Počátky novokřtěnectví v kontextu evropské reformace a příchod novokřtěnců na Moravu Podhoubí reformace  Úpadek církve (schizmata, dvojpapežství)  Studium Písma, návrat k evangeliu, národní jazyky, překlady bible (humanismus)  Knihtisk a šíření tištěného slova – klíčové pro rozvoj reformace, konkrétně i pro novokřtěnectví  Ekonomické a sociální aspekty – rostlo zatížení venkovského obyvatelstva, řemeslníků i nižší šlechty, konkurence měst a klášterů  Prodej odpustků na stavbu svatopetrského chrámu v Římě – otázka ospravedlnění Pojetí spásy Katolická církev Svátosti Dobré skutky Odpustky Písmo a církevní otcové Martin Luther Jen milostí Boží (sola gratia) Jen vírou (sola fide) Jen Písmo je autoritou (sola scriptura) Svátosti katolické církve Rogier van der Weyden, cca 1443 Distribuce Boží milosti Johannes Hopffe, 1585, epitaf ve Wriesbergu Kristus, Církev, Svatá trojice Křest, manželství, eucharistie, pokání, konfirmace, svěcení kněžích, poslední pomazání Počátky novokřtěnectví 1) Teorie monogeneze 1525 „švýcarští bratři“ Georg Blaurock Konrád Grebel Felix Manz Původ v Curychu, odtud se n. šířilo do jižního Německa, Rakouska, Holandska a vznikaly další větve Jižní Německo Rakousko Holandsko Morava Slezsko Reformace v Curychu  1522 – první disputace Zwingliho s městskou radou v Curychu, výsledkem byl příklon ke kázání nikoli podle liturgického kalendáře, ale „vzdělávání v bibli“  1523 – druhá disputace ohledně svaté povahy mše a přítomnosti obrazů, Zwingli byl i politik – byl ochoten ke kompromisu  17. ledna 1525 – disputace s radikálními stoupenci reformace ohledně křtu, městská rada s Zwinglim přikázala radikálům (Konrád Grebel, Felix Manz, Wilhelm Reublin aj.), aby odvolali své postoje ohledně křtu dětí  21. ledna 1525 – setkání radikálů, cca 15 lidí, první překřtění dospělých členů, pokládáno za moment „vzniku“ nové církve Zakladatelé švýcarských bratří Konrád Grebel (1498-1526), okolo 1522 příklon k reformaci, stoupenec Zwingliho, ale nebyl ochoten k ústupkům (1524 rušení mše). Po křtu putoval v Porýní, kde i zemřel na mor. Felix Manz (1498-1527), pocházel z Curychu, zpočátku Zwingliho stoupenec, poté autor obrany proti němu, první mučedník – utopen 1527. Georg Blaurock (1491- 1529), katolický kněz, před rokem 1524 se oženil, přišel do Curychu, jako první vystoupil s myšlenkou nového křtu „z víry“, pokřtil Grebela a ten potom jeho. Po Manzově utopení byl vyhnán - Bern, Biel, Tyrolsko, uvězněn a upálen. První nový křest a jeho interpretace  21. ledna 1525 v Curychu v domě Felixe Manze.  Křest dospělých zakázán, naopak zavedeny kontroly křtu dětí (pro historiky zásadní pramen – matriky)  v raných 20. letech bylo upouštění od dětského křtu poměrně běžné mezi reformátory i v Německu, ale nový křest dospělých byl zaveden jen v Curychu  Je doloženo, že curyšští kazatelé přestávali křtít děti již v roce 1524, ale zjevně zde nebyl plán nově křtít, jak se to odehrálo v lednu 1525. Zwingli byl velmi překvapen. - rozšíření nového křtu do dalších oblastí bylo až výsledkem misijní činnosti Georga Blaurocka a Wilhelma Reublina - prakticky první nový křest nebyl křtem věřících, ale „překřtěním“ (rebaptism). Nebylo to nijak „logické“ vyústění úvah o dětském křtu - stačilo by počkat pár let, než doroste další generace, která by již byla křtěna na základě přijetí víry - Zwingli tvrdil, že v Písmu není dvojí křest - Biblická líčení křtů jsou však různá – Matouš, Marek, Skutky Marek 1.1-10  Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. 2Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ 4To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. 6Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“ 9V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. 10Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. Skutky apoštolů 8.34-38  Dvořan se obrátil k Filipovi: „Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví – sám o sobě, či o někom jiném?“  35Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.  36Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: „Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“  37Filip mu řekl: „Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání.“ On mu odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“  38Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil. Příklad křtu „z víry“ Teologie prvních zakladatelů vycházela z principu odmítnout to, co je nebiblické a naopak se přidržet toho, co v bibli je. Zwingli druhý křest dospělých kritizoval jako nebiblický, ale novokřtěnci upozorňovali na Skutky apoštolů Skutky apoštolů 19.1-7: Zatímco byl Apollos v Korintu, prošel Pavel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam se setkal s nějakými učedníky. 2Zeptal se jich: „Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?“ Odpověděli mu: „Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý.“ 3Pavel řekl: „Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „Křtem Janovým.“ 4Tu jim Pavel prohlásil: „Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm – v Ježíše.“ 5Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše. 6Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení. 7Těch mužů bylo asi dvanáct. Možná vysvětlení „nového křtu“  17. ledna 1525 radikálové neuspěli před městskou radou se svou argumentací proti dětskému křtu  18. ledna 1525 rada nařídila všem, kteří dosud nepokřtili své děti, aby tak učinili do osmi dnů, nebo budou vypovězeni – Grebel měl právě narozenou dceru  21. ledna – městská rada chtěla rozložit společenství – zákaz agitace těmi, kdo byli občany města, cizí měli odejít  Volba mezi rozpadem, podvolením se a vytrváním za cenu i života – setkání u Manze doma, modlitba.  Akt posílení, ujištění v době krize? Rituál přechodu? Uznání rozdílů mezi skupinou členů a okolní společností – vydělení se 2) Teorie polygeneze novokřtěnectví Vzniklo několik paralelních center, kde se objevily novokřtěnecké myšlenky: Porýnský mysticismus Jihoněmečtí novokřtěnci Cvikovští proroci, Tomáš Müntzer, Andreas Karlstadt, první úvahy o dětském křtu Reformní kongregacionisté Švýcarští bratři Sociální nepokoje a stoupenci Melchiora Hoffmanna novokřtěnci v Holandsku Tomáš Müntzer (1489-1525) Studoval v Lipsku 1519 sledoval disputace Luthera s Eckem, s Lutherem se neshodl 1520 – kněz ve Cvikově, 1521 vyhnán, uprchl do Prahy, dále cestoval 1524 – v Mühlhausenu, podněcoval selské povstání 1525 – poražen a sťat Německá selská válka Jednalo se o zpočátku lokální povstání vesnických rychtářů, sedláků, do vedení se postavil Thomas Müntzer. Březen 1525 – dvanáct artikulů s požadavky, vydáno tiskem – šíření do Tyrolska a po Německu Do května 1525 poraženo Další vývoj novokřtěnectví  Rychlý nárůst počtu kazatelů, ženy výjimečně, ale také  Intenzivní misijní činnost (Hans Hut, Balthasar Hubmaier, Jakob Hutter)  Sílí perzekuce – pohyb novokřtěnců po Evropě  Systematizace teologie – první konfese v únoru 1527 Schleitheimské články/vyznání, únor 1527, Švýcarsko Autorem Michael Sattler (popraven v květnu 1527) 1) Křest – nikoli dětí 2) vyloučení Matouš 18 Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. 16Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď‘. 17Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník. - jasný důraz na společenství, jeho integritu 3) lámání chleba – týká se jen členů společenství a má být provedeno podle bible 4) odloučení se od zlého – dobří nemohou získat nic dobrého od „zlých“, nařízení k soběstačnosti společenství. 