, Mio-HHĎyjib, Ky«a-Hn6ynb A. H TaK BOJiHyiocb. HaTama Btepa no3BOHnna MHe 1)_ BepHěTca flOMoň, a óyaeT HOteBaTb 2)_aane 3)_ noflpy™. A flOMoii BepHěTca yTpOM, qacoa b 11. Yxe TpM, a eě scě HeT. B. OHa 4)_yace TaK nocTynana? A. HeT, HMKorfla. ľlosTOMy a BoaHyiocb. B. rio3BOHH 5)_! A. Kyga? H xe He 3Haio, rfle OHa. B. I103BOHH 6)_HaTauiHHoň noapyre! Mo)KeT, OHa 7)_ A. Tw npaB. Y MeHa 8)_ . h CKa3a;ia, hto He _CBoeň 3anncaHbi HOMepa TenecboHOB eě 6nn3Knx noapyr. L 1. -to 2. -to 3. -to 4. -Hjrfynb; -to 5. -HHÔyat 6. -HMÔyai, -HHÔyflb, -HMéyai 7. -HHcynb 8. -to; -TO 9. -HHÔyflt 10. -HMÔynb, -to II. 1. 1) Kyna-™ 2) Kyaa-HMÓyab 3) Koraa-To 4) we-HH6ym=, HTo-Hn6yfli>. 2. 1) OTKyaa-To 2) Ha KaKOH-to 3) y KaKoii-TO 4) Koma-HK6ym> 5) Kyna-HHÓym, 6) KaKOft-HMÔyflb 7) 1T0-Hn6yflt 8) w-to