>
Slovesa dokonavá a nedokonavá
S OKaHHIlBaiO KHCTMTyT B 3TOM rofly. H CKOpO OKOHHy MHCTHTyT.
Mania nwaieT nwcbMO Téie b napu*. Mama HanwmeT micbMO Těie b ľlaproK. 9í Kaafly kíiioto Ha nanKy. H no7io>Ky KTTioMH Ha ncwiKy.
Studium končím v tomto roce. Zanedlouho ukončím studium, Máša píše dopis teté do Paríže. Máša napíše dopis tetě do Paříže. Klíče dávám na poličku. Položím klíče na poličku.
->   Infinitiv muže mít v ruštině příponu -n, (rOBopnTb, OTBenaTb, 3BaTb), řidčeji -th (Mjira, npímecTH, iiBec™, pac™) nebo -ib (noiioub, óepeMb, nenb, cTpnib).
y   Slovesa nedokonavá odpovídají na otázku nmo denattib?, dokonavá - nmo cbenamb?
Slovesa dokonavá označují činnost ukončenou, která už skončila nebo skončí v budoucnu. Slovesa dokonavá tedy nemají čas přítomný. Rozpoznání dokonavých a nedokonavých podob ie důležité pro správné tvoření vět.
Existují tři základní způsoby, jak se tvoří dokonavý slovesný vid od nedokonavého:
1. pomoci předpon: bm-, flo-, 3a-, Ha-, o-, ot-, nepe-, no-, noa-, npw-, npo-, pac-, c-, y-: ňejiaTb - cfle/iaTb, nucaTb - HanwcaTb, 3BOHHTb - no3BOHHTb
2. kmenová samohláska -a se nahradí samohláskou -m (-a označuje nedokonavý tvar, -M dokonavý): nonynaTb - nonyHHTb, ycTynaTb - ycTynMTb, KOHHaTb - KOHHHTb
S. použitím jiného kmene: 6paTb - B3HTb, KnaCTb - nono>KMTb, HaxoflMTb - Haň™, roBopwTb • CKa3aTb, caflHTbca - cecTb, aoaíKTbca - jieib
Slovesa s příponami -MBa, -Hsa, -Ba isou slovesa nedokonavá:
paccxasbiBaTb - paccKa3aTb, npoHrpwBaTb - nponrpaTb, noflMwriiBaTb - noAMwrHyTb,
y3HaaaTb - y3HaTb, flaBaTb - flaTb, BCTaBaTb - BCTaTb.
Slovesa s příponou -Hy jsou dokonavá (noBopaiHBaTB - noBepHyTb).
Při tvoření nedokonavých tvarů od dokonavých dochází často k souhláskovým alternacím (střídání) OTBeTMTb - oTBeiaTb (t -1), noceTMTb - noceuraTb (t - m), npoCTHTb - npoiiiaTb (ct - m), npMraacHTb - npnr/iainaTb (c - ui), HarpaflMTb - Harpa>KflaTb (a - A*). BJiioÓMTbca - B/noónaTbca (6 - 6ji), npeflCTaBHTb - npeflCTaBíiaTb (b - bii).
ZAPAMATUJ SI!
Slova Bcerfla (vždy), oôwmo (obvykle), imoraa (někdy), nacio (často) poukazují na činnost, která se opakuje, což znamená, že slovesa stojící vedle nich mají vid nedokonavý.
ypOK 56 A TETTEPb TBOfl OHEPEflb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
EŠ3
121
I, Urči. které ze sloves je dokoná
ítere ze sioves je uu^unavé a které nedokonavé (v klíči je uvedený nedokonavý' vid). 1 paccKa3bisaTb - paccKS3aTb 2. ecTb - cbeCTb 3. ryjiaTb - noryaaTb 4. KynMTb - noKynaTb 5 cnpocMTb - cnpauiHBaTb 6. roBopuit - cKa3aTb 7. npoBepaTb - npoBepnTb 8. 3aBipaKaTb . no3aBTpaKaTb 9. no3rrpaBHTb - no3SpaBnaTb 10. Hr™ ___^....t-l. n u(iTmvTi,rfl - HťiíRnaiiiaThca 13. >l
- no3aBTpaKaTb y. nmupanma - nu3Äť«»;Mí» 10. HpaBHTbca - nOHpaBHTbcs 11. BCTpeTHTb -BcrpeiaTb 12. BepHyTbcs - B03BpamaTbca 13. wflaTb - noflO>KAaTb 14. oTfloxHyTb - oT«bixaTb 15. BCTaBaTb - BCTaTb 16. ono3flaTb - ona3flbmaTb 17. 3a6biTb - 3a6biBaTb 18. 3aMe<iaTb -
n _ m'niiniTi. TO vnríTnp/íwTi. - vnfiTnřlíTTHTf, 21 . TTOr
15. BCTäBäTb - BCTaTb 16. ono3flaTb - ona3flbiBaib i/. 3aobiTb -
3aMeTMTb 19. oTBeTMTb - OTBenaTb 20. ynoTpeÓHTb - ynoTpe6naTb 21. floroBapiraaTbca florOBOpMTbca 22. 3aMěp3HyTb - 3aMep3aTh.
| Vyber správný tvar infinitivu ze dvou uvedených v závorkách.
1. Korea Bbi MoaceTe c HaMM
? Mbl peiUHJIH
pa3
b Heflenio b pecTopaHiMKe. (BCTpeqaTbca, BCTperaTbca). 2 S xoiy__na CBoě BOceMHaflnarHjieTHe Becb cbom luiacc. He óyjry
3. 9l He ycnen.
TonbKo Mamy m HeHy. (npnraacHTb, npnraauiaTb) _c ópaTOM. flo OTnpaBneHHa noe3fla ocTanacb MMHyTa, Haflo
. (npocTMTbca, npomaTbCa).
4. He fiyfly bsm HMiero_
(flOKa3aTb, AOKa3bIBaTb)
5. Tbl xo<ieuib C HUM_
.. 3to HeTpyAHo.
? SI He IHOÔJIK) .
b TpaHcnopTe nim Ha ynwiie. (3HaKOMKTbca, no3HaKOMMTbca) 6 Te6e HeoôxoflHMO _ _°6o BCěM cBoeň inaMe. fl He nioônio
7. He Haflo ciona_
KJiaCTb)
8. >l6yfly_
o ce6e. (paccKa3MBaTb, paccKa3aTb) _Kflio™. Kyna a Mory_
_ KflIOMM? (nOflO)KHTb,
, KaK eä noMoib. Haflo.
, KaK en noMO^b
(flyinaTb, nonyinaTb) 9. Hto th xonenib_
. oTTty b noflapoK? Tenepb a 6yny _
xneó
TOnbKO b stom Mara3HHe. (noKynaTb, KynMTb).
III. Vyber sloveso dokonavé nebo nedokonavé a použij ho v minulém čase. 1. _a__Bcerjia paHO, b 7 nacoB. CeroflHa a
OMeHb n03flHO.
(BCTaBaTb, BCTaTb) 2. Bnepa oHa Becb neHb.
nncbMO CBoeMy >KeHnxy. OHa BHepa
Bcerfla.
nncbMo CBoeiny a<eHHxy, ho He nocaana ero. (nwcaTb, HanwcaTb) 3. Oh _ 060 Bceia nepBbiM. Tm 1TO, MBaH, He__mchh? (y3HaTb,
y3HaBaTb) 4. OHa nacra . (oĎMaHyTb, oÓMaHHBaTb) 5. I4Hor«a KaTa
iwaib. Bepa, th cHOBa ineHa
no3BOHMTb Matie. KaTa onaTb
n03BOHHTb MaMe. (3a6bITb, 3a6blBaTb)
1.1. pacCKaanBa-n, 2. ecTb 3. rymm. 4. noKynaTb 5. cnpamiiBaTi, 6. rosopuTb 7. npoBepaib 8. 3asTpaKaTb 9. noaapa-BMTb 10. HpaBMTbCS 11. BCTpeiaTb 12. B03BpamaTbcn 13. xaaTb 14. OTrjbTxaTb 15. BCTaeaTb 16. ona3AHBaTb 17. 3a6blBaTb 18. saMeiaib 19. oTBeiaib 20. ynoipeÓMTb 21. noroBapHBaTbca 22. 3aHep33Tb II. 1. BcxpeTHTbCB, BCTpeiaTbca 2. npnrnacBTb, npKrnamaib 3. npocTmbca, npomaTbCB 4. HOKa3blBaTb, aOKaäaTb 5. no3HaKOMHTbCH, SHaKOMMTbca 6. paccKa-sart, pacCKasbiBaib 7. MacTb, noKOMKTh 8. pjitíTh, noflyMlTb 9. Kynnrb, noKynaTb III. 1. BCTaBan/Bcxaaajia, BCTan/BCTana 2. nucajia, nanncara 3. ysHaaan, y3Ban 4. oOMaHbrsana, ofiMaHyna 5. 3a6wBana, 3a6bina
Vidové dvojice sloves pohybu ze skupiny h«th - xo«hii>
SI Kfly b Mara3MH.