5) učitelé v církvi – společenství určuje kazatele, kterého ostatní živí (podle bible nemá jiné zaměstnání), ten řídí náboženský život, soudí atd., je-li chycen, zvolí se nový 6) „meč“ – žádné násilí uvnitř komunity, jediným trestem je vyloučení, pokárání. Nemá se trestat zlo („ať první hodí kamenem“), nemají se účastnit světských sporů, nemají být světskými pány 7) Přísaha – je zakázána, je to slibování věcí budoucích, které ale člověk nemůže zaručit Sociální aspekty šíření novokřtěnectví  Inspirace ve studiu NNH  Činnost kazatelů – charismatické působení  Osobní kontakty (rodina, spolužáci, členové cechů)  Sociální nespokojenost  Specifické rysy nově vznikajícího společenství – „obrana“ před rozložením Novokřtěnectví v Tyrolsku  Dílo Georga Blaurocka  Podobně jako v jižním Německu, i zde navázalo na sociální nepokoje – povstání Michaela Gasmaira, byť „povstalců“, kteří by se posléze stali novokřtěnci bylo pomálu, sociální nespokojenost měla vliv  Pustertal, od roku 1527 významným kazatelem Jakob Hutter Perzekuce novokřtěnců  Ze strany katolíků i protestantů  25. ledna 1527 byl utopen Felix Manz v Curychu, první mučedník v rukou protestantů Novokřtěnci na Moravě Náboženské klima na Moravě v době příchodu novokřtěnců (1526)  V době od konce 15. stol. do Bílé hory byla Morava jedinečným prostorem pro nekatolíky. Příčiny:  Uvolněný vztah Moravy k České koruně (konflikty Jagellonců s Korvínem – jeho nároky na Moravu)  Vůdčí složkou společnosti na Moravě šlechta, značné pravomoci zemského sněmu  Sociálně-ekonomické faktory – nedostatek pracovních sil v důsledku tureckých vpádů na jižní Moravu  Pokrokové postupy novokřtěneckých řemeslníků  „nadkonfesijní“ křesťanství – postoj rozšířený mezi dobovou moravskou šlechtou, zásada nedonucování ve víře Náboženské poměry v českých zemích Oficiálně dvě konfese:  Katolíci – nejvyšší domácí institucí byla horní konzistoř (sv. Vít)  Utrakvisté – dolní konzistoř (Karolinum) - střídavé pokusy o sblížení i s luterány, jednání s Jednotou bratrskou Další skupiny Luterství – města, Jihlava – Pavel Speratus, Beneš Optát Jednota bratrská - Od 1467 samostatní, volba vlastních kněží, na přelomu 15. a 16. stol. otevření se světu, - 1508 – svatojakubský mandát – proti Jednotě, pronásledování i po roce 1547 – přesun zčásti na Moravu  Malá stránka – odnož Jednoty bratrské, odmítali otevření se světu a účast na světské moci. Jan Kalenec – jižní Čechy, po jeho smrti 1524 skupina zanikla  Mikulášenci, 2. pol. 15. stol. Mikuláš z Vlásenice (vláseničtí), formálně utrakvisté  Jednota habrovanská/lulečská Jan Dubčanský ze Zdenína, lulečský farář Václav, Matěj Poustevník 1530 tiskárna, 1535 – protest krále, 1537-1539 vězněn na hradě – zemský sněm se za něj postavil a byl propuštěn.  Novokřtěnci ve 20. letech osidlují zejména menší obce, vesnice  Ve velkých městech jako Jihlava nebo Brno jim nepřál král ani cechy (konkurence)  Novokřtěnci v Čechách - Ferdinand Habsburský se zavázal ve volební kapitulaci tolerovat utrakvismus, ale jiné skupiny nikoli, od roku 1528 tvrdé pronásledování v Čechách  1531 – odešli novokřtěnci z panství Šliků v Krušnohoří, 1535 vyhnáni novokřtěnci z Českého Krumlova – přešli do Slavkova Vrchnost podporující novokřtěnce  1528 – Ferdinand se začal zajímat o novokřtěnce, opakující se pokusy o jejich vypovězení (1536,1545…)  1530 – zástupci n. na zemském sněmu  Jan z Lipé – Moravský Krumlov  Jan z Lichtenštejna – Mikulov  Bratři Žerotínové – Strážnice, Břeclav  Dobeš a Václav z Boskovic  Páni z Kounic – Slavkov  Církevní vrchnost (!) abatyše kláštera na Starém Brně – Hustopeče - Princip nedonucování ve víře, 1546-47 – pronásledování a skrývání (lochy), návrat