Hutterité ve 20. století
Rozdělení hutteritů
 1842 založen Huttertal, učení se od mennonitů,
organizace kolonií po jejich vzoru, růst ekonomiky
 1859 obnoveno společné vlastnictví, Michael Waldner,
Jakob Hofer a Darius Walther
 Michael Waldner – „Schmied-Michel“ – Schmiedleut od r.
1868 samostatná skupina žijící jinde než v Huttertalu
 Darius Walther – Dariusleut
 Lehrerleut se ustanovila až v Americe
 1874 – odchod do Ameriky, všichni hutterité v počtu
1265 lidí, z toho jen asi 400 se usadilo v koloniích,
ostatní na vlastních farmách
Odchod hutteritů do USA
 1873 – v Rusku zaveden zákon o povinné vojenské
službě
 Poselstvo do Ameriky – zjištění podmínek a možností
 1862 Homestead act – zákon týkající se osídlení
 1874 – vystěhování hutteritů z Ruska
 Jižní Dakota jako sídlo prvních kolonií
 V Nebrasce epidemie úplavice – 1 starší muž a 36 dětí
zemřelo, celkem odešlo cca 1200 lidí, z toho 400 se
usadilo v koloniích
 1898 – americko-španělská válka, první kolonie v
Manitobě v Kanadě
Hutterité a 1. světová válka
 1917 – USA vstoupilo do války, všeobecná branná
povinnost. Hutterité byli registrováni, odvedeni do
vojenských táborů, ale odmítli jakoukoli spolupráci
včetně nošení uniforem
 Tvrdé tresty a perzekuce – bití, mučení vodou, odpírání
spánku, dlouhé stráže atd.
 Pramen – deník Jakoba Waldnera
 Dohoda s vládou neuskutečněna, nepřátelský postoj
společnosti
 Jakob Wipf, bratři Joseph, David a Michael Hoferovi –
vězněni na Alcatraze, velmi drsné mučení, po 4 měsících
převezeni do Kansasu, nadále mučeni, 2 z nich zemřeli
 Perzekuce postihla i kolonie – nuceni kupovat válečné
dluhopisy, lidé odváděli dobytek nebo kradli - stěhování
Hutterité v Kanadě
 Od 1899 platil zákon vyjímající mennonity i hutterity z
vojenské služby
 Usadili se hlavně ve státech Alberta a Manitoba, některé
kolonie v USA prodány, od roku 1920 opětovný postupný
návrat
 Od 40. let obavy okolních obyvatel ze skupování půdy
koloniemi, na několika místech nemohli přikoupit další
půdu – určena vzdálenost mezi koloniemi – roztroušené
na velkém území
 II. světová válka – již možnost civilní služby, nepřátelství
okolí bylo menší
 1951 každá ze tří skupin (Schmiedleut, Dariusleut a
Lehrerleut) volí tři zástupce – Hutterská bratrská církev
 Nyní v USA a Kanadě celkem cca 460 kolonií, 46 000 lidí
Kolonie hutteritů v USA a Kanadě
Hutterité v současnosti
 Kontakt se světem – internet – omezené
užívání, svět je přiveden do kolonie
 Vzdělávání - Brandon University Hutterian
Education Program (BUHEP) – vzdělávání
hutterských učitelů, zal. roku 1995
 Odchod z komunit – The Nine, skupina bývalých
členů, aktivní v médiích, autoři knih
 Pokles porodnosti – v 50. letech 20. stol.
průměrně okolo 10 dětí na rodinu, dnes okolo 5
dětí.
Evropští „příbuzní“ - Bruderhof
 1920-1937 kolonie v Německu, Eberhard Arnold a jeho
rodina, od roku 1928 v kontaktu s koloniemi v Americe
 1931 – přijat spolu se svou obcí do společenství
 Od nástupu národních socialistů potíže – nové sídlo
 1934-1938 Almbruderhof, Lichtenštejnsko
 1936-1942 kolonie v Anglii (Ashton Keynes), okolo 200 lidí
 Duben 1937 – zkonfiskován Rhönbruderhof v Německu,
nucený odchod lidí do Anglie
 Za války opět nepřátelství lidí, odchod do Paraguaje –
Primavera
 1942-1952 pozůstalí utvořili kolonii Wheathill v Anglii
 1941-1962 Primavera, poté prodali mennonitům a odjeli do
USA
Hutterité a Bruderhof
 Kolonie v Anglii a Paraguaji se označovaly za Society of
Brothers
 1930-1955 jednota mezi severoamerickými hutterity a
společenstvími, která vycházejí z činnosti E. Arnolda, ale
reálné kontakty malé (pomoc v roce 1937)
 1949 – materiální podpora paraguajským koloniím
 1950 – hutterští kazatelé pohoršeni „uvolněnými mravy“
v paraguajských koloniích Bruderhofu
 1954 – členové Bruderhofu založili první kolonii v USA
 1955 – členové jedné z kolonií Schmiedleut se přidali k
Bruderhof – hutterité je vyloučili
 Forest River – smíšená kolonie lidí různého původu,
částečně Schmiedleut, zanedlouho se opět rozdělili
 1974 jednota s hutterity
 1990 – konzervativní Dariusleut a Lehrerleut ukončili
společenství se členy Bruderhofu a vyloučili je
 Schmiedleut – zpočátku vítali nový impuls ze strany
členů Bruderhofu – větší flexibilita, otevřenost i v
teologii, volnější pravidla, větší důraz na duchovní život
než na praktická pravidla (ale občas také ekonomické
ztráty)
 1992 – v důsledku nespokojenosti s tehdejším
představeným došlo u Schmiedleut k volbě jiného
představeného, dosavadní obviněn z neblahého vlivu ze
strany Bruderhofu – odmítal se však vzdát - rozdělení
 Dvě třetiny členů – „tradiční“, odklonili se od Bruderhofu
 Jedna třetina – „progresivní“, ale ani s nimi nakonec
členové Bruderhofu nejsou za jedno
 Schmiedleut jsou rozděleni na dvě skupiny
 Bruderhof – řada kolonií, otevřeni
Hutterité v Owě
 1972 založena komunita v japonské Owě – lidé hledající vzor pro
komunitní způsob života
 1981 – okolo 30 členů, potom postupný úpadek
 V roce 2010 pouze 9 členů