H noňfly b MaraäMH.
OTeu npiixoHHT c paóoTM b 7 iacoB.
Bo CKOJibKO tk cerojtHíi npnrfsuib c paÔOTU?
Jdu do obchodu. Půjdu do obchodu. Otec přichází z práce o 7. V kolik dnes přijdeš z práce?
>
—>
Sloveso HflTii má následující konjugaci: a tipy, tm Hsérjjb, OH/oHa/oHO MflěT, mm HflěM, bm HflěTe, ohh MnyT.
Slovesa pohybu s významem jít tvoří následující páry ndk - dk:
MHTH - nOMTH, BMXOHMTb - BMHTJ1, BXOflMTb - BOÍÍTH, npMXOflHTb - npilMTM, nOflXOflHTb - nOflOKTK, flOXOflMTb - flOHTM, OTXOHMTb - OTOI1TH.
Konjugují podle stejného vzoru:
BXOftJJTb (jako XOHHTb	bomth (jako n,xrn
s BXOiK-y.	a soiífl-y.
TM BXOA-KUIb	TbI BOHfl-ěUIb
OH/OHa/OHO BXOflUT	ou/oHa/OHO soňa éT
Mbl BXOJÍ'MM	Mbl BOMH-eM
BM BXOfl-HTe	Bbi Boňfl-ěTe
OHH BXOfl-ST	OHM BOitfl-yT
—>   V nedokonavých tvarech je přlzvuk na -o (kromě 1. os., kde je prízvuk na koncovce).
V dokonavých tvarech - na koncovce (samozřejmě kromě bmmtk). Pamatuj si, že dokonavá slovesa s předponou -bw mají vždycky prízvuk na této předponě (BHMfly, BMňaeuib, BMHfleT, BbiiifleM, BbiiíHeTe, BHňayx; BMiuen, Bbmijia, Bwuinn).
Sloveso upitím jako jediné z této skupiny nemá v osobních tvarech kmenové -fl: a npiiay, tm npHflěrui), OH/oHa/oHO npnflěT, mm npHfléM, bm npHfléTe, ohh npurryT.
Potíže činí i spojovatelnost těchto sloves s předložkami a dalšími slovy
ZAPAMATUJ SI!
nojrxotruTb - nojioii m k KOMy? k Heny? přicházet - přijít ke komu? k čemu? npHXOflHTb - npMiÍTM k KOMy? k neuy? přicházet - přijít ke komu? k čemu? Slovesa dokonavá mají minulý čas jako sloveso mjt,tm (měn, uma, umo, mra): upuůni oh npnměji, OHa npimma, oho npninao, mm/bbi/ohh npMuinM.
V ruském jazyce dopravní prostředky nejezdí, ale „chodí" (TpaMBaň MflěT, aBToéyc nojrxojniT, noe3rt npnruéji/yrrjěn apod.)
OBVYKLÉ CHYBY
ypOK 57 A TEIlEPb TBOfl OqEPEflb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
|123
|, Vyber jedno ze sloves uvedených v závorce a použij ho ve správném tvaru přítomného času nebo budoucího času prostého.
1. H ceroflHa (npiixOflHTb/npiíitTM)_no3jrHO.
2. Bm ya<e (HflTH/noHTH)_
3. H3 flOMa OHa OÔblHHO (BblXOrniTb/BMHTIl) .
4. ÍI (BblXOariTb/BMMTJl) _
_ OKOJIO BOCbMM.
5. flartexo emě? - HeT, mm y;Ke (noaxoflHTb/nonoiiTii)_
6. Tu (Ham/noŘTn)_c HaMM k HaTaiue?
. k ee flOMy,
7. Korfla MM (r(OXOlIHTb/n0IÍTK) ,
., HatcoHeir, no MecTa?
||, Vyber jedno ze sloves uvedených v závorce a použij ho v minulém čas
1. Mama yBitnerra Hac h (nojrxonHTb/nofloťrrM)_
2. OTira HeT flOMa, oh (MrrTH/noĚTH)_
. k 6a6yuiKe.
_ M3 flOMÍ?
3. BO CKOUbKO OHH CetXfflHS (BbIXOflMTb/BMÍiTH) _
4. rioieMy ero pfl cmx nop HeT? Oh Bcerjia (npnxorfHTb/npníÍTn)_
BOBpeMa.
5. Mm (fíoxonHTb/flOHTH.)_np KOHna yjiHUM m noBepHyííM BnpaBO.
III. Přelož do ruského jazyka.
1. Dcera šla do školy.
2. Dnes k nám přijdou hosté.
3. Půjdeme zítra za dědou do nemocnice?
4. V kolik vyjdeme z domu? - Kolem šesté.
5. Už otec přišel z práce? - Otec dneska přijde pozdě.
6. Přicházíme k divadlu.
7. Děti k nám nechtěly přijít, bály se.
8. Dojdete k červené budově a zahnete vpravo.
9. Nikdy nepřijde včas.
10. Konečně přišlo léto.
Chybně: Bm BMxoaiťre?
VYSVĚTLENÍ: Přízvukem na předposlední slabice (namísto: Vystupujete?) se změnil tvar slovesa na tvar rozkazovacího způsobu: Odejděte! Takové posunutí přizvukuje příčinou jazykových nedorozumění. Správně: Bm BbixoflHTe?
11. V kolik odjíždí vlak?
I. 1. npH/iy 2. wflěTe 3. bmxojiht 4. swíiay 5. noíĽío^HM 6. HHéuiií/noMneiiib 7. HOHJléM !!• 1- nofíoiiDia 2. noiiiě;* 3. BMHIJIH 4. npHXOUHn 5. noimiH 111« 1. AoHKa noimia BlBKO/iy. 2, CeroflHíi k haM npHiiyr racTH. 3. Mbl nortfleM 3aBTpa k fleayiuKe B 6ofiI>KMljy? 4. Bo CKOjibxo mw BMHAeM H3 aOMa? - Okoho uiecTH. 5. Oreir yace npmiién c paóoTH? - OTen ceroflHH npiíflĚT n03flHO, 6. Mbl EoflXOflHM K TeítTpy. 1. J3eTH He xoTenií k hsm noaotÍTM, 8. Bm flDÍíseTe flo KpacHoro 3ítaHHa
H DOBepHéTe HanpaBO. 9. OHa HMKorfla He npHxoflHT BOBpeMíi. 10. HaKOHen, npwiuno aeTO. 11. Bo cko^í>ko otxoaht noe3fl?
Slovesa pohybu skupiny hkth s jiným významem než v českém jazyce
CHaia;ia a cxoacy b anreKy.
Mw ceftnac npoxo/niM mmmo HaiiHOHa/ibHoro My3eji.
OHa rtpouuia moct h ocTaHOBHJiacb.
Bm npouMH Mara3MH, BaM Haflo BepHyTbca Haäafl.
Henb3H nepexoflMTb yjiMuy Ha KpacHbiů cbct!
Ha oôpaTHOM ny™ a 3aĚfly k TaHe.
BaflHM ya<e yměji? - fla, yruěji.
Nejdřív půjdu do lékárny.
Teď procházíme kolem Národního muzea.
Přešla přes most a zastavila se.
Přešli jste obchod, musíte se vrátit zpátky.
Přes ulici je zakázané přecházet na červenou.
Při cestě zpět zajdu k Táně.
Vadim už odešel? - Ano, už odešel.
—>   Dvojice, o kterých je tu řeč, se ohýbají stejně jako všechny jiné dvojice z této skupiny, ale jsou problematické kvůli svému významu v ruštině: cxofliiTb, cxoflmi Kyda? - jít, kde by!?
npoxojUMTb, npoiťrH mumo kozo?mumo neeo? - procházet, jít kolem koho? kolem čeho?, míjet co? npoxoflHTb/npoHTH 3 KHJioMeTpa - překonat/urazit 3 kilometry {vymezený úsek cesty], ujít npoxoflHxWnpoňTH ieaTp - doú. „přejít" tzn. minout, přehlédnout, propásnout divadlo, přejít kolem budovy divadla, nevšimnout si ho
—>   Sloveso s předponou nepe- znamená „přecházet z jedné strany na druhou":
nepexoflHTb/nepeŮTH c oahoh CTopoHW Ha flpyryro - přecházet/přejít z jedné strany na druhou yxo«MTb/yňTM flOMoň/ii3 ceMi>ii/oT mywa - odcházet/jít domů, odcházet/odejít od rodiny/od muže 3axoflKTb - 3aňTH k KOMy?, Kyda? zacházet (kam?), zastavovat se (kde?), zajít (ke komu?, kam?)
—>   Ve významu scházet - sejít (shora dolů) se mnohem častěji než sloveso cxOflHTb - coííth používá sloveso cnycicaTbCH - cnycxHibca. Ve významu vystupovat (např. z tramvaje, na zastávce) se používá
Sloveso BblXOairTb - BbIHTlI. hovorově také CXOflHTb - COHTM.
OBVYKLÉ CHYBY
Chybně: Mm nepeuim-i OKono ToproBoro ueHTpa. FleperiflčM napK k noBepHěM HaneBo. TypMCTbi tiepexonnnn no 20 KH/ioineTpoB b neab. VYSVĚTLENÍ: Předpona nepe- byla použitá vlivem předpony pře-. Ve významu „projít kolem koho, čeho1' používáme předponu npo-. I v dalších uvedených větách je nutné použít sloveso s předponou pro- (překonat úsek, urazit vzdálenost). Správně: Mm npoimra mmmo ToproBoro ueHTpa. IlpoitfléM napx m noBepHěM HaneBO. TypucTM npoxoannM no 20 KHjiOMeTpoB b aeHb.
Chybně: OHa <tacTO 3axoflMJia flo hhx, VYSVĚTLENÍ: Byla zvolena chybná předložka. Správně: OHa "tacTO 3axoflH/ia K hhm.
ypOK 58 A TEIIEPb TBOa OMEPEHb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
125
I, Přelož věty do českého jazyka. 1. AsToôyc TonbKo mto yuiěji.
2. flnpeKTop b cboěm KaónHeTe? - HeT, oh yace yuiěn. _
3. flasaň 3aMflěM b anTeicy, ume Ha^o KymiTb iraacTMpb. _
4. JleHa, TH He cxoflKUib b Mara3HH? Y Hac kohhmjicji caxap. - KoHetHO, cxo*y..
5. Héro npoumo, npMinna oceHb.
, Přelož věty do ruského jazyka.
1. Nejdřív zajdeme k Marii pro skripta.
2. Nedošla bys do lékárny pro lék pro sousedku?
3. Pojďme se trochu projít, bolí mě hlava._
4. Musíte projít ulici na konec. _
5. Musíte přejít na druhou stranu. _
III. Použij jedno ze sloves ze skupiny jít v přítomném čase.
KasíflhiK fleHb a 1)_M3 floiwa okotio no/iOBHHbi BOCbMoro. 3aB0fl, Ha KOTopoM
n paôoTaio, HaxoflMTca HeflaneKO, no3TOMy Ha paóoTy a oôbiHHO 2) _ neuiKOM.
íí 3)_no ynime, 4)_mhmo 3flaHiiít uiKonbi ii noBopaHHBaio 3a
yrOÄ. 3a yrnoM HaxoawTCít Moa jnoĎMMafi ôyno^Haa, b KOTopyío s oômhho 5) _
no flopore Ha paôoTy. 3aTeM a 6)_flo nepexofla, rfle 7)_
Ha flpyryio dopoHy ynwiibi. MHe Hano 8)_
9)_k npoxoaHoň Moero 3asofla.
. eme MeTpoB abccth, n a y)Ke
WSSE^m   '*    Autobus právě odjel, 2. Je ředitel u sebe? - Ne, už odešel. 3. Pojďme do lékárny, musím koupit náplast. 4. Leno, nedošla bys do obchodu, doáel nám cukr. - Samozřejmé že půjdu- 5. Uplynulo léto, přišel/nasta! podzim. II. 1. CHanana 3arí^eM k MapwH 3a KOHcneKiaMH, 2. Tm He cxoanui& b ameny 3a iieicapcT&OM flíia coceftKW? 3. flanaň npoMfléMca HeMHoro, y Mena Óojiht ronosa. 4, BaM hs^o npoíira jio KOHiia yjiiimbi. 5. BaM najno nepeňTw Ha Apyryio cTOpOHy. III. 1, Bhixo*y 2. xomy 3. Hfly 4. npoxoacy 5. 3axoa<y 6. noxrofcy 7. nepexoa<y 8. npotÍTH 9. noAXOSKy
Vidové dvojice sloves pohybu ze skupiny exaib - e3/iHTb
3 efly c ao>iKOH k TeTe b Ahtjihio. Mm noeneM Ha noe3fle.
PoflCTBeHHHKM npne3>Kai0T k na\i KajKjjbiň rofl.
Ohm npweflyT 3aBTpa,
MauíMHa Biexana b rapa>K.
3bohmji Mropt. Cicasa/i, <rro jboexanM HopManbHO.
Mm nofli>e3>KaeM k ropony.
Ohm CKa3ajin, mto npiieflyT npaMO b pectopaH.
Jedu s dcerkou k tetě do Anglie.
Pojedeme vlakem.
Príbuzní k nám jezdí každý rok.
Přijedou zítra.
Auto vjelo do garáže.
Volal Igor. ŘekJ, že šťastně dojeli.
Přijíždíme/Blížíme se k městu.
Řekli, že přijedou přímo do restaurace.
Slovesa pohybu s významem jet tvoří následující dvojice ndk - dk:
exaxb - noexarb, BT>e3a<aTb - BT>exaTb, Bbie3>KaTb - BbiexaTb, ,noe3)KaTb - ppexaTb, 3ae3acaTb -3aexaii, o6i>e3JKaTb - oĎTiexaTb, nepee35KaTb - nepeexaTb, noírbe3>KaTb - noflx>exaTb, npwe3>KaTb - npMexaTb, npoe3acaTb - npoexaTb, cbe3»caTb - ci>exaTb, ye3»caTb - yexaTb. Tyto dvojice se ohýbají podle následujícího vzoru:
KI*3*aTb	iMn^komii)
a Bi>e3ata-io	a B-ben-y
tu BTje3JKa-erob	TbI B-befl-euib
ou/oHa/oHO Bi.e35Ka-eT	OH/oHa/oHO Bi>ea-eT
MM B-beSMca-eM	Mbl BTjert-ĚM
BM Bi.e3»ca-eTe	bw B-beji-eTe
OHM Bie3)Ka-I0T	oh n Btea-yT
—>   Dokonavá podoba má prízvuk na -a, nedokonavá na kmenovém -e (kromě BwexaTb).
Většina z nich se sémanticky kryje s českými ekvivalenty (o rozdílech ve významu bude řeč v další kapitole).
—>   Rekce sloves:
iio/ťbesiKaTb - nojrbexaTb k KOMy? k neMy? přijíždět - přijet ke komu? k čemu? npnesjKaTb - npMexaTb k KOMy?, Kyba? přijet - přicestovat ke komu? kam?
ZAPAMATUJ SI!
ExaTb Ha noe3fle/noe3flOM, exaTb Ha TpaMBae/TpaMBaeM, exaTb Ha aBTo6yce/aBTo6ycoM, exaTb Ha Tpojmeiiôyce/TpoaneHÔycoM, ale exaTb Ha inanníHe, Ha BenocKnene.
OBVYKLÉ CHYBY
Chybně: Bw exaere.
VYSVĚTLENÍ: Češi se dopouštějí nejčastěji chyb v časování slovesa exaTb pod vlivem časování sloves na -aTb (jieTaTh - a neTaio). Správně: Bm ejjeTe. Tbi noesenib.
ypOK 59 A TEIIEPb TBOJ1 OHEPEab!
A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
EŠ3
127
^ Vyber jedno ze sloves uvedených v závorce a použij ho ve správném tvaru přítomného času nebo budoucího času prostého.
1. JJeflymica Kaaíflbm fleHb (exaTbtaflHTb) _Ha Be/iocnnene.
2. Kor.na mu, HaKOHeii, (floe3acaTb/flOexaTb)_ao juecTa?
He b BocKpeceHbe,
nonanbiiie, 3flecb Heme 3anapK0BaTb
3. Ohm cooómMnH, ito (npne3)KaTb/npMexaTb)_
a b noHeseabHHK.
4. flaBaň (orbesacaTb/orbexaTb)_
MauiMHy.
5. Toabxo h to 3bohmji JJ,HMa h cKa3aji, hto ohh ysce (noflbe3>KaTb/noflbexaTb)_
k ropony.
6. He Bormyňca, mm (0ĎT>e3>KaTb/o6"bexaTb)_Bce KHMJKHbie Mara3MHM
m HaňflěM 3Ty KHHry.
7. Ohm (Bbiea>KaTb/BbiexaTb)_cerojma b 7 Benepa.
||, Vyber správné sloveso a použij ho v minulém čase.
Poznámka: pořadí uvedených sloves je náhodné: npne3>KaTb, BbiexaTb, orbexaTb, noexaTb, exaTb, npwexaTb.
1. Mm_ot floina MeTpoB 100, h y Hac cnoMaaacb MauiMHa.
2. MaMbi HeT flOMa, OHa_k no^pyre b KpaKOB.
3. fl_H3 flOMa b nojiOBHHe ceflbiuoro n_Ha paóoTy 40
MMHyT. CTpauiHbie npoÔKH Ha nopore! 4. PaHbiue BHynKa naexo.
5. fleneraiiHs H3 IleTepóypra emě He.
II. Přelož do ruského jazyka.
1. Auto přijelo k bráně. _
. k HaM, a Tenepb Bce peace. _, noe3fl ona3flbiBaeT.
Přijíždíme do Prahy, je načase se obléct. _
Nestihli jsme ještě odjet z města, když se nám rozbilo auto.
4. Děti sjíždí z kopečku na sáňkách. _
5. Pojedete do Chorvatska autem nebo vlakem? - Ne, letíme letadlem.
6. Ve kterém hotelu bydlíte? - Přijeli jsme ke strýci, bydlíme u něj.
7. Už rodiče přijeli? - Ještě ne. Přijedou pozítří. _
l> 1. e3flHT 2. fločfleM 3. npnej(YT 4. OThefleM 5. norfBe3)tcaioT 6. o6T,e3n,HM 7. Bwe3>Ka!OT II. 1. or&exanH 2. noexajia 3. Buexaji/Bbiexana, exan/exana 4. npHe3JKana 5. npnexa/ia III. 1. MauiHHa no/rbexana k BopoTaw. 2. íloffbe3)KaeM k ripare, nopa ofleBaTbCH. 3. Mbi He ycnenu emě on>exaTb OT ropofla, KaK y Hac cnoManacb MaiuMHa. 4. /lera c-be3íKaK)T c ropKH Ha caHKax. 5. Bw noefleie B XopBaTKio Ha MamiiHe mm Ha noe3jieľ - HeT, mm /icthm caMo^ěTOM/Ha caMoněTe. 6. B KaKoíí rocTMHHlte bbi jKHBěTe? - Mm npMexa/iH k íUI^e, jkhbčm y Hero. 7. BauíM poHKTejlH yjKe npHexanw? - Emě HeT, ohh npHe3*ai0T nocne3aBTpa.
Dvojice sloves pohybu ze skupiny exan. s jiným významem než v českém jazyce
CKOJibKO ocTaHOBOK mm y>Ke npoexa/iw? Kolik zastávek jsme přejeli? Bbi y>Ke npoexaflM cbok) odaHOBKy. Už jsme přejeli/minuli svoji zastávku. A cnbíman, bw nepee3»aeTe Ha HOByio KBapTHpy? Slyšel jsem, že se stehujete do nového bytu 3tmm JieTOM HaM yflajiocb CT>e3flHTb n b aepeBHio k pOflcrBeHHHKaM, h Ha Mope, h b ropu. Toto léto se nám povedlo jet jak na vesnici k příbuzným, tak k moři i do hor. Tm He ct>e3flMiub k TěTe /Iiofle 3a ĎimeTaMH? - % 3aefly k Heň, Kor«a 6yay B03BpauiaTbca m HHCTHTy Nejel bys/jel bys k tetě Lídě pro lístky? - Zajedu k ní, až se budu vracet ze školy. Korfla yes>KaioT samu poflCTBeHHKKM? - Ohh y*e yexazm b>tepa. Kdy odjíždějí vaši příbuzní? - Už odjeli včera.
—>   Následující dvojice sloves jsou problematické, protože maji předpony, které různě obměňují význam sloves.
npoc3>KaTb - npoexaTt umo? 1) projet - přejet kolem čeho? 2) přejíždět - minout/přehlédnout co? nepee3JKaTb - nepeexarb (b flpyroií ropofl, Ha flpyryio KBapTMpy) - stěhovat se - přestěhovat se (do jiného města, do jiného bytu)
BT>e3acaTb - BT»exaTi» b KBaprapy stěhovat se - nastěhovat se do bytu
CT>e3flHTb (a CT>e3>Ky, TM CT.e3flHUIb, 0H/0Ha/0H0 CT>e3flMT, mm Cbe3flMM, Bbl Cbe3flHTe, OHM Cbe3flflT)
navštívit někoho, jet někam, k někomu. Sloveso cT>e3fliíTb má jen dokonavý vid ye3Míarb - yexaTii odjet (na dlouho, navždy)
3ae3KaTb - 3aexarb zajíždět - zajet (po cestě, cestou) kam?, ke komu?, zastavit se u někoho
—>   Rekce sloves:
c bt'3aiíTb k KOMyľ, Kydá? - jet ke komu?, kam?
3ac3*aTi. - aaexaTb k KOMy?, Kyda? zajíždět - zajet (po cestě, cestou) ke komu?, kam? OBVYKLÉ CHYBY
Chybně: AraemKa 3flecb y»ce He >KHBěT, OHa onyexaaa b Mp^aHauio. VYSVĚTLENÍ: Sloveso orbexarb „poodjet" používáme s předložkou ot, např. Oh oT-bexa/i Ha 10 kh/ioMeTpoB ot ropofla. Správně: ArHeuiKa 3flecb y>Ke He >KHBěT, OHa yexana b MpnaHflHio.
Chybné: 1) BaM Haflo nepeexaTb 3 ocTaHOBKM. 2) Ceíiqac mm npoeavftaeM okoao napnaMCHTa. VYSVĚTLENÍ: 1) Nesprávné použití předpony nepe- vlivem prefixu pře-.
2) Se slovesy pohybu nepoužíváme předložku okojio jen předložku mhmo. Správně: 1) BaM Haflo npoexaTb Tpw ocTaHOBKM. 2) Ceňiac mm npoe3)KaeM mhmo nap/iaMeHTa.
Chybně: Kaicyio cxpaHy bu xoTenn 6h nocMOTpeTb? - íi 6m xoTena yexans b ílnoHMK). VYSVĚTLENÍ: V tomto případě bylo sloveso yexaib použité ve významu „odjet natrvalo" místo „navštívit, odjet na nějakou dobu." Správně: KaKyro crpaHy Bbi xoTejin 6u nocMOTpeTb? - H 6bi xoTena noexaxb b ÍIiiohmo.
ypOK 60 A TEIlEPb TBOH OHEPE^b! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
m
129
yra.
. Dej sloveso npoe3xcaTb nebo nepee3>KarB do přítomného času.
1. R_no stoh y/mne Kaatflbiíi fleHb n He 3aMeTnn, mto 3flecb cTpoaT hobmh aom.
2. Ceňnac mu_mhmo 3flaHna Eoflbiuoro TeaTpa.
3. BpaT_Ha HOByio KBapTMpy, Haflo eMy noMowb nepeBe3TM bojím.
4. Ohh_h3 KpaKOBa B TflaHbCK.
5. Mh_npM6jiH3HTejibHO no 500 km b fleHb.
6. H TaK ycTaio, hto MHorjia b TpaMBae 3acbinaio n_cbok> ocTaHOBKy.
, Přelož do ruského jazyka.
1. Teď projíždíme kolem nejstaršího kostela v našem městě.
2. Přestěhoval se z Brna do Prahy. _
3. Tou ulicí projíždím každý den. _
4. Před třemi dny jsme se nastěhovali do nového bytu.
5. Jedeme do Prahy a po cestě se u vás na pár dní zastavíme.
6. Zastavím se pro tebe a pojedeme spolu na koncert.
7. Už rodiče přijeli? - Ještě ne. Přijíždí pozítří.
8. Je Nataša doma? - Není, jela na služební cestu do Vilniusu.
9. Nejel bys na nádraží pro lístek pro mě?
. Najdi chyby v použití sloves pohybu. Některé tvary jsou správné.
1. fleTM MacTo npoxoflíiT yrauy Ha KpacHbiň cbct. _
2. BpaT Bbiexafl b HOByio KBaprapy. _
3. Korfla bm nepeexa™ Ha HOByio KBapTMpy?
4. Mm nepeexajm yace 100 KwnoMeTpoB. _
5. Bm npoexann cbok> ocraHOBKy. BaM Haflo 6wio bum™ Ha npeflbiflymeťí ocTaHOBKe..
6. nbe3fl TonbKo hto orbexa/i.
1. npoe3acaro 2. npoe3)KaeM 3. nepee3*aer 4. nepeesacaioT 5. npoeaíKaeM 6. npoe3»caío ii. 1. Ceňnac Mbi npoe3>KaeM mhmo caMoro CTaporo KOCTě/la B HameM ropone. 2. Oh nepeexa/i M3 SpHO b ripary. 3. íi npoe3acato no stoh y^HUe KaacflbiH fleHb. 4. Mbi ívbcxanii b HOByio KBapTHpy TpM AHfl TOMy Ha3afl. 5. Mbi efleM b ílpary h no flopore aaefleM t BaM na HecKOjibKO flHeíi. 6. Mh saefleM 3a toôoh h bmectc noejieM Ha KOHUepT. 7. PoaHte^h y?Ke npnexa/iH? Emě hct. Ohh npwe3McaioT noaie3aBTpa. 8. HaTama flOMa? Eě hct, OHa noexafla/yexajia B KOMaHHHpOBKy B BHnbHK>c. 9. Tw He cbeíflHmb Ha bok33ji 3a ĎnneTOM nim MeHÄ? iii. 1. nepexoflflT 2. bt>exa/i 3. - 4. npoexa/iH 5. - 6. yuiěfl
MauiHHa noflT>exa;ia k flOMy w B-bexana b rapa»c. Auto přijelo k domu a vjelo do garáže. Tm MHTan o6f.HB/ieHMe? Četl jsi oznámení?
y»MTe;ib o6t>ächhji MHe, rfle nwcaTb TBepflMŮ 3HaK.
Učitel mi vysvětlil, kde se píše/se má psát tvrdý znak. Ma/ibmi c anneTMTOM ctěn Kainy. Malý chlapec snědl kaši s chutí.
—>   Tvrdý dělicí znak píšeme po předponách, které končí na souhlásku (nofl-, c-, ot-, pa3-, npen,-, B-, o6-|, pokud kořen slova začíná na jotované samohlásky -e, -e, -H), -a.
Jsou to hlavně odvozeniny vytvořené od sloves e3flMTb - exaTb, ecTb, aB/iaTb - aBKTb a obsahujících kořen -uch- a -ěriíh- (BT>e3fl, BT>e3>KaTb, BtexaTb, o6i>e3ji, o6Tje3)KaTb, o6i>exaTb, 0Ti>e3fl, oTbe3jKaTh, OTT>exaTb, noHT>e3fl, non"be3>KaTb, non'bexaTb, pa3ie3)KaTbCfl. pa3T>exaTbca, cbe3>KaTbca, cbexaTbca,
CT>e3HHTb, CT>63A, CbeCTb, o6"beCTbCfl, 06"beflKH, OÓlHEMTb, OÔljÄBneHMe, OÔTiflCHHTb, OÔTjflCHeHHe, pa31>ÍICHHTb, pa3T>flCHeHJie, OĎTjeaMHMTb, o6i>eflMHeHHe, paa-beflMHHTb, pa3TieflMHeHMe).
~~*   Tvrdý znak píšeme ve slově uíbepouieBHbiň
~~*   Kromě toho píšeme tvrdý znak ve slovech složených, ve kterých je první částí číslovka nsyx, Tpěx, HeTbipěx, např. flByxi>HpycHb[H, TpěxT>a3u»mwíí, HeTbipěxTjapycHbiťi.
~*   Tvrdý znak se objevuje také v některých slovech cizího původu: ajrbioHKT, ajrbKrraHT, nHT>eKi^Mfl, oótjěm, o6teKT, o6i»eKTHBHbiíi apod.
OBVYKLE CHYBY
Chybné: 3to moji cmrnn. Hanajiacb Btiora. 3to cHH-bop KaHeiiuM H3 MTanHM. VYSVĚTLENÍ: Tvrdý znak nikdy není v kořeni, pouze po předponách.
Správně: 3to mou ceMbH. Hananacb Bbiora, 3to CHHbop KaHeiiiiH K3 MTanHti.
Chybně: Mw rapaHTwpyeM 10 TieT 6e3-baBapnŮHoň paóoTbi. 3to HByxT>aKTHwň cneKTaK/ib. VYSVĚTLENÍ: Tvrdý znak může být výlučné před jotovanými samohláskami (e, e, n>, a). Správně: Mu rapaHTwpyeM 10 ner 6e3aBapKHH0ii paóoTW. 3to jnvyxaKTHbrä cneKTaioib.
Chybně: 3to ne-nnom Hainero Cbma. OHa y^HTca Ha MHT>j»e. VYSVĚTLENÍ: Po zkrácených částech ve slovech složených tvrdý znak není (rětucrh - neTCKue nem,
MHH3 - (fbaKyJIbTeT) HHOCTpaHHbIX 33WKOB).
Správně: 3to fleTflCjra Hamero cima. OHa yniiTca Ha nHH3e.
ypOK 61 A TEIIEPb TBOH OHEPEflb!  A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
131
I Tam,
1
2
3
4
5.
9
10. 11
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
Jede je to nutné, doplň tvrdý znak. B KaKOM noa_e3fle oh >KMBěT? Mw noójiaroflapw™ npodpeccopa 3a pa3_acHeHMa.
BoflHrenb He o6_HBjia/i ocTaHOBOK, n Mbi c_npocnnn >KeHľHMHy, Ha KaKOM ocTaHOBKe HaM
HaflO BbIXOflMTb.
Mbi nonjiwBěM Ha TpaHC_aTflaHTHiecKOM Kopaône.
5{ KynnTi Tpéxa3biMHbiíí (ppaseo/iorMMecKHM cjioBapb.
HaM ynanocb c_3K0HOMiiTb HeMHoro js,enti Ha hobwíí TeneBH30p.
y Heě ito-to He b nopaflKe c nofl_äíenyflOHHoíi jKene30ŕi.
3 TaK roTiofleH, hto c_ěm Bce, hto fla^HTe.
flera c xoxotom c_e3H<anH Ha caHKax c ropbi.
JInd)T He pa6oTa«, m mw c_nyc™jincb bhm3 netuKOM.
«lTpefl_aBHTe H0KyMeHTw!» - cKa3an norpaHHHHHK.
floMb Bnepa 3a_aBHna, hto He ôyfleT yHHTbca, a noňflěT paĎOTaTb.
IlneMaHHHK paôoTaeT b HHCTHTyTe Ha nonacHOCTM a,n_fOHKTa.
He ycnenw mw OT_exaTb ot flOMa, KaK y Hac cjiOManacb MaiuwHa.
Ä ero He y3Haa: raa3a c_y3M/mcb, nwiio nononHeno.
Tonna pa3_efliiHHna Hac, n a noTepaa eě H3 BMfly.
3™ free (pIipMbl 06_aBHI[H, ITO XOTHT 06_eflJlHHTbCH.
Hepe3 Haui ropoji npoflflěT TpaHC_esponeHCKaa MamcTpa^b.
KoMHaTa Ma^eHbKaa, nosTOMy mw peniHjni KynMTb fleTaM aByx_apycHyio KpoBaTb.
ripeflceflaTe^b )KiopH o6_HBnn pesyTihTara KOHKypca.
OHM MCMByT B 4eTbipěX_3Ta*HOM flOMĚ.
My>KHHHa npea_CTaBMflca.
II. V každém ze slov s vynechaným písmenem se nacliází tvrdý nebo měkký znak. Doplň ho.
1. Ha o6efl 6yaeT KypHHwii 6yn_0H.
2. Ha CTone Ďbijm rpH3Hbie TapejiKii c oóeflKaMM.
_H 3TO OHKHf
4. Tocth pa3_exa^ncb no3flHO hoh„io.
5. Ha Heii 6bm CTapHHHHň Menan_on.
6. 3to 6bm rocnoflMH He6o^_moro pocTa, B3_epouieHHbiň, co cMyrjiMM hku,om.
7. Hac o6_eflHHHeT oôiiree xo66h.
8. Ha CKaM_e culena CTapyuiKa h KopMMJia Bopo6_ěB.
9. MaMa nioÓHT pacKnaflbiBaTb nac_aHC.
10. Oh 06_e3RKn mhoto CTpaH.
11. Bo flBopire HayKM npoxoÄHT c_e3fl KapanonoroB.
.. 1. no3"be3fle 2. paaiiílCHeHMfl 3. o6t>sb;iíui, cnpocnnw 4. TpancaTjiaHTHiecKOM 5. TpěxijírahPiHbiH 6. c3KOHOMHTb 7. nOÄJtíeffyííOiHOH 8. CT>eM 9. cbe3)KanM 10. cnycTHflllCb 11. npefliiaBMTe 12. 3aíiBnna 13. a^fOHKTa 14. OTT,exaTb, cnoManact 15, CV3MnHCb 16. pa3l»eaílHKna 17. oÔíjíibmh, o6l»eÄHHHTi)C3 18. TpaHC-beBponeiÍĽKaíi 19. ^ByxT,apycHyio f>, oóbHBHn 21. MCTbipex3TíUKHOM 22. iipeacTaBM/ccji II. 1. ĎynbOH 2. oó-benKaMM 3. MbH 4. pa3i>exajiHCb, Koqbio 5. MeaajibOH Heóonbiuoro, B3i>epoiueHHbiH 7. o6-beflHHjieT 8. CKaMK BOpoôteB 9. nacMHc 10. o6~bC3jj.Mli 11. c-be3a
Předložky v konstrukcích popisujících směr pohybu nebo činnostirs - H3, Ha - c, k - ot
Kyna BN eneTe? - Mh e«eM b KpbiM. OTKyna Bbi B03BpamaeTecb? - 143 KpwMa. K KOMy nouma Ahh? - K norrpyre. Aha emě He BepHynacb ot noapym.
Kam jedete? - Jedeme na Krym. Odkud se vracíte? - Z Krymu. Ke komu šla Anna? - Ke kamarádce. Anna se ještě nevrátila od kamarádky.
Předložková slovní spojení jsou v konstrukcích se slovesy pohybu vždy ve dvojicích, které označují směr pohybu tam a zpět. Odpovídají na otázky Kyda? (kam?) - omKyda? {odkud?}: hhth Kydá? B uiKojry - npMií™ omKyda? H3 niKonbi, ortu Kyda? Ha paóoTy - BepHyxbai omKyda?
c paÔOTbl.
Předložka Ha je opakem k c:
na nporyjiKy - c nporyflKK, Ha cjiaKyjibTeT - c cbaKynbTera, Ha paôoTy - c pafJOTbi. Předložka b je opakem k M3:
B MopaBHK) - H3 MopaBMH, B OcTpaBy - H3 OcTpaBbl, B UIKOfly - H3 I1IK0/IH, B KpbIM - H3 Kp&ma.
Ruským předložkám Ha, b se slovesy pohybu odpovídají české na nebo do.
V některých případech je použití českých a ruských předložek v místním významu Ha, b - na, v shodné Ha ocxaHOBKy - na zastávku, Ha Boioaji - na nádraží, Ha 3KCi(ypciiK> - na výlet,
Ha njiomaflb - na náměstí, Ha sepiiuiHy ropw - na vrchol hory atd.
V případech, kdy se zmiňované předložky neshodují, je potřeba si použití některých z nich zapamatovat: b aepeBHio - na vesnici, B OTnycK - na dovolenou, B KOMaHflMpoBKy - na služební cestu, B óacceňH -
do bazénu, Ha paóoTy - do práce, b HHCTHTyr - do ústavu, b yHMBepcHreT - na univerzitu, b 6o7ibHMuy -do nemocnice, b nonmuinHHKy - na polikliniku, B Mara3MH - do obchodu, B CTonoByw - do jídelny, b pecropaH - do restaurace, b niKony - do školy, b khho - do kina, b TeaTp - do divadla, b nec - do lesa, b uiKacb - do skříně.
Předložka K obvykle označuje směr pohybu k osobě nebo předmětu:
noů™ k npyry, exaTb k po/TCTBeHiiKaiu, 3aňTM k cBoefl noflpyre, nofloň™ k noMy/K MaiiniHe
Předložka k je opakem předložky ot:
noMTM k flpyry - npMiíTH ot flpyra, exaTb k poflCTBeHHHicaM - Bo3BpamaTbcs. oř poflCTBeHHMKOB ZAPAMATUJ SI!
jít domů - mh™ flOMoň
OBVYKLÉ CHYBY
Chybně: Ckh nomě/i ao uiKonbi. Por^HTe/in yexa/in tta-OTnycK. VYSVĚTLENÍ: Kalk 1 češtiny. Použití nesprávné předložky.
Správně: Cmh nouiěn b lUKony. Po,i(MTe/in yexa™ b oraycK.
Chybně: TaHa eure He BepHynacb tra 3aHSTnň. VYSVĚTLENÍ: Opakem předložky Ha je předložka c (yft™ Ha 3aHflTHfl - BepHyTbca
C 3aHJJTMÍf).
Správně: TaHH emě He BepHynacb c 3aHHTHH.
ypQK 62
A TEITEPb TBOH OHEPEflb!  A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
m
135
1 jlova v závorkách přelož do ruského jazyka.
1. CeroflHa mh HflěM (na návštěvu)_
Mbl BepHěMCH n03flHO.
2. Hama rpynna efleT (do Ruska)_
(z návštěvy)_
3. PoflHTe^M enyT (na dovolenou do Itálie)_
Biepa BepHy^MCb (z Itálie z dovolené)_
4. HauíM fleTH noexann (na sportovní tábor)_
■ Korná Bbi B03BpamaeTecb (z Ruska)
■ PO^HTeJIH
- 3aBTpa Hanin ge™ B03BpamaioTca (ze sportovního táboru)_
5. PoMaH ywe yměji (do školy)_. - PoinaH y*e npnuiěii (ze školy)_
6. MHe Ha^o owTb (do fotoateliéru)_d)n;ibM.
- MHe Hano 3a6paTb (z fotoateliéru)__chhmkm
7. MyaoíHHa Bomén (do domu)_
(z domu)__
8. 3aBTpa h flOJiateH noexaTb (na služební cestu do Brna) BepHěmhCH (ze služební cesty z Brna)_
- My>KHMHa Bbiuien _. - A Korfla Tbi
9. fleByniKa noBecwna nnaTbe (do skříně)_. -
(ze skříně)_.
10. Mbl, HaBepHoe, Ha Bcě jieTO noefleM (na vesnici/na venkov) - K HaM npne3)Kai0T poflCTBeHHKKn (z vesnice/z venkova) _ Ha Bcě nero.
II. Slova v závorkách přelož do ruského jazyka.
1. Mm emě ne 3HaeM, Ky«a noefleM - (k moři nebo k jezerům) - riocne3aBTpa ohm B03BpamaioTCH (od moře nebo od jezer)
2. Tojmbi óo/ienbWMKOB mnu (na stadion)_
BOSBpamaiHCb (ze stadionu)_.
3. OTeu yuiěn (do podniku/do závodu)_
■ fleByuiKa BMHyjia nnaTte
To/mbi óonenbruMKOB
OTeu (z podniku/ze závodu)
. BepHeTca b ceinh.
4. flBa HauiMX coTpy^HMKa eflyT (na konferenci)_
coTpyflHHKM yace BepHyrmcb (z konference)_
5. Ytpom, Korfla tuonn nnyT (do práce)_
výuku) _, n BeiepoM, Korfla hk>hw B03BpauiaioTCH (z práce).
BauíM
a ujKoj][jhmkii m cryneHTbi (na
a CTyfleHTbl M IHKOnbHMKM (z výuky).
., TpaHcnopT 3aÔHT.
L Slova v závorkách přelož do ruského jazyka. 1. HwHa nom/ia (k lékaři)_
2. ITeTfl cKa3aji, mto 3aňflěT (ke strýci a tetě). strýce a tety)_
3. Bm HflěTe (k babičce do nemocnice)
HwHa emě ne BepHynacb (od lékaře).
flera yxe npHuiěn (od
? - Mm
B03BparuaeMca (od babičky z nemocnice).
täijgj  I. í. b rocTM - B.i 1 ocreu 2 » Poccaio - 113 Pocchh 3. b othvck b Uiamu» - im oinycKa, m Hia.iim 4. b cnop-THBHblň ^arepb - H3 cnopTHBHoro narepn 5. b uiKOjiy - m lllKO/tw 6. b (poToaTenbe - m 4>OToaTe/ibe 7. b 3flaH[ie/B
ROM  -   H3  3flaHMs/H3  flOM3  8.   B  KOMaHflHpOBKy   B  BpHO   -   H3      ir.M I l,J LI |M u; K LI   K3   BpHO  9.   B   ÖJKa^t   -   H3 DJKai^a
W. B aepeBHio - M3 flepeBHu IL 1. Ha Mopc iuik Ha Oäepa - c Mops h/ih c 03ěp 2. Ha cranMOH - co CTanHOHa 3. Ha äaBoa, -C3aBoaa 4. Ha KOHipepeHMHio - c KOH<jjepeHUHH 5. Ha paôory, Ha »h»tiiii - c pa6oTH, c 3aHa™« III. 1. k Bpaqy - ot spana
I K Saae H TéTe - OT AHAM H TCTH 3. K ÖaOyiHKe B 60m,HHJ3y - OT ÖaÖyiHKH 113 ÖonbHHUN.
Příslovce místa a směru pohybu 3flecB - TaMrcMRa - tym< OTCio^a - OTTyjra
line MOH 30HT? - 3fleCb.
Kde je můj deštník? - Tu/Tady.
Kyjia tm nonoacHn moh 3okt? - Ciona.
Kam jsi položil můj deštník? - Sem/Tady.
Oncyna Bbi? M3 B/iaflMBoCTOKa? - jj,a, mm ony^a.
Odkud jste? Z Vladivostoku? - Ano, jsme odtamtud.
Mm 6mot 3necb nsa rofla Ha3afl,
Byli jsme tu před dvěma lety.
Mm o6fl3aTeni>Ho onaTh npnefleM ciofla.
Určitě sera znovu přijedeme.
Bh yace TaM 6bmn? - HeT, mm rysa xothm noexaTb b oinycK. Už jste tam byli? - Ne, chceme tam jet na dovolenou. S OTCiofla iwefly j;o u,eHTpa? Dojedu odtud do centra?
—>   Ruština na rozdíl od češtiny odlišuje příslovce místa a směru pohybu. Příslovce 3#ecb (tady) a Ta>i
(tam) jsou příslovce místa, proto se vyskytují ve větách se slovesy místa (HaxoflMXbca, 6bm>, OTjibixaTb, cTonTb, cHfleTb, neaíaTb apod.) a odpovídají na otázky      a kckom Mečme? (kde? na kterém/jakém místě?). Dají se nahradit spojením předložky b a Ha s podstatnými jmény v 6. pádě: acHTb 3flecb - acwTb b ITapfDKe, cTOHTi, Tain - CToaTb Ha nnomaftM apod.
—>   Příslovce cio»a (tady) a Týna (tam) jsou příslovce, která označují směr pohybu. Vyskytují se ve větách se slovesy pohybu (hhtm, exarb, Jiererh, njibrrb, Beatn, HectM, BcraTb, cecTb, neib, nocTaBMTb. noaoHíMTb, coónpaTbca apod.).
Odpovídají na otázky xyda?, s Kanoe Mecmo? (kam?, na jakém místě?, na jaké místo?).
Dají se nahradit spojením podstatného jména ve 4. pádě s předložkami B, Ha: neMt> Tyfla - neib Ha
necoK, nojio>KMTb ciofla - noaoacMTb b cyinxy apod.
->   Příslovce OTCioqa (odtud) a orryaa (odtamtud) odpovídají na otázky otnKyda? (odkud?). Dají se
nahradit spojením podstatného jména ve 2. pádě s předložkami H3, c: BepHyTbca OTTVfla - BepHyTbca ii3 MTanMii, B3HTb OTCiofla - B3íiTb co cTOTia apod.
ypOK 63
A TEIIEPb TB03 OHEPEJlb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
1
p0 prázdných míst napiš správná příslovce (místa nebo směru pohybu).
1. Bbi 6í>ijim y 6a6yniKn b ĎoztMume? - Emě HeT. - Korsa bw_coĎirpaeTecb?
2. ÍI Jifflónio 3TO MecTO a nacTO npjtxroKy_,
3. Mou pOflMTeTTM MCHByT b Ka3axcTaHe. Sí_He 6bm y>Ke 5 neT, b stom rofly xoty
_noexaTb.
4. CbíHy o^eHb HpaBUTca 3aHHMaTbcji b Ďaccenne. Oh c y^OBOTibCTBiieM xo^ht_.
5. Tbi p,onxen noexaTb_c HaMK._TaKtie KpacuBbie MecTa!
6. CKonbKO jirofleň Ha nnsace! Tne pacnonoacHMca,_kru_?
7. Bw He cKa^eTe, b KaKoii KBapxiipe íKMByT ITerpoBM? - Ohh_
>KMByT, b nponmoM rofly ohm nepeexajiM Ha Hpyryio KBapTHpy.
8. Bbi flaBHo b Comh? - HeT, mw npji/ieTejin_
9. 3to oienb floporoíi pecTopaH._npiixojraT tojimío 6ora™.
tocto ycTpawBaeT TycoBKH 30^0TaH MonoflěJKb.
, Tučně zvýrazněné obraty nahraď správným příslovcem. 3flecb, TaM, ciofla, Tyfla, OTCiofla
_ yaíe ne
. no3aBHepa.
Mh vate He nepBbiň pa3 b 9tom ropofle (_
u) cpa3y nocíie bokhm.
Moh fleflyuiKa m 6a6yiiiKa npMexajm bo BpoiijiaB (_
Ohh tiétíit b ABcxpaJiHio (_) 3aBTpa. Ohm eurě HMKor/ia He ómjim
b AacTpajiHH (_).
Bot CKameÚKa b TeHH. flaBaHTe caflein Ha 3ry acaMeiÍKy (_).
flaBaň HeMHoro nocnafíM Ha 3toh cxaMeiiKe (_)
51 óyfly cnaTb na aHBaHe (_), a tm Ha KpoBam (_
Bot 3to BCTpena! KaK bh OKa3a™cb b ilapn»ce (_
b napu* (_) Ha cnMno3HyM.
Korfla HaTauia BepHěTCH H3 narepa (_ M3BKHMTe, b 3tom Kyne (_
a oteHb ycTa^.
■ Mbi npiíexajin
Tm He 3Haenib, H3 HexHH (_
_) ecTb cBoóoflHbie MecTa? _) neTatoT caMoněTH b HepHoropHio?
Il> Přelož věty do ruského jazyka.
1. Kdy jsi tam byl naposledy? _
2. Jedeme tam zítra. - A my jsme se odtamtud právě vrátili.
3. Pojedete tam v sobotu? _
4. Kde je tu muzeum? _
Slovesa noaoaoiTb, Jieib, cecTb a BcxaTb se můžou spojovat s příslovci směru pohybu i místa: noJioM ciofla/3flecb, a mry Tyfla/TaM, mm capeM 3flecb/cK>fla.
OBVYKLÉ CHYBV
Chybně: M^M-sneen! H eny tsm 3aBTpa. VYSVĚTLENI: Slovesa HflTH, exaTb vyžadují použít příslovce směru pohybu, ne místa. Správně: Iiflii ciofla! Ä eny Tyfla 3aBTpa.
5. Tam vlaky nejezdí, tam se dá dojet jen autobusem.
6. Kde je moje kabelka? - Je tady, na poličce. _
7. Kam jsi položila můj sešit? - Položila jsem ho tam.
8. Jak odtud dojet na nádraží? _
I. 1. Tyfla 2. ciofla 3. tsm, Ty^a 4. Ty^a 5. Tyaa; TaM 6. 3ftect, TaM 7. 3ftecb 8. ciofla 9. Cíoaa; 3^ecb II. 1. 3flecb 2. ciofla 3. Tyfla, TaM. 4. CH>sa/3secb 5. 3fletb 6. 3flecb/TaM, TaM/3Aecb 7. 3ffecb, cío^a 8. orryjta 9. s^ecb 10. OTCio^a III. 1. Tm Korfla 6mh TaM b nocneAHMK pa3? 2. Mw e^eM Tyfla 3aBTpa. - A Mbl TonbKO 'ito OTTy^a npMexajiWBepHynMCb. 3. Bm noe^ere Tyfla B cy66oTy? 4. Ifle 3^ecb My3eň? 5. Tyfla hc xo/yrr noe3fla, Tyfla mokho flOexaTb TOŕlbKO Ha äBTOÔyce. 6. Tne moji cyMKa? - 3flecb, Ha nojiKe. 7. Kyaa tu nofloaíH^a mo» TeTpaflb? ~ SI nojiojKHjia eě Tyfla, 8. KaK OTCtosa floexaTb ho BOK3ana?
Předložky ve spojeních označujících místo
HeflaneKO ot Moero flOMa HaxonKTCH 6a3ap. Nedaleko mého domu se nachází trh.
AsTOÓyc HOMep 5 ocTaHaBjíMBaeTCJt KaK pa3 okotio CTaflHOHa.
Autobus číslo 5 zastavuje (má zastávku) přímo u stadionu.
flaBaft BCTpeTMMcn y Bxofla b MeTpo. Setkáme se u vchodu do metra.
HanpoTHB Hauieií ujkojim oTKpbijiocb Kadpe. Naproti naší škole otevřeli kavárnu.
ílocpeflH komhstm cToa/i orpoMHHM ctcwi. Uprostřed pokoje stál ohromný stůl.
PaflOM c eě aomom HaxofliiTCít KHHOTeaip «3apa». Vedle jejího domu je kino „Úsvit".
Ilepefl flOMOM pacTěT orpoMHbiň ny6. Před domem roste velký dub.
3a 3aaHneM uiKOflbí HaxoHHTCH cbyTÔoflbHoe none n TeHHHCHbie Kopra.
Za budovou školy se nachází fotbalové hřiště a tenisové kurty.
Hafl nucbMeHHHM ctojiom bucht KapTHHa. Nad psacím stolem visí obraz.
HeMoaaH nejKHT nofl KpoBaTbio. Kufr leží pod postelí.
CeMba ckjtmt 3a ctojiom. Rodina sedí u stolu.
Kromě předložek b a Ha, (se 6. pádem) se v konstrukcích označujících místo používá početná skupina předložek. Předložky Hena/ieno ot (nedaleko od), oko/io (okolo), y (při), HanpoTHB (proti), nocpe/th (uprostřed) se pojí s podstatnými jmény a zájmeny ve 2. pádě, zatímco předložky nepe;i (před), Hafl (nad) s podstatnými jmény v 7, pádě.
S příslovci naneKo, 6jih3ko se pojí předložka ot, a s příslovcem pajioM - předložka c. ZAPAMATUJ SI!
cwfleTb 3a ctojiom - sedět u stolu
OBVYKLÉ CHYBY
Chybně: I IcflancKo floata oTflbixa ecTb CHMnaTHMHbiťt pbiÓHbiň pecropaHHHK. H.
MHCTrlTyTa.
VYSVETLENÍ: Příslovce jiajieKO. HeflaneKO 6jih3ko v kombinaci s podstatnými jmény
mají předložku ot (srov. 3to flajieKo/HeflajieKO OTCiona. - 3to HeflajieKo ot Hainero flOMa.).
Správně: HeflaneKO ot flOMa OTflwxa ecTb cnMnaTMiHbiií pwÔHbiň pecropaHHHK.
H JKIÍBy 6jIM3KO OT HHCTHTyTa.
Chybně: Moťí aom HaxoflHTca pa/joM (paKyjibTCTa. VYSVĚTLENI: Příslovce paflOM má ve spojení s podstatným jménem vždy předložku c, která se pojí se 7. pádem, ne 2. pádu. (srov. 3to coBceM pjtflOM. - 3to pflflOM c momm aomom.). Správně: Moií aom HaxoflMTCjt pítflOM c (paKyjibTeraM.
ypOK 64 A TEIIEPb TBOH OlEPEHb! A TEĎ JE ŘADA NA TOBĚ!
m
139
|,Do uvedených vět doplň správnou předložku/příslovce nebo konstrukci příslovce s předložkou (může být víc než jedna).
y Hac HeT rapa*a, mm CTaBMM ManiHHy_OKHaMH.
51 Mory 3aííra k MBaHy, oh jkhbět_mhoh.
Tw )KHBěuib naneKo ot paôoTH? - HeT, a xcMBy coBceM. MKHyT neuiKOM.
rlHCbMeHHblň CTO/I CTOÍtJI_0KH3.
. paĎOTbl, fleCHTb
. nnouiafln ctoht oôenncK.
. HeH CT0HJ1 KaKOH-TO MyJKHMHa.
_flepeBOM.
Bflpyr mm yBHflefln flámy._
Orapyxn cwflenH_cKaMeítKe_
_CBoeň KpoBaTbto s noBecnn nnaKaT TnoónMoro neuua.
___tiaiUHM flOMOM CTpOÍIT HOBblřl napKHHľ.
3flaHne Mysea Haxoflirrcji_, bsm Haflo tojibko nepeň™ <tepe3 flopory.
II, Použij v textu správnou konstrukci (příslovce s předložkou) nebo předložku místa.
floM, 1)_ 3)_
KOTOpOM MM JKHBěM, HaXOflHTCH 2)_
. nonynitpHbíM rnnepMapKeTOM. KaK pa3 4).
. nempa ropofla,
_ HaiIIHM flOMOM
HaxoflMTCH ocTaHOBKa aBToôyca. 5).
Hamero flOMa HaxojjiiTCH TpeHaxěpHbin
3afl, b KOTopoM a 3aHHMarocb flBa pa3a b Heflenio. Tyfla n xo>Ky BMecTe c momm flpyroM, KOTopbiíi
jkmbět 6)_H3MH, 3Ta3KOM bmuic Y Ka>KflOrO HJieHa HaUieťi CeMbM eCTb CBOfl KOMHaTa.
Moa KOMHaTa HeôoribiiiaH, 7)_oflHoň CTeHbi ctoht flMBaH, Ha KOTopoM k cnÄio,
8)_flpyrofi cTeHH - moíí nMCbMeHHbiň ctoji. 9)_okhom ctoht
. Hero flBa KOJKaHbix Kpecna. 11).
CTeHaX BHCflT nnaKaTbl C M3BeCTHbIMM
WypHajIbHblM CTOflHK, a 10)_
KOMHaTbl JiejKHT HeÔOflblUOťí KOBpHK, 12)_
cnopTCMeHaMM.
■ Přelož do ruského jazyka.
1. Její dům najdeš bez obtíží. Vystoupíš u obchodního domu, vedle obchodního domu se po levé straně nachází dvoupatrový dům, před kterým roste obří lípa. _
2. Seděla vedle mě. _
3. Hledám svoji propisku a ona leží pod sešitem.
4. Můžu tam jít, je to nedaleko mého domu.
5. Rádi jezdíme na venkov. Hned před domem mé babičky je rybník. A les je docela blízko domu.
I^S^^B I, 1, noa 2. pflflOM co/riaflo/noflo 3, 6tih3Ko ot/He/iajieKO oi 4. y/oKono/HanpoTHB 5. nocpeflM/Ha 6. Phaom c 7. na, non/ pflflOM c 8. Hafl 9. Phaom c 10. HanpoTHB II. 1) b 2) HeflaneKO ot/6/ih3ko ot/okojio 3) paaoM c 4) Tiepefl/paÄOM c S) HeiianeKO ot/Bhh3ko ot/Okojio 6) Hafl 7) y 8) y 9) Ilon 10) okoao 11) riocpeaM 12) Ha III. 1. Th HaMfleuib eé aom 5ea Tpyfla. BHMfleoib y/oko/io yHHBepMara, pflflOM c yHMBepMaroM c neBow CTopoHbi HaxoflMTCa Tpěx3TaaCHMW flOM, nepefl KOTOpWM pacTĚT orpoMHaa mína. 2. OHa cHfle/ia okoäo MeHa/pflflOM co mhoh. 3. ä Be3fle Hmy cboio pyHKy, a OHa neMitj noa TeTpaflbio. 4. 51 Mory r>'ňa noííTH, 3to Heflan€K0/6flM3K0 ot Moero flOMa/pftflOM c mohm flOMOH/oKono Moero flOMa. 5. Mu jimóhm e3flHTb b flepeBHio. Ka« pa3 nepefl aomom Moeŕi ôaóyuiKM HaxoflHTca npyn. M nec coBcew 6jiH3Ko/HeflaJieKO